Víte co to je histaminová intolerance a jak se projevuje? Aleny syn se stále osypával, měl nateklé dlaně a chodidla, bylo mu často špatně a byl tak unavený, že si musel po obědě lehnout. Chodili po alergologiích, odebírali mu krev a dělali kožní testy. Závěr byl vždy stejný - syn je zdravý, alergii žádnou nemá. Nakonec zjistili, že syn má histaminovou intoleranci. Bohužel nízkohistaminová dieta synovi nepomáhala. Pomohla až úplná změna jídelníčku.

Něco přes rok sleduji váš web jimejinak a občas si přečtu nějaký z příběhů „zázračného uzdravení stravou“. Zní to jako bych tím opovrhovala, ale opak je pravdou. Sama jsem prostřednictvím svého syna podobnou věc zažila. Rozhodla jsem se vám jeho příběh popsat, protože si myslím, že by to pomohlo lidem se stejnou diagnózou neb v dnešním světě všichni hledají pomoc na netu. Zatím se totiž na internetu ve spojení s HIT zobrazují jen ty cesty, kterými jsme se my také vydali a zjistili jsme, že nefungují.

Chcete HIT? My ho nechceme!

Synovi je nyní 12 let a má diagnostikovanou Histaminovou intoleranci (HIT). Jeho tělo nevyrábí dostatek enzymu, který odbourává histamin. Při posledním měření 12/2016 hodnota 0,3. Cesta k samotné diagnóze trvala více než tři roky. Od okamžiku diagnózy HIT syn (naše rodina s ním) dodržoval na radu alergologa nízkohistaminovou dietu a užíval troje antihistaminika každý den. Pokud otekl, nastupovaly kortikoidy, v lékárničce jsme měli i adrenalinovou injekci. Iritovalo mě, pokud se mě manžel ptal, zda syn nezapomněl na léky (antihistaminika), protože se nejednalo o léky, ale jen pilulky, které řešily následky jeho nemoci. Jeho tělo díky antahistimikům „nevidělo“ přebytečný histamin – nenatékalo. Bohužel antihistaminika histamin neodbourávala a synovo tělo to samo neumělo. Přesněji, časem se přebytečný histamin rozložil na čpavek, který mu koloval v krvi, dokud jej ledviny a játra neodfiltrovaly.

Každá matka si dovede představit to zoufalství, kdy chce synovi pomoci a neví jak. Kdy mi ani lékaři (byl hospitalizovaný na Karláku) nedovedli poradit jak mu pomoci jinak, než nízkohistaminovou dietou a antihistaminiky. Dietní sestře jsem při hospitalizaci dokonce vysvětlovala, jaká omezení v jídle potřebuje. Histaminová intolerance a nízkohistaminová dieta je totiž něco, co ani většina lékařů nezná. Tipněte si, kde před našima očima hledal pak doktor informace o HIT? Na webu Kašulky.

Jak jsme na histaminovou intoleranci přišli

Jak jsme na HIT přišli – zjednodušeně. Synovi se bez zjevných příčin tvořily na těle červené fleky, většinou začínaly na kloubech, pak na hýždích a v těch nejhorších případech na celém těle. Někdy měl nateklé dlaně, že ani nešly zavřít v pěst. Někdy vstával nateklý tak, že nemohl došlápnout na chodidla. Bylo mu špatně na zvracení, byl unavený, i ve věku 9 let si chodil po příchodu ze školy lehnout. Měl nafouklé břicho a kašovitou stolici. Někdy ráno vstal a byl červený jen na boku na kterém ležel – tedy jen na půlce těla. Chodili jsem po alergologiích, odebírali mu krev a dělali kožní testy a vždy byl závěr,  je zdravý, alergii žádnou nemá. Takže jsem vždy kontrovala,  ale on není zdravý, flekatí, natéká. Nakonec našeho alergologa napadlo udělat úplně jiný test a to na množství DAO. To byl okamžik, kdy jsme zjistili, že opravdu nemá alergii, že má intoleranci a jeho tělo nevyrábí dostatek enzymu DAO. Nastoupila nízkohistaminová dieta, antihistaminika. Doufali jsme ve zlepšení, zdálo se nám, že nízkohistaminová dieta bude řešením, ale nebyla. Syn stále občas natékal, stále občas flekatěl a hlavně mu stále bylo špatně, stále byl unavený. I přes dodržování nízkohistaminové diety.

Co je to nízkohistaminová dieta?

Histamin v potravinách nastoupá jakoukoli formou kažení. Například déle uchované potraviny (i v lednici) ale i tím správných kažením, jako je fermentace, kvašení. Tedy například doporučuje se mléko, ale ne jogurt. Doporučuje se maso, ale ne sekaná nebo uzeniny, kde už je předpoklad nějaké degradace masa při výrobě.

Nejhorší je prý červené víno. A pak jsou věci, které histamin neobsahují, ale při trávení jej uvolňují jako jsou barviva, konzervanty, ale i koření. A například i luštěniny a brambory se mají vyloučit. Histamin je termostabilní, ale je možné jej například u lustěnin odbourat máčením (na to jsou na webu Kašulky i vědecké studie). V hodně věcech se seznam s jíme jinak shoduje, ale je opravdu nutné na začátku vyloučit kvašené a fermentované výrobky.

Pěkný příklad jsou ryby. Když se ryba chytí a okamžitě vykuchá a zkonzumuje, je v ní minimum histaminu. Proto mají alergici problém s mořskými plody, je v nich mnoho histaminu. Krevetu uloví a i se střevem cestuje lodí, pak leží v obchodě a mezitím se začne rozkládat obsah střev a stoupat histamin. Když jsme byli v Chorvatsku na dovolené a čerstvě vylovené krevety jsme hned zbavily střev, mohl je syn jíst bez jakýchkoli problémů. To samé jsme dělali na Šumavě se pstruhy.

Zkusili jsme změnit naše stravování

Šťastnou náhodou jsem pak v Sama doma viděla rozhovor s paní doktorkou Strnadelovou, která mluvila o oslabení střeva u dnešní populace. Hned jsme koupili knížku Radost ze zdravých dětí. Věděli jsme, že syn má problém ve střevu (histamin se mimo jiné ve velké míře přijímá ve stravě, nebo se při trávení uvolňuje), šli jsme do toho. Obsah knížky byl právě o dnešní stravě a škodách na našem zažívání. Opravdu ze dne na den jsme změnili naše stravování (opět celá rodina). Věděli jsme, že nesmíme s ohledem na synovu nemoc používat fermentované ani kvašené potraviny, protože obsahují obrovské množství histaminu. A pokud jsme je na začátku použili, opravdu na ně bleskově reagoval otoky.

U lidí s HIT není možné okamžitě začít používat kvašené zelí, sojovku, umeocet, tepmeh, právě kvůli vysokému množství histaminu v těchto potravinách. To by jim opravdu mohlo až ublížit. Ale jíst zdravě se dá ze začátku praktikovat i bez těchto věcí a pak později pomalu začít zkoušet, co tělo bude tolerovat. Protože, když se střevo ozdraví, DAO se na něm lépe uchycuje a dojde k lepšímu zpracování histaminu.

My jsme šli po malých krůčcích a byli jsme trpělivý. Kvašenou zeleninu jsme nejprve kvasili jen pět hodin – v té době jsou tam již probiotika, ale ne kyselina mléčná, která by mu vadila. Na začátku jsme vůbec nepoužívali slad, sojovku, umeocet.

Už za měsíc jsme viděli změnu

Už po prvním měsíci byla na synovi patrná fyzická úleva. Když bylo zjevné, že řešení máme, vysadili jsme všechna antihistaminika a ve spolupráci s paní doktorkou Strnadelovou započali léčbu bylinkami. Pak přišly okamžiky, kdy syn toleroval tři tenké proužky tempehu, začali jsme zeleninu kvasit plně, mohli jsme začít používat slad. Jaká byla radost, že mu můžeme rozšířit jídelníček. Po dvou letech zdravého stravování syn není vyléčený, bohužel onemocnění je pravděpodobně celoživotní a dokonce podle posledních výsledků synovi hodnota DAO ještě klesla. Což je ale velmi zvláštní, protože nyní de facto již žije na fermentovaných a kvašených potravinách, (které obsahují ohromné množství histaminu) je bez sebemenší újmy na zdraví. Syn je čilý, sportuje, ve škole se zlepšil v pozornosti i ve známkách, neflekatí, nenatéká a to bez jakýchkoli léků.

Co na to naše rodina

Změnili jsme jídelníček ze dne na den. O to více rodinu obdivuji, ze začátku to jídlo nebylo nic moc, ale teď už je to jiná písnička. Manžel přechod na zdravou stravu uvítal, pro syna cokoli a pak jsme i my pocítili fyzické změny k lepšímu, ale to je jiná kapitola. A to jsme nikdy nepatřili k těm buclatým. I předtím, jak to jen šlo, jsme jedli bio a i jsme čerstvě vařili a jedli lehkou kuchyni.

Manželovi strava chutná. Dokonce na začátku jsme měli dohodu, že maso bude dvakrát týdně (samozřejmě se zeleninou) a teď ho kolikrát nemáme ani jednou týdne a manžel si ani nevzpomene. A také vaří výborně. Já jsem v práci pár kolegyň “obrátila na naši víru” alespoň částečně a ke 40 narozeninám jsem dostala tašku plnou zrní :-). Kdy se to podaří, aby mohli šéfovou nazvat beztrestně slepicí a nakrmit ji zrním :-). Ano ve společnosti rozumných dospělých, a když je člověk protřelý životem, se dá obhájit a ustát cokoli, jen narážím na dceru, ta to nesla nejhůře. 

Dceři bude letos 15 let. Když jsme začali, bylo jí 13 let, měla rovnátka, akné (stravou se moc nezlepšilo), tělesné změny. No pro ní nejhorší doba a ještě to ani nebylo kvůli ní, ale kvůli bratrovi. Jídlo jí chutná, i jej doma vaří, pokud jsme v práci a dokonce výborně, ale v kolektivu jí odlišují svačiny a nějaké vysvětlování kolektiv náctiletých nepřipouští. Na oběd chodí z davem a já jí i radila, aby to neříkala a svačinu sváděla na to, že jíme zdravě, ale nenechala si poradit a kolektiv jí to dává “sežrat”. Burizonová mozaika vypadá jako krmení pro ptáky, amasaké ve skleničce jako šlichta. No bojuje.

Ano jako ostatní, kteří zde své příběhy psali, již nikomu nic nevysvětluji. I pro nejbližší rodinu jsme divní a dokonce nechápou, proč se takto stravujeme celá rodina a ne jen náš „nemocný“ syn. Zkušenosti jsou prostě nepřenositelné. I když máme doma živoucí důkaz. Nevím, zda zabralo vyloučení mléka, cukru, radikální snížení konzumace masa, minimalizace lepku (jíme jen oves a ječmen). V každém případě považuji zdravé stravování za ucelený výživový směr a i životní styl a především návrat ke kořenům..

Nesouhlasím s tím, že nedostatek enzymu DAO rovná se nízkohistaminová dieta

Podle mě laika není správná rovnice nedostatek enzymu DAO rovná se nízkohistaminová dieta. Ne. Smutno mi je ale z toho, že doktoři a dokonce alergologové vedou pacienty zatím úplně jinou cestou. Matematika těla je jiná. Přestat střevu ubližovat nesprávnými kombinacemi jídel a nevhodnými potravinami. Jíst v době, kdy tělo potravu „čte“ a umí dát příkaz k jejímu správnému trávení. Ozdravit slinivku, aby měla sílu vydávat pokyny k trávení. Udržovat čisté pufry, aby tělo mělo možnost i jen přechodně histamin schovat, než jej může řádně zpracovat. Prostě celé to sedí, tělo je podle mě malá laboratoř a na potravu se není dobré dívat dnešním mainstreamovým okem kalorií a výživových hodnot. Ale podívat se jak tělo tráví, co umí a co neumí zpracovat a jak mu v tom ulehčit. Je potřeba vařit si zdravě, hravě, chutně a rychle. Což už dnes umím, na rozdíl od mých začátků. Ano, pro někoho to není cesta, jednodušší je naříkat, trpět a běhat po doktorech a polykat prášky, které pojišťovna platí bez mrknutí oka.

Více informací najdete na webu Kašulky.

A co má Kašulka společného s jimejinak?

Toto její prohlášení: Po prvních pár měsících jsem pochopila, že nízkohistaminová dieta spočívající ve slepém sledování seznamů nevede k uzdravení! Symptomy sice na počátku polevily, ale postupně se vracely či přidávaly nové. Jelikož jsem se nechtěla vzdát, studovala jsem a studovala a zjistila, že tělo potřebuje uzdravit. Jako jediná vhodná cesta se ukázala být protizánětlivá dieta s omezením histaminu, ne však slepým sledováním rad někoho jiného. Základ je v tom vybírat si potraviny, které jsou čerstvé, živé, kvalitní a dokáží našemu tělu něco dát. Za rok takové diety (s vyřazením prozánětlivých látek jako je lepek či velká konzumace mléčných výrobků) se upravila nejen HIT, ale hlavně imunita a veškeré krevní parametry. Můžu jíst, co chci!! Otázka však je, co chcete jíst vy – jídlo, které vás pomalu zabíjí, nebo jídlo, které vám dodá zdraví? Čtěte, prosím, můj blog pečlivě s otevřenou myslí a hledejte své cesty k uzdravení!

Jste unavená a vyčerpaná? Posilte v zimě ledviny

Nastartujte imunitu a vyhněte se nemocem.

Je to snadné. Zjistěte, jak na to.

Stáhnout ZDARMA

  1. Dobrý den, transplantace střevní mikroflóry se zdá být ideální řešení- je to rychlé a to každý moderní člověk chce. Ale z dlouhodobého hlediska asi neúčinné. Ve střevu je určitý počet hodných, zlých a velký počet nerozhodnutých bakterií. A ty nerozhodnuté se velmi rády rychle přidají na stranu těch hodných, ale pak zase rychle a ochotně na stranu těch zlých. Doporučuji knihu Enzymy klíč ke zdraví, kde je to moc pěkně popsané.

  2. HIT má jedno řešení, většina pacientů ani netuší, že je může uzdravit transplantace střevní mikroflóry a že tahle léčba dokonce může být zadarmo, pokud najdete dárce mezi svými blízkými. Mojí dárkyní mi byla moje máma, takže jsem se uzdravila a nic mě to nestálo.

  3. Dobrý den,
    náhodou jsem zabrousila na tyto stránky. Mám už asi 10 let problémy po požití ryb, nikdy jsem je neměla, ryby mám moc ráda, jím je celý život bez problémů, bohužel v prvním těhotenství jsem si dala rybí prsty a skončila ve špitále na kapačkách, jelikož jsem zvracela a měla průjem. Doktorka mi vynadala, že v těhotenstvím jím takové smažené věci. Říkala jsem si, že těhotenstvím se tělo mění, chutě a tak, že prostě mi to vadí v těhu a pak to bude zase dobrý. Omyl, ani po porodu se to nezlepšilo, ryby mi dělaly stejnou neplechu pořád. Říkala jsem si, že třeba chvíli trvá, než se tělo zase srovná do normálu. Přišlo druhé těhotenství, další roky a moje intolerance na ryby trvá. Tedy poslední roky už jsem to nezkoušela, protože nemám zájem na tom, aby mi bylo zle a strávila jsem noc na záchodě, kord když musím chodit do práce a starat se o děti a tak, neříkám, že jsem vždycky zákonitě rovnou zvracela, třeba jednou dvakrát mi bylo jen hodně těžko a bolelo mě břicho, ale víceméně vždy to mělo horší průběh. Naposledy jsem rybu zkusila odhadem takové tři roky zpět, kdy se na chatě grilovali tuším pstruzi a já to nejedla, pouze jsem ochutnala tak centimetr čistého bílého masa a zvracela jsem stejně, nebylo to tak hrozné jako při větším množství, že bych strávila na záchodě celou noc a bylo mi strašně špatně, ale i tak jsem třeba dvakrát za noc zvracela a bolel mě žaludek. Myslíte, že to bude potravinová intolerance? Alergii nemám žádnou zjištěnou. Ale mám poruchu imunitního systému, mám tři roky substituční léčbu imunoglobuliny, může to souviset? Myslíte, že mi můžou vadit všechny druhy nebo mám zkusit nějaký jiný druh? Přeci jenom už je to zase dlouho a říkala jsem si, že třeba na dovolený by to mohlo být jiné než tady u nás, přece jenom je to tam čerstvé. U nás jsem měla problém s rybími prsty, se šproty nebo sardinkami nebo co to tenkrát bylo, možná i s makrelou, to už si nejsem jistá, jestli tu jsem zkoušela, pstruh mi také vadil, víc jsem toho asi nezkoušela. Prostě jsem to přestala jíst a je klid, ale v poslední době mám teda na rybu chuť a když se třeba snažím hubnout, tak ta ryba mi v tom jídelníčku chybí, štve mě, že je nemůžu, myslíte, že se s tím dá něco dělat nebo že je to trvalé? Děkuju Lucka

    • Lucko, věřím, že všechno je řešitelné. I alergie a jiné autoimunitní reakce mívají řešení, když se po nich jde. Někdy se to začíná léčit jako alergie nebo intolerance, ale často se dojde k nějaké psychosomatické příčině. Trochu to vypadá, že vám vadí rybí tuk, třeba by sušší bílá ryba typu treska nedělala problém, ale riskujte to, že? Zkuste si dojít k někomu s EAV nebo jinou technikou (dá se i kineziologií) otestovat co můžete a co ne a zkuste spolu najít příčinu. Těch může být spousta, včetně té léčby, navíc většinu těch příčin je víc. Zdá se, že nemžete něco strávit a třeba to vůbec není ryba 🙂

  4. Dobry den. Je mi 36 let a problemy mam uz 10let.. az pred 4mesici mi prisli na Hit…Stale tapu…Plno tech “zdravych” potravin nepozřu(mam bohuzel i problem psychicky s prijmem potravy)…Kdyz vidim syna s vyrazkou vidim sebe pred 2 roky kdy se mi objevovala upnlne totozna a nikdo s lekaru si nevedel rady… Je zajimavy ze Hit zjistili nedavno a zle mi sice je stale, ale vyrazka se 2roky neobjevuje… asi mozna vysazenim urcitych potravin napr. Soja a jogurtu a pudinku z ni…Rada bych nasadila dietu je mi totiz denne a co jeste horsi v noci a uz poruchy spanku asi uz ze strachu spatne(na zvraceni, kasovita stolice nebo prujem, celkova nevolnost-na zvraceni a prujem, motolice a buseni srdce a tras tela a bolesti hlavy a unava) Pokud by jste mi mohla poradit muj emeil-s.rudovska@gmail.com.Budu moc rada.Koupila jsem si Daosin a od lekare mam Nalcron ale zadny rozdil po 3mesicich nemam….Dekuji

  5. Dobrý den, oba moji synové mají HIT. Chtěla bych se Vás zeptat na to fermentování jen 5 hodin. Je zde někde uveden na webu recept, nebo byste mi poradila, jak na to? Děkuji Lada

    • Lado, fermentovaných receptů je tu celá řada, nevím, co přesně máte na mysli, u nás najdete jak zeleninu (zadejte do vyhledavače heslo kvašená), tak různé placky, chleby a sladkosti, kde se pracuej s kváskem a fermentuje tu mouka nebo celé obilí, taky tu je recept na amasaké. U HITu je ale na začátku dobré tyto produkty vynechat a nasadit je po uzdravení.

  6. Zdravím vás a držím palce, moc děkuju za článek. Dcera má podobné obtíže už přes rok, jen s tím rozdílem, že se zhoršil na těle atopický ekzém a do toho HIT. To že ho máme víme cca 3 měsíce, měníme jídelníček, vařím jídlo každý den čerstvé, ale pořád to není ono. Už mám objednanou vámi zmiňovanou knížku a zkusíme, jako vy ozdravit střeva. Budu ráda za každou další radu. Lékaři stále léči zhoršenou kůži a hit, ale zřejmě neléčí příčinu, ale pouze důsledek a proto to takhle vypadá.

    • Marcelo, je to tak, příčiny se v klasické medicíně neřeší, lékaři na to vlastně ani nemají know how, jsou specialisti na danou oblast, umí zmírnit dopady nebo utlumit rozvoj nemoci, ale na vyléčení je potřeba jít po příčinách a vzít v potaz hlavně věci, které nejsou na sonu, v krvi apod. vůbec vidět. Chce to celostního terapeuta a zapracovat na věcech v rodině, tam se, mnohdy o dvě generace zpátky, najdou většinou ty pravé důvody, proč mají naše děti fyzické projevy tohoto typu. Změna jídla je v tom to nejsnazší, má hned výsledky, dodá sílu k dalším krokům tohoto typu a k možnosti pochopit věci v souvislostech.

  7. Úžasný příběh, který jen krásně potvrzuje to, že jídlo má na nás obrovský vliv. Dostalo mě tedy ale to, jak reagují příbuzní. Chudákovi dítěti máte podstrkovat dietu a sami si dopřávat něco “lepšího”? Njelépe páreček, ne :-)?
    Dcera to má ve škole asi těžké, ale určitě je nějaká spřízněná duše. Nebo všichni teenageři pijí colu a jí párky v rohlíku? U náší prvňačky byla velkým povzbuzením podpora družinářek, ty jsou z jejího jídla úplně unešené :-). A ve třídě je pár dětí, co si nosí na svačinku semínka, rozinky, ovoce, celozrnné sušenky… ale i tak je to stejně boj. Vím už o pár ženských, kterým se nelíbí školní stravování a v podstatě nám “závidí” vlastní jídlo 🙂
    Přeji hodně zdraví!

    • Jak už psala Eva, v naší společnosti se netoleruje žádná odlišnost… a kolikrát příbuzným nestačí ani takhle vážný případ…

  8. Také jsem se zájmem přečetla, váš syn takhle když stojí vypadá jako naši Kulíšci…
    Je dobře, že je vám líp.

    Bohužel je dost rozdíl něco obhajovat ve společnosti dospělých a dětí – děti něchtějí ničím vybočovat. Kamarádi mají nepřechýlené jméno a dcera i takovou drobnost vnímá jako nepříjemnou “jinakost”.

    • To mě pobavilo s tím přechýleným jménem, ale úplně to chápu. Děti mají rády ve věcech jasno, vyhovuje jim určitý řád a čitelnost věcí. Když se všechny holčičky jmenují “něco”ová, tak je jasné, že ta, která se jmenuje jako chlap, ji rozčiluje. Naše holky vždycky řeší i takové věci jako jsou moravské názvy pro věci, které znají výhradně česky nebo se ta starší v pěti letech pohádala s babičkou kvůli džínám. Babička jí totiž řekla, že si má obléknout rifle 🙂 Myslím, že jedním z našich úkolů jako rodičů je naučit děti respektu k odlišnostem a utvrzení v tom, že jinakost není nutně špatná, že to, co dělá většina, neznamená ještě že je to dobré. Zvlášť v tom jídle to je extra důležité. Když se to povede, jsou děti pyšné, že jedí jinak. My to tak zatím máme a doufám, že jim to vydrží i až přijde období puberty, kdy budou pod velkým tlakem kamarádů. Sama jsem na to zvědavá.

  9. Děkuji za sepsání článku. Když jsem viděla fotky Vašeho syna, tak jsem první myslela, že jde o atopický ekzém, tak jsem se hned vrhla do čtení. O histaminové intoleranci slyším poprvé, ale i tak jsem to se zájmem přečetla celé. Gratuluji Vám k tomu, že jste objevila vlastní cestu, která synovi evidentně prospívá. Jen tak dál, držím Vám palce! P.S. Vaše kolegyně jsou super, více takových 🙂

  10. Zobrazit všech 19 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Helena
Autorem článku je Helena
Po letech hledání a zkoušení na vlastním těle, jsem konečně přišla na to, jak chutně a zdravě jíst, aniž bych se musela hlídat v porcích a měla zdravotní problémy. Letitá trápení s nadváhou jsou pryč.
Předchozí článekZačínající zahrádkářka – 1. díl
Další článekRetro: Na pultě i pod ním