Domů > Magazín > Vaše příběhy

Histaminová intolerance (HIT)

Víte co to je histaminová intolerance a jak se projevuje? Aleny syn se stále osypával, měl nateklé dlaně a chodidla, bylo mu často špatně a byl tak unavený, že si musel po obědě lehnout. Chodili po alergologiích, odebírali mu krev a dělali kožní testy. Závěr byl vždy stejný – syn je zdravý, alergii žádnou nemá. Nakonec zjistili, že syn má histaminovou intoleranci. Bohužel nízkohistaminová dieta synovi nepomáhala. Pomohla až úplná změna jídelníčku.

Něco přes rok sleduji váš web jimejinak a občas si přečtu nějaký z příběhů „zázračného uzdravení stravou“. Zní to jako bych tím opovrhovala, ale opak je pravdou. Sama jsem prostřednictvím svého syna podobnou věc zažila. Rozhodla jsem se vám jeho příběh popsat, protože si myslím, že by to pomohlo lidem se stejnou diagnózou neb v dnešním světě všichni hledají pomoc na netu. Zatím se totiž na internetu ve spojení s HIT zobrazují jen ty cesty, kterými jsme se my také vydali a zjistili jsme, že nefungují.

Chcete HIT? My ho nechceme!

Synovi je nyní 12 let a má diagnostikovanou Histaminovou intoleranci (HIT). Jeho tělo nevyrábí dostatek enzymu, který odbourává histamin. Při posledním měření 12/2016 hodnota 0,3. Cesta k samotné diagnóze trvala více než tři roky. Od okamžiku diagnózy HIT syn (naše rodina s ním) dodržoval na radu alergologa nízkohistaminovou dietu a užíval troje antihistaminika každý den. Pokud otekl, nastupovaly kortikoidy, v lékárničce jsme měli i adrenalinovou injekci. Iritovalo mě, pokud se mě manžel ptal, zda syn nezapomněl na léky (antihistaminika), protože se nejednalo o léky, ale jen pilulky, které řešily následky jeho nemoci. Jeho tělo díky antahistimikům „nevidělo“ přebytečný histamin – nenatékalo. Bohužel antihistaminika histamin neodbourávala a synovo tělo to samo neumělo. Přesněji, časem se přebytečný histamin rozložil na čpavek, který mu koloval v krvi, dokud jej ledviny a játra neodfiltrovaly.

Každá matka si dovede představit to zoufalství, kdy chce synovi pomoci a neví jak. Kdy mi ani lékaři (byl hospitalizovaný na Karláku) nedovedli poradit jak mu pomoci jinak, než nízkohistaminovou dietou a antihistaminiky. Dietní sestře jsem při hospitalizaci dokonce vysvětlovala, jaká omezení v jídle potřebuje. Histaminová intolerance a nízkohistaminová dieta je totiž něco, co ani většina lékařů nezná. Tipněte si, kde před našima očima hledal pak doktor informace o HIT? Na webu.

Jak jsme na histaminovou intoleranci přišli

Jak jsme na HIT přišli – zjednodušeně. Synovi se bez zjevných příčin tvořily na těle červené fleky, většinou začínaly na kloubech, pak na hýždích a v těch nejhorších případech na celém těle. Někdy měl nateklé dlaně, že ani nešly zavřít v pěst. Někdy vstával nateklý tak, že nemohl došlápnout na chodidla. Bylo mu špatně na zvracení, byl unavený, i ve věku 9 let si chodil po příchodu ze školy lehnout. Měl nafouklé břicho a kašovitou stolici. Někdy ráno vstal a byl červený jen na boku na kterém ležel – tedy jen na půlce těla. Chodili jsem po alergologiích, odebírali mu krev a dělali kožní testy a vždy byl závěr,  je zdravý, alergii žádnou nemá. Takže jsem vždy kontrovala,  ale on není zdravý, flekatí, natéká. Nakonec našeho alergologa napadlo udělat úplně jiný test a to na množství DAO. To byl okamžik, kdy jsme zjistili, že opravdu nemá alergii, že má intoleranci a jeho tělo nevyrábí dostatek enzymu DAO. Nastoupila nízkohistaminová dieta, antihistaminika. Doufali jsme ve zlepšení, zdálo se nám, že nízkohistaminová dieta bude řešením, ale nebyla. Syn stále občas natékal, stále občas flekatěl a hlavně mu stále bylo špatně, stále byl unavený. I přes dodržování nízkohistaminové diety.

Co je to nízkohistaminová dieta?

Histamin v potravinách nastoupá jakoukoli formou kažení. Například déle uchované potraviny (i v lednici) ale i tím správných kažením, jako je fermentace, kvašení. Tedy například doporučuje se mléko, ale ne jogurt. Doporučuje se maso, ale ne sekaná nebo uzeniny, kde už je předpoklad nějaké degradace masa při výrobě.

Nejhorší je prý červené víno. A pak jsou věci, které histamin neobsahují, ale při trávení jej uvolňují jako jsou barviva, konzervanty, ale i koření. A například i luštěniny a brambory se mají vyloučit. Histamin je termostabilní, ale je možné jej například u lustěnin odbourat máčením (na to jsou na webu Kašulky i vědecké studie). V hodně věcech se seznam s jíme jinak shoduje, ale je opravdu nutné na začátku vyloučit kvašené a fermentované výrobky.

Pěkný příklad jsou ryby. Když se ryba chytí a okamžitě vykuchá a zkonzumuje, je v ní minimum histaminu. Proto mají alergici problém s mořskými plody, je v nich mnoho histaminu. Krevetu uloví a i se střevem cestuje lodí, pak leží v obchodě a mezitím se začne rozkládat obsah střev a stoupat histamin. Když jsme byli v Chorvatsku na dovolené a čerstvě vylovené krevety jsme hned zbavily střev, mohl je syn jíst bez jakýchkoli problémů. To samé jsme dělali na Šumavě se pstruhy.

Zkusili jsme změnit naše stravování

Šťastnou náhodou jsem pak v Sama doma viděla rozhovor s paní doktorkou Strnadelovou, která mluvila o oslabení střeva u dnešní populace. Věděli jsme, že syn má problém ve střevu (histamin se mimo jiné ve velké míře přijímá ve stravě, nebo se při trávení uvolňuje), šli jsme do toho, co radila. Obsah přednášky byl právě o dnešní stravě a škodách na našem zažívání. Opravdu ze dne na den jsme změnili naše stravování (opět celá rodina). Věděli jsme, že nesmíme s ohledem na synovu nemoc používat fermentované ani kvašené potraviny, protože obsahují obrovské množství histaminu. A pokud jsme je na začátku použili, opravdu na ně bleskově reagoval otoky.

U lidí s HIT není možné okamžitě začít používat kvašené zelí, sojovku, umeocet, tepmeh, právě kvůli vysokému množství histaminu v těchto potravinách. To by jim opravdu mohlo až ublížit. Ale jíst zdravě se dá ze začátku praktikovat i bez těchto věcí a pak později pomalu začít zkoušet, co tělo bude tolerovat. Protože, když se střevo ozdraví, DAO se na něm lépe uchycuje a dojde k lepšímu zpracování histaminu.

My jsme šli po malých krůčcích a byli jsme trpělivý. Kvašenou zeleninu jsme nejprve kvasili jen pět hodin – v té době jsou tam již probiotika, ale ne kyselina mléčná, která by mu vadila. Na začátku jsme vůbec nepoužívali slad, sojovku, umeocet.

Už za měsíc jsme viděli změnu

Už po prvním měsíci byla na synovi patrná fyzická úleva. Když bylo zjevné, že řešení máme, vysadili jsme všechna antihistaminika a ve spolupráci s paní doktorkou Strnadelovou započali léčbu bylinkami. Pak přišly okamžiky, kdy syn toleroval tři tenké proužky tempehu, začali jsme zeleninu kvasit plně, mohli jsme začít používat slad. Jaká byla radost, že mu můžeme rozšířit jídelníček. Po dvou letech zdravého stravování syn není vyléčený, bohužel onemocnění je pravděpodobně celoživotní a dokonce podle posledních výsledků synovi hodnota DAO ještě klesla. Což je ale velmi zvláštní, protože nyní de facto již žije na fermentovaných a kvašených potravinách, (které obsahují ohromné množství histaminu) je bez sebemenší újmy na zdraví. Syn je čilý, sportuje, ve škole se zlepšil v pozornosti i ve známkách, neflekatí, nenatéká a to bez jakýchkoli léků.

Co na to naše rodina

Změnili jsme jídelníček ze dne na den. O to více rodinu obdivuji, ze začátku to jídlo nebylo nic moc, ale teď už je to jiná písnička. Manžel přechod na zdravou stravu uvítal, pro syna cokoli a pak jsme i my pocítili fyzické změny k lepšímu, ale to je jiná kapitola. A to jsme nikdy nepatřili k těm buclatým. I předtím, jak to jen šlo, jsme jedli bio a i jsme čerstvě vařili a jedli lehkou kuchyni.

Manželovi strava chutná. Dokonce na začátku jsme měli dohodu, že maso bude dvakrát týdně (samozřejmě se zeleninou) a teď ho kolikrát nemáme ani jednou týdne a manžel si ani nevzpomene. A také vaří výborně. Já jsem v práci pár kolegyň “obrátila na naši víru” alespoň částečně a ke 40 narozeninám jsem dostala tašku plnou zrní :-). Kdy se to podaří, aby mohli šéfovou nazvat beztrestně slepicí a nakrmit ji zrním :-). Ano ve společnosti rozumných dospělých, a když je člověk protřelý životem, se dá obhájit a ustát cokoli, jen narážím na dceru, ta to nesla nejhůře. 

Dceři bude letos 15 let. Když jsme začali, bylo jí 13 let, měla rovnátka, akné (stravou se moc nezlepšilo), tělesné změny. No pro ní nejhorší doba a ještě to ani nebylo kvůli ní, ale kvůli bratrovi. Jídlo jí chutná, i jej doma vaří, pokud jsme v práci a dokonce výborně, ale v kolektivu jí odlišují svačiny a nějaké vysvětlování kolektiv náctiletých nepřipouští. Na oběd chodí z davem a já jí i radila, aby to neříkala a svačinu sváděla na to, že jíme zdravě, ale nenechala si poradit a kolektiv jí to dává “sežrat”. Burizonová mozaika vypadá jako krmení pro ptáky, amasaké ve skleničce jako šlichta. No bojuje.

Ano jako ostatní, kteří zde své příběhy psali, již nikomu nic nevysvětluji. I pro nejbližší rodinu jsme divní a dokonce nechápou, proč se takto stravujeme celá rodina a ne jen náš „nemocný“ syn. Zkušenosti jsou prostě nepřenositelné. I když máme doma živoucí důkaz. Nevím, zda zabralo vyloučení mléka, cukru, radikální snížení konzumace masa, minimalizace lepku (jíme jen oves a ječmen). V každém případě považuji zdravé stravování za ucelený výživový směr a i životní styl a především návrat ke kořenům..

Nesouhlasím s tím, že nedostatek enzymu DAO rovná se nízkohistaminová dieta

Podle mě laika není správná rovnice nedostatek enzymu DAO rovná se nízkohistaminová dieta. Ne. Smutno mi je ale z toho, že doktoři a dokonce alergologové vedou pacienty zatím úplně jinou cestou. Matematika těla je jiná. Přestat střevu ubližovat nesprávnými kombinacemi jídel a nevhodnými potravinami. Jíst v době, kdy tělo potravu „čte“ a umí dát příkaz k jejímu správnému trávení. Ozdravit slinivku, aby měla sílu vydávat pokyny k trávení. Udržovat čisté pufry, aby tělo mělo možnost i jen přechodně histamin schovat, než jej může řádně zpracovat. Prostě celé to sedí, tělo je podle mě malá laboratoř a na potravu se není dobré dívat dnešním mainstreamovým okem kalorií a výživových hodnot. Ale podívat se jak tělo tráví, co umí a co neumí zpracovat a jak mu v tom ulehčit. Je potřeba vařit si zdravě, hravě, chutně a rychle. Což už dnes umím, na rozdíl od mých začátků. Ano, pro někoho to není cesta, jednodušší je naříkat, trpět a běhat po doktorech a polykat prášky, které pojišťovna platí bez mrknutí oka.

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

16 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Klub

Dobrý den, a jak řešíte jídlo ve škole? Má vlastní?

Klub

Dobrý den, se zájmem jsem si přečetla článek o Vaší životní zkušenosti. Byla by jste ochotna se podělit o recepty na jídla, která připravujete nejčastěji? Na konečnou diagnozu ještě čekám. Objevila jsem web Kašulky, Yummypaleo, pár knih. Změna stravy doživotně mě děsí. ;-/

Ukázat další komentáře