Kdysi jsem četl jeden názor: “Je hezké, že jíte jako vegani, ale nemá to skoro žádný smysl, když o tom nemluvíte a nešíříte to dál.“ Tato myšlenka mě dost oslovila a tak se jí snažím dodržovat – vždy a všude. Proto se rád účastním diskusí. Nejenom abych mohl předávat a povzbuzovat, ale také přijímám pro mě nové zvyklosti a zkušenosti ostatních. Je to skvělé.
Jak jsme se dostali k rostlinné stravě
Nebylo to ani ze zdravotních důvodů, ani ze soucitu ke zvířatům, ale přes vnímání energie. Všechno to začalo asi před třemi roky, kdy jsme se ženou Helenou prošli prvním zasvěcením do energetického léčebného systému Shamballa. A to nám obrátilo život naruby. Heleně se naplno otevřely léčitelské schopnosti a já začal energeticky vnímat svoje okolí – lidi, místa, přírodu a také vše co jde do našeho těla. Během měsíce mi přestalo chutnat kouření doutníků, ze života mi také odešel veškerý alkohol a během dalšího měsíce jsme vynechali z našeho jídelníčku maso. Už to pro nás byla pouze jakási hmota na zaplácnutí žaludku a to jsme nechtěli. Tak jsem se stal vegetariánem a Helena téměř veganem ( hůř snášela mléko a tak měla za týden asi 2 porce sýra a tak 1 jogurt).
Co na to rodina a okolí
Už na vynechání masa z jídelníčku reagovala moje máma památnou větou: “ V jaké jste sektě, že vám tak vygumovali mozek?“ A celé okolí nebylo schopno přijmout myšlenku, že nám to nechutná. Tak pro nás začala nová éra urážek, hloupých poznámek a hlavně zastrašování, co to děláme našemu dítěti, vždyť ho zabijeme.
Zlomový moment
Tak si plynul náš život dál. Lidé reagovali stále stejně – teda většina. Někteří nám fandili a drželi palce a my se také stále zdokonalovali v Shamballe a přijímali další zasvěcení. Výrazný zlomový bod v našem životě přišel před 17 měsíci. Za prvé se nám narodila holčička a za druhé jsme se rozhodli přejít kompletně na rostlinnou stravu. Tentokrát hlavní roli sehrál soucit se zvířaty. Můžete několikrát vidět na videu záběry z jatek nebo z velkochovů, ale nic vám neotevře o či tak jako vlastní zkušenost. Náhodou jsem se dostal do kravína v době kdy se telila kráva. Je to příjemný, když vidíte jak na svět přichází živý tvor. O to horší zážitek vás čeká hned po jeho narození. Tele okamžitě odebrali a hodili k ostatním telatům. Nepřál bych vám slyšet jak kráva a tele bučí, když je takhle odtrhávají. Patří to k nejhorším zážitkům co jsem zažil a nikdo mi už nevymluví, že zvířata nemají city. V mléčném průmyslu jsou telata jen vedlejší produkt a tak se k nim taky chovají.
Padlo tedy rozhodnutí, že už to nebudeme podporovat a budeme dělat co nejvíc pro zastavení těchto hrůz. Začali jsme shánět informace o výživě, o vědeckých výzkumech, sehnali pár vyjádření doktorů a já jsem začal jezdit po přednáškách a vysvětlovat lidem, že jako vegani se budou mít líp a rozhodně přispějí ke zlepšení života na zemi.
Ze sektářů idiotama
Reakce okolí na další změnu stravy opět nezklamaly. Pro moji mámu jsme už nebyli sektáři, ale úplný idioti. Rodiče od Heleny reagovaly stylem – vy jste hloupý a my víme nejlíp jak krmit dítě. Dělali to tak naši rodiče, tak vy to budete dělat taky tak. Kupodivu nejlépe to přijali v práci a teď už jsou někteří touto stravou nakažení.
Co udělá změna stravy s chlapem
S rostlinnou stravou jsou lidé zdravější a mají více energie. Pozoruji to ve svém okolí a také na sobě. Pracuji jako tesař/pokrývač a síly mám pořád dost. Jediný rozdíl mezi tím jak jsem jedl dřív a teď je , že ze svých původních 105 kg jsem shodil na 85 kg. Ale všechno to byl odpad nashromážděný za ty roky klasického jídla. Rozhodně to stojí za vyzkoušení. Pro pány, kteří věří že na sílu je pouze maso, doporučuji sehnat informace o vrcholových sportovcích a budete překvapeni kolik je tam veganů. Protože síla není v jídle, ale ve cvičení. Jídlo jen dodává živiny. A proč bych si měl brát živiny přefiltrované přes něčí tělo, když si je můžu vzít přímo?
Nežijte ve strachu
Dovolil bych si použít další citát – od Davida Ickeho: “ Největší vězení, v němž lidé žijí, je strach, co si myslí ostatní.“ A tak se nebojte. Jděte si za tím co cítíte, že je správné. Jsou tady potřeba lidé, kteří dělají věci jinak, protože jinak se ve vývoji nepohneme z místa. Je potřeba vychovávat novou generaci, která bude považovat tuto stravu za přirozenou a hlavně generaci která bude zdravá a silná.
Přeji hodně štěstí a síly při našem snažení a zdravím
Marek Sedláček, Jihlava
Toto je naše cesta k veganství. Doufám, že tento článek přijmete jako uspokojující a zaujme Vás. Rozhodně jsem stále na příjmu a budu nadále reagovat na příspěvky.
Přeji pěkný den a někdy nashledanou Marek
Komentáře
Marku paráda, že jste se nenechali nikým odradit a dál si “jedete tu svou”. A velký obdiv, že jste se pustil i do osvěty, to je totiž ještě daleko odvážnější, jít veřejně s kůží na trh :-)
Mám k tomuto příběhu jednu připomínku – nelíbí se mi nadpis. Hned na začátku tak evokuje negativní pocity. Většina z nás zažívá, že jsme v našich rodinách v té naší jinakosti tak trochu sami. Ti šťastnější žijí se stejně smýšlejícími partnery a jednotně tak vychovávají i děti, ti méně šťastní ještě čelí ohledně stravy partnerským “bojům”. Měli bychom být ale šťastní, že víme víc a hlavně že jsme na naší cestě dál a jsme schopní takto žít. Nemůžeme se ale zlobit na naše blízké, že oni tak daleko ještě nedošli. Negativní přístup na pozitivní cestu ještě nikoho nepřivedl. Souhlasím s Markem, že je třeba osvětu šířit dál, ale nesmí se to dělat násilně, to už sektářstvím trochu zavání …