Touto cestou chci Evě a Heleně poděkovat za záslužnou práci, kterou dělají. Bez nich bych se se svým dvouletým synem už dávno utopila ve stereotypu. Díky za obrovskou inspiraci.
Vaše opravdové příběhy
Naše cesta s Jíme Jinak (Jitka 33 let)
Babička nás nahlásila lékařce. Prý dcera nemá dostatečnou výživu....
Slavím rok s Jíme Jinak aneb den „postaru“ (Štěpánka, 43 let)
Štěpánka oslavila první rok s Jíme Jinak. Rozhodla se,...
Konečně si užívám zimu a trávení je v klidu
Od puberty mě provází autoimunitní potíže s trávením a...