Domů > Magazín > Žijeme jinak

Já, minimalista – I.díl

Jak už jsem zde jednou psal v článku o mé cestě ke stránkám Jíme Jinak a hubnutí, zmínil jsem se rovněž o mém současném životním stylu zvaném Minimalismus. Mno, “životní styl” je myslím v mém podání dost nadnesený výraz, ale budiž. Už dva roky jej praktikuji a má to své výsledky.

Minimalista je, když …

Ne, ne! Nebojte se! Nehodlám tu sáhodlouze popisovat definice minimalismu a zarputile prosazovat jeho výhody. Vše si každý snadno vyhledá na internetu, pokud bude mít zájem dozvědět se více. Já pro tentokrát jen připojím svou vlastní optimalizovaně-minimalizovanou definici vycházející z mých vlastních zkušenosti trvajících více než dva a půl roku. Samozřejmě jako ve všem, tak i zde platí, že každá mince má dvě strany.

Minimalista se prostě zbavuje zátěží

Já, coby minimalista, prostě odbourávám nejrůznější zátěže ve svém životě, ať už se jedná o hmotný, či nehmotný svět, směrem k jednoduššímu žití optimálně zbaveného všeho zbytečného, nadbytečného a tudíž nepotřebného, zatěžujícího a tím také stresujícího.

Vidíte! Ani to nebolelo a víte vše, tedy vše podstatné. No jo, ale jak na to. Lehko se řekne, ale těžko se udělá.

Osobně myslím, že kousek minimalisty je v každém z nás. Tak například účastníci kurzů “Vánoce Jinak” a “Jarní očista” znají postupy úklidů svých domácnosti, kdy často naleznou dříve nahromaděné věci o kterých leckdy ani neví, že je mají a nebo je přemisťují zprava doleva, shora dolů, zdola nahoru, křížem krážem, aniž by si uvědomili, že je vlastně vůbec nepoužívají a jsou jim tudíž na dvě věci. K vzteku a k bolavým zádům. A nebo ty nejrůznější věci uchováváme, dokola opečováváme a jsme celí rozladění, že tak musíme stále dělat.

Opravdu musíme! Ale no tak!

Všimli jste si toho krásného pocitu, kdy jste se odhodlali ke změně a patřičnou věc nebo činnost jste navždy sprovodili ze svého života? Už žádné přemisťování, žádné uklízení, žádné oprašování, mytí, leštění, drhnutí, překládání, žádné starosti s opravami, zárukami, běháním od čerta k ďáblu, hlídání termínů, o další účast na událostech méně, které nás ani za nehet nebaví a Bůh ví jaké roztodivné činnosti s danou věcí (činností) mnohdy bez zájmu a nálady provádíme.

Ani u mne to dříve nebylo jinak. Stále jsem chtěl něco nového, protože za chvíli mi to zevšednělo a potřeboval jsem tudíž nový “vzruch” do svého bytí. Ať už se jednalo o oblečení, boty, moderní udělátka nebo ulehčovátka do domácnosti, na vaření, na praní, na uklízení, na mytí, osobní hygienu atd. Tohle chci, sice to nějak zvlášť nepotřebuju, jen se mi to líbí a k něčemu to prostě bude. A když to chci, tak na to musím vydělat. Ach jo. Nebo si půjčit. A co bude, když se něco přihodí. Pic a je tu stres a pak depka. A je lepší tohle nebo tamto. Ach to rozhodování. Já se neumím rozhodnout! Pic a je tu další stres a další depka. A stále dokola, dokola. Hlava jde z toho kolem i koukolem.

Ale fuj! Pryč s tím!

Při té frustraci, stresu a bez-nálady jsem jednoho dne narazil na výstižné, čtivé články o minimalismu a zjednodušování, plné vyzkoušených jednoduchých postupů, které mne natolik inspirovali, že jsem se rozhodl ke změně.

A jak jsem tedy vlastně začal? Jednoduše. Úklidem, resp. nikoliv přemisťováním věcí z jednoho místa na jiné, skryté, neviditelné, ale opravdu vymisťováním, tj. pryč s tím, nejen z očí, ale z domu a hlavně z mysli. A bylo to opravdu tak jednoduché? Mno,… ano i ne. Také to chvilku bolelo, hlavně to rozhodování, co si nechat a co vyhodit. Co by se mohlo ještě hodit a co určitě je tak akorát k ničemu. Dát vale zažitým zvyklostem a začít se učit ty nové.

A k čemu mě to dovedlo?

Začal jsem si všímat sebe sama, své pocity a skutečné potřeby, nikoliv náhražky a uvědomovat si to odlehčení i úlevu a nakonec i dávno ztracenou radost a uspokojení. Vrátil se mi každodenní úsměv do tváře. Jen tak, pro tu všední radost z bytí, ne jen pro něco směšného.

Znáte ten báječný pocit z čistě uklizeného prostoru, např. právě z prosté kuchyňské linky? Ale určitě. Je tam jen to co potřebujete a nic víc. A vydrží to? Tak to záleží na tom, co je poschovávané na místech, které nejsou ihned vidět a na tom, co vlastně skutečně k vaření potřebuji, tedy opravdu to důležité a tedy často používané (viz foto dole). A jak jsem k vlastnímu údivu zjistil, zase tolik toho není. A to ostatní šlo bez milosti pryč.

A čeho všeho jsem se zbavil? Tak o tom až příště. A je to na dlouhé povídání, protože je toho fakt hodně.

Jak jste na tom vy?

Ukládáte na doby “co kdyby se to ještě hodilo” nebo se vám už podařilo zbavit se nějaké dlouho nepoužívané nebo nepotřebné věci, a překročit tu magickou hranici? Jaké jste z toho měli pocity? Úlevu a radost? Nebo stres, co kdybych to někdy potřeboval(a). Napište to do komentářů. Zajímá mne to a těším se na ně.

Přeji pěkné a úspěšné dny.
Martin Hetto

PS: Cítíš se v plavkách sebevědomě?

Pokud letos nechceš schovávat zadek pod ručník, pojď na to s námi jinak.
Chci lepší postavu!

Jak se říká: “Tichá voda břehy mele”. Ano jsem tichý a mé nejbližší okolí si stále stěžuje, že i málomluvný. Na druhou stranu to vynahrazuji svou určitou šikovností. Mno, každý jsme nějaký, v něčem dobří, v něčem méně. Mám rád činnosti v nichž mohu propojit kreativní hlavu a ruce, i když za cenu dělání stále něco jinak a v častějších změnách.

5 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Moc hezký článek, Martine :-). Musím říct, že už se moc těším, až skončí prázdniny, tři děti budou na chvíli pryč z domu a já doma jen s nejmenším, a pustím se do toho. Se všemi doma to moc nejde a nějak se nám to doma nakupilo :-). Kompletní úklid i s tříděním věcí jsem dělala při prvním kurzu Vánoce jinak a to už je nějaká doba. Od té doby se mi to nepodařilo, ale zraje to ve mně už dlouho, tak jen čekám na příhodnou chvíli :-). A moc se na to těším, protože je to opravdu krásný pocit úlevy zbavit se nepotřebných věcí. Moc se těším na Váš další článek :-).

bilaholubice
9. 8. 2017

Milý Martine, díky za článek. Jsem mooooc zvědavá na pokračování! Minimalismus je supr! Začala jsem šatníkem a pokračuji dále přes kuchyň a koupelnu. Zjistila jsem, kolik máme zbytečných lahviček a plastů, téměř všeho se zbavila…máme jeden šampon, pastu a jinak klasické mýdlo a je to, používám jej i na holení, tuny dalších zbytečností vůbec nepotřebujeme! Koupelna vypadá líp, líp se uklízí a co teprv to životní prostředí…Totéž zkouším u čistících prostředků, používám hodně ocet, sodu apod. a nepotřebujeme spousty čistících prostředků…vřele doporučuju knihu Domácnost bez odpadu ( mají ji na econea), je tam toho o minimalismu hafo!

Ukázat další komentáře