Domů > Magazín > Vaše příběhy

Moje začátky se změnou jídelníčku (Tereza, 34 let)

Do změny jídelníčku jsem se pustila s třemi malými dětmi a za probíhající rekonstrukce kuchyně. Výzva to byla veliká i proto, že jsem byla zvyklá na sladké snídaně, ale taky, protože jsem vařila zvlášť pro zbytek rodiny, který mé nadšení ze změny stravy nesdílel. Nenechala jsem se odradit a odměnou jsou mi velice příjemné změny na těle i na duši.

Byla to výzva

Do kurzu jsem vstupovala štíhlá a vystupovala štíhlá, takže o váze to u mě fakt nebude. Zato jsme zrovna v říjnu začali rekonstruovat kuchyň, takže bylo potřeba fungovat s našimi třemi dětmi v docela rozbombardovaném prostoru. Ještě musím doplnit, že jídla jsem připravovala jen a pouze pro sebe (se mnou uždiboval jen nejmenší syn), jinak pro manžela a starší děti jsem vařila něco (podle slov manžela) “normálního”.

Nenechala jsem se odradit

Považuji za svoje malé osobní vítězství, že jsem se nenechala odradit ničím a každý den zkoušela nové recepty z jídelníčků. Nejela jsem dogmaticky podle nich a nestihla jsem uvařit vše, nicméně o to větší cenu pro mě kurz měl – naučila jsem se základy, na kterých stavím i dál, i když mě už za ručičku nikdo nedrží. Zjistila jsem, že mi jídlo dle Jíme Jinak dělá obrovsky dobře na bříško – a samozřejmě nejen na něj! No a hlavně, co teda pro mě byl asi největší poklad a překvapení zároveň (po předchozích zkušenostech se zdravou stravou a mých nahodilých pokusech) – že ta zdravá strava může chutnat sakra dobře!!! Vždycky jsem byla gurmánka a jídlo si potřebovala pořádně užít. Což ale např. taková vařená červená čočka s restovanou cuketou (jeden příklad za všechny, z repertoáru mých zdravých pokusů) až tak úplně nesplňovala :), tudíž mě časem vždycky přešla motivace jíst zdravěji, protože tam prostě nebyl ten zážitek.

Pochutnávám si všemi smysly

Když jsem začala vařit podle jídelníčku z Podzimního detoxu, zaprvé jsem 90% z těch věcí v lepším případě neměla doma, v tom horším jsem o nich ani nikdy neslyšela :) a když jsem si přečetla, jaké ingredience do daného receptu patří, tvářila jsem se poměrně nedůvěřivě, že to přece jako nemůže být dobrý (nicméně to uvařím, protože to bude zdravý :-D ). No ale, co se nestalo!!! Mně některé ty recepty tak moc chutnaly, že by fakt strčily do kapsy i nějaký ten řízek a to mě naprosto odrovnalo. Navíc, jak jsem si (podle instrukcí z kurzu) zdobila talíře, byl to o to větší zážitek, že jsem si mohla pochutnávat všemi smysly :-) Ze začátku jsem byla svými výtvory tak unešená, že jsem si každý musela vyfotit :-D No a jaká to byla mňamka!

Po snídani nastával útlum

Dalším velkým úspěchem, kterého jsem díky Podzimnímu detoxu docílila, je, že jsem začala snídat snídaně naslano. A to je kapitola sama pro sebe. :))) Celý život jsem byla závislá na cukru a sladkém pečivu. S touhle závislostí teda bojuju pořád, ale je to čím dál lepší. A neuměla jsem si představit snídat nic jiného, než buchtu, koláč, loupáček, popř. aspoň nějaký ten chleba s máslem a medem apod. Když na mě začaly útočit snahy o zdravější životní styl, prohodila jsem ty buchty za ovesné kaše. Většinou s rozinkami a nějakým tím “zdravým” sirupem nebo s banánem. To sice ukojilo moje chutě na sladké, ale dobrých 5 let jsem po těch snídaních mívala stavy tak extrémní dopolední únavy, že jsem nebyla schopná dělat prakticky NIC. Stále jsem na mateřské doma s dětmi, takže to rádoby až tak velký problém nebyl, ale mě to obtěžovalo strašně. Mohla jsem se klidně i vzbudit dobře – odpočatá s dobrou náladou, ale půl hodiny po snídani prostě nastal tenhle útlum, obalil mě do černého mraku a odeznělo to až cca po 2 hodinách. Prostě, když to tělo strávilo. Vydržela jsem to fakt dlouho, protože jsem se neuměla poprat s tou závislostí na sladké snídani, ale hlavně jsem netušila, že to má logické vysvětlení, které jsem slyšela prvně z úst Evy právě v kurzu.

Moje cesta k miso polévkám

Inu, konečně jsem pochopila, proč mi po těch mých snídaních není dobře a to byl první krok k tomu, abych to mohla změnit. Přišlo ale velké zklamání, když jsem zjistila, že v kurzu, ani jinde na stránkách Jíme Jinak, nejsou prostě vlastně žádné tipy na “zdravou sladkou snídani” v tom duchu, na jaké jsem byla zvyklá. To byl pro mě konec. No tak jsem se začala pídit po tom, jaká že teda ta zdravá snídaně má být. Když jsem se dočetla, že ideální je miso polévka, myslela jsem, že mě odvezou. :D Já polévky celoživotně skoro nejedla, neměla jsem k nim nikdy vztah, tudíž jsem je ani neuměla moc připravovat. A když už, tak nějakou tu květákovku nebo bramboračku – samozřejmě s jíškou, že :) No nicméně, i přes mou nechuť jsem si řekla, že to zkusím. Jedno ráno jsem se tedy hecla, oloupala zadané tři druhy zeleniny, po 10 minutách varu rozmíchala trochu miso pasty a byla jsem “strašně nadšená” z toho, že to mám sníst a že nic jiného nebude. Musím říct, že první zkušenost fakt nic moc, myslím, že jsem polévku ani neosolila, což je pro začátečníka, vzhledem k výsledné chuti, hodně špatné. Tedy… nechutnalo mi to, ale snědla jsem to s tím, že je to prostě pro moje tělo to nejlepší. No a pak jsem měla dvě hodiny strašlivý hlad :D

Časem jsem si udělala svoje kombinace a teď už nad tím moc nepřemýšlím, prostě do hrnce naházím nějakou zeleninu – a když nemám čas dělat si k tomu i kaši, přidám nějakou tu obilovinu, aby mě polévka aspoň trochu zasytila. Ale přeci jen, já řeším to, jak přibrat, nikoli naopak :), takže když ten čas je, vařím si i obilnou kaši a k tomu mám nejradši zeleninu restovanou na cibulce. Tohle kombo je pro mě ideální snídaně a držím se toho už čtvrtý měsíc! Velkou odměnou je pro mě i to, že tyhle snídaně se mnou většinou papá i nejmladší syn (17 měsíců), který se mi vždycky sápe na klín a chápe se lžičky. :)

Já a kvašená zelenina

No a na závěr – kvašená zelenina, to je taky téma dne. Tam to byl trošku boj. Nikdy jsem nemusela kysané zelí, maximálně tak v segedínu, a jinou kvašenou zeleninu jsem ani neochutnala. Takže bod “ke každému jídlu si dáme kopeček, nejlépe domácí, kvašené zeleniny” byl pro mě vážně oříšek. No, ale když už jsem zvládla i miso polévku, řekla jsem si, že se hecnu a zkusím ochutnat i toto. Jala jsem se tedy připravit sklenici domácí picklované mrkve, protože, jak jsem se dočetla, ta je pro začátečníky nejsnesitelnější. Inu, zvládla jsem podle návodu vše připravit, s pomocí velké a menší zavařovací sklenice, a nechala ve tmě na skříni pracovat. Po několika dnech jsem usoudila, že bude asi hotová a šla ochutnávat. Řekněme, že k Eviččiným slovům “a máme jemnou, lehce nakyslou mrkvičku” se mi úplně nepodařilo přiblížit :D Anebo možná jo, ale vzhledem k tomu, že to byla fakt moje první ochutnávka kvašené zeleniny v životě, tak mi to přišlo jenom strašně kyselé a strašně nedobré. Dávala jsem si poctivě ke každému jídlu kopeček, ale popravdě mi to vždycky celé jídlo zkazilo :D, tak jsem se sebezapřením snědla nejdřív mrkev a pak si vychutnala zbytek jídla. To nebylo zrovna ideální, ale co bych pro zdraví neudělala. Pak mi přišlo, že ta mrkev trochu pálí na jazyku, tak jsem ji prostě vyhodila a udělala pickles ze zelí – a to už se dalo jíst, tak od té doby si dělám toto a na tu chuť jsem si už docela i zvykla, takže mi to vůbec nevadí :) Časem určitě vyzkouším i další verze.

Výsledky jsou úžasné

V průběhu kurzu jsem si všechny jídelníčky vytiskla a zaškrtávala si v nich, co jsem už stihla uvařit. Psala jsem si dokonce i celý svůj jídelníček, abych viděla, jak si vedu a těžím z toho doteď – když zrovna nemám nápad, co vařit, prohrabu se těmi papíry a intuitivně vyberu něco, na co má tělo zrovna chuť, nebo na co mám doma ingredience. No a protože jsem i na to hrabání občas líná :), dopřála jsem si krásnou kuchařku, kam si postupně chci napsat všechny Jíme Jinak recepty a mít je jednoduše po ruce. Určitě nejím dokonale, ani ne 100% podle Jíme Jinak, ale mám skvělý pocit z toho, že mám ráno zdravou snídani a pak aspoň jedno až dvě jídla podle zásad Jíme Jinak.

Cítím se skvěle, lehčeji se mi dýchá a mám rozhodně víc energie! :) Jinak moc příjemným vedlejším efektem je hladší pleť a plošší bříško, což je teda fakt bomba! Hubnout jsem nechtěla, ale každá postava vypadá mnohem líp s plochým bříškem ;) a taky mě už skoro nebolí chodidla. Měla jsem šílený problém s bolestí chodidel, nejvíc ráno po po probuzení, trvalo mi opravdu nějakou chvíli, než jsem to rozchodila. Teď už si na to skoro ani nevzpomenu. A skvělou odměnou je taky lepší imunita, před detoxem jsem se nemohla zbavit podzimní úporné rýmy, a od té doby, musím zaklepat, nic :)

Jestli jste dočetli až sem, vážím si Vaší pozornosti a těším se na další kurz! :)

Terka

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

21 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Zdravim Te Terezko, moc gratuluji, ze jsi to tak zvladla a jsi mi motivaci.. kdyz jsi zvladla vareni v takovych podminkach, tak to musim zvladnout taky a budu na to myslet, vzdy, kdyz se mi nebude chtit varit s tim, ze to je moc slozite nebo to zabere moc casu😀😀zaujala me jedna vec- tedy nejen jedna, ale pises, ze pred detoxem Te hodne bolela chodidla- zjistila jsi, cim to bylo nebo proc? Mne totiz take zacala asi pred pul rokem silne bolet chodidla a hlavne rano po probuzeni a pak se to nejak rozchodi, je to lepsi pres den, ale i tak je citim a nevim, cim to muze byt… diky moc za tento clanek a sdileni a mej se krasne😍Peťa

Terko, připojuji se k Janě…tři děti, kuchyň v rekonstrukci, a začít se učit vařit Jinak a k tomu ještě “normálně” pro ostatní… seš borka!

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

Po všech stránkách je mi lépe (Dita, 29 let)

Největší motivací pro mě bylo cítit se dobře, chtěla jsem se mít víc ráda a věděla jsem, že nezdravým jídlem svému tělu ubližuji. A taky jsem chtěla mít en...

Stále se posouvám, teď už to není o jídle (Jitka, 34 let)

Ráda bych se s vámi podělila o mé dosavadní zkušenosti s Jíme jinak a posledním Podzimním detoxem. Díky předchozím kurzům už mám svoji ideální váhu, takže ...

11 kg dole a nemoci si na nás nepřijdou (Lucka, 43 let)

Loňský rok jsem se rozhodla radikálně změnit v mém životě vše, co se dá. Hlavní změnu jsem se rozhodla udělat na svém těle. Díky změně jídelníčku jsme popr...
79
7

Loučím s letitými zdravotními problémy (Libuše, 60 let)

Hubnutí nebylo vůbec prioritou, toužila jsem zbavit se léků a potíží. Výsledkem je, že se mi po šesti letech neměnné hodnoty konečně srovnal cholesterol, l...
30
41

Najednou vidím spoustu věcí jasněji (Naďa, 34 let)

Po dvou dětech jsem měla o 10 kg víc, než jsem byla zvyklá. I když jsem se snažila, nešlo to dolů. Přidaly se různé zdravotní problémy jako velikánská únav...

I ve starším věku má smysl začít se změnou (Věra, 65 let)

Po dětech jsem začala přibývat na váze. Vyzkoušela jsem snad všechny diety, sportovala jsem, ale hubnout se nedařilo. Navíc se mi zhoršovalo zdraví. A pak ...