Malé moje mléko nestačí, lze ho nahradit kupovaným obilným v bio kvalitě?

podle mne je hlavní být v klidu a neposlouchat nesmysly o slabém mléce a kojení po třech hodinách. Každé z mých dětí bylo jiné, s prvním jsem o kojení bojovala měsíce. Co ale měly společné byl hlad po hodině, buzení se i v noci max po dvou hodinách a debužírování u prsu pomalu hodinu. Podle všech rad jsem měla dávno začít přikrmovat. Naštěstí se vždy našel člověk, který mne povzbudil, časté přikládání schválil a nakopl, že s tak mizerným jídelníčkem tomu děcku vážně nezbývá nic jiného, než být v podstatě trvale přisoslé. A vskutku, jakmile jsem začala jíst všechno a neodbývala se chlebem a čokoládou, tak je prtě najedené během deseti minut a na další porci si vzpomene až klidně za ty tři-čtyři hodiny.
U třeťátka mi naštěstí pomohl už primář v porodnici, laktační poradkyně (byť z osvícené porodnice) mne zahrnula hromadou protichůdných rad, sestrám se zdálo, že kojím moc často a už bych to měla tomu třídeňátku krátit, ale primář mne uklidnil. Řekl něco v tom smyslu, že z nemocniční stravy ještě žádné dítě neprospívalo, ať mi dítě klidně leží u prsu celý den a já se mám povalovat v posteli s ním a když dnešní babičky a okolí nejsou schopné šestinedělku zásobit čerstvým jídlem, od čeho je tu donášková služba.
Primář se musí poslouchat, párkrát do týdne si oběd proto nechám objednat do školky, kam chodí starší děti. Když to chvíli nedělám a jsem vystresovaná z přemíry práce, hned to pozoruji na miminu, které je rázem o poznání hladovější.
V půl roce má skoro 10 kilo, takže mu strava podle jj svědčí a do přikrmování se neženeme.

Zkusila bych ty homeopatika, čaj Laktozin a šípkový, hodně vývarů a spánek.Hlavně nepodléhat větám tipu “musíš, musíš a prostě musíš”, já jim u první podléhala byla jsem vystresovaná a přenášela to i na dítě, samozřejmě mléko neteklo a dcera to začala bojkotovat. U druhé jsem se na všechny rady vyp..la a hle, jde nám to krásně. Nejduležitější je spokojená máma.