Retro: Na Gastroprag vzpomínám s chutí

Kvalitní stravování se řešilo i před revolucí

I před rokem 89 se konaly velké a zajímavé mezinárodní akce, které by svým významem nezapadly ani dnes. Já si okamžitě vybavím z kulinářského hlediska tu, která mě zaujala nejvíce a týkala se také práce v obchodě, resp. ve veřejném stravování. Zkrátka stravování v kvalitních restauracích, hotelech, cukrárnách apod. Točilo se kolem ní spousta lidí, a zejména pak pan Josef Semrád.

Pan Semrád a Gastroprag

Pana Josefa Semráda jste asi neznali, a myslím, že by se vám líbil. Když jsem ho poznal, blížil se už k šedesátce a měl velkou přirozenou autoritu. Pracoval v 80. letech jako ředitel odboru veřejného stravování na Ministerstvu obchodu a CR ČR. Pozoruhodné, vzhledem k většině jeho kolegů, na něm bylo, že byl velký praktik a oboru rozuměl jako málokdo. K tomu byl velmi skromný a v neposlední řadě také založil svého času významnou mezinárodní gastronomickou akci, která byla pojmenována Gastroprag. Tuto soutěž, dokud mu to zdraví dovolilo, vedl dlouho jako její předseda.

Já s ním byl často pracovně v kontaktu, a i když byl mezi námi velký věkový rozdíl, nabídl mi brzy tykání a myslím, že jsme se měli oboustranně rádi. Potěšilo mě, když mu na sklonku jeho profesní kariéry bylo propůjčeno státní vyznamenání. Když svou vedoucí funkci opustil, pomáhal ještě s organizací tiskových konferencí a dalších veřejných akcí, které se v rámci resortu konaly.

Můj první Gastroprag

V roce 1982 to byl v pořadí čtvrtý ročník Gastropragu (konal se jednou za čtyři roky) a můj první. Uskutečnil se v Paláci kultury v Praze, tedy dnes v Kongresovém centru. Možná, že jej někdo z čtenářů měl možnost navštívit a pokud ano, tak na něj určitě vzpomíná. Během těch několika dnů (akce trvala týden, ale ne všechny dny byla otevřena pro veřejnost) Gastroprag navštívilo zhruba 50 000 návštěvníků. Ti byli svědky velmi lákavých vystavených exponátů, které soutěžící družstva připravila.

Týmy z celého světa

Byla to mezinárodní přehlídka odbornosti oborů kuchař-cukrář-číšník-barman. V tom roce 1982 se jej zúčastnila řada družstev z tehdejších evropských socialistických zemí, včetně Jugoslávie, ale také soutěžící z Rakouska, Švýcarska a Kanady. Vedle toho přijely rovněž týmy z Kuby a Vietnamu.

Já měl díky přátelství s panem J. Semrádem to štěstí, že jsem mohl nejen nakouknout do zákulisí, ale hlavně ochutnávat. Představte si, že obejdete všechna soutěžící družstva a každé vám naservíruje něco jako malý předkrm. Bylo to tak skvělé, že jsem neodolal a vydržel jsem všechny ochutnávky (dva dny jsem pak nejedl vůbec nic).

Naši učni a středoškoláci

Gastroprag měl význam i pro oblast školství, protože se jej v domácím klání zúčastnili také zástupci učňovských a odborných středních škol. Bylo tehdy dohodnuto, že příští ročník v roce 1986 organizačně podpoří i Ministerstvo školství. Pro mladé lidi to byla zajímavá škola a už tehdy se při výrobě a skladbě soutěžních pokrmů přihlíželo také k zásadám zdravé výživy.

Hospodám rostly tržby

Nešlo ale pouze o jedno místo, kde byly vystavené exponáty. V Praze byl současně zahájen týden krajových kuchyní ve vybraných restauracích. Podle dochovaných výsledků se v těchto hospodách zvýšil obrat až čtyřikrát v porovnání s běžnou nabídkou. Na své si přišli hosté v pražské Zlaté huse, kde se dočkali i soutěžního menu. Na oplátku typická pražská jídla nabízeli některé restaurace v krajích.

Dobroty v koši

Vzpomínám si, jak mi bylo líto, že po skončení výstavy nelze všechna ta krásná vystavená díla sníst, protože to by hygienici pochopitelně nedovolili. Tak se musela zlikvidovat. Snad tomu opravdu tak bylo, protože u toho, jsem už nebyl…

Zdroj obrázků: oz.kurzy.cz, hostovka.cz, bvv.cz, alphabeslemne.com, adriaticgastroshow.com