Jak jsem pěstovala čočku

Nákup osiva

Semena čočky nejsou běžně k sehnání. Na moje pokusy jsem si s tím nelámala hlavu a nakoupila ve zdravé výživě černou čočku belugu a červenou neloupanou čočku. Obě dvě jsem podrobila testu klíčivosti a obě dopadly na výbornou –  asi 98%!

Výběr záhonku, jeho příprava a setí

Čočka je teplomilnější než například hrách. Z toho také pramení jedno známé rčení:” Na horách sejou hrách, na dolině čočku”. Pěstovala bych ji tedy spíše v teplých oblastech. U nás na Jižní Moravě to rozhodně jde. 

Čočku vyséváme na konci dubna nebo na začátku května, klidně ještě před “zmrzlými muži”, není tak náchylná, jako fazole. Vybereme dobře odplevelený záhon, protože čočka v rané fázi pomaleji roste a plevel by ji mohl udusit. Před výsevem půdu nehnojíme dusíkem, stejně jako ostatní bobovité rostliny totiž zvládá získat si jej sama. Sejeme do řádků cca 20 cm od sebe a spíše řídce. Já měla čočku drobnozrnnou, tak jsem si dovolila hustší setí. Přes všechna doporučení jsem ji sela opravdu velmi hustě a i přes celkem srážkově vydatný rok mi rostla krásně. Tedy alespoň ta červená. Černá čočka mi chytla nějakou chorobu, což se projevilo na výnosu..  

Péče během růstu

S čočkou je větší práce, než s hrachem, a to především v pletí, alespoň v rané fázi růstu. Rostliny vyžadují oporu. Stačí mezi dva řádky zapíchnout větvičky z jarní prořezávky, ale u černé čočky jsem použila, podobně jako u hrachu, 2 kolíky a mezi nimi ze dvou stran napnutý provázek. Jako obvykle jsem totiž vyvazovala pozdě, tak jsem rostliny spíše svazovala k sobě a nutila je stát. :-D Červená čočka byla nižší, přibližně 40 cm vysoká a vyvázání nepotřebovala, oproti černé, která vyrostla do výšky asi 60 cm. Na zálivku není náročná. Jinak by mi ostatně nic moc nevyrostlo. :-)

Sklizeň, loupání a uskladnění

Z čočky konzumujeme semena a ta u čočky rostou, podobně jako u hrachu či fazolí, v luscích. Kdo však ale nikdy neviděl rostlinu čočky, nebuďte zklamaní, až zjistíte, že v jednom lusku je 1 až 2 semínka čočky! Opravdu, tak málo! Sklízí se, až jsou semena vyzrálá a suchá. Podobně jako u fazolí, nejjednodušší je sklidit celou rostlinu a zavěsit ji na vzdušné, ale suché místo. Jakmile rostliny uschnou, nejefektivnější je vydrolení semen (mnutím mezi prsty nebo pošlapáním v pytli – záleží na množství) a následné přečištění. Čočku přesejeme v mírném větru z nádoby do nádoby. Těžká semena spadnou do nachystané nádoby dole a zbytky rostlin odvane vítr. Opakujeme tolikrát, abychom získali jen čočku. Použila jsem mísy a mezi jednotlivým přesýpáním jsem suché zbytky rostlin odfoukala. Skladujte v suchu, jako když ji koupíte v obchodě. 

A výnos?

No, upřímně nic moc. Byl to dobrý pokus, ale asi bych se neuživila. Osela jsem 1 m2 červenou čočkou a 1 m2 černou. Červené čočky bylo 150 g, což odpovídá asi jedné polovině hrnku :-D A černá čočka? Ano, ještě dlouho byla v rostlinách nevyluštěná. Byla s tím taková práce, že si říkám, jestli mi to stojí za to. Za mě je tedy jasné, že drobnozrnnou čočku budu neustále kupovat a klidně si připlatím za bio produkci. Tady vidím u průmyslového zpracování velkou přidanou hodnotu. Pokud máte tip, jak si práci s čištěním ulehčit, sem s ním do komentáře!