Strava pro letní období

29

V červnu začíná biologické léto. Podle čínské medicíny spadá léto do elementu ohně, kdy tento element představuje velký jang. Proto energie je v tomto období nejaktivnější a nejteplejší, jdoucí do všech stran. Nejaktivnějším orgánem je srdce a záleží na nás, zda ho svým přístupem zatížíme, nebo posílíme. Pokud jíme nadbytek stravy, která nás zahřívá zevnitř (smažené, tučné, pečené…), může to pro srdce znamenat velkou, někdy až smrtící zátěž.

Jak je na tom vaše srdce?

LétoSrdce má dvě hlavní funkce. Oběh, kdy energie srdce pumpuje krev a tím zajišťuje přepravu všech výživných látek do celého těla. A také je sídlem naší psychiky, ovládá duševní a emoční pochody a je sídlem našeho já. 

Stav srdce se odráží ve tváři a na pokožce obličeje. Pokud srdce nefunguje jak má, je pokožka bílá a bez lesku. Pokud se ucpávají i cévy, je nafialovělá. Na obličeji se srdce zobrazuje na špičce nosu. Pokud je špička červená, nateklá či zduřelá, svědčí to o nadměrné dlouhodobé zátěži tohoto orgánu. Pokud se vyskytne na tomto místě pupínek, nebo nějaká jiná změna, svědčí to o zátěži krátkodobé.

Srdce také kontroluje naše duševní pochody a stav našeho vědomí. Pokud je vše v pořádku je naše mysl jasná a čerstvá, vnímání a naše reakce normální a pociťujeme radost. Pokud je naše srdce oslabeno, je zhoršené i naše vědomí, máme chaotické myšlení a horší stupeň vnímání. Pokud je srdce dlouhodobě přetíženo dostavuji se i poruchy spánku, neklidné sny a bušení srdce, často provázené nočním pocením.

A co naše tenké střevo?

Tenké střevo je párový orgán srdce. Jak na srdci, tak na tenkém střevě závisí naše krev a výživa celého těla.  Tkáně a jejich výživa souvisí s tím, co tenké střevo vstřebá. Jak jemné esence z potravy přemění na krev a tak krev soustavně obměňuje. Srdce pak následně rozvede  živiny do celého těla.

Porucha funkce tenkého střeva se projeví jako nedostatečnost krve a výživy tkání. Pleť je bledá a bez lesku. Krev i energie může stagnovat a tím dochází k ucpávání cév a bolestem na hrudi. Takto úzce souvisí stav tenkého střeva s naším srdcem a celým tělem.

A protože je v tomto období jak tenké střevo, tak srdce citlivější, je důležité se i v létě co nejvhodněji stravovat.

Co jíst v létě?

  • Omezujeme množství tuku a živočišné stravy.
  • Část zeleniny můžeme dále připravovat na tuku, ale většinu se snažíme bez něj. Ideální příprava zeleniny na léto je napařování, nishime a vaření ve vodě.
  • Tepelně upravujeme zeleninu jen krátce a jíme a konzumujeme i část zeleniny v syrovém stavu.
  • Denně si k jídlu přidáváme presované čí syrové saláty a krátce kvašenou zeleninu.
  • Snižujeme podíl kořenové zeleniny ve prospěch salátů a naťové zeleniny. Natě přidáváme i do vývarů.
  • Častěji zařazujeme zeleninu, co zrovna roste, jako květák, brokolici, ředkvičky ap.
  • Dále můžeme jako součást salátů přidávat naklíčená semínka, např: vojtěška, řeřicha.
  • Zeleninové vývary vaříme jen krátce, stačí 10 – 20 minut.
  • Zařazujeme kukuřici jak v podobě kukuřičné krupice, polenty, ale i celého čerstvého vařeného klasu.
  • Z obilovin je nejvhodnější dlouhozrnná rýže natural. Pokud zařazujeme jáhly, tak spíše v chladnějších dnech a kombinujeme je s rýží, nebo s kukuřicí.
  • Pohanku v létě nekonzumujeme, ponecháme si pouze mouku jako doplněk k přípravě těsta a knedlíků.
  • Luštěniny konzumujeme denně v kombinaci s obilovinou a zeleninou, ale jejich množství snížíme.
  • Častěji konzumujeme tofu, tempeh a čočku, ideálně červenou
  • V létě raději nesmažíme, maximálně velmi zřídka a ne v horkých a teplých dnech.
  • Ideální kuchyňská úprava v létě je  krátké vaření ve vodě, dušení a restování.
  • Jídlo by mělo být lehké, řidší, málo zahuštěné a hodně barevné, preferujeme červenou barvu.
  • Ovoce v tomto období můžeme konzumovat častěji i syrové, využíváme to, co zrovna dozrává.
  • Ideální ovoce v teplých dnech je meloun, který nás krásně osvěží.

Co pít v létě?meloun

V létě a obzvlášť v horkých letních dnech je potřeba zvýšit denní příjem tekutin, aby nenastalo přehřátí. Nejlepší je slabý vlažný čaj bancha, v horkých dnech i voda s jablečným octem, lze občas i přidat pár kapek citrónu, nebo plátek pomeranče. Výborně také ochlazuje čaj s opraženého ječmene.

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

29 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Krásný den přeji, prosím poradíte mi co v teplých letních dnech snídat? Byla jsem zvyklá snídat polévky a zeleninové kaše, ale v létě mě polévka po ránu dost zahřeje. Děkuji moc za odpověď

    • Pavli, nic lepšího než polévku či kaši vám neporadím. Ale můžete si je dát buď později, zatím si dát vodu s jablečným octem. Nebo počkat, až zchladne, případně si je udělat lehké a osvěžující. Do polévky místo mrkve porek a přidat klíčky, kaši udělat z kukuřice a dát krátce tepelně upravenou zeleninu, plus větší množství syrové a kvašené.

      • Děkuji za odpověď. S polévkou ani s kaší problém nemám. Jen jsem chtela vědět že i pro letní období kdy je energie v jang je to pro tělo prospěšne. 😊 Zeleninové kaše jsou největší lahoda, co jsem kdy jedla. Děkuji

        • Tak to máte výhodu, že vám to vyhovuje, někteří mají s teplým jídlem problém. Já tedy miluju horké polévky i v horkém létě 🙂 Léto je jang, ale ten náš jang se ze středu posouvá na periferie, takže potřebujeme pořád dávat do bříška teplo, které tam oproti zimě chybí 😉

  2. Potřebuji poradit. Snažila jsem se hledat, ale bez úspěchu…
    Kukicha – pražené větvičky – vhodný v zimě
    Bancha – pražené lístky – vhodný v létě
    A jak je to s Hojicha? Předem díky

  3. Mám dotaz k těm olejům do salátu..platí to i pro oleje lisované za studena, např. panenský olivový olej, ale i jiné, z ořechů, dýně atd.? Protože ty se právě všeobecně doporučují konzumovat za studena..děkuji za odpověď. 🙂

    • Samozřejmě, používáme jen oleje lisované za studena. Studený=syrový olej ale našim játrům velmi škodí a je v podstatě nestravitelný, proto i do salátu ho doporučujeme alespň krátce tepelně zpracovat.

  4. Dnes jsem narazila na Vaše stránky a hltám a hltám informace 😀 U nás je to s vařením totiž docela náročné – manžel má DNU a já teď nemůžu skoro nic, protože moje měsíční miminko je nafouklé jak balón. Zeleninu se teď pomalu bojím pozřít a to mám na ni strašnou chuť.

  5. A stihnou se u zeleninových vývarů za těch 10 minut vyvařit všechny minerály? Já to raději pořád vařím mnohem déle.

    • Zalenina jako taková by se měla vařit do 20 min, jinak ztrácí svůj zásaditý charakter. Ale některé polévky se vaří i déle. Jsou to takové ty hutnější polévky jako je kyselo, fazolová apod. Jsou pak výživnější, ale už i kyselinotvornější pro naše tělo. Je to otázka rovnováhy kyselin a zásad, když si pak do takové polévky přidáte čerstvou petrželovou nať, tak už jste na tom zase lépe. Celková skladba talíře by měla být neutrální, spíše mírně zásaditá. Obilí, luštěniny jsou kyselejší a zelenina zase zásaditá. Zelenina by se měla jíst bezprostředně po uvaření, protože jinak oxiduje a už není tak zásaditá. To není otázka chuti, ale toho, jak jídlo po konzumaci působí na naše tělo. Tepelně zpracovanou zeleninu neskladovat do druhého dne, stejně tak zeleninové polévky. Čistý vývar lze skladovat. Důležité je vývar při vaření neosolit, jinak se vitamíny a minerály uzavřou uvnitř zeleniny a vy vlastně žádného vývaru nedocílíte. Po uvaření se zelenina vyhazuje, je téměř bezcenná a většinou se na vývar používají zbytky ze zelenin. Většina zelenin je po 10 až 15min varu téměř rozvařená a vytamíny, minerály dostatečně vyvařené.

    • Všechny se za 10 minut určitě vyvařit nestihnou, ale podstatná část jo. Tady jde spíše o to, že v létě nám stačí slabší vývary, protože máme mnohem více zeleniny i ovoce a tím pádem minerálů víc. Navíc krátce vařený vývar je víc jin a to vyrovná energii léta jang. Já když nespěchám, tak také vařím vývar déle.

  6. Moc bych uvítala nějaký podrobnější článek o presovaných salátech. Nechystáte se na něj náhodou? 😉 Už nějakou dobu chci presovaný salát připravit, jenže pořád úplně nevím z čeho dělat a jak přesně. V těchto vedrech by se opravdu hodilo více info… Je v tom rozdíl, jestli presovaný salát nebo krátce kvašená zelenina?

    • Je to jednoduché, nastrouháte zeleninu (např. mrkev, daikon, kedluben, letní zelí…), klidně jeden, nebo dva druhy jakékoliv zeleniny, přidáte lžící až dvě umeocta a pořádně to promnete. Dáte do mísy, zatížíte talířem a na něj něco těžkého, třeba lahev z vodou, aby zelenina byla pod tlakem a necháte minim. 30 minut, klidně i půl dne. Co nesníte, dejte do ledničky a můžete to jíst i další dny. To je krátkodobě presovaný salát. Střednědobě najdete na sránkách, ten je ze solí a trvá 3-5 dní.

      • umeocet – to je fajn tip:) Já to naposled neodhadla se solí a i když to krásně pustilo šťávu, moc poživatelné to není. Umeocet je přeci jen takový jemnější.

        • Syrová zelenina je poměrně těžce stravitelná a neměla by se jíst ve větším množství, protože naše tělo ji nedokáže dostatečně strávit. Měla by se přidávat na talíř jen v menším množství např. list salátu apod. Lisovaný salát za působení tlaku a soli, umeocta.. zkřehne a je mnohem lépe stravitelnější. Také neobsahuje tolik vody, protože zelenina vlivem soli pustí “štávu” 🙂 Nevím jak to jinak napsat. Voda ze salátů by se pít neměla, protože je hodně slaná, tudíž stahující (jang). Lisované saláty se doporučují především v letním období nebo v obdobích kdy je poměrně teplo, protože jsou ochlazující (jin), což je právě v takových dnech pro naše tělo příjemné a prospěšné. Ale i tak by se ho neměla sníst celá mísa, jak jsou lidé běžně zvyklí z normálních salátů. Někdy pro přípravu není zapotřebí tlak, protože by zelenina ztratila úplně svoji křehkost a byla by na kaši. Už by to nebylo ono. Záleží na druhu zeleniny. Např. salátovou okurku po očistění stačí nakrájet na kolečka, přidat pár zrníček soli nebo umeocet, proházet a nechat odležet. Už několikrát jsem slyšel, že do salátů by se neměl přidávat olej. Protože tepelně nezpracovaný olej jde přímo do jater a ty zatěžuje. Olej by měl být do potravin zabudovaný pomocí nějaké tepelné úpravy, aby se nestrávil hned v první části střeva. Nevím jak to přesně je. Myslím si, že především záleží na zdravotním stavu.

          • Děkujeme Jarine za vyčerpávající odpověď. Olej by se opravdu neměl jíst syrový, škodí játrům, pokud ho chcete přidat do salátu, je řešení část zeleniny na trošce oleje osmažit a zamíchat do salátu.

        • V presovaném salátu se nastartuje mléčné kvašení. I když trvá jen pár hodin, tyto bakterie jsou pro nás velmi prospěšné a takto upravená zelenina mnohem stravitelnější, než syrová.

  7. místo jablečného octa je možná lepší UMEocet, který je slaný. Je to vedlejší prodiukt švestiček UMEboshi. 🙂

  8. Dobrý den, chtěla jsem se prosím vás zeptat, lze tyto rady aplikovat i na dvouleté dítě? Třeba k pití čaj Bancha nebo voda s jablečným octem.. Jsem v MB úplný začátečník, hltám informace na vašem webu a jsem nadšená (jen zatím ta příprava jídel mi přijde dlouhá). Ještě aby byl nadšený zbytek rodiny a bude to ok. Moc děkuji!

    • Ano, slabý čaj Bancha mohou už půlroční děti, je jediný zásadotvorný. A ve vedrech kapka jablečného octa také není problém. Vždyť se používá léčebně do kuzu při horečce. Dvouleté dítě už může všechno, jen se mu pořád méně solí a dochucuje.

    • V létě to může být i zelená nepražená Bancha, která má ochlazující účinek.

  9. Zobrazit všech 29 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekJe jiné stravování dražší než běžné?
Další článekPozvánka na festival Miluj svůj život