Jsou naše děti moc malé nebo moc štíhlé?

Děti živené přírodně jsou štíhlé

Některé jsou statnější, některé křehčí, hraje v tom roli mnoho okolností, zejména strava matky před těhotenstvím, během a při kojení. Takové děti rostou spíš do výšky než do šířky a rostou bytelné. Nemají špeky na břiše, macatá prsa a roztřesené faldíky na stehnech.

Ach ty tabulky

Když dojde na diskuse kolem tabulek na váhu a výšku, tak se musím smát. Moje holky jsou totálně mimo tabulky od prvních měsíců života. Nikdy jsem si s tím nedělala hlavu. Moje první pediatrička ano, proto jsme ji taky změnili a je klid. Respektive ona sama si těsně před naším přesunem k nové pediatričce zapsala u straší dcery do papírů nějakou lékařskou hlášku o tom, že je atletické postavy a při pohledu na mě zkonstatovala, že to má mít po kom. Zřejmě v množství maminek a dětí přehlédla, že k ní zpočátku chodila o 15 kg těžší ženská :-)

Neměřím, nevážím

Já vlastně většinu času ani nevím, kolik ty děti váží a měří. Chtěla jsem to tu pro uklidnění všech maminek potenciálně příliš lehkých dětí napsat, ale holky už spí a budit je kvůli tomu nebudu. K lékaři chodíme tak minimálně, a mě nic nenutí mě po těch číslech pátrat. Že rostou vidím podle toho, jak musím několikrát za rok vyměnit trička a tepláky za delší. Pravdou je, že kalhotky má starší dcera teprve druhou velikost. První začala nosit v roce a druhou ve čtyřech a nosí je stále. Do sedmi let nejspíš oblékne třetí velikost, takže bude někde na kalhotkách pro děti taré 24 měsíců. Makrétka je o hlavu větší než stejně staré děti, Kája splývá s výškou stejně starých dětí. A to mi stačí. Holky jsou živé, prospívají výborně, sportují, jsou k neutahání, tak na co mi jsou nějaká čísla, že?

Pořád se to řeší

K tomuto dnešnímu tématu mě přimělo to, že neustále někde kolem sebe slyším, jak to maminky řeší. Jak je pediatři nutí dokrmovat a jak se s tím, většinou zcela zbytečně, nadělá rodičům starostí. Když mám tu čest takové děti vidět na živo, tak obvykle není jediný důvod k panice. Prostě maminky mají normální, štíhlé, pěkné děti. Jenom pan doktor má v tabulkách k jejich věku trochu jiné číslo než ony zrovna mají na těle. To si pak vždycky kladu otázku, kdo ty tabulky podle koho vymýšlel. Koneckonců, už to krásně popsala Slávka v článku o tom, že kojené děti jsou prostě lehčí.

Kombinéza pro mimina

No a protože dnes holky chtěly na sníh kombinézy, vytáhla jsem ze skříně dvě odpovídající. Jestli to maminky malých lehkých dětí uklidní, tak Kája (3,5 roku) strávila den ve velikosti 86 a Markétka (6,5 rou) ve velikosti 116. Pravda, Kája by mohla mít trochu delší nohavice. Ale kombinéza má růžovou barvu, chápete? Růžovou! Tak se na pár chybějících cenťáků nehledělo a šlo se na sáně. Jo a za pozornost jistě stojí, že ač bylo skoro pět pod nulou a Kája má na řasách jinovatku, nepotřebovala ani rukavice. Naše děti jsou možná štíhlejší, některé možná i menší, ale jsou mnohem odolnější než je běžně zvykem.