Domů > Magazín > Blog

Jsou naše děti moc malé nebo moc štíhlé?

Jestli vás doktor straší, že vaše dítě neodpovídá váhově tabulkám, přečtěte si tento článek. Naše Kája ve 3 a půl letech nosí i velikost 86.

Děti živené přírodně jsou štíhlé

Některé jsou statnější, některé křehčí, hraje v tom roli mnoho okolností, zejména strava matky před těhotenstvím, během a při kojení. Takové děti rostou spíš do výšky než do šířky a rostou bytelné. Nemají špeky na břiše, macatá prsa a roztřesené faldíky na stehnech.

Ach ty tabulky

Když dojde na diskuse kolem tabulek na váhu a výšku, tak se musím smát. Moje holky jsou totálně mimo tabulky od prvních měsíců života. Nikdy jsem si s tím nedělala hlavu. Moje první pediatrička ano, proto jsme ji taky změnili a je klid. Respektive ona sama si těsně před naším přesunem k nové pediatričce zapsala u straší dcery do papírů nějakou lékařskou hlášku o tom, že je atletické postavy a při pohledu na mě zkonstatovala, že to má mít po kom. Zřejmě v množství maminek a dětí přehlédla, že k ní zpočátku chodila o 15 kg těžší ženská :-)

Neměřím, nevážím

Já vlastně většinu času ani nevím, kolik ty děti váží a měří. Chtěla jsem to tu pro uklidnění všech maminek potenciálně příliš lehkých dětí napsat, ale holky už spí a budit je kvůli tomu nebudu. K lékaři chodíme tak minimálně, a mě nic nenutí mě po těch číslech pátrat. Že rostou vidím podle toho, jak musím několikrát za rok vyměnit trička a tepláky za delší. Pravdou je, že kalhotky má starší dcera teprve druhou velikost. První začala nosit v roce a druhou ve čtyřech a nosí je stále. Do sedmi let nejspíš oblékne třetí velikost, takže bude někde na kalhotkách pro děti taré 24 měsíců. Makrétka je o hlavu větší než stejně staré děti, Kája splývá s výškou stejně starých dětí. A to mi stačí. Holky jsou živé, prospívají výborně, sportují, jsou k neutahání, tak na co mi jsou nějaká čísla, že?

Pořád se to řeší

K tomuto dnešnímu tématu mě přimělo to, že neustále někde kolem sebe slyším, jak to maminky řeší. Jak je pediatři nutí dokrmovat a jak se s tím, většinou zcela zbytečně, nadělá rodičům starostí. Když mám tu čest takové děti vidět na živo, tak obvykle není jediný důvod k panice. Prostě maminky mají normální, štíhlé, pěkné děti. Jenom pan doktor má v tabulkách k jejich věku trochu jiné číslo než ony zrovna mají na těle. To si pak vždycky kladu otázku, kdo ty tabulky podle koho vymýšlel. Koneckonců, už to krásně popsala Slávka v článku o tom, že kojené děti jsou prostě lehčí.

Kombinéza pro mimina

No a protože dnes holky chtěly na sníh kombinézy, vytáhla jsem ze skříně dvě odpovídající. Jestli to maminky malých lehkých dětí uklidní, tak Kája (3,5 roku) strávila den ve velikosti 86 a Markétka (6,5 rou) ve velikosti 116. Pravda, Kája by mohla mít trochu delší nohavice. Ale kombinéza má růžovou barvu, chápete? Růžovou! Tak se na pár chybějících cenťáků nehledělo a šlo se na sáně. Jo a za pozornost jistě stojí, že ač bylo skoro pět pod nulou a Kája má na řasách jinovatku, nepotřebovala ani rukavice. Naše děti jsou možná štíhlejší, některé možná i menší, ale jsou mnohem odolnější než je běžně zvykem.

 

 

 

PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?

Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Komentáře

Michaela
11. 10. 2016

Jak to všechny s tou váhou děláte? Oba synové byli dlouho jen kojení, sem tam trochu kaše vzali na milost až v 10 měsících.
Přesto měli oba v půl roce 9 kilo, v roce 12. Kamarádky ještě o něco víc. Já jsem bohužel moc nehubla ani u jednoho. Zvlášť u mladšího, kdy jsem jela striktně MB to bylo katastrofa. Jedla jsem hodně bílé rýže (celozrnnou starší syn nemohl a já neměla sil vařit si něco jiného) a vůbec spíše lahůdkovou MB, ale přesto mne ta váha točí. Teď u třetího teprve uvidím, ovšem zázrak typu po ročním kojení jsem hubenější než kdy předtím se asi konat nebude.

Malý má v 8 měsících 6,370 kg. Je živý, komunikativní, pohybově napřed, souměrný, ale malý. Doktorka mi řekla, že jestli do dvou měsíců víc nepřibere, že mu chce vzít krev a poslat na rozbor. Jinak se jí jeví jako úžasné a zdravé dítě, jen ta váha. Mně se do něj nechce píchat žádná jehla. Mám pocit, že bych nahlodala jeho důvěru ve mě, kdybych dovolila, aby mu zbůhdarma ubližovali. Dnes se na doktorku přestal usmívat jen proto, že ho nutila ležet na zádech. Úplně jsem viděla, že se cítí ohrožený, že mu někdo narušuje jeho integritu.

Ukázat další komentáře