Naše staročeské jídlo z hrachu a krup. Kočičí svatba se podávala buď samotná, se zelím, anebo jako příloha. Vylepšit ji můžete přidáním na kostičky nakrájeného uzeného tempehu. Je to mňamka :-)
Ingredience
na 1 porci
- 1 lžíce oleje
- 1 cibule
- cca 100 g uvařeného zeleného sušeného hrachu (luštěnina)
- cca 70 g neuvařených krup
- majoránka
- sojová nebo tamari omáčka
- 1-2 stroužky česneku (nebo sušený)
- uzený tempeh (není nutné)
- sůl
Jak připravit tradiční kočičí svatbu
- Na minimálně 5 hodin namočíme kroupy a poté je uvaříme dle návodu.
- Na oleji orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli.
- Osolíme ji.
- Až je zlatavá, přidáme kroupy a hrách (případně i tempeh na kostičky) a vše orestujeme.
- Zakápneme sojovou omáčkou, ochutíme česnekem.
- Ochutnáme, přidáme majoránku a vypneme.
- Podáváme posypané třeba pažitkou.
Praktické
- Toto jídlo je tradičním pokrmem našich předků.
- Pokud máte již kroupy i hrách předem uvařený, jídlo je velmi rychle hotové.
Obměna
- Do pokrmu můžeme přidat i další zeleninu (např. pórek nebo houby).
- Místo čerstvého česneku můžete použít i sušený v prášku.
- Toto jídlo je výborné ještě s přidáním uzeného tempehu namísto používané slaniny. Ale není nutné.
Děti
- Pokrm je vhodný pro děti od 2 let.
Klasika české kuchyně k dnešní večeři 😀
S tempehem, napařená mrkev, ředkvičky, posypka libeček a naklíčená čočka Beluga.
Vyborne!! a ten tempeh v tom je skvely. Urcite to chce ale nejakou zeleninu navic, nebo aspon salat :-)
Dnes večer jsem se rozhodl mít svatbu 😀
Kočičí svatba, napařený květák s mrkví, baby špenát, posypka libeček co mi vyrostl za oknem. Chuť je výborná, majoránkou a česnekem netřeba šetřiti a vynecháním uzeného tempehu, znamená o skvělou „slaninovou“ chuť přicházeti 😀 Moc děkuji za možnost vyzkoušení české klasiky.
😃😃 Už jsem se lekla, že jste se rozhodl pro změnu ženy, které tak krásně vaříte 😍
Díky za připomenutí! :)
Podobný recept znám jako „Kočičí svarbu“ ze sešitové kuchařky „Kuchyně posvícenská i všední“ z roku 1977. :) Podávala se s kysaným zelím (a samozřejmě tam nechyběla slanina a sádlo ;) ). A hned pod ní je recept na „Kočičí tanec“ – to samé, akorát s čočkou a „Šumajstr nebo Šurimajzl“ – kroupy s fazolemi (a škvarky/bůčkem).
Teď jsem si udělala svarbu z krupek vařených se sušenými houbami a uvařeného naklíčeného hrachu. Navrch osmahnutá cibulka a k tomu zelíčko. Opravdu výborné! :)
No, oni ti předkové neměli snadný život, tuky dost potřebovali při většinou těžší fyzické práci (jen co toho po svých nachodili i bez toho dalšího nutného v životě oddřít u obou pohlaví), ale máme proti nim obrovskou výhodu v možnostech dochucení. Dřív nejdostupnější uzený bůček my známe nahradit kvalitní sojovkou a naopak pohybový nedostatek ve srovnání s minulými generacemi tím trochu vyvážit.
Tohle jídlo (resp. kdoví, jestli svatbu nebo spíš šoulet? při čtení je to velmi podobné a liší se jen zapékáním a chuť skutečného jídla jsem nikdy od někoho, kdo to sám jídal jako malý, nezkusila) dělávám dávno dávno, mně chutná hodně, děti frflají, pokud tam není slaninka, hlavně prostřední odrostek, ten je můj úhelný kámen snad celý život. Varianta s houbami je echt dobrá, ale nedělám, houby si nechávám pro úpravu na tradičního houbového kubu, trochu si to hlídám, abych se ubránila snahám některých doma mi vmést, že je to všechno stejné na jedno brdo (jojo, prostřední bojuje všemi dostupnými zbraněmi a bývá nápaditý – a mohl by taky herdek být méně vytrvalý).
My tyhle jednoduchý jídla milujeme :-)
Mňam, tak to už se těším, až to kočičí jídlo uvařím :-)
tak pak dejte vědět, jak chutnalo :-)