Musíme být stoprocentní?

Podzimní detox

Nejsem v Jíme Jinak úplný nováček, nejsem ale ani stoprocentní. Podzimním detoxem jsem v minulém roce prošla poprvé. Zbývalo dokoupit jen nějaké potraviny, tak jsem pro jistotu objednala velký balík u Paní Dýně. Však se to neztratí. A začala jsem. Po třech dnech bolení hlavy jsem se srovnala s vynecháním kávy. Vynechání masa jsem ani nějak nezaznamenala, ale nejvíc jsem měla strach z mléčných výrobků. Měla jsem stále v lednici tvaroh, velké jogurty, žervé, cottage a kefír. Ale kupodivu šlo to celkem lehce. A tak se vzrůstajícím sebevědomím mně zřejmě začal ubývat zdravý úsudek a já namísto odbourávání jednotlivých druhů postupně, vrhla jsem se do toho po hlavě.

Byla jsem téměř stoprocentní

Celé dny jsem vařila jako divá, protože jsem ještě musela extra pro manžela. To víte, jsem ze staré školy, neumím si představit, že bych mu řekla, ať si uvaří sám. Uklízela jsem jednotlivé pokoje podle harmonogramu. Učila jsem se nové recepty, zkusila péct první cukroví podle Jíme Jinak. Manžel mi koupil mlýnek na mouku a vločky (máme na něj jako členové klubu velkou slevu) a také jsem začala klíčit, dělat rostlinná mléka, pickles, kysané zelí, kvásek. Elánu jsem měla dost, ale bohužel, jak rychle jsem ho nabyla, tak rychle začal ubývat. S ubývající energií přišly chutě na sladké, cumlala jsem lékořici, ale dala bych si čokoládu. Proč jsem neposlechla Evičku, když upozorňovala účastníky detoxu “Nepřepálit začátek”!

Vánoce a pocit selhání

Přešly svátky, kromě rychle shozených počátečních 3 kg se nic moc nedělo. Až na nějaké výkyvy váhy, plus nebo mínus 2 kg. Měla jsem pocit osobního selhání, principy Jíme Jinak jsem dodržovala sporadicky. Na stránky jsem sice stále chodila denně, ale počáteční elán byl ten tam. Zvláště, když jsem četla dvojciferné úbytky některých účastnic. Moc jsem jim to přála, ale o to víc jsem byla na sebe nazlobená.

Je tohle selhání?

A přišlo jaro. Na zahradě se objevila křehoučká bršlice, popenec, sedmikrásky. Na okně klíčila semínka a já si pohrávala s myšlenkou, přidat se k Jarní očistě. Ale ten vnitřní čertík mi pořád našeptával, že to opět nedokážu, zbytečně z toho budu smutná. Ale pak jsem otevřela oči a zjistila jsem, že na podzim pořádně uklizené skříně jsou pořád ještě ok. Léta odkládané šanony s doklady, záručními listy ze stavby domku a jiné písemnosti jsou od podzimního gruntování taky v perfektním stavu. Pytel brambor ve sklepě nahradil pytel cibule. Snídám miso polévku a moc mi chutná a cítím se lehce. Kávu klasickou nahradila čekanková a taky vlastnoručně nasušené a pražené pampeliškové kořeny. To je dobrota! Ke každému jídlu přidávám zeleninu krátce tepelně upravenou, kvašenou a kousek syrové. A taky zelenou posypku a klíčky. Nesladíme, když peču, používám Dobroslad (opět jako člen klubu se slevou). Každý den máme aspoň 1 kompletní talíř. Z odkrojků zeleniny vařím vývar. Syrové jablíčko člověk sní, ani neví jak. Když si je ale upeču nebo nakrájím na kostičky a ohřeju na suché pánvi, zasytí daleko víc. A vůbec mi připadá, že jídlem neplýtváme, všechny zelené zbytky zužitkuji, melounové slupky nakládám. V naší lednici nenajdete uzeniny ani žádné polotovary a vařím z čerstvých surovin. Po jídle se necítíme unaveně a ospale. 

Musíme být stoprocentní?

Máme nějak v sobě zakořeněno, že musíme být stoprocentní. Ale opravdu musíme? Vánoce budou u nás ve znamení oříšků, sušeného ovoce a různých výborných kuliček jáhlových, ořechových, kokosových, karamelových (v kokosovém mléce povařený slad). Kuličky nebo hrudky obalím v karobu nebo drti z mrazem sušených malin a jahod, v sušeném mléce atd. Možností jsou desítky. Vanilkové rohlíčky musí být, dělám je podle Jíme jinak. V polévce uvařím hodně mořské řasy. Pokud budeme toužit po rybě, dáme si ji. S lehoučkým pochoutkovým salátkem podle Jíme Jinak. Jsme vždycky střídmí a plné koše potravin v obchodech nám nic neříkají. Přesto si dopřáváme dobrůtky. Už se moc těším, protože si budu užívat krásnou dobu adventu v čistém, uklizeném a vyzdobeném domku. A pokud malinko zhřešíme, bude nám stejně špatně a aspoň poznáme, že takhle ne.

Jak to máte vy?

Nestalo se vám totéž? Nemáte také pocit, že úklid nestíháte, vaření podle jídelníčku se vám nedaří, těsto je tuhé a o cvičení si můžete nechat jenom zdát? Zdraví není dostatečnou motivací ke shození přebytečných kil? Nic se neděje! Nevzdávejte se! Nezoufejte a postupujte pomalu, ono se to podá. Hlavně se mějte ráda za každý sebemenší úspěch. Nedělejte nic kvůli nikomu. Pouze pro sebe, pro svůj pocit pohody, klidu a spokojenosti. Když budete spokojená a klidná vy, budou i vaši nejbližší. Pak se pustí i ta kila. A Jarní očista to jistí.

Přeji ty nejhezčí svátky, plné klidu, štěstí a radosti a važte si chvil strávených se svými blízkými!

Vaše Naděžda