Hubla jsem a zase nabírala
Od puberty jsem vždy měla o pár kilo navíc, nikdy jsem nebyla tlustá, ale spokojená rozhodně taky ne. Diety mě občas potkaly, snažila jsem se jíst „zdravě“ a pár kilo jsem zhubla a časem zase nabrala. Navíc mám zvětšenou štítnou žlázu, tak nebyl lepší nápad než se na to vymlouvat. Vždycky jsem toužila mít ploché bříško, jediný problém byl, že jsem se nedokázala udržet a nejíst ty špatné, kalorické pokrmy.
Jak jsem začala jíst jinak
O jinému způsobu stravování mě informovala Eliška. Říkala jsem si, ztratit asi nemám co, tak to zkusím. Začala jsem ze dne na den vařit jinak, hodně číst o daných tématech a zajímat se. První změna nastala už první den, díky kompletnímu talíři jsem přestala mít chutě na jakékoli sladkosti nebo slané „dobroty“ během dne.
Přestaly mě honit chutě
Na druhou změnu, a sice tu hlavní, jsem přišla až časem. Už si neříkám v obchodě: “Tááák, dneska si dám výjimečně něco dobrého a chutného.“ A když mě to náhodou ještě napadne, podívám se na danou věc nebo její složení a říkám si: „Přece se nebudu dobrovolně trávit!“ a věřte, že chuť vás přejde.
Peníze a čas jsou jen výmluva
Jím jinak asi 2 a půl měsíce, zhubla jsem 4 kila a cítím se lépe. Neznám vůbec únavu po jídle. A pro ty co si myslí, že mám čas vařit a prostor a peníze, těm můžu sdělit, že bydlím na třech místech zároveň, pokaždé spím jinde. Když jsem začínala, byla jsem nezaměstnaná, neměla jsem tedy peníze na nákupy ve zdravé výživě, ale zase jsem měla čas vařit a sbírat venku v přírodě ingredience. Teď mám pro změnu práce dvě a zvládnout se to dá taky.
Kamila Sedláčková
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Já jsem začala Jíst jinak od začátku ledna a do této doby mám dole 4,5 kg a cítím se skvěle…:-)
PS: Dodržuji tak na 90 %
Tak s tím, že se člověk musí učit znovu vařit, když začíná vařit dle JJ naprosto souhlasím, pro mne to byl skoro kulturní šok:D Jsem z rodiny mlsalů, kde každý umí uvařit obří hrnec polévky (v duchu čím víc smetany a špeku do zelňačky, tím lépe), kakždý peče báječné maso a umí desítky lahodných omáček, o koláčích z mnoha vajec ani nemluvím. Když se jí, mluví se o jídle…kdo co kdy jak vylepšil, jaké přidal kam koření atp. Snad nepřeháním, když vychválím svůj kuchařský um PŘED změnou. Jak je ale potom těžké vypnout autopilota, který v kuchyni řídí obě ruce. Když člověk musí zase na všechno myslet, číst jednotlivé kroky receptu, ego se bouří a nutnost vypnout chuť na vylepšování – to bolí až fyzicky! Světlo na konci tunelu ale existuje, můj autopilot už je pomalu přenastaven na JJ a já se těším, jak v mé DRUHÉ Jarní očistě si užiji konečně i to vylepšování receptů:) A nejlepší na tom je, že to opravdu každému chutná:D Nejen doma, kamarádky se ptají na “recepty”, i když většinou žádný neexistuje.
PS: Veliký obdiv jsem si například vysloužila od mé mamky za mrkvovou polévku a to opravdu pohladilo na duši, takže vydržte šikovné kuchařky, autopilot se přenastaví!