Kvalita potravin je velmi diskutované téma, jak ukazují vaše komentáře pod článkem o bio potravinách. Nabízí se otázka, zda jakost potravin byla před rokem 1989 lepší než dnes nebo právě naopak. Něco o tom vím a rád na to s vámi zavzpomínám a porovnám tehdejší potraviny s těmi dnešními.

Po návratu z Německa tu nechtěl jíst

Srovnání kvality potravin před rokem 89 a po roce 89 na našem trhu není úplně snadné. Když necháme stranou skladbu jídla, a já jsem zastáncem toho, ať si každý jí, co chce, můžeme mít pohledy na kvalitu potravin úplně odlišné. Dám vám příklad. Po roce 1989 se do tehdejší ČSSR začali vracet někteří emigranti. Vrátil se také jistý Pavel, mladý muž, který pár let žil ve Spolkové republice Německo. Vstoupili jsme si do cesty na začátku let devadesátých a přibližně dvě léta jsme pak spolu, ale i s jinými, pracovali na jednom projektu. Moc se to nepovedlo, ale to není podstatné.

O Pavlovi se zmiňuji proto, že odmítal téměř jakékoliv dostupné jídlo, vč. vody, pozřít. Vodu zásadně převařoval a rychle našel obchod, myslím něco jako Zdravou výživu. Nabízený sortiment mu pak sloužil jako hlavní dodavatel obživy. Pavel tvrdil, že všechno české jídlo je chemicky přiotrávené a že by ho nikdo neměl jíst. Často řešil denní banální problémy, jako např. jak si vyčistit zuby a vystříhat se při tom vody z kohoutku… Nevím, kde k tomu přišel, jestli to tak v Německu psali nebo co. Já jsem se s ním nepřel, i když jsem o kvalitě tehdejších potravinářských výrobků něco věděl. Resp. jsem věděl, jak přísné jsou normy. Nechtěl bych se přít ani s čtenářkou Naďou, která v reakci na jeden můj článek vyjádřila svůj názor na činnost masokombinátu před rokem 89. Pokud to má z první nebo druhé ruky, tak asi ví, co říká. Ale že by to po roce 89 bylo tak výrazně lepší? Zkusme to porovnat.

Československá státní norma

Před oním rokem 89, stejně jako dnes, tu působilo hodně dozorových orgánů, které měly v gesci potraviny. Československá státní norma (ČSN) na potravinářské výrobky byla přísná. Nedávno jsem zaznamenal (nebyla to ale pro mne žádná novinka) vyjádření v nějakém televizním pořadu (mrzí mě, že si nevzpomínám v jakém), kde bylo otevřeně řečeno, že sýry, jogurty, salámy a další výrobky, které byly před rokem 89 vyráběny podle ČSN, se postupně dočkaly zmírňování nároků na kvalitu. Také např. test, který nedávno odvysílala Česká televize v pořadu Černé ovce, kde v laboratoři zkoumali v obchodech běžně nabízená chlazená hotová jídla, vč. polévek v sáčku, dopadla pro zkoumané potraviny naprosto katastrofálně. Nemělo by to být, ale moc se nedivím, kdo by tohle jedl!

Potravinářské kauzy dneška

Do toho zapadají mnohé aféry, jako například nedávné porovnání kvality u nás a v Německu úplně stejných potravin od stejného výrobce. Ty na našem trhu mají nižší kvalitu, menší podíl masa, větší podíl separátů atd. Teď zase hýbou Evropou jedovatá vejce z Belgie či z Nizozemí, máme tu velmi špatné zkušenosti s některými potravinářskými výrobky zejména z Polska… Sami jsme pak schopni si nechat otrávit alkohol a nechat umřít nebo nadosmrti oslepnout desítky lidí. A všimli jste si, že cukr v podstatě přestal sladit? Možná to je alergen, ale když rádi pečete…

Dříve jídlo vonělo a chutnalo

Tohle všechno přináší volný trh, konkurence, rozdílné zemědělské dotace a v neposlední řadě touha obchodních řetězců i jednotlivců po co nejvyšším zisku. Jsem dalek toho, abych to kritizoval, jen na to upozorňuji. Všímám si i dalších věcí. Zejména před Vánocemi se vynoří upoutávky na některé potraviny, kde např. stojí: Pozor, původní receptura z roku 1966-7-8… Nepřipadá vám to legrační? Zvláště, když cena těchto potravin je vyšší než těch se současnou recepturou. Když hodláte dnes opékat špekáčky, musíte si dát velký pozor, aby vůbec opékat šly a nebyl to jen nemasový produkt. To se dříve nestávalo. Vzpomínám, že např. Vysočina, točený salám, Turistický salám, šunka, debrecínka, dlouhé debrecínské párky, jogurty, máslo, jahody, borůvky, rajčata… to byly potraviny, které, když byly čerstvé, chutnaly a voněly. Dnes si musíme dát větší pozor, nenechat se zmást lákavým obalem, a také počítat s vyšší cenou, pokud lpíme na kvalitě.

Ale byly tu i žbrliny a jiné podivnosti

Vzpomínám si také na řadu potravin a nápojů, které před rokem 89 za nic nestály. Např. některé mizerné salámy, jako třeba Brněnský salám nebo některé druhy párků s pochybným obsahem. Mizerná kvalita a současně i nabídka byla v sortimentu vína všeho druhu. Také za velmi pochybné byly považovány barevné limonády, kterým jsme mezi přáteli říkali „žbrbliny“. V hospodách je čepovali, v obchodech prodávali. V této souvislosti si vzpomínám na jednoho kolegu novináře, který veřejně na tiskové konferenci vyprávěl, že si na nějaké reportáži takovou limonádu koupil. Svůj emotivní výstup zakončil slovy: „Co vám mám povídat, nechal jsem v tom křoví trenýrky“!

Co nám z toho vyplývá?

Já myslím, že kvalita potravin před rokem 89 byla dobrá i špatná, stejně jako dnes. Dnes si ale můžeme daleko více vybírat. Do budoucna máme proto jednu velikou výhodu. Pokud nám něco nechutná nebo nám to připadá nekvalitní, neměli bychom to kupovat. Já už slyším ty námitky o penězích a cenách, ale jsem přesvědčen, že trh tvoří zákazník a jestliže průměrné a podprůměrné výrobky budou prodejci nabízet a my je budeme kupovat, tak se to nepohne. Mám tu v této souvislosti ještě jeden příklad. V našem řetězci jsem si oblíbil jistou potravinu, která byla bio. Jednoho dne jsem ji v regálu nenašel, tak jsem se zeptal prodavačky. Její odpověď stála za to: „No, jo, to už neobjednáváme, protože jste to kupoval jen vy a jedna paní“! Já ale jako přesvědčený gastronaut omezuji nákup potravin v blízkém řetězci a chodím raději do specializovaných prodejen. Čas na to mám, jen musím víc počítat, ale nelituji. Když si např. udusím mořského vlka na másle, udělám bohatý zeleninový salát a k tomu trochu skvělého bílého vína…

 

Zdroj obrázků: pro socialisticke limonády stoplusjedna.cz, pro české versus polské potraviny aktualne.cz

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

5 komentáře. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Článek o kvalitě potravin je pravdivý,neboť dříve párek chutnal,špekáček se koupil bez přemýšlení,zda bude po opečení k jídlu,jahody byly sladké a voňavé atd.. Jenže kdo v dnešní době má čas běhat do special.obchodů,přemýšlet a pročítat složení? Neměly by být přísné normy na potraviny jako dříve? A ruku na srdce,je zde mnoho rodin a důchodců,kteří si koupi drahého jídla ve speciálních obchodech nemohou dovolit. Proto jdou a bohužel musí sáhnout po levných,nekvalitních potravinách,které neprochází přísnými normami,jak tomu bylo před rokem 89. Tenkrát jsem chodila nakupovat bez přemýšlení o kvalitě a v 90% jsem si na uzeninách,ovoci i mléčných výrobcích a pečivu pochutnala !!! Autorovi děkuji za toto téma,které je k zamyšlení,proč lidé levné potraviny bohužel kupovat musí…

    • Máte pravdu,ale taky je to o tom,že lidé nemusí levné salámy,špekáčky apod.kupovat…pořád si myslím,že je levnější uvařené jídlo ze základních surovin než rohlík s levnou šunkou…a co já si pamatuju,mamča každý den po práci vařila,babička vařila a já taky vařím,protože je to prostě levnější…i kg masa je levnější jak párky nebo lepší šunka,ale to už lidi nevidí…nebo vidí,ale vařit už se jim nechce….a chápu,lidi mají čím dál více práce a méně času,ale ruku na srdce..znám dost lidí,co mi říkaj,jak můžu stíhat ještě vařit,že oni na to čas nemaj,ale pak zjistím,že tam na kafíčko,tam seriálek,apod…takže můj závěr je,že lidi zlenivěli…naše babičky stíhaly práci,zahradu,uvařit a ještě vymáchat plíny😀každopádně to,že to jídlo nechutná jak kdysi,to je naprosto jasné…už ani ta mrkev nechutná jako mrkev😵jo a do specializovaných obchodů taky nemusíte,to záleží na každém z nás…

    • Zdeni, jsem ráda, že jsme se tématem trefili i tentokrát.Přísné normy na kvalitu potravin by byly fajn, ale kdyby lidé ty levné věci nekupovali, výrobci by je nedělali a obchody neprodávali. Češi jdou po cenách a po slevách, ale neumí si spočítat cenu za kilo, jak už napsala Tereza. Já si, stejně jako Alois myslím, že trh tvoří zákazník. A dokud zákazníkům tohle stačí, bude západní Evropa dávat odpadky k nám a my se tu po nich utlučeme v nadšení, jaké levné věci nám to zase nabídli. Naštěstí my, co se tu scházíme, už leccos víme, čteme etikety a přemýšlíme 🙂

  2. Jo jo,mám stejný názor…lidi by měli při nakupování víc číst a hlavně přemýšlet a víc vařit…bohužel,jak to vidím a slyším kolem,tak je to “hamty hamty,ať mám víc než tamty” aneb no nekup to,když je ten pařížák v akci…a pak skoro tejden sprominutím žerou dva pařížáky denně,protože jich koupili 10!…myslím,že lidi jsou líní a prodejci toho jen dobře využili…

    • Bohužel, dost přesně to popisuje situaci, kterou vidím kolem sebe velmi často. Ti, co mají nejméne prosředků, s nimi zacházejí velmi neefektivně. Kupjují v akcích věci, které nepotřebují a na ty důležité jim nezbývají peníze. O tom, jak dnes lidé zacházejí s časem ani nemluvě.

  3. Zobrazit 5 komentáře

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Alois Dvořák
Autorem článku je Alois Dvořák
PhDr. Alois Dvořák, 1951, vystudoval FŽ UK v Praze, pracoval jako tiskový mluvčí několika ministrů obchodu a cestovního ruchu ČR, publikoval řadu článků v ústředním a odborném tisku na téma maloobchod a cestovní ruch, od začátku 80. let do poloviny 90. let spolupracoval s Československým rozhlasem, zejména jako odborný host pořadu Kolotoč., ale i autor komentářů, poznámek a glos. V roce 1996 založil reklamní agenturu, kterou provozoval až do svého odchodu do důchodu.
Předchozí článekChlebíček s cizrnovou pomazánkou a řeřichou
Další článekMiso polévka s klíčky