Velká průlomová studie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je na světě. Máte o ženách rodících doma vlastní mínění nebo sdílíte zažitý mediální obraz?

Tým Katedry veřejné a sociální politiky FSV UK zmapoval celé spektrum důvodů a motivů pro domácí porod. Sledoval celkem 642 žen, které rodily plánovaně doma, a to v letech 2015 až 2020. (1)

Proč ženy plánovaně rodí doma

Alarmujícím výsledkem studie je fakt, že ženy volí domácí porody nejčastěji proto, že nepovažují péči v nemocnicích za kvalitní.

Problém mají především se zákroky, které jsou rodičkám prováděny bez jejich souhlasu, dalším důvodem je znevažování jejich pocitů a schopností, ponižování, zesměšňování, manipulace s rodičkami, rutinní nástřih hráze, rutinní podávání oxytocinu nebo sdílení intimních věcí v čekárně.

Špatná zkušenost i nepříznivá pověst porodnic

Téměř 70 % žen, které zvolily domácí porod až po zažité zkušenosti s porodem v porodnici, uvádí jako důvod domácího porodu právě nepříjemný zážitek s předchozím porodem.

K rozhodnutí však ženám stačí i zprostředkované negativní zkušenosti s porodnickým zařízením (z doslechu, z vyprávění osoby z blízkého okolí nebo z jiných zdrojů).

Jaké ženy rodí doma

Nejčastěji volí domácí porod ženy s vyšším vzděláním. Studie vyvrací stereotypní mediální obraz žen, které rodí doma (neinformované a hazardující). Ukázalo se totiž, že většina žen, které v posledních šesti letech porodily doma, vnímá ohrožení (83 % dotázaných) a hlavně – s riziky během přípravy na porod aktivně pracují.

Drtivá většina žen při domácím porodu využívá služeb porodní asistentky. Téměř všechny ženy rodí doma po dohodě s partnerem. Naprostá většina žen má pro případ komplikací vybranou záložní porodnici.

Studie také ukázala, že tyto ženy absolvují pravidelná vyšetření, zejména ultrazvuk, odběry krve a moči a screening vývojových vad. 

V jakém případě by změnily názor

Z výzkumu vyplynulo, že ženy by často doma nerodily, pokud by si mohly v porodnicích vybrat porodní asistentku nebo by u nás existovaly porodní domy (podobně jako v Rakousku nebo Německu).

62 % žen by zvážilo porod v nemocničním zařízení v případě, že by se změnil přístup k rodičkám. Přitom k respektujícímu přístupu k rodičkám opakovaně vyzývá Světová zdravotnická organizace (WHO).

Zajímavostí je, že rozšíření možnosti ambulantních porodů by ženy příliš nezaujalo – 70 % z nich by nezměnilo názor a stále volilo domácí porod. (2)

A jaká je vaše zkušenost s porodnicí, případně porodem doma? Podělte se s budoucími rodiči v komentářích!

Staňte se členy Klubu Jíme Jinak

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

materiály

  1. Jsem vzorovy respondent – prvni porod v porodnici, s nastrihem, leky podane nitrozilne aniz by se ne nekdo obtezoval rict co mi to vlastne tece do tela atd…
    Na druhy porod jsem se dlouho a poctive vnitrne pripravovala, spolupracovala se zkusenou PA, rozhodnuta rodit doma. Na jeji doporuceni jsme nakonec jeli do porodnice – mela jsem pripravene Neratovice a musim je vychvalit do nebe. Nechali me plout porodem presne tak jak jsem potrebovala, jenom mi davali podporu a zazemi. Kdyz jsem pak mohla malickou vzit do ruky, vubec neplakala, byl to nejkrasnejsi zazitek v mojem zivote..
    Nechapu jak muze tohle nekdo nechapat a ponizovat porod na medicinskou „operaci“… Kez ty vehlasne docenty doktory osviti trochu pokory a lasky aby to pobrali…

  2. Jsem pro to, aby porodnice vypadaly jinak (aby např. šly peníze z tatínků u porodu přímo zpět porodnici), jsem pro ambulantní porody jako v Německu, ale pro domácí porody opravdu.

    Děti z domácích porodů zemřou více než 3x častěji než děti porozené v nemocnici. To je tak velký násobek, že to nemůže být náhoda.

    https://www.zdravotnickydenik.cz/2016/11/nejcasteji-novorozenci-umiraji-pri-domacich-porodech-ohrozuji-je-komplikace-a-infekce/

    • Mám přesně obrácené statistiky a znám tolik doma narozených zdravých dětí včetně vlastního domácího porodu, že se těm číslům jen směju. Neznám jediné zemřelé dítě mezi našimi známými z domácích porodů. Znám ale hodně traumatických porodů mezi kamarádkami, které teď léčí na ženských kruzích, na různých terapiích. Každý by si měl vybrat, jaký porod chce pro sebe a své dítě zvolit. Porodnice jsou moderní vynález, generace mojí babičky se ještě rodila doma jako všechny předtím až do počátku lidské civilizace. V mých očích se porodnice neosvědčily, ala komu vyhovují, ať je klidně využívá. Je potřeba umět číst mezi řádky, podívat se, kdo čísla prezentuje, kdo je sbírá, kdo platí studie a výzkumy. Takže se do toho buď velmi intenzivně ponořit a studovat nebo si to zkusit. Já si zkusila obojí a tu zkušenost mi nikdo nevezme, i kdyby bylo tisíce studií a čísel. Vím, co vím, vidím rozdíl na svém těle, na tvorbě mléka, ne dětech. Nebe a dudy. Tisíce let ženy rodily za pomoci svých družek a přivedly na svět všechny ty generace před námi. Proč my bychom měli odjíždět rodit do nemocnice plné bacilů a nechat si říkat od mužů-porodníků, jak to máme dělat?

  3. Také přispěji svojí troškou. Když jsem se chystala na svůj první porod a navštívila klasickou porodnici v Brně, kde porodní sál byla vykachlíčkovaná, neosobní, neveselá místnost, kde za plentou rodily další ženy, věděla jsem, že tady tedy rodit nebudu. Nakonec se mi podařilo najít mnohem přívětivější porodnici v Havlíčkově Brodě, kde pro ně na tehdejší dobu (10 let zpátky) bylo normální – přikládání dětí po porodu na břicho matky, porod na „posteli“, gymnastické míče v porodní místnosti apod. A tak ani při druhém porodu jsem neváhala a zvolila stejnou porodnici i přestože to máme cca 40 min. cesty autem po dálnici . Když to na mě přišlo, zatla jsem zuby a jeli jsme:-). Porodům doma moc fandím, ale partnera bych nepřemluvila. Za mě však je důležité, zvolit si, v jakých podmínkách se naše děti narodí.

    Lucka

  4. Dobrý den, je mi 39 let a máme s manželem 5 dětí – 4 narozené v porodnici v letech 2004 – 2011 a poslední miminko narozené doma v prosinci 2020. O porodu doma jsem uvažovala hned v prvním těhotenství, ale manžel se tak bál, že nemělo cenu jít proti jeho strachu. Navíc mám některé věci vyřešené snad už od narození, a tak jsem se naopak já „nebála“ jít do porodnice. Všechny 4 porody pro mě byly krásné, přestože ten 4 skončil akutním císařem. Přístup personálu byl vštřícný (u posledního porodu mi vyšli vstříc se všemi požadavky – byla jsem v porodnici na několik dní na pozorování kvůli špatným srdečním ozvám dcery. Nebyl vůbec problém domluvit se na procházkách venku, homeopatikách a nakonec i na alternativních možnostech vyvolání porodu. Když se nepovedlo, bez zbytečných komentářů přijaly i mé prohlášení, že se potřebuju jít ven projít znov a domluvit se s dcerou, že je třeba porod vyvolat medikací, aby to věděla. Krátce po prvních stazích se začala odlučovat placenta, proto byl třeba nakonec císař, ale Katuška (9 let) nejeví ani jednu známku nějakého traumatu. Spíš naopak :D Je to veselá žížala s úžasnými sociálními tykadly, krásná, zdravá a spokojená sama se s ebou i životem. Takže se nebojte ani tohohle, ženy :D)
    Zásahy jsem si vybavovala až zpětně a takové, které pro mě nebyly tak zásadní, aby mi to zničilo pocit z porodu – nástřih, klystýr ani holení mi nikdy nevadilo, vlastně jsem to moc nevnímala. Jen mi zpětně přišlo zbytečné tlačit na Co mě mrzelo, bříško, nutnost při porodu ležet, ale já to před porodem opravdu moc neřešila. Co mi zpětně nejvíc vadilo, byl nedostatek podpory že jsem to JÁ, kdo rodí, zvládne to a VÍ, co je třeba. Byla jsem mladá, brala jsem to „přijdu, odrodím, a hotovo, jaké s tím cavyky?“ – tak trochu blbě.
    Když jsem loni neplánovaně otěhotněla, byl to šok a rozhodně jsem neměla radost. Vlastně jsem to vnímala, jako že mi „to“ zhatilo životní plány a sny – ani manžel z toho nebyl radostí bez sebe. Prohlásil ale, že chce, abych si tentokrát porod opravdu užila a jestli budu chtít rodit doma, že mě podpoří. A od té chvíle jsem si řekla, že když už, tak si to fakt užiju na plné pecky. Začala jsem o DP načítat a zjišťovat, co se dalo, a šla jsem na kurz hypnoporodu, kde jsem se okamžitě „zamilovala“ do lektorky a zlanařila ji, aby šla se mnou k porodu jako dula. Doporučila mi PA a byly jsme komplet :D
    Tyto dvě ženy byly klíčové. Jakákoli pochybnost, jakákoli otázka, které jsem jim položila, byly zodpovězeny a vysvětleny s takovými zkušenostmi, že to ve mně jen posilovalo přesvědčení, že tentokrát to bude jako fakt bomba :D
    A byla.
    Jak jsem psala, první 3-4 porody byly opravdu v pohodě, nemám žádnou ani vzdáleně traumatickou zkušenost, ale porodit doma bylo o několik levelů jinde. Byla jsem to já, tady a teď, Ondřejovu hlavičku jsem cítila v dlani, cítila jsem, jak se otáčí, než mi vklouzl do rukou. Ani u jednoho z předchozích porodů jsem nebyla tak přítomná, silná, vědomá… a já nevím, co ještě. Ani z jednoho z těch předchozích jsem se nezotavila tak rychle (třetí den po porodu jsem už jen špinila, děloha se zavinovala tak rychle, že oznamovat na matriku, že jsem porodila, bylo s rizikem, že se mi vysmějou). Zkrátka, rodit doma pro mě znamenalo zjistit, co to ten porod je, jaké to je, rodit.
    Celou dobu mě mrzel a stále mrzí přístup odborné veřejnosti, neochota celou problematiku zkoumat a uvolnit podmínky domácích porodů. Zlepšit spolupráci porodnic s porodními asistentkami. Je obrovská škoda, že se stále argumentuje vysokou úmrtností ve středověku a vede to k tomu, že naprostá většina našinců věří, že porodit doma je hazard se životem dítěte i matky. Pokaždé, když jsem se setkala s někým, kdo po mé větě „budu rodit doma“ odpověděl variace „to já bych se bála“ – to jsem hned věděla, že o porodech doma neví ani písmenko. Málokdo zjistí, jak jsou PA opatrné, kolik toho ví, ke kolika vyšetřením nepotřebují (na rozdíl od lékařů a sester v nemocnici) nic jiného než ruce, uši a oči. Jak dokonale poznají dobře postupující porod prostě z toho, jak žena dýchá, pohybuje se, mluví a sténá :D Když jsem za svou dulou přišla, že už to asi dál nedám, rozzářila se jako Buddha a povídá: „Tak to je super!!!! To už tu za chvíli máme miminko!!!“ :D A za půl hodiny bylo hotovo :D PA ani nestihla dojet :D Bylo krásné mít u sebe ostatní děti jen pár hodin po narození – pro ně i pro mě.
    Mít další děti, rozhodně se opět budu snažit zůstat doma. Porodní domy mi připadají zbytečný mezistupeň, stejně jako ambulantní porod. PA pozná s dostatečným předstihem, že je TŘEBA odjet, a jet v průběhu porodu do porodnice jen proto, aby se porod dokonal tam? Muset se soustředit na něco jiného než vlny a sebe a miminko? To by mi přišla velká škoda a vyčerpávalo by mě to. Ale chápu, že pro někoho je to zlatá střední cesta. I já jsem měla záložní porodnici pro případ potřeby „dokončení porodu“ a další 7 minut dojezdu od domu pro případ akutní nouze. Jsem ráda, že jsem ani jedno nemusela využít. Byl to ten nejkrásnější porod ze všech :D
    No jo, je to dlouhé, já vím :D Ale ono to krátce popsat nejde, no. Mějte se krásně! Zuzka

  5. Dobry den, diky moc za clanek, je mozne precist si celou studii? Mam.stejnou zkusenost – porod byla silena akce, nerespekt, zasahy a naruseni prirozeneho porodu…trauma, ponizeni a neduvera k lekarum, poporodni komplikace, nasledky….

    • Jaruško, dá se tam dostat přes článek, takhle to snad bude fungovat taky: https://fsv.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/18-10042s_vyzkumnazprava_Durnova_Hejzlarova_27_1_2021.pdf

  6. Zobrazit všech 13 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Jana
Autorem článku je Jana
Jsem copywriterka s přesahem do práva, ekonomie a online marketingu. Když zrovna nepíšu, pravděpodobně se směju, zpívám, hraju na piano, vařím nebo se učím vidět svět nádhernýma očima svých dcer.
Předchozí článekPleju nebo sklízím?
Další článekMilé ženy, dnes je náš den!