Aby vaše činnost na zahradě byla maximálně efektivní a sklizeň bohatá, je potřeba mít na paměti dvě základní věci.  Pojďme si říct, na co jsme při vlastní praxí přišli.

Mulčování

Co mi opravdu přijde velmi důležité, je mulčování.
Vždy jsem říkala, že to by se snad mělo učit ve škole. My mulčujeme vše (i cestičky) čerstvě posekanou trávou ve vrstvě do 5 cm. Je dobré mulčovat za teplého počasí, kdy tráva stačí uschnout. Tráva udělá vrstvu, která chrání půdu před vysycháním a udržuje ji pod mulčem kyprou, není tak udusaná např. deštěm. Zároveň mulč zabraňuje prorůstání plevele (ano jsou plevele, který žádný mulč nezastaví, tak alespoň přibrzdí – svlačec, pcháč, bršlice). Zároveň postupně tlející tráva opět obohacuje půdu. Někdo mulčuje slámou, tu bych doporučila u trvalých porostů, jako jsou keře apod., ale i tak sláma částečně hnije a ke svému hnití potřebuje dusík, který my zase chceme v půdě a kvůli tomu není dobré ani tu slámu do půdy zaorávat.
Mulčujeme veškeré záhony se zeleninou, jakmile ji vysadíme, vysejeme. U výsevu mrkve a červené řepy nám to ušetří asi 2/3 zálivky za den, protože čerstvé výsevy se musí udržovat permanentně mokré, aby semena dobře vzcházela. A co se týče plevele, stačí potom vyplet jen kousek mezi vysetou mrkví a mulčem. Opravdu to ušetří hromadu času. U mulče platí, že by neměl přijít bezprostředně k rostlině, ta by mohla začít vlivem tlení trávy hnít.
Na větší plochy, už několik let používáme i netkanou textilii (saláty, zelí, kedlubny, kapusty), na dýně tkanou (je pevnější). Obě jdou používat opakovaně, tkaná vydrží velmi dlouho. Dříve jsme mulčovali i velké plochy s dýněmi (200 dýní), ale už jsme od toho upustili, je to fakt dost časově i fyzicky náročné a plody dýně ležící na mulči mohou hnít.

Zálivka

Další důležitou věcí je samozřejmě zálivka. Souvisí hodně s mulčováním, jak jsem psala výše. V začátcích našeho pěstování jsme zalévali na záhonech občas hadicí (bylo to zdlouhavé), ale dost pršelo, tak nebylo nutné stále zalévat. Dost často jsme vysazovali rostlinky do bláta, což se další roky razantně změnilo. Přestalo pravidelně pršet, a když jsme jednou vytahovali mrkev a zjistili jsme, že je docela gumová, tak jsme si řekli, že takto to opravdu nepůjde. A na všechny záhony jsme pořídili kapkovou závlahu, která velmi šetří vodu, zálivka je postupná, rovnoměrná a vše je zalité v určitém místě do hloubky. Výsevy se ještě zalévají zvlášť konví, dokud rostlinky nevzejdou, pak už taková zálivka není tak nutná.

⏩ BRZY ZAČÍNÁ PODZIMNÍ DETOX KURZ

  1. Mulčovat okolo sazenic, to chápu, dělám a je to OK. Ale nevím si rady s mulčováním po výsevu semínek. To se semínka prostě zahrnou a zamulčují a ona si pak poradí a prorazí skrz mulč??

    • Nevím, o jaká semínka se vám jedná? Semínka mrkve, červené řepy, petržele pastináku atd sejeme v řádcích a mulčujeme tak , jak je to na fotkách, kde je výsev mrkve, tedy nezamulčujeme řádky, kde je výsev, ale mulč je mezi řádky…Žádné výsevy nezahrnujeme mulčem…vždy necháváme prostor, kde jsou semínka , nezamulčovaná…

    • Ano, pod mulčem se slimákům líbí, ale i pod kamenem, pod položeným prknem, prostě pod vším, kam nesvítí slunklo a je tam vlhko…slimáci byli , jsou a budou……, ale my je chodíme pravidelně každý večer sbírat a naopak jsou na mulči dobře vidět, popř. když vidím ožranou rostlinu, tak hledám právě pod mulčem…Ale pro nás je opravdu důležité to, že pod mulčem půda nevysychá , netvoří se půdní škraloup a neroste tam tak plevel…
      Slimáky řešíme i tady v kometářích, a myslím, že i pod dalšími články, je to věčné témě, každý si to řeší po svém..běžci, paraziti atd…Pokud máte menší zahrádku, tak myslím, že ty parazitické hlístice by mohly být dobré, ale pro nás , pro naši plochu je to tedy dost drahé…
      Tak myslím, že tedy neděláte nic špatně, musíte si rozmyslet, zda víc zalévat bez mulče, ale ani nezamulčovaným plochám se slimáci nevyhýbají…

    • Když se dá velká vrstva, tak se plíseň může vytvořit, ( stane se to třeba v cestičce,kde se šlape), mezi rostlinami s tím nemáme problém. Když se člověk podívá na mulč za nějakou dobu, tak je tam taková tenká slupka, tráva postupně zetlela…ale mulč nikdy nedáváme přímo k rostlině, vždy děláme kolem mezeru ( třeba 2-3cm od stonku rostliny)…právě, kdyby náhodou mulč plesnivěl…

  2. Jani, i já se stále učím , a budu ráda za tvé postřehy. Máš zase jiný pohled, jiné metody. Klidně mi popiš ten způsob mulčování kompostem, jak to děláš? A třeba i jak děláš ten horký kompost? Nebo zase ty napiš článek. Tvé byly také inspirací zase pro mě…Jelikož pěstujeme zeleninu na prodej, tak pokusných záhonů si moc dovolit nemůžu..:), v tom je zase tvá výhoda…

    • Jani, zatím ho mám druhým rokem, ale ráda sepišu zkušenosti. Jen mám teď min času než loni a na začátku roku neb jsem zintenzivnila jsem svoji rekvalifikaci. Způsob pěstování v kompostu jsem převzala od jiných. No, jak jsi psala v předchozím článku, každá zahrada je jedinečná. Já zatím hledám svoji cestu :-) A možná až ji najdu, tak se stěhováním na jiný pozemek s jinými podmínkami budu zase na začátku 😂😂 Jedno jsem si už ale ujasnila – bez postřiků. To si raději budu zeleninu kupovat než furt běhat po zahradě s postřikovačem.

      • Jani, nikdy jsem chemii nepoužila, bojím se toho..:) a když tak používám postřik na mšice a svilušky od Neudosanu, ale chce to i jinak smýšlet..třeba o tom taky napíšu…

        • Tak nějak to myslím. Neříkám, že nikdy už nic ničím nepostříkám, ale loni na jaře jsem se marně snažila „bojovat“ s množstvím hmyzu (psala jsem ve článku zde https://www.jimejinak.cz/permazahrada-v-lednu-janka/) a to mě teda vůůůbec nebavilo. Letos mi zase cosi žere sléz kučeravý (takhle si na něm hodují). Naštěstí se mi vysemenil i na místa, kde jsem to absolutně nečekala. Našla jsem 3 rosltiny různě po zahradě a jednu cíleně zasadila jinam. Broučci si libují na těch, co jsem pracně vypěstovala za oknem a my pak budeme mít ty, co nám nachystala příroda :-) Ale je jasné, že tento přístup není možné mít, když pěstuješ pro ostatní. To je ta výhoda „zahrádkaření“. Snažím se prostě sázet všeho víc, aby zbylo i na ostatní tvory. A když se urodí, že to nesníme, tak rozdávám a rozdávám :-)

          • tak holky to já letos zase krmím jenom slimáky!
            slízají se z luk okolo a jsou jich tisíce..
            mrkev, řepa setá napotřetí.. dyně a cukety sežraný přez noc. i porky nakoušou, zeli zmizelo..dokoupená sadba u vietnamcu a ta taky pryč, kytky pryč, jen hrášek a vysemeněná řimbaba jim nejedou. mám řimbabový pole.. stálo mě to tolik sil, hnoje, peněz.. koupila jsem dokonce proti svýmu přesvědčení už druhy kilo granulí co prý neškodí přírodě a ježkům..sypu, sypu a oni žerou a žerou..
            Na Hlínách u Semil to prostě nejde.. přitom lidi v nedalekým okolí si nestěžujou.. asi to vzdávám a jen závidím vaše uspěchy.. za ty prachy jsem mohla dětem koupit bedýnky.. ach jo..svině slizký

            • Katko, jak píšu, my je opravdu každý den tak v půl desáté večer chodíme sbírat s čelovkou, projdeme celou zahradu, není to tedy nějaká zábava, ale jdu potom daleko klidněji spát..:), a já se snažím jim nenadávat..:)

              • já to dělám taky. teď pořád pršelo tak i přez den. ale zahradu mám uprostřed rozlehlých luk s dlouhou travou a v ní jich je nespočetně. do rána příjdou další..
                ráno jsou rozježdění na silnici. jezou po stromech. jednoho urostlýho jsem našla pod postelí v podkroví….co tam hledal nevím..
                zkusím s nimi teda mluvit slušně.. třeba to pomůže..

                • Katko, tak to je jina situace,u nás to takto hrozné opravdu není. Ještě existují hlistice na slimaky, ale je to dost finančně náročné, do toho ani my nejdeme,nemám a tím zkusenost,ale někdo tu popisoval že je to dobre…tak pak uz asi zbývá opravdu „domluva“ se slimaky….pardon,ale s takovou kalamitou neumím jinak poradit…
                  Ještě je jedna kapitola o slimacich popsaná v knize od Seppa Holzera Zahrada k nakousnuti,celá kniha je dost inspirativní….člověk si musí najít,co je pro něho možné.Nebo dvojity plot a mezi ploty pustit indické běžce….

                  • Jani dekuju za radu.
                    knížku si rada seženu.
                    o běžcích uvažuju. a často i o síle myšlenky… myslím ,že ten duchovní svět občas svým negativním myšlením pěkně znečistuju a možná mi to potom vrací;)

                    • Četla jsem si tu kapitolu v knize,sypat piliny a popel ale to je také dost složité když to ma byt suché,ještě vapno,vysušuje slimaky…jinak knihy S. Holzera jsou dobrou inspiraci,opět to není jako jediný návod. On má jiné podmínky,my také….
                      Jinak ja to tak opravdu beru,ze mé smýšlení je velmi důležité….ale také ,ze je to postupný vývoj,nedá se to naordinovat 😊

                • Katko, u nás to vypadá podobně, taky chodíme sbírat, nosím je na konec hromady pro ježky a taky jim vysvětluju, že se budeme dělit :-), něco pro mě a něco jim. Zatím maj trochu náskok. Zkusím límečky kolem rostlin, skořápky, řeřichu, šalvěj, cibuli a uvidím

  3. Žakale, díky za článek! Už se těším, až budeme bydlet na „našem“ a zavedu si tam kapkovou závlahu. Teď jsme v nájmu, tak se mi to na ten náš pidi kousek (cca 80m2) nechce řešit, ale vidím, že by to stráááášně pomohlo. K mulčování jsem se zatím nedostala. Trávu (nebo spíš směs planých květin) sekáme vždy strašně pozdě, tak je to plný semen a slámu, právě kvůli dusíku používat nechci. Mám jeden testovací záhonek, kdy se celá plocha zamulčovala kompostem a to je bomba. Tam se opravdu plet skoro nemusí a vláhy to udrží velmi dobře. Je to sice investice do začátku, ale tento způsob se mi líbí. Teď se učím dělat horký kompost, abych se zbavila semen plevelů :-) Víc takových článků! Ty jsi profík!

  4. Zobrazit všech 23 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekZapečené těstoviny
Další článekSekihan se špízy