Mulčování
Co mi opravdu přijde velmi důležité, je mulčování.
Vždy jsem říkala, že to by se snad mělo učit ve škole. My mulčujeme vše (i cestičky) čerstvě posekanou trávou ve vrstvě do 5 cm. Je dobré mulčovat za teplého počasí, kdy tráva stačí uschnout. Tráva udělá vrstvu, která chrání půdu před vysycháním a udržuje ji pod mulčem kyprou, není tak udusaná např. deštěm. Zároveň mulč zabraňuje prorůstání plevele (ano jsou plevele, který žádný mulč nezastaví, tak alespoň přibrzdí – svlačec, pcháč, bršlice). Zároveň postupně tlející tráva opět obohacuje půdu. Někdo mulčuje slámou, tu bych doporučila u trvalých porostů, jako jsou keře apod., ale i tak sláma částečně hnije a ke svému hnití potřebuje dusík, který my zase chceme v půdě a kvůli tomu není dobré ani tu slámu do půdy zaorávat.
Mulčujeme veškeré záhony se zeleninou, jakmile ji vysadíme, vysejeme. U výsevu mrkve a červené řepy nám to ušetří asi 2/3 zálivky za den, protože čerstvé výsevy se musí udržovat permanentně mokré, aby semena dobře vzcházela. A co se týče plevele, stačí potom vyplet jen kousek mezi vysetou mrkví a mulčem. Opravdu to ušetří hromadu času. U mulče platí, že by neměl přijít bezprostředně k rostlině, ta by mohla začít vlivem tlení trávy hnít.
Na větší plochy, už několik let používáme i netkanou textilii (saláty, zelí, kedlubny, kapusty), na dýně tkanou (je pevnější). Obě jdou používat opakovaně, tkaná vydrží velmi dlouho. Dříve jsme mulčovali i velké plochy s dýněmi (200 dýní), ale už jsme od toho upustili, je to fakt dost časově i fyzicky náročné a plody dýně ležící na mulči mohou hnít.
Zálivka
Další důležitou věcí je samozřejmě zálivka. Souvisí hodně s mulčováním, jak jsem psala výše. V začátcích našeho pěstování jsme zalévali na záhonech občas hadicí (bylo to zdlouhavé), ale dost pršelo, tak nebylo nutné stále zalévat. Dost často jsme vysazovali rostlinky do bláta, což se další roky razantně změnilo. Přestalo pravidelně pršet, a když jsme jednou vytahovali mrkev a zjistili jsme, že je docela gumová, tak jsme si řekli, že takto to opravdu nepůjde. A na všechny záhony jsme pořídili kapkovou závlahu, která velmi šetří vodu, zálivka je postupná, rovnoměrná a vše je zalité v určitém místě do hloubky. Výsevy se ještě zalévají zvlášť konví, dokud rostlinky nevzejdou, pak už taková zálivka není tak nutná.
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Díky za článek, to mulčování mě taky zajímá. Jak píšeš, asi nejlepší je ta posekana tráva. Od mulčování tou klasickou slámou z poli jsem už ustoupila. První problém jsou slimáci, druhý problém, pro mě ještě horší je původ. Získat mulc bio to je asi nad moje síly a tahat si na záhon pesticidy z osetrovanych poli to nechci. A právě to hniti o kterém píšeš a spotřeba dusíku je další problémy. Zkusím tu trávu, je to přirozenější. Díky za informace.
Mulčovat okolo sazenic, to chápu, dělám a je to OK. Ale nevím si rady s mulčováním po výsevu semínek. To se semínka prostě zahrnou a zamulčují a ona si pak poradí a prorazí skrz mulč??