Domů > Magazín > Žijeme jinak > Ekozahrada

Zahrada v červnu

Co v červnu na naší zahradě roste a co ještě budeme vysévat? Jak se správně o rostlinky starat, jak je vyvazovat, vyštipovat, jednotit a jak vysévat nové rostlinky? To vše se dozvíte v tomto článku.

Červen na naší zahradě

Vezmu to postupně, co v červnu na záhonech už je a co tam ještě může přijít.
Nyní máme následující:
cibulka na nať, pórek letní a zimní, kedlubny máslové, kedlubny klasické bílé, zelní letní, kapusta jarní, mrkev (už několik várek), špenát (teď se sklízí), cibule, fazolky, majoránka, petrželka, pro svou radost perila, pohanka na nať, řeřicha, hořčice, brambory, česnek, červená řepa, petržel, pastinák, mangold, celer, ledový salát, jahody, kadeřávek, listová kapusta, růžičková kapusta, hrášek. To je asi opravdu vše. Pak je tu ještě záhon s bylinkami: mateřídouška, tymián, meduňka, jablečník, křen, libeček, echinacea, rozmarýn, yzop.
Ve sklenících a foliovnících jsou okurky, rajčata, papriky, melouny, bazalky.
Vše se teď zalévá a čeká, až to povyroste, mulčuje, pleje, jednotí a vyštipuje.

Jak na to

Teď je třeba se o sazenice dost starat. Vyvazujeme okurky, rajčata, pak i papriky a venku třeba fazolky.

Při vyvazování rajčat (u tyčkových) vedeme rajče na jeden hlavní výhon a ty, co vyrůstají, vždy nad listem vyštipujeme, pak odstraníme listy (nebo jen část listu), které leží na zemi a nebo které jsou poškozené. Důležité je, aby kolem rajčat mohl proudit vzduch, aby nezačala plesnivět. Pokud máte rajčata ve skleníku či foliovníku, tak je třeba stále větrat. My zavíráme skleníky a foliovníky jen v případě, že má opravdu hodně foukat.

Okurky vedeme stejně, jako rajčata vertikálně, odstraníme listy a výhony, co leží na zemi, aby všude mohl proudit vzduch. 

Rajčata i okurky vyvazujeme pomocí jednoho provázku, který je uvázaný u paty rostliny a nahoře je přivázaný k vodícímu drátu. Při vyvazování vždy omotáváme provázek okolo rostlin, nikoli naopak a boční výhony vyštipujeme až po vyvázání, protože pokud se nám stane, že rajče zlomíme, vždy můžeme ještě použít vedlejší výhon. Rajče už nikdy neroste tak, jako původní, ale lepší něco, nežli nic, že. :)

U česneku se odstraňují výhonky s poupaty hned, jak se objeví (tedy jen u paličáků, nepaličáky je nemají). Pokud byste je neodstranili, bylo by to na úkor velikosti výsledné palice. Některé odrůdy jsou na to více háklivé, některé méně. Výhonky můžeme zpracovat na pesto, což jsem letos udělala dle Jíme Jinak. A je opravdu moc dobré…:)

Mrkev a červenou řepu je třeba vyjednotit. A to opravdu důkladně. Vždy si musíme uvědomit, jaký prostor zabere jedna mrkev, takže já jednotím tak na 4-5 cm a jaký zabere jedna řepa – tam je to tak na 10-12 cm. Hustý výsev mrkve vyjednotíme nejdříve hrubě a až mrkev povyroste, tak vyjednotíme do konečné podoby.

Pórek je teď v červnu už trochu povyrostlý, tak je potřeba ho vyplet a přihrnout. Pórek pěstujeme od přepíchání ve skleníku až do konce sezóny na záhoně pod sítí. Chrání ho proti vrtalce pórové, která má několik náletů v roce. Takto zůstane pórek opravdu téměř bez poškození.

Co budeme vysévat v červnu

V druhé půlce června vyséváme letní zelí, kedlubny, máslové kedlubny, brokolici, jarní květák, jarní kapustu. To vše je zelenina, kterou vysadíme na přelomu července a srpna a budeme ji sklízet během září až října, brokolici po sklizení hlavní růžice i déle.

Vysejeme semínka jednotlivě (jelikož jsou dostatečně velká, že se dají vzít mezi prsty) do truhlíku do sponu asi 1,5 x 1,5 cm. Až na rostlince vyrostou asi dva pravé lístky (první jsou děložní), můžeme sazeničky opatrně přepíchat do sadbovače nebo malého květináčku. Prvních pár dní je dobré sazeničky stínit, než si vytvoří dostatečné kořeny. V tuto dobu je rostlinka ještě dost malá na to, abychom ji dali na záhon napospas slimákům a plevelu. Až budou rostlinky tak akorát prokořenělé, můžeme je přesadit na záhon. Pokud není  na záhoně místo, přesadíme je ještě do trochu většího květináče. Není dobré nechat rostlinku v něčem malém a čekat, až bude někde volno, jelikož ta prokoření příliš a už nikdy nebude růst tak dobře nebo se přinejmenším dost zbrzdí. Pokud vám přeci jen moc prokoření, je dobré před výsadbou kořeny částečně narušit, aby mohly růst dále.

Dál ještě vyséváme několik várek mrkve, červenou  řepu, vysazujeme (máme v sadbovačích) další várku fazolek.

Řádky a vzdálenosti

Důležité je dát každé rostlině požadovaný prostor. Vždy si musíme uvědomit při výsevu i výsadbě, jak velká může být daná plodina. A stejně, jako my lidé máme rádi určitý prostor kolem sebe, tak takový prostor potřebují i rostliny. Když vysazujeme předpěstovanou sadbu, je samozřejmě malá. Když lidem říkám, že třeba celer by měl být od sebe 40 cm, tak se opravdu diví. Ale když ho dáte blíž, tak pak nemůžete čekat, že vyroste velký. :-)
Abychom nemuseli vše rozměřovat metrem. :-), tak k řádkování používáme 2 řádkovače s různými roztečemi, které jsme  si vyrobili a jsou opravdu k nezaplacení. Větší má celkovou šířku 60 a je rozdělen v půlce. 30 cm je vzdálenost řádků, kterou používáme nejčastěji, po 30 cm máme i kapkovou závlahu. Druhý, menší řádkovač má rozměr 50 cm a z druhé strany 40 cm, opět je rozdělen v půlce. Vše se dá krásně kombinovat a značit i místa zasazení třeba větších rostlin, jako jsou cukety, celery apod.

Je tedy dobré si rozvrhnout, co vše chceme pěstovat a určit si vzdálenost řádků jednotlivých plodin. 

Takže dejte rostlinám prostor!!!

PS: Pozor, zavíráme vstup do Jarní očisty!

Poslední šance. Pojďte kuchtit 🍲 skvělá a svěží rostlinná jídla 🌱, pochutnat si, pročistit si tělo a zlepšit náladu v prima partě 🤗. Naskočte s námi na 8 týdenní Jarní očistu. Jsme s vámi živě, pomůžeme a podpoříme! ❤

Jsem máma dvou skvělých kluků a manželka zahradníka, který mi nechává volnost ve všech mých tvůrčích pokusech ..:) Jsem vystudovaná textilní výtvarnice, která vždy tíhla k tomu být a žít venku. Díky mému muži už 20 let pronikám do pěstování květin, bylin a hlavně zeleniny a poznávám duši zahrady, ale i tu svou. Je to nekončící proces učení, vše se neustále proměňuje a nuda rozhodně nehrozí..:)

18 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Tak Jani, dočkala jsem se😁 Akorát mi zevnitř začala na kousku hnít, to by mohlo být tím, že manžel zalévá “sprškou”, že? Já zalévám jen ke kořenům, myslím že je to i prevence proti plísni, co se nám delavala na cukrtach, dynich, rajčatech, šalvěji….

Jani, neodolala jsem a musela řepu vyzkoušet, i když jsou to zatím ředkvičky😂. Stejně jsou ještě hustě u sebe, mám aspoň důvod ujídat. Jsou lahodné, křehoučké. Můj první pokus, z obchodu už nechci, chuť je nesrovnatelná.

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

Permazahrada v lednu (Janka)

Leden je čas bilancování loňského roku a vytváření nových plánů na rok nadcházející. Jinak tomu není ani v zahradě. Co se povedlo? Co ne? Co bych letos moh...

Permazahrada aneb chci se naučit vypěstovat si jídlo (Janka)

Permazahrada, to je malý krůček k potravinové soběstačnosti. Jak to všechno začalo…
20
6

Popenec v kuchyni a v domácí lékárničce

Neprávem zapomenutý pomocník našich prababiček. Jak ho poznat, kdy ho sbírat a jak s ním kouzlit v kuchyni?
19
3

Kokoška pastuší tobolka: blýskne se zastavením krvácení i pikantní chutí

Nejspíš si vybavíte její drobné bílé kvítky a typické semeníky ve tvaru srdíčka. Co ale chuť? Pojďme společně pozvat léčivku s dlouhým názvem do lékárničky...
84
2

Bršlice kozí noha – 10 tipů, jak ji využít v kuchyni

Zatímco nejeden zahrádkář neúnavně bojuje s rozpínavým plevelem, srdce strávníka podle Jíme Jinak plesá nad výživovým pokladem. Zjistěte, jakou sílu skrývá...
59
16

Žabinec ptačinec v kuchyni

Potřebujete léčit plíce a začít konečně odkašlávat? Chcete si pojistit dostatek železa, vápníku a kyseliny listové? Podívejte se kolem, jestli nemáte výbor...