Kokoška patří mezi první jarní divokou zeleninu, kterou si můžeme osvěžit talíře i organismus. Její chuť je mírně pikantní, bude vám nejspíš připomínat ředkvičky nebo kedlubny. Pokud nať nespasete hned po utrhnutí, nechte si inspirovat třeba Francií, tam si listy kokošky vylepšují saláty. Neuděláte chybu, pokud ji zkombinujete s bršlicí, medvědím česnekem, jitrocelem nebo ptačincem.

Pomocí nasekaných listů zkuste také oživit nádivku, knedlíky, noky nebo jakýkoliv jiný pokrm, se kterým si bude štiplavá chuť rozumět. Pokud potřebujete rostlinu maskovat, sáhněte po receptu na karbanátky, pomazánky nebo krémové polévky či omáčky.

Kromě listů se v kuchyni dají velmi dobře využít i semena kokošky, směle totiž zastupují hořčici, a mohou tak dodat nový rozměr třeba dresingům, studeným omáčkám nebo dipům.

“Jako děti jsme venku zobaly srdíčka z kokošky při každé příležitosti. Byla to taková naše svačinka,” vzpomíná na dětství Eva Cikrytová, autorka projektu Jíme Jinak.

Jak najít a poznat kokošku

Jak už bylo zmíněno, kokoška má velmi specifický vzhled díky trojhranným semeníkům, které připomínají srdíčka. Listy jsou nepravidelně vroubkované a tvoří růžici. Kokošku u nás najdete ledaskde, nejčastěji podél cest, na loukách, na polích nebo i na zahradách.

Kdy a jak sbírat a sušit kokošku

Doporučuje se sbírat kvetoucí nať od dubna do července, a to kolem jedné hodiny odpolední. Kokoška se nezapařuje, proto ji můžeme sušit na platech ve vrstvě až 10 cm, ideálně v suché, stinné a vzdušné místnosti. Pokud budete sušit pomocí umělého tepla, dejte pozor, ať teplota nepřesáhne 40 °C. Správně usušenou nať poznáte tak, že má světle zelenou barvu.