Leden je čas bilancování loňského roku a vytváření nových plánů na rok nadcházející. Jinak tomu není ani v zahradě. Co se povedlo? Co ne? Co bych letos mohla udělat jinak? Jaké nové výzvy si letos vymyslím? Hmm, teď je ten nejvhodnější čas, tak hurá do toho!

Loni to bylo o barvách

Čtyřbarevná mrkev dělala synovi radost celou sezónu. Od června začal vytahovat malé mrkvičky a vždy mi utíkal říct, jakou barvu si zrovna vylosoval. Také rané kedlubny bílé a fialové chutnaly nejen na talíři, ale potěšily i naše oko. Kadeřávek jsem sice zasela fialový a zelený, a ve stejných barvách i fazolky na lusk, ale u obou jsem po uvaření zjistila, že na talíři mi tu barevnost nevytvoří. Fialová barva je termolabilní a po tepelné úpravě se ztratí. Černý kořen jsem zase musela oloupat, tak z něj byl na talíři kořen bílý. Ani zde to tedy barvami nakonec nezářilo. Ale červená řepa a dýně všeho druhu mi “obarvují” jídlo ještě teď.

Jarní očista mi změnila plány

Jarní očista začíná brzy, již v polovině února, tedy dříve, než se do země zatlačí první semínko mrkve a ředkvičky. To bylo osudné! V té době jsem synovi chtěla udělat radost jedním řádkem mrkve, pár ředkvičkami, nějakým salátem, kedlubnem a neskutečnou paletou rajčat – malá, střední, velká, červená, žlutá, bílá, oranžová, červeno-černá, kulatá, hrušková i prsatá (ano, odrůda Dívčí prs opravdu připomíná tuto, pro syna snad nejdůležitější součást maminky :-)). Miso polévka mi ale změnila život. Když jsem šla nakupovat do místní zeleniny, koukal na mě předražený oschlý květák kdoví odkud a krásná hlávka kapusty z pole hned vedle vesnice, kterou denně projíždím. Moje první reakce byla:” Cože! Kapusta? Nikdy!!” To jsem hned zmírnila na:” Ale tak dobře, vypadá tak hezky svěže a navíc je nejlevnější. Dám jí tedy poslední šanci!” Aby bylo jasno, byla to moje nenáviděná zelenina od dětství a ani v dospělosti, i přes četné pokusy o její přípravu, jsem ji na svůj stůl nedostala. V miso polévce mi nakonec zachutnala nejen hlávková kapusta, ale i růžičková kapusta a pórek. Zasadila jsem nakonec tolik kapusty ve všech možných podobách, že jsem tomu sama nevěřila.

Od kapusty k „víc než biozahrádkaření“

Bohužel příliš pozdě jsem zjistila, že v našich pěstebních podmínkách to chce brukvovité rostliny přikrýt pod netkanou textilii, po celou dobu vegetace. Růžičkové kapusty to sice alespoň do zimy dotáhly, ale radovat se teď mohu jen z nahořklých miniaturních růžiček. Polovinu brukvovitého porostu jsem musela zlikvidovat. Hned z jara mi je žrali brouci nosatci. Potřebovala jsem zasáhnout hned a nečekat než se zkvasí nějaká ta bylina, tak jsem sáhla po postřiku, který je alespoň schválen pro biozemědělství. Bez užitku. Za 3 dny to vypadalo, jako bych nikdy nestříkala. A to byl teprve červen! Díky této zkušenosti jsem loni měla v zahradě vše ostatní “víc než bio”, zcela bez použití chemie. Neuměla jsem si představit, jak takto budu stříkat půl zahrady brukvovitých rostlin, půl zahrady dýní, cuket a nakonec i rajčat. A to 2x týdně! Tuřín, na který jsem se těšila a doufala, že z něj ochutnám tradiční “dumlovačku”, byl doslova sežrán zaživa dřepčíky a molicemi. Stejně tak ředkvičky, které jsem nechala vykvést, abych mohla ochutnat jejich šešule. Jak dopadla moje rajčata v nejdeštivějším létě za poslední roky si asi dokážete domyslet sami :-))) Tyto neúspěchy mi ale otevřely dveře pro jiné, nečekané zkušenosti a radosti.

Odměnou mi byla super cuketa

Po odklizených nejzničenějších rostlinách jsem zasela červenou řepu. Tu máme ve sklepě doteď. Mňam! Vedle plesnivých rajčat a některých dýní jsem objevila dokonalou cuketu! Maximálně dva metry od ní zplesnivělo, co mohlo, ale tato cuketa se tam vyjímala, jak nějaká královna. Podařilo se mi ručně ji opýlit a nechat si semínka, tak dost možná budu mít nejodolnější cuketu proti plísni v širokém okolí. Kdyby po ní někdo pátral, tak jde o odrůdu Serafina. Má mít rozmanitý a proměnlivý genotyp, proto by na zahrádce měla být více přizpůsobivá právě vašim podmínkám. Třeba budete mít také takové štěstí. Podobný pokus jsem udělala i s rajčaty. Odrůda Indigo apple se mi osvědčila a jako jediná mezi těmi plesnivými plodila. Vyzkoušela jsem také jeden malý záhonek bez rytí, mulčovaný kompostem. Na něm rostlo vše jako z vody, i když té bylo loni opravdu mnoho. Také jsem zjistila, že kukuřici je možné předpěstovat a poté přesadit. Sice to není v našich podmínkách nutné, ale kdybych si ji někdy potřebovala přirychlit, je dobré vědět, že to jde :-) V neposlední řadě jsem si také založila vlastní semennou banku a naučila se opylovat dýně ručně, tak abych si mohla zachovat odrůdu, kterou budu chtít nebo si vyšlechtit odrůdu jinou.

Letos to bude překvapení!

Nejvíce se letos těším na batát, čočku, sléz přeslenitý kučeravý a bob zahradní. Sléz jsem loni sice pěstovala, ale neuměla jsem jeho úrodu zpracovat, tak to letos dotáhnu do konce – až na talíř. Batát, čočku a bob budu zkoušet poprvé. Tak mi držte palce! S osivem si moc hlavu nelámu. Vyzkoušela jsem si naklíčit černou čočku belugu z obchodu a z 50 semen jich vzešlo 49. Tento týden mám v plánu vyzkoušet klíčivost i červené kupované čočky. Jen jsem minulý týden neprozřetelně povečeřela zbytek té neloupané, tak mé potenciální osivo skončilo… víte kde :-) Na klíčení batátu máme doma v kuchyni zřejmě ideální podmínky, tak si jen odloupnu klíček a zkusím vypěstovat sadbu. Kdo tvrdí, že batáty z obchodu jsou ošetřené proti klíčení, tak nenakupuje ve stejném hypermarketu jako my! Velkým překvapením pro mě letos budou rajčata, dýně a zmíněná cuketa. Běhala jsem kolem květů pilně jako včelka, ale až letos se ukáže, jestli jsem si techniku ručního opylení tykví opravdu osvojila. Pokud ze zasazených odrůd vyroste to, co loni, mám vyhráno. Semínek mám schovaných na dalších minimálně 10 let :-) U rajčat se se synem snažíme vyšlechtit novou odrůdu. Nazval ji “černo-červený človíček”. Sama jsem zvědavá, co nám tedy ze schovaných semínek vyroste. Bude to velké překvapení!

Co a jak se u nás seje v lednu

Celer vyséváme do výsevní misky za okno. Poté, co vzešel, se nám osvědčilo mladé rostlinky 2x přesazovat. Při každém přesazení zkracujeme kořínek tak o ⅓, podpoří se tím růst těch bočních a rostlinky jsou pak silnější a méně vytáhlé. 

Co můžeme v lednu sklízet

Růžičkovou kapustu, kadeřávek a pokud není zmrzlá půda, tak i pórek a topinambur. Jestli je možné nechat na záhonu bez újmy zazimovat i mrkev a černý kořen se dozvím, až u nás přestane mrznout :-) V době psaní tohoto článku se do země nedostanu.

 

Plodina měsíce: Kadeřávek (Brassica oleracea var. sabellica)

Zahrada sice v zimě spí, ale i přes sněhovou pokrývku, je možné stále něco sklízet. Růžičková kapusta, pórek a také kadeřávek. To jsou plodiny, na které jsem letos vsadila. O růžičkové kapustě a pórku snad někdy příště, dnes bych ráda vyzdvihla do nebes kadeřávek.

Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta, u nás méně známá zelenina. A to neprávem! Je totiž zdravá, plně mrazuvzdorná a sklízet se dá přes celou zimu až do jara. Byla vyšlechtěna z brukve zelné a plodí velké množství zelených listů v době, kdy je jiné čerstvé zeleniny málo. Podle druhu kadeřávku jsou pak listy buď zkadeřené nebo ploché. Letos jsem vysela pouze kadeřávek se silně kadeřavými listy – zelený a fialový. I přes nálety nosatců, dřepčíků, molic a nakonec i běláska zelného mi pár rostlin zůstalo a mohla jsem tento skvost ochutnat. A zamilovala jsem se! Není nad to jít si uprostřed zimy v -5°C utrhnout vlastní čerstvou zeleninu. Zbyly mi asi 2 přeživší zubožené rostliny, proto mi letos nezbylo na víc než na miso polévky. Tam mi ale stačí 1-2 listy. Vařit se mi osvědčily pouze listy bez silného středového řapíku. Ten jsem si naopak velmi ráda schovala do vývaru. Kadeřávek do polévky přidávám až na konci varu, bohatě mu stačí 1-2 minuty. Nemůžu se dočkat, až příští rok ochutnám “batát plněný čočkovou směsí” nebo “kadeřávkové chipsy s česnekem” z repertoáru Jíme Jinak.

Letos už jsem poučena, tak vím, že je potřeba rostliny přikrýt. Pořídila jsem si netkanou textilii a síť. Protože se kadeřávek řadí se do obrovské skupiny čeledi brukvovitých a platí pro něj stejná pravidla střídání plodin, jako pro ředkvičky, ředkve, zelí nebo kapusty. Vymyslela jsem si letos speciální záhonek pouze pro tyto druhy. Bude pro mě jednodušší jej nejen udržovat stejnoměrně přikrytý, ale i střídat plodiny příští roky. Díky textilii a síti bych se snad mohla vyvarovat všeho toho hmyzu, který se se mnou loni rozdělil o úrodu. Vysévat budu v březnu za okno a vzrostlé sazenice půjdou ven pod netkanou textilii v polovině nebo na konci dubna do sponu 60 x 60 cm. Jak povyrostou, vyměním netkanou textilii za síť. Od té si slibuji, že propustí více světla, je větší, proto lépe přikryje i vzrostlé rostliny a měla by mít delší životnost.

Letos to vyjde!

Pokud máte osvědčené tipy na pěstování, šup s nimi do komentáře!

Janka

 

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

  1. Požehnané ránko všem:). Navrhuji novou ikonku ZAHRADA. Já zahradničím léta a moc mě baví pokusy. Díky skleníku máme brzy na jaře špenát a rukolu(Seji ho na podzim, když likviduji rajčata a papriky) . Venku mi zůstala růžičková kapusta a naťový celer – můžu používat světlé středy do polévek. Ve skleníku mi sama roste rukola, která v průběhu roku vysemenila. A u potoka se už začíná probouzet medvědí česnek! Jarní detox může začít. Vyhlížím ho každý den:).

  2. Dievčatá, nedá mi nezapojiť sa do diskusie. Jediná účinna vec na permazáhradku proti slimákom, ale aj mravcom – parazitické hlístice. Rovnako super aj na smútivky – čierne mušky v kvetináčoch alebo priesadách. Používam ich už tri roky. Aplikujú sa formov zálievky ;) No a na tie skočky pomáha aj ranné polievanie ( to je zárovaň prevencia proti nočnému nájazdu slimákov) nemajú radi mokré rastliny a potom taký bio prípravok Cocana alebo Neem Azal. Skúšala som aj rôzne domáce postreky ale vždy to pomohlo len na chvíľku :(

    • Ivano, ano též jsme používali hlístice na smutice atd, na mravence ne a na slimáky kdysi, teď ne, na ty slimáky to je vcelku palba ( myslím finačně)
      No na ty mravence – pouvažuji, s těmi je dosti často problém…
      Díky za připomenutí..

      :)))a slovo skočka jsem si dala do překladače..:))) jsem si říkala, co to je?

      • Navšimla som si odpoveď, tak až teraz…. no skočky sú u nás také malinké čierne chrobáčiky….hlavne na hlúbovinách. Keď sa k nim priblížite rukou,tak sa rozpŕchnu. Odborne vraj – Phyllotreta nemorum

    • Katko, sousedství rostlin sice tak nějak studuji, ale zatím to u mě vyhraje to, co se tam vleze nebo si tam samo vleze :-) A občas, jako ty dýně (nebo loni lichořeřišnice) si vlezou tam, kde jsem to úplně neplánovala. Já jsem příliš na začátku, abych si troufla tvrdit, co k sobě patří. Z mého popisu je pravděpodobně patrné, že výsevní dny neřeším. Seji, když jsou k tomu vhodné podmínky (zahrada není rozmáčená, ideálně je před deštěm – ať nemusím zalívat… a tak). Ale pokud někdo zkušenější přidá své zkušenosti, budu jen ráda!

    • Katko , my se řídíme výsevními dny od Marie Thunové, třeba konkrétně ředkvičky jsou na toto háklivé, kdy se sejí…když je časová krize vynechávám alespoň proškrtnuté dny…je dobré nebýt toho otrokem, a když to jde, tak to využít…
      Mám z toho dobrý pocit, ale je dalších dost vlivů okolo, tak se to zas tak nedá vypozorovat, co na co má vliv…..Pak mám toto kolečko: https://www.lipka.cz/lipka?idk=zbozi26
      A milulý rok jsem schválně zkusila, co to udělá, když dám fazolky po cibuli , se kterou se prý nesnáší..a fazolky byly nádherné..:))
      Tak se hlavně nebát něco někam zasadit, jde taky hodně o to s jakou energií do zahrady jdeme..:)
      Ale třeba velmi dodržuji točení plodin, některé přijdou na to samé místo třeba po 4 letech…( hlavně cibule a česnek)

      • děkuju Žakale za rady. Thunovou striktně dodržuje moje sestra. jeden rok byla nadšená, druhý jí vykvetly pórky a petržel kořenová měla kořen jak naťová. sázeno v dny listu i kořene.. já se taky snažila dodržovat ,ale těch 14 dní klesajícího měsíce mě zrželo natolik že už měli zase náskok ti škudci..
        máš pravdu je to asi i o intuici a vlastní energii.

        • Tak právě jak píšeš o pórku, kvete, když se málo zalévá a je vedro, a petržel má kořeny špatné třeba kvůli zemním mšicím, které roznáší právě třeba mravenci…mšice pak roznáší různé choroby atd…to výsevními dny neovlivníš…je třeba se dívat na vše komplexně, ne se upnout jen na výsevní dny a myslet si, že vše poroste samo..:)

    • dodržujeme, pak není problém s např. dřepčíky. Také mi poprvé sežrali tuřín komplet. Z jedné strany tuřínu salát, z druhé řeřicha, do toho ranná mrkev. Pozdní mrkev spolu s cibulí, do záhonu s ranným hráškem a ředkvičkami. Díky tomu nemám červivé mrkve ani cibuli. U ředkviček ani řeřichy se neřídím pravidlem, že by se na záhonu neměly x let předtím pěstovat brukvovité plodiny, vycházím z toho, že jsou na záhonu jen krátce. Zatím mi to vychází, zrovna tu sedím nad plány co a kam letos vysít :)

      • Michaela, díky za tip! Prosím, tu ranou mrkev seješ mezi tu řeřichu nebo ještě někde vedle? A pozdní mrkev s cibulí dáváš do meziřádků mezi hrášek a ředkvičky nebo to máš takový polykulturni záhon, kde je to náhodně zaseto? A dřepčíci jsou tady u nás teda fakt problém. Co není přikryto, je sežráno. Tak bych to zkusila. Kdyžtak zryji ještě metr místa, nebo dám míň čočky, to za ten pokus stojí. Ráda bych ochutnala šešule ředkvičky, ale netuším, zda půjdou vůbec vypěstovat.

  3. Ahoj Jani! To je super, že píšeš o permazahradničení! To mi tady chybělo:-) Huráá:-)
    Přidám svou trošku – loni na podzim sem vysela do vysokýho záhonu daikon a vodnici a vysemenil se mi tam mangold. Vyrostlo to bez nějaké velké péče, sklízela jsem dlouho, ničím jsem to nepřikryla.
    Teď po několika mrazech kolem -6 až -9 je zbylý daikon uplně blemcavej, ale vodnice – ta je pořád hezky pevná, voňavá!
    A mangold, to je jasnačka, ten to přečkal taky a sklízíme listy.
    Takže další zelenina, který vydrží celou zimu na záhoně a bez péče:-)

    • Jani díky za zkušenost! Vodnici a mangold chci letos také vyzkoušet. Popřemýšlím, jestli jej nezměním plány a nenaseji ho někde blíže domovu, ať pro ně v zimě nemusím moc daleko :-)

  4. díky za článek Janko. do textilie půjdu taky! růžičkovou kapustu mám krásnou.( děti už jí odmítaj jíst, neboť jí mají plný zuby)naštěstí je teď pohřbena pod sněhem, ale pórek totální tragédie, navrtán už ze začátku komplet všechen a to jsem ho měla dva velký záhony. je z něj taková roztřepená pažitka. kadeřavek mám tak hustě osídlen molicemi ,že jsme se konzumací propadli ze vznešené pozice vegan někam mezi hmyzožravce. ty potvory přežily i mrazy doteď jsou schopny odletět z hrnce.
    holky největší děs jsou pro mě slimáci. sežrali mi co šlo. mrkev jsem sela natřikrát, dýně, cukety.. hrůza děs. ale i na to by mohla ta textilie fungovat…?

    • Katko , minulý rok jsem napěstovala listovou kapustu Nero di toscana, je to něco jako kadeřávek, ale nemá zkadeřené listy, spíš takové bublinaté a z té se dávají molice lépe pryč..vždy to trochu obouchám venku o nohu..:), jsem z ní nadšená…
      A když jsou slimáci, tak je prostě chodíme vždy večer s čelovkou sbírat…vše mulčujeme, tak jsou dobře vidět…nic jiného jsme za celou dobu nevymysleli…

      • a co s nimi potom děláte?
        když je takhle sbíráte?;))
        taky se snažím. pole máme uprostřed luk s vysokou trávou. děkuju moc za tip na nekadeřavý kadeřávek Žakale! budu vaše články a diskuze bystře sledovat holky! díky za ně!

        • Já se zatím se slimáky moc nesetkala. A to ani loni v tom deštivém létě. Tak moc nevím, ale od zkušenějších jsem také, jak píše Žakale, nabyla dojmu, že jedině sbírat a sbírat. Ta netkaná textilie nevím. To by musela být ze všech stran dobře přiložená k zemi (třeba prknem, pak kamenů by bylo málo). Já chci letos zachránit osivo jedné fazole. Semen mám málo a fazoli slimáci milují. Na těch pár sazenic (v řádu jednotek) zkusím dát sklenici nebo 5l pet láhev od vody, jako nimi skleníček. Aby měli fazole alespoň šanci vytvořit si nějaké listy. Některé sazenice zkusím předpěstovat, aby měli před slimáky náskok. Toto jde vyzkoušet ale pouze v malém (a na semínkách mi obzvláště záleží). Na nějakém větším záhonku bych se s tím tak nedělala.

          • Janko , fazole jdou taky předpěstovat…dávám je do sadbovače průměr asi 4-5cm…mají kuželovitý kořen, tak je pak člověk musí trochu opatrněji sadit, ale jde to…

        • Katko, slimáci- horká voda, a pak dát na kompost…já vím nic moc…na pole s dýněmi jsme dávali i granule ( takové ekologické), u toho to nevidíš,co to se slimáky dělá.. ale je to vše stejné…

          • Katko, ještě jsem před pár lety viděla přednášku Hely Vašínové. Je přístupná na netu, tak bys musela pohledat, ale přednáška skvělá. Říkala, že jim vyrobila vlastní kompost, kam dávala samé lahůdky pro slimáky (jablka, zbytky listové zeleniny,…) a prý se jí tam pěkně slízali. A když jich napočítala určitý počet (tuším 100 ks), tak jim pak dělala tzv. spářku. Přesně, jak popisuje Žakale, spařila je vroucí vodou.

          • já je nejdřív nosila v kyblíčku do lesa.
            pak už došlo i na vraždění. jo a mohla bych se přihlasit na olympiadu v disciplíně -hod slimákem, spadl do měkké louky a do rána byl zpátky;)
            těch granulí se bojím, myslím ,že to vyhubilo ježky..
            moji kluci ještě neviděli živýho ježka a dřív jich bývalo tolik…

            • já je nosila v kyblu za potok, ale oni jsou schopní přelézt po dně zpátky. Za potokem posekali louku a pak jsme nevěřícně pozorovali, jak se jich stovky plazí po dně zpět. Spaření nepraktikuju, raději přesekávám vejpůl, zdá se mi to milosrdnější smrt. Smířit se s nimi nejde, dýně jsem loni sela natřikrát a oni si byli schopní udělat domeček i v ochranném límci. Sežrali všechno, od cibule po brambory (jak nať, tak hlízy!), každý květ, plod. Např. z melounů zůstal na záhoně jen jeden plod uprostřed ničeho, ožrali komplet i nať. Na jaře na ně chci naučit kuřata, jinak nevím, asi se je budeme muset naučit jíst sami.

              • slepice je podle mě nerada.
                prý je žerou kachny, Indický běžec, lidi co je mají, prý slimáky řešit nemusí, jen nevím co by udělali se záhonkama. jo a přeříznutej slimák často ještě leze. jinak jsme na tom podobně Michaelo;)

                • Slepice si slinkáků fakt moc nevšímají. Ty víc zajímají ty záhonky…
                  Indiány máme a slintáky hezky likvidují. Záhonky mi muž obehnal nízkým zeleným králičím pletivem, takže kačky vyhubí všechny slintáky kolem záhonků, já posbírám pár co mi v záhonu přežili a žádní další se mi do záhonků nedostanou.

  5. A ještě Janko, já dle mé zkušenosti vysévám celer kolem půlky března, a je to tak akorát , aby byl na nasazení v půlce května. Jen že když vyseješ moc brzy , tak rostlinky mohou začít vytahovat a budou slabší…, ale nevím, jaké u vás bývá počasí, kdy ho dáváš pak ven atd…S tím vytahování to platí obecně, na některé plodiny není dobré spěchat…a hlavně je dobré si vše psát a kreslit plánek zahrady..Omlouvám se, že asi moc radím…ale nějak mi to nedalo…já mám třeba ráda, si vše sama osahat, ke všemu si prostě nějak dojít, a stále se učím a to i od svých zákazníků..:) vzájemně se obohacujeme…

    • Žakale, děkuji moc za všechny Tvé připomínky! Od Tebe, jako od velkopěstitele :-), jsou obzvláště cenné. Rozhodně to neberu nijak zle. Zatím vycházím ze zkušeností od rodinného kamaráda a postupně si to upravuji podle sebe. A až se přestěhujeme na ten náš jižní svah, tak budu muset zase upravovat vzhledem k novému stanovisti :-) Síť jsem koupila velkou a záhonek je obdélník, tak by to přikrytí mohlo klapnout. Na půlce záhonku budou vzrůstné typy – Kadeřávek, ruz. kapusta… na druhé ty nízké – zelí,… Tak snad to nějak přikrýt půjde Také jsem sama zvědavá, jestli to bude fungovat. Však budu referovat :-) A batát? To je pokus – pro mého muže, který je miluje. To beru opravdu jako hokus pokus. Když z toho bude na pár obědů, budu šťastná, ale vytvořit si zimní zásoby? To je na 70m2 snad zcela nemožné. Jenom mrkve bych potřebovala asi 100kg, aby se nám pokryla naše spotřeba. A to už přecejen nějaký záhon je. Nejvíc mě zajímá to samozasobitelstvi a tak si teď vlastně zkouším, co pro mě má smysl pěstovat, jakou bych cca potřebovala plochu na jednotlivé plodiny…, a podle toho se pak jistě bude odvíjet plánování permazahrady na konečném místě :-) A třeba takový meloun jsem již z nabídky vyřadila. Pro mě je to moc práce za málo užitku :-))

      • Janko, my máme nad pórkem ( 4 řady 30cm od sebe, zimní a letní druh) kovové oblouky, a na tom je ta síť, na jedné straně pevně zatížena cihlami, na druhé prkny a na nich občas cihla, ta strana se zvedá při sklízení.

        A ano já taky sbírám různé informace, a upravuji si je dle sebe…:) a melouny si pěstujeme ( tedy ještě je roubuji )a máme je buď na místě , kde nic jiného nejde dát ( tedy ve foliáku) , nebo jsem je dala mezi rajčata – taky pokus..:)) a rostly…ale venku moc nerostou…

        A je pravda, že pro nás máme jen na zimní období mrkve asi 70kg..:)
        A znovu , fakt doporučuji si vše psát,i různé drobné poznámky… člověk si myslí, že si to bude pamatovat- fakt nebude..:))

  6. Janko čtu , jaké máš krásné nadšení do pěstování…z tvých článků to úplně sálá..a jdeš na to stejně , jako já, pokus – omyl, a pozorování – to mi přijde úplně nejdůležitější…
    Já jsem trochu svázaná tím, že to nedělám jen pro sebe, tak mám pokusy vždy tak okrajově , a nebo na ně už nemám kapacitu…
    Píšeš o síti, používáme síť na pórky a to tedy od začátku předpěstování sadby až do konce pěstování velkého pórku, je to proti vrtalce pórové – a máme to tak už víc , jak 10 let a je to skvělé…zabírá to vcelku místo, a tak přemýšlím, jak budeš dávat síť na ty kadeřávky atd…jinak já pěstuji letní zelí, jarní kapustu , kedlubny brzy na jaře, ke sklizení jsou v červnu, nejsou ohroženy bělásky, a pak seju v červnu a sadím v červenci a sklizeň je v září, říjnu ..kadeřávky, růžičkovou kapustu klasicky sadím v kětnnu, a sklízím doteď, a to , že tam jsou molice neřeším. Na pórku je síť dobrá, vrtalka má období náletů, ale u molic, mšic, tam je to skoro pernamentně a mšice ještě roznášejí mravenci…Tak pak jsem zvědavá, jakou budeš mít zkušenost…
    A s batáty jsi úspěšnější, něco jsme snědli, a dost se mi zkazilo a zbyl mi tu jeden, co pouští kořínky, ale zrovna ten oranžový, co mi chutná nejméně..:)) tak na batáty a jejich pěstování ( a hlavně skladování)zatím nahlížím dost s nedůvěrou..:)

  7. Zobrazit všech 40 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekPolévka z bílé quinoi
Další článekJak letos splnit svoje novoroční předsevzetí