Domů > Magazín > Žijeme jinak > Ekozahrada

Divoký koutek zahradníkovi navzdory

Znáte to také? Na jaře zrytou půdu pohrabete, všude krásně čisto, nikde ani lístečku plevele a s prvními teplými dny to začne. Nestíháte okopávat, jednotit a vytrhávat plevel, navíc se u toho důstojně tvářit, že jste právě sklidili úžasné léčivky. Taky chcete pěstovat jen bio nebo i zcela bez použití postřiků (i těch schválených pro bio produkci) a den není nafukovací, přátele si chcete ponechat pro náročnější chvíle a děti vám po první rostlince řeknou, že je škoda je trhat :-). A tak to necháte na přírodě.

Tajemná rostlina

Letos v dubnu v jednom zákoutí naší zahrady na mě vykouklo něco, co jsem vyhodnotila jako zapomenutá semena dýně (možná indiánské, možná muškátové – longue de Nice). Nechala jsem to růst. Už sice ztrácím naději, že se jedná o dýni, neboť to má pro mě velmi netradiční tvar listu (na foto ta plazivá rostlina s pětičlenným listy) a rozhodně bych ji dnes nazvala invazivní, protože i část kukuřice již zahubila. Pravidelně se snaží dostat i amarant (to červené) a začíná svými šlahouny ohrožovat i divoká rajčata.

Zahradní bojovka

Přestala jsem to řešit a dívám se, jak to roste a žije si to vlastním životem. Dřív by mě tato situace rozčilovala, protože co moje sladká kukuřice? Ale dnes už to beru s větším nadhledem. Vidím v tom krásu a sílu přírody. Kdybych to likvidovala, nikdy se nedozvím, jestli to je nebo není nějaká pro mě neznámá dýně. Nebudu vědět, jak moc se to rozroste, jak to kvete, jestli je to k jídlu :-). Kukuřici si v nejhorším případě koupím v supermarketu nebo v sezóně někde na trhu, ale takovou bojovku jinde než v tomto koutku zahrady nezažiju!