Semenaření 2.díl – co je důležité vědět, než začneme

Generativní a vegetativní rozmnožování rostlin

V přírodě existují dva základní způsoby toho, jak se rostliny množí. První způsob, vegetativní, je takový, kdy se oddělí část rostliny a nechá se zakořenit a růst. Je to tzv. nepohlavní rozmnožování a výsledkem takové množení je rostlina, která je v podstatě totožná s původní rostlinou. Toho nejčastěji využíváme, když chceme co nejvíce zachovat vlastnosti původní odrůdy. Toto rozmnožování znají velmi dobře ti, kdo pěstují ovocné stromy. Na tzv. podnož se roubuje vegetativně množená odrůda (větvička, řízek). Tím se zaručí, že ovoce, které na takovém stromku vyroste bude mít stejné vlastnosti, jako odrůda původní. Tento princip množení je ale velmi oblíbený i v zelinářství, například u cibule a česneku.

Druhý ze způsobů, tzv. generativní, spočívá v tom, že nová rostlinka vznikne z obou rodičů. Jde tedy o rozmnožování pohlavní. Výsledkem pak je zcela nový jedinec, tedy rostlina, která má unikátní vlastnosti. Toho lze využít v náš prospěch, právě při pěstování vlastních semínek.

Izolační vzdálenost

Je taková vzdálenost, která nám říká, jak daleko můžeme pěstovat různé rostliny, abychom si zachovali ušlechtilé vlastnosti dané odrůdy, jinými slovy, aby se rostliny nezkřížily. Každý druh rostliny má jinou izolační vzdálenost, od hrášku, který je možno set velmi blízko sebe až po na příklad řepu, dýni a kukuřici, které potřebují několik set metrů. 

F1 osivo

Semínka v nabídce běžných obchodů jsou často označovány jako F1 osivo. Jedná se o hybridní osivo, které vzniklo zkřížením dvou přesně daných odrůd a jejich potomci mají předem očekávané vlastnosti. Nejedná se však o stabilizované osivo, proto zasejete-li si semínka těchto potomků, nemáte žádnou jistotu toho, co vám vyroste. Rodiče těchto rostlin jsou navíc obchodním tajemstvím osivářské firmy. K semenaření se tedy F1 osivo nehodí.

Co se kromě čtení taky potkat živě na kurzu vaření?
30. října 2026 · 15:00–20:00 · Olomouc
Rezervovat místo

Stabilizace genu

Rozhodnete-li si vyšlechtit svoji odrůdu, musíte osivo tzv. stabilizovat. V praxi to znamená, že musíte selektovat na vámi preferovaný znak po 7 generací rostliny, u jednoletých druhů tedy 7 let. Poté byste měli mít docela jistotu, že vám ze semínek vyroste to, co opravdu očekáváte.

Druh rostliny

Některé druhy se mezi sebou dobře kříží, zatímco jiné nikoliv. Je tedy dobré rozlišovat mezi druhem a odrůdou. Odrůda popisuje určité vlastnosti jednoho druhu. Například druh fazol obecný (Phaseolus vulgaris) má např. odrůdy Gama, Carmen nebo Rocco. Zatímco druh fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) má odrůdy např. Albena nebo Scarlet. Zatímco rostliny stejného druhu se mezi sebou kříží obtížně, odrůdy stejného druhu s tím zpravidla nemají problém. Konkrétně tak u fazolí je třeba dát si pozor na to, zda nepěstujeme vedle sebe fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí. Obě tyto rostliny jsou stejného druhu a vzájemným křížením získáme nového jedince.

Čas kvetení

Jednoletka kvete první rok po zasazení. Jednoduše se semenaří, není potřeba speciální péče, především s jejich přezimováním. Mezi jednoletými druhy najdete např. salát, ředkvičky nebo měsíček.

Dvouletka v prvním roce vytvoří pouze listy, zpravidla přízemní růžici. Kvete až druhým rokem po výsadbě. Některé druhy přezimují na záhoně, jiné je třeba schovat do sklepa. Patří sem např. kadeřávek, růžičková kapusta, kořenová zelenina.

Trvalky zůstávají na stanovišti několik let. Rozmnožují se vegetativně (odkopky), ale i generativně (semeny).

Osiva ze supermarketů a zahradnictví

Velké osivářské firmy vám nabízí záruku kvalitních semen, kdy máte jistotu klíčivosti i odrůdy. Moje zkušenost je ale jiná. U dýně “hokkaidó” očekávám oranžové plody. Výsledek? Většina mi jich vyrostla zeleno-oranžových. Kdyby to byla jen estetická vada, tak se přes to přenesu, ale takové plody jsou zásadně ovlivněny chuťově. U špagetové dýně jsem naopak ze 4 rostlin měla místo nich 2 cukety. To pak člověk přemýšlí nad tím, zda se jim rostliny zkřížily nebo se jim ve skladu pomíchaly. Ať už tak či tak, za nabízenou cenu očekávám, že mi vyroste to, co je na obrázku. Semena jsou většinou mořena a tím by se dalo říct, že jsou adaptována na chemikálie. Velká část sortimentu je hybridní, označované jako “hybrid” nebo “F1”. Nejen, že si tímto způsobem osivářská firma pěstuje vaši závislost na jejich výrobcích, ale jsou také výrazně dražší než tzv. volně opylovatelné odrůdy.

Blíže o tom, co je semenaření a proč se do něj pustit, si přečtěte v předchozím díle tohoto seriálu.
V dalším díle si přečtěte blíže o semenaření jednotlivých druhů rostlin.