Domů > Magazín > Žijeme jinak > Ekozahrada

Permazahrada aneb chci se naučit vypěstovat si jídlo (Janka)

Permazahrada, to je malý krůček k potravinové soběstačnosti. Jak to všechno začalo…

Jsem úplný začátečník!

Vyrůstala jsem ve městě, v paneláku, kde moji rodiče dostali na začátku 80. let minulého století přidělený byt, jak to bylo ostatně tehdy zvykem. Pamatuji si, že jsem si jako dítě vypěstovala na balkoně v truhlíku ředkvičky a řeřichu. Od té doby jsem řeřichu neměla ráda. Nikdy předtím jsem ji nejedla a tak mě její pichlavá peprná chuť dosti překvapila. Kontakt se zahrádkou jsem ale měla u svých obou babiček. Jedna žila v domě se zahradou, druhá docházela z městského činžáku do zahrádkářské kolonie. Nikdo nás netrápil pletím, zaléváním, hnojením, ba naopak, podporovali nás hlavně sklizní – jahod, malin, ostružin, meruněk, jablíček, rajčat a okurek :-) Vztah k půdě se ve mě pěstoval, přestože realizace se posunula značně do budoucna.

Stali se z nás celoživotní chataři!

Vždy jsem věděla, že budu chtít domeček se zahrádkou, právě kvůli té zahrádce. Představa chodit nebo dojíždět někam na zahradu se mi nelíbila. Chtěla jsem mít pěstovanou zeleninu na dosah ruky. Protože peněz nebylo mnoho a hypotéka nám s manželem nahání hrůzu, dovedlo nás to ke koupi staré chaty, k rekonstrukci. Mně se splnil sen, měla jsem “domek” se zahradou. Tímto se z nás stali se celoživotní chataři. Osud nás nakonec zavedl na jiné místo, s větším pozemkem. Stavět chceme samozřejmě chatu nebo jak se dnes říká “Tiny House” a abychom stavbě byli blíže, nastěhovali jsme se do přilehlé chatové osady :-). Zde máme zahrádku cca 70 m2. Až postavíme vysněné bydlení, zvětší se mi prostor zahrady na cca 1 ha. Žijeme v nížině, na Jižní Moravě, 250 m n m., aktuálně severní strana, do budoucna plný jih – z extrému do extrému. Na zahradě mám za sebou teprve asi 2 plné sezóny :-)

Permakultura zní tak logicky!

Někde na naší cestě nás oslovila permakultura. Nadchlo nás to! Mě nejvíce zaujalo samozásobení, pěstování vlastní “čisté” potraviny, bez chemie a za rozumnou cenu. Čas si samozřejmě nepočítám, to by vyšly farmářské bio bedýnky mnohem levněji :-). Naším snem je vytvoření malého ekosystému, kde s minimálním úsilím dosáhneme maximálních výnosů, tzv. princip MINIMAX je pro lenochy jako dělaný. Nemáme však naivní představu o tom, že to bude bez práce a rozhodně se můžeme zařadit mezi panelákové nadšence do pěstování vlastního ovoce a zeleniny, jakožto i chování koní, domácí drůbeže, králíků a vajec od slepiček, co po nás dojídají zbytky a běhají po venku. Nejsme první ani poslední. A jsme teprve na začátku! Až časem uvidíme, kam nás to zavede, co se nám podaří a co ne.

Jíme Jinak mi padlo jak hrnec na zadek!

Je mi jasné, že uživit se zeleninou je mnohem reálnější než konvenční stravou, kde jsou živočišné potraviny zastoupeny i několikrát denně. Když jsem narazila na Jíme Jinak, přišlo přesně to AHA. Neuměla jsem si představit, jak to udělat, abych nebyla závislá na mléce, jogurtech a sýrech, ale dávalo mi to totální smysl. Po podzimní očistě je všechno jinak. Na talíř si přidávám 1x týdně maso, ale mléko a sýry? Ty jsem zvládla! Poté, co jsem začala jíst jinak jsem i přehodnotila to, kolik čeho zasadit. Mrkev, řepa, cibule, dýně, batáty, fazole, čočka, kukuřice… to jsou plodiny, kterých teď potřebuji kýble. Rajčata a papriky budou příjemné zpestření v sezóně, ale nevidím jediný smysl zavařovat v pozdním létě mraky rajského protlaku, když si v zimě můžu uvařit “rajčatovou” omáčku z mrkve, dýně a řepy. Obiloviny zatím necháme pěstovat odborníky, jinak bychom asi umřeli hlady, ale časem třeba dojde i na ně :-)

Tiny House 40 m2 pro celou rodinu, i pro dceru s vážnými zdravotními problémy!

V malých prostorách se pohybujeme již řadu let a jinak to neplánujeme do budoucna. Čím déle žijeme v tak malém, tím více zjišťujeme, že doma toho až zas tolik nepotřebujeme (samozřejmostí však zůstává garáž nebo jiné místo na ukládání sezónních potřeb!). Ve svém příběhu jsem psala, že máme dceru, která má po těžkém porodu zdravotní komplikace. Teď se situace vyvíjí optimisticky, ale zítra to může být všechno jinak. Naši pracovní situaci upravujeme podle toho. Já se rekvalifikuji, abych si mohla dovolit flexibilnější zaměstnání, v případě, bude-li to třeba. Mít možnost velké zahrady, kde bych byla schopná vypěstovat většinu jídla, je pro mě momentálně důležitý záchytný bod. Dnes v zahradě nemusím trávit hodiny a hodiny, ale pokud se naše rodinná situace změní, mohu toho využít. Dnes tedy nemusím, ale o to více chci. Chci se naučit vypěstovat si jídlo! Nejen ty běžné základní potraviny, ale také ty, co jsou v obchodech drahé nebo nedostupné, jako např. batát, topinambur, kadeřávek…

Dejte mi zpětnou vazbu!

Když mě Eva oslovila, jestli nechci napsat nějaký příspěvek o zahradě, váhala jsem. Přemýšlela jsem, jestli mám co nabídnout. Jsem začátečník. Spoustu z vás má jistě větší zkušenosti a mnohé věci, které já budu teprve objevovat, znají lidé z vesnice z běžného života. Pokud vás moje cesta zajímá a baví vás číst posté podobný příběh, kdy jedna Máňa z paneláku objevila krásu zahrady, mohu napsat více příspěvků –  o tom, co se mi povedlo, co a jak sázím, jak se o to starám, jak to sklízím a jak to nakonec sníme. O to přece jde “až na prvním místě” :-) Pokud vás to tedy zaujalo, dejte mi vědět do komentářů, ať vím, že to má smysl. Příště bych mohla prozradit, na jaké pokusy se chystám letos. 

Díky!

Janka

PS: Začínáme Jarní očistu!

Únava, blbá nálada a kila navíc? Nenecháme vás v tom! 😊 Pojďte s tím zatočit. Začínáme 8 týdenní Jarní očistu. Pročistíme tělo, zlepšíme jídelníček i postavu a zase bude dobře.

6 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Ano, piste Janko, mne take predstava “Jedle zahrady” nadchla a mohu se ji trochu priblizit az ted, kdyz jsem v duchodu, neb ma zahrada je 750km vzdalena od meho mista bydliste. :-) Takze druhym rokem jdu take krucek po krucku k mensimu mnozstvi vlastniho jidla, co si mohu vypestovat. Zdravemu zahradniceni Zdar! -ZZZ

Zdravím, samozřejmě piště. Budeme všichni rádi za zkušenosti. Musím se přiznat, že na podzim když jsem sklízela zeleninu, jsem si říkala,že už na to příští rok kašlu. Dřina když si pak zeleninu můžu v klidu koupit. Pak jsem se přidala k JJ a už plánuji co si nového vypěstuju, zeleninu kterou jsem ani předtím neznala. Jen se chci zeptat, zda si někdo pěstuje posypky přes zimu doma? Nebo kupujete ze supermarketů. Děkuji za odpověď Ivka

Ukázat další komentáře

Mohlo by se vám líbit

144
70

Videopřání Jíme Jinak 2022 – Uspořádejme si myšlenky

Čtěte více na toho téma

Vyzkoušejte také

Dvě nezbytnosti pro vaši zahradu

Aby vaše činnost na zahradě byla maximálně efektivní a sklizeň bohatá, je potřeba mít na paměti dvě základní věci.  Pojďme si říct, na co jsme při vlastní ...

První letní sklizeň “jinak” – semínka

Jakmile dvouleté rostliny začínají ukazovat květ, zaplaví mě vlna endorfinů. Je to tak nádherný pohled! Všechno rozkvete, všude včely, čmeláci, vosičky a j...

Divoký koutek zahradníkovi navzdory

Znáte to také? Na jaře zrytou půdu pohrabete, všude krásně čisto, nikde ani lístečku plevele a s prvními teplými dny to začne. Nestíháte okopávat, jednotit...

Jedlé květy v permazahradě

Tato vypadalo léto u nás v zahradě. Pampelišky, hluchavky a jiné typicky jarní květiny vystřídaly ty letní a to v celé své kráse! Jen se podívejte, jak se ...

Semenaření 2.díl – co je důležité vědět, než začneme

Chystáte se semenařit, tedy produkovat vlastní semínka vašich oblíbených plodin, která byste zaseli v další sezóně? V tomto článku najdete informace, které...

Semenaření 1. díl – co je semenaření a proč se do něj pustit

Semenaření je v podstatě pěstování a uchovávání semínek, která můžete příští rok zasadit a nastartovat tak nový koloběh rostlinného života. V tomto článku ...