Domů > Magazín > Žijeme jinak

Začínající zahrádkářka – 1. díl

I z holky z paneláku se může stát nadšená zahrádkářka. Důležité je hlavně to nadšení, které vydrží přes všechny pokusy a omyly, které jsem za krátký čas na své zahrádce zažila. Dneska už pěstuji třetím rokem a leccos jsem se naučila a i moje úroda je stále lepší a lepší.

Holka z paneláku

Vyrostla jsem v paneláku a proto jsem nikdy neměla k zahradničení blízko. Nevěděla jsem, jak se o rostliny starat, jak je správně zalívat a už vůbec ne, co se kdy sází. I pokojové kytky u mě dost strádaly a tak jsem časem přešla na kaktusy, které měly největší výdrž. Další moje pěstitelské pokusy se týkaly hlavně balkonových kytek. Ty jsem vždy s velkou vervou na jaře nakoupila, zasadila do truhlíku a tím to celé pro mě skončilo. Zalívání, hnojení, otrhávání uschlých listů bylo jaksi mimo mě, a tak když kytky nenapadly nějací škůdci, do měsíce stejně většinou uschly.

Vše co se dalo utrhnout, jsem snědla

Co mě ale vždy hrozně bavilo, bylo sklízení. Ať už to byly v červnu třešně v třešňovém sadu, jahody u sousedů, zakázaný rybíz a angrešt u babičky na chatě, nebo kyselá jablka u silnice. Jako děti jsme s kamarády objížděli na kole okolí Zbraslavi a otrhali jsme a snědli všechno, co se otrhat a sníst dalo. Pamatuji si, jak jsme jednou se sestrou někde ukradly obrovskou dýni a koulely ji víc jak kilometr po zemi domů. Rodiče nás samozřejmě donutili dýni vrátit, takže jsme ji potupně koulely zase zpátky.

Rodiče mě zásobují

Když jsem byla v pubertě, rodiče si pořídili chalupu a začali pěstovat první zeleninu. V té době mě samozřejmě jejich pěstitelské pokusy vůbec nezajímaly, a povinná práce na zahradě byla spíš utrpení, než radost. Ale čerstvé saláty, hrášek, rajčata přímo s keříku, okurky, jablka, švestky, ořechy, jahody, angrešt a rybíz jsem zbožňovala. Raději jsem ale posekala trávník nebo zryla záhon, než abych se piplala se sazeničkami, zalíváním záhonů či plevelem.

Rodiče pěstování na chalupě úplně podlehli a i když už jsem s nimi už dávno nebydlela, dostávala jsem od nich každé léto a podzim domácí zeleninu a ovoce. Čerstvé saláty, kopr, rybíz, angrešt, borůvky, zavařená jablka a švestky bez cukru, povidla, domácí marmelády, vyloupané vlašské ořechy, nasušené bylinky a koření, zmraženou petrželku a pažitku na zimu… Byla jsem vždy za jejich vzorně zabalené výpěstky a výslužky nesmírně vděčná. Úplně ocenit jsem to ale dokázala až v době, kdy se mi narodil první syn. V tu dobu už jsem začínala Jíst Jinak a poznala zásadní rozdíl mezi zeleninou z obchodu a pěstovanou doma. Navíc se moje spotřeba zeleniny ztrojnásobila.

Byt s malou zahrádkou

V lednu 2015 jsem si splnila sen a přestěhovali jsme se do bytu s malou, 180 metrovou zahrádkou. Plány jsem měla obrovské a těšila jsem se, že začnu pěstovat kdeco. Byl zde už založen kompost a já kompostování úplně podlehla. Když člověk vaří Jinak, má obrovskou spotřebu zeleniny a tím pádem i spoustu bio odpadu. Vždy mi bylo líto vyhazovat všechny ty slupky a zbytky zeleniny do běžného odpadu, když normálně třídím kde co. A tak jsem s radostí plnila kompost a měla dobrý pocit z toho, že se vše využije. To jsem ale netušila, že ho budu mít během půl roku plný :-).

Stěhování s ročním dítětem bylo náročné a tak trvalo, než jsme se vůbec pustili do zahrady. Přes zahradníka se nám podařilo sehnat kvalitní zeminu a postavili jsme přímo na trávě první záhon. Jenže nastal problém, jak dostat zeminu na zahradu, kam byl přístup jen přes byt. Nakonec jsme rozpletli část plotu a přenášeli zeminu dírou v plotě. Bylo to lepší, než jezdit kolečkem s hlínou přes obývák.

2015 – máme první záhon

První záhon jsme dokončili v červnu. S velkou pompou jsem hned večer po navezení zeminy zasadila hrášek a těšila se, jak ho budeme s dětmi zalívat a pozorovat jak roste. Než jsem to ale stihla říct manželovi, tak mi celý záhon i se sadbou hrášku zryl. Hrášky sice vyrostly, ale velmi různě, nejčastěji tam, kde jsem už něco jiného zasela.

Můj první záhon vypadal dost divoce, ale byl to prostě pokus. Zasadila jsem 4 saláty, dvě dýně, čtyři kedlubny, pár rajčat, několik růžičkových kapustiček, nějaké bylinky a mezitím se mi různě pnul hrášek. Jelikož nejsem moc na pletí, byla to spíš zelená džungle. Moje pečlivá maminka, která má záhony jak ze žurnálu, a mrkev třídí ne podle velikosti, ale podle toho, co vyroste mimo řadu, se po spatření mého záhonu upřímně vyděsila. Nevypleto, žádný systém, žádné řádky, tu salát, vedle kedlubna, do toho se pnul hrášek, vedle se kácelo přerostlé rajče, v rohu dýně, která mi vyrostla do půlky trávníku… Všechno rostlo jedno přes druhé a očividně se tomu dařilo i přes moji nepéči.

Co vše mi vyrostlo

Sklizeň nebyla velká a zdaleka všechno nevzešlo, ale i tak jsem měla radost z vlastních výpěstků. Ředkvičky pořádně vyrůst nestihly, byl už na ně dlouhý den a kopr ani nevylezl, asi bylo příliš sucho. Kedlubny se povedly, salát zbyl jen jeden, zbylé tři snědli slimáci. Dýně zůstala jen jedna, protože druhou sazeničku mi vytrhl mladší syn a už se mi ji nepodařilo resuscitovat. I tak jsem sklidila asi pět malých, výborných dýní, které jsme velmi rychle snědli. Příště jich zasadím víc.

Nejlepší byla růžičková kapusta. Tu jsem dostala k nákupu květin do truhlíku zdarma, protože už to byl nějaký neprodejný zbytek. Ač ze začátku vůbec nevypadala, že se vzpamatuje, krásně se chytla a vyrostly z ní obrovské stvoly plné malých kapustiček. Vydržela mi na záhonech celou zimu, přečkala všechny mrazy a po celou dobu se z ní daly sklízet malé kapustičky. Výborná byla také rajčata. Těm se dařilo skvěle a chuť vlastních ze záhonu se fakt nedá srovnat s vybledlým rajčetem ze supermarketu. Čemu se ale dařilo neuvěřitelně byly ostružiny a angrešt, které už na zahrádce byly zasazené od původního majitele. Nestačila jsem vše sklízet a tak si je užili všichni, kdo mi chodili během léta zahrádku zalívat.

Když bych shrnula své zkušenosti z prvního roku, bylo mi jasné, že příští rok musím začít sázet mnohem dřív a víc toho, čemu se daří. A protože máme rádi jahody, udělám si jeden jahodový záhon. Dýně a cukety mi šly dobře, takže ty určitě zasadím i příští rok ve větším množství, dále hrášek, ředkvičky, kedlubny, kadeřávek a kapustu. A samozřejmě bylinky. Mátu, oregano, tymián, rajčata, kedlubny, salát, majoránku, bazalku, petrželku a pažitku. A také si pořídím borůvky, ty velké kanadské. Alespoň dvě. A jak to dopadlo další rok vám řeknu zase příště.

PS: Co shodit 5 kg za 14 dnů? 😍

Sezóna plavek začne brzy. Máme chutný jídelníček, skvělé recepty, videa, jemné cvičení - a samozřejmě živou podporu a motivaci. Už za 2 týdny uvidíte výsledky. Mrkněte na výzvu Hubneme do plavek a naskočte!

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Komentáře

Ahoj všichni. Pocházím z vesnice nedaleko od Brna a k domu vždycky neodmyslitelně patříla i obrovská zahrada, sad a pole. Nikdy jsme žádnou zeleninu ani ovoce nekupovali. Vždycky jsme celý rok žili z toho, co jsme si sami vypěstovali. Dokonce jsme s babičkou na vozíku vozili do mlýna vlastní obilí na pomletí. Veškeré plodiny se vždycky beze zbytku zpracovaly. Uložily se ve sklepě, usušily, naložily do soli nebo do láku, zavařily, zamrazily…Vyrostla jsem na kapustě, dušených fazolkách, mrkvi ve smetaně, špenátu…To samé bylo i s hospodářskými zvířaty. Vše bio eko:-) Nikdy jsme nic nestříkali a hnojili jen kompostem a hnojem. S manželem – on pochází ze stejných poměrů – jsme tyto návyky automaticky převzali. Co lze u nás vypěstovat, vypěstujeme a zužitkujeme. Děláme si vlastní kozí sýry a jogurty, šunku, chleba. Teď jsem tedy začala jíst jinak a to ta zahrada vypadá jako po nájezdu kobylek. I tak velká spotřeba zeleniny se ještě zvýšila:-) A jsem nesmírně vděčná za každý kousek naší krásné zahrady, kam si ještě můžu vysadit něco užitečného, dobrého a voňavého.
Tak přeji všen hodně pěstitelských úspěchů a krásné léto s přiměřenou závlahou:-)
Sylva

tanicka7
7. 7. 2017

Wow! Rubrika o pěstování a permakultuře. No to jsem všema deseti pro! Za sdílení zkušeností a nápadů v této oblasti budu jen ráda. Bydlíme v domečku už 2,5 roku, nastěhovali jsme se na podzim, tak to se toho pěstovat moc nedalo. Hned první jaro jsem měla svou bylinkovou spirálku (oregano, šalvěj, majoránka, tymián, rozmarýn, pažitka, koriandr, petrželka, bazalka) a indiánské mini políčko (jak píše Iva.Dvor. – kukuřici, fazole, dýně a k tomu cukety a slunečnice). Letos k tomu přibyly 4 vyvýšené záhony a další malé “záhonky” – využila jsem mulč pod ovocnými stromy a podezdívku u plotu, všude jsem zasázela, co mě napadlo a co se vešlo. Letos se mi pěstování dýní, kukuřice, fazolí a slunečnice (cukety letos nebylo kam dát) rozšířilo o ředkvičky, další fazole, mrkev, pastiňák, salát, rukolu, cibuli, jahody, hrách, rajčata, brambory, česnek. Udělala jsem si jeden záhonek výhradně na léčivé bylinky – měsíček, echynaceu, ostropestřec, diviznu, pelyněk, černuchu a k tomu jsem přidala hořčici….vylezla jen hořčice, vše ostatní z léčivek buď nevzešlo, nebo padlo jako potrava pro hladové slimáky. Aspoň se tak uvolnilo místo na rajčata, jejichž sazeničky jsem dostala od mamky a tchýně. Navíc jsme se letos odhodlala, nakoupila nehybridní semínka a rozhodla jsem se semínkařit. Tak jsem zvědavá, jak mi to půjde. A souhlasím, permakultuře zdar, ať si příroda dělá, co uzná za vhodné.

Ukázat další komentáře

Vyzkoušejte také

Každá zahrada je jedinečná

Zahrada je jako člověk. Je živá, proměnlivá, nevyzpytatelná. Ale má ještě jiné vlastnosti, které my občas ztrácíme. Je uklidňující, nekritizující, je svá. ...

Zahrada v červnu

Co v červnu na naší zahradě roste a co ještě budeme vysévat? Jak se správně o rostlinky starat, jak je vyvazovat, vyštipovat, jednotit a jak vysévat nové r...