Musíme se všechno učit od základu

Naši předkové žili mnohem více v souladu s přírodou, než jak to dnes dokážeme my. Měli to trochu jednodušší, protože neměli na výběr. Nemuseli přemýšlet nad tím, co je správné jíst v kterou roční dobu a rozhodovat, které ovoce či zelenina jsou ty správné sezónní. Prostě jedli to, co zrovna rostlo, co se zrovna sklidilo nebo co se dalo přirozeně uskladnit. Nic jiného nebylo. A nebyly ani žádné mrazáky, konzervy nebo mikrovlnky.

Pro dnešního člověka je mnohem složitější vybrat si ty správné potraviny, když si celoročně můžeme koupit téměř vše. Učím se od základu, co je pro naše zdraví dobré a co ne. Nestačí zdravý selský rozum, protože kontakt s přírodou většina lidí ztratila a nemá tudíž tušení, co je v zimě přirozené a co nikoli, co nám pomáhá a co naopak škodí.

Zimní postní období

Lidé se dřív pravidelně dvakrát ročně postili. Kromě duchovního rozměru to mělo i význam zdravotní. A navíc to bylo ryze praktické, vše totiž vycházelo opět z rytmu přírody.Na podzim se oslavila úroda. Probíhaly dožínky, vinobraní a jiné oslavy hojnosti.
Ale pak se přivítala Morana, vládkyně zimy a smrti, bylo potřeba se uskromnit a zásoby dobře rozdělit, aby lidé přežili podzim a zimu, kdy už nic k snědku venku nerostlo. Strava byla přirozeně chudší a jednodušší. Maso se jedlo jen v neděli, alkohol byl zakázaný.
Když přišel Slunovrat, oslavil se konec zimy, návrat Světla, zrození Ježíše. Podle toho, o jak staré naše předky se jednalo. V tu chvíli byli lidé z nejhoršího venku. Zima se krátila, den se prodloužil, a tak se slavili Vánoce. Na Štědrý den se napekli medové perníčky, nadělalo se cukroví z ořechů, vařila se muzika, pekla se vánočka. Použili to nejlepší ze svých zásob a krátce si užívali hojnosti. I tak ale jejich štědrovečerní hostina nesahala ani po kotníky našemu dennímu příjmu potravy.

Jarní postní období

Ale protože do další úrody bylo ještě daleko, naši předci dál jedli velmi prostě. Masopustem oslavili příchod nového biologického roku a definitivní konec zimy. Zapíchli pašíka, nadělali jitrnice, vypili nějaký ten mok a pustili se do práce na poli. A do dalšího půstu.
Od Masopustu do Velikonoc se opět postili. 40 dnů jedli obyčejná obilná jídla, maso bylo jen v neděli, pokud vůbec. Pak se oslavila Velká noc, příchod Pána a dál se pracovalo na poli, aby bylo opět na podzim a v zimě co jíst.

Jsme zbytečně nemocní

Protože potraviny jsou relativně levné a každému dostupné, nic nás nenutí k přirozenému odlehčení stravy, jako to v minulosti bylo běžné. Kdo by se dobrovolně zříkal těch dobrot, že? Kdo by měl dobrovolně hlad? A tak, zatímco naši předci trpěli na nemoci z nedostatku, my trpíme na nemoci z nadbytku. Jsme nemocní z blahobytu, ve kterém žijeme. Zdaleka tolik se nenamáháme jako naši předci, zdaleka tolik se nehýbeme, ale jíme násobně více než oni. Máme technické vymoženosti, které nám usnadňují život, máme pomocníky v domácnosti jako jsou pračky a myčky. Máme moderní medicínu, mnohem lepší hygienické podmíky a očkování. Přesto nejsme zdravá společnost. Umíráme na zbytečné nemoci a říkáme jim civilizační. A přitom by stačilo tak málo. Změnit životosprávu, upravit jídelníček, podzim a jaro využít k detoxikaci organismu, jako to přirozeně dělali celé generace před námi.

Kdy začíná adventní půst

Je pravidlem, že Advent začíná nedělí nejbližší k 30. listopadu, tedy k svátku svatého Ondřeje. Letos nám to vychází na 2. prosince. Dřív tomu bývalo trochu jinak. Původně se doba adventní pohybovala až kolem 7 týdnů. V 6. století začínala dokonce již na svátek svatého Martina (11. listopadu), podle dalších dokladů byl půst před vánocemi stanoven na 40 dní, později byl stanoven na 1. prosince. Teprve kolem roku 1000 se dle dochovaných záznamů ustanovil advent na 4 týdnech. Pro toho, kdo by se chtěl držet dávné tradice, může začít na svátek svatého Martina, nebo těsně po něm. Ostatním postačí začít se postit první adventní neděli 30. listopadu.

Advent kdysi symbolizoval hlavně postní období. Lidé se postili, aby se jim lépe přemýšlelo nad svými činy. Půst, kromě ozdravných procesů v těle, totiž výrazně zlepšuje koncentraci na vlastní myšlenkyBěhem adventu si lidé dávali do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu, ale i k druhým lidem a šířili kolem sebe naději a radost. Půst ale neznamenalo, že se nesmí nic jíst, šlo jen o zjednodušení a omezení jídelníčku, hlavně o zákaz konzumace masa a alkoholu, dovoleny byly především luštěniny, ovoce a zelenina.

 

A jak je to s adventním půstem dnes?

Bohužel nic z toho dnes už neplatí. Místo rozjímání zběsile uklízíme, vymýšlíme a sháníme dárky, místo odlehčení ve stravě jíme ve spěchu a často ne zrovna kvalitní jídlo a vše završíme 3 denním obžerstvím o vánočních svátcích. Jsme uhonění, naštvaní, ve stresu a na své svědomí a myšlenky nemáme prostě čas. Veškeré šíření naděje a radosti se koncentruje pouze na dárky, kdy se vše rychle rozplyne, jen co jsou vybaleny. Myslíte si že to jinak nejde?

Možná se nedokážete vzdát „perfektních Vánoc“, takže budete uklízet, nakupovat, budete ve stresu, ale to nejjednodušší, co přesto můžete změnit, je jídlo, které budete v adventním čase jíst. Pokud jíte jinak už nějaký čas, stačí si jídelníček na pár týdnů zpřísnit. Ubrat olej, šetřit s luštěninami a semínky, vynechat, nebo omezit ochucený tempeh, seitan a tofu, vyhnout se pečivu a naopak přidat obiloviny a tepelně upravenou zeleninu s troškou syrové a kvašené. S touto jednoduchou stravou lze dobře vystačit až do štědrovečerní večeře, kdy adventní půst končí.

 

Co jíst, když nejím jinak?

Pro ty, co jedí běžně máme také několik doporučení, jak k půstu přistupovat:

  • Určitě na prvním místě radíme vynechat veškeré mléčné výrobky. To, že zahleňují nejspíš už víte. Horší je to ale s jejich silně ochlazujícím účinkem. Tělo, které by na zimu potřebovalo spíše co nejvíc prohřívat, je jimi soustavně ochlazováno a o to více je náchylné k nastydnutí a nemocem. Na hlenech se velmi dobře daří všem bakteriím a virům, kteří se tu bleskově množí. Vůbec podzim je období kašlů, nachlazení a proto se snažme jíst potraviny, které nás vnitřně ohřívají (pohanka, luštěniny, tepelně zpracovaná zelenina, zázvor, česnek…)
  • Další horký kandidát na půst je maso. Trávení masa spotřebovává hodně naší energie, kromě toho, že maso samo o sobě má díky dnešnímu velkochovu opravdu hodně vedlejších účinků a látek, které chtě nechtě konzumujeme s ním. Po vynechání masa vás možná překvapí příval energie. Pokud nemůžete bez masa vydržet, dopřejte si 1x týdně kvalitní rybu. Maso si nechte až na vánoční svátky, tam ho budete mít víc než dost.
  • Alkohol je další důležitá složka při postění. S alkoholem se možná dobře rozjímá, ale to určitě není ten druh rozjímaní, který tu byl zmíněn…
  • A další možnosti? To už necháme na vás. Ideální by bylo vynechat i veškerý jednoduchý cukr, pečivo a všechny průmyslově zpracované potraviny.

Co tedy jíst?

  •  různé druhy vařených obilovin – rýže, pohanka, jáhly, bezpluchý oves, špalda, žito, ječmen – kroupy, bulgur, kuskus, amarant…
  •  luštěniny – cizrna, čočka, červená čočka, hrách, různé druhy fazolí, mungo, adzuki…. a výrobky z nich – tofu, tempeh…
  •  tepelně upravená (pražená, nebo vařená) olejnatá semínka – sezam, len, slunečnice, dýně…
  •  ořechy – vlašské, lískové a mandle
  •  tepelně upravenou zeleninu – cibule, pórek, kadeřávek, zelí, kapusta, červená řepa, různé ředkve, daikon, vodnice, květák, brokolice, mrkev, celer,   petržel, pastiňák, tuřín…
  • kvašenou zeleninu – kysané zelí a různé kombinace

Postit se lze i jinak.

A pak je tu ještě jedna možnost, jak je možné k půstu přistoupit, abychom se mohli lépe koncentrovat na své myšlenky. A to je půst od televize, od počítače, od sociálních sítí, od internetu a všech her. Všechna tato média jsou obrovský žrout času, který bychom mohli právě dobře využít k přemýšlení, k práci na sobě, ke čtení kvalitních knih, k času stráveného se svými blízkými, nebo jenom sám se sebou.

Někde jsem četla docela hezký zvyk, který mají v jedné rodině, kde společný čas tráví většinou každý na svém počítači. Jednou za týden, obvykle v sobotu mají wifi prázdniny. Wifinu prostě vypnou a tráví čas spolu. Mně se to líbí.

 

Jak plánujete prožít letošní adventní půst vy?

  1. Děkuju za zajímavej článek a zamyšlení.
    Líbila se mi verze půstu pro ty, co nejí úplně jinak.

    Jen bych se chtěla zeptat: často píšete, jak lidé dříve žili přirozeně, jedlí sezónně atd. Ale přesto mám dojem, že brzy umírali a nežili zrovna kvalitní a příjemný život (neříkám, že je život jen o příjemnu, ale přece jenom trochu jo).
    Je mi jasné, že to je i úrovní tehdejší zdravotní ppéče, přesto i v knihách se často píše, jak ve starých dobách lidé trpěli nemocema ze zahlenění, umírali na zápal plic atd. A byli to i chudí lidé, tedi ti, co jedli přesně ty obiloviny, luštěniny, zelí…

  2. Zobrazit všech 6 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Jíme Jinak
Autorem článku je Jíme Jinak
Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)
Předchozí článekJak zpracovat babičky – II. díl
Další článekZasněžený dort (napařovaný, bezlepkový)