Lidé se dříve před Vánoci celé týdny postili. Dělali to přirozeně. Museli. Šetřili tak svoje zdraví a bystřili mysl. My žijeme v blahobytu, přesto jsme jako společnost nemocní. Čím to je? Má i pro dnešního člověka smysl držet tuhle tradici a postit se? A co to přesně znamená? První adventní neděle je tu. Pojďme se podívat na staré tradice a vzít si z nich inspiraci pro náš moderní způsob života.

Nevíme, co máme jíst, musíme se to znovu naučit

Naši předkové žili mnohem více v souladu s přírodou, než jak to dnes dokážeme my. Měli to trochu jednodušší, protože neměli na výběr. Nemuseli přemýšlet nad tím, co je správné jíst v kterou roční dobu a rozhodovat, které ovoce či zelenina jsou ty správné sezónní. Prostě jedli to, co zrovna rostlo, co se zrovna sklidilo nebo co se dalo přirozeně uskladnit. Nic jiného nebylo. A nebyly ani žádné mrazáky, konzervy nebo mikrovlnky.

Pro dnešního člověka je mnohem složitější vybrat si ty správné potraviny, když si celoročně můžeme koupit téměř vše. Učím se od základu, co je pro naše zdraví dobré a co ne. Nestačí zdravý selský rozum, protože kontakt s přírodou většina lidí ztratila a nemá tudíž tušení, co je v zimě přirozené a co nikoli, co nám pomáhá a co naopak škodí.

Proč se lidé před Vánoci postili

Lidé se dřív pravidelně dvakrát ročně postili. Kromě duchovního rozměru to mělo i význam zdravotní. A navíc to bylo ryze praktické, vše totiž vycházelo opět z rytmu přírody.
Na podzim se oslavila úroda. Probíhaly dožínky, vinobraní a jiné oslavy hojnosti. Ale pak se přivítala Morana, vládkyně zimy a smrti, bylo potřeba se uskromnit a zásoby dobře rozdělit, aby lidé přežili podzim a zimu, kdy už nic k snědku venku nerostlo. Strava byla přirozeně chudší a jednodušší. Šetřilo se. Nikdo nevěděl, jak krutá a jak dlouhá bude zima. Bylo potřeba být se spotřebou zásob opatrný. Maso se jedlo jen v neděli, alkohol byl zakázaný.


Když přišel Slunovrat, oslavil se konec zimy, návrat Světla, zrození Ježíše. Svátek se jmenoval podle toho, o jak staré naše předky se jednalo a jakého byli vyznání. V tu chvíli byli lidé z nejhoršího venku. Zima se krátila, den se prodloužil, a tak se slavili Vánoce. Na Štědrý den se napekly medové perníčky, nadělalo se cukroví z ořechů, vařila se muzika, na stůl se dala vánočka. Použili to nejlepší ze svých zásob a krátce si užívali hojnosti. I tak ale jejich štědrovečerní hostina nesahala ani po kotníky našemu běžnému dennímu příjmu potravy.

A proč se na jaře postili znovu

Protože do další úrody bylo ještě daleko, naši předci dál jedli velmi prostě. Masopustem hlučně oslavili příchod nového biologického roku a definitivní konec zimy. Zapíchli pašíka, nadělali jitrnice, vypili nějaký ten mok a pustili se do práce na poli. A do dalšího půstu.
Od Masopustu do Velikonoc se opět postili. 40 dnů jedli obyčejná obilná a luštěninová jídla, maso bylo jen v neděli, pokud vůbec. Pak se oslavila Velká noc, Ježíšovo z mrtvých vstání a dál se pracovalo na poli, aby bylo na podzim a v zimě zase co jíst.

Jsme zbytečně nemocní

Protože potraviny jsou relativně levné a každému dostupné, nic nás nenutí k přirozenému odlehčení stravy, jako to v minulosti bylo běžné. Kdo by se dobrovolně zříkal požitku z jídla? Kdo by měl dobrovolně hlad? A tak, zatímco naši předci trpěli na nemoci z nedostatku, my trpíme na nemoci z nadbytku. Jsme nemocní z blahobytu, ve kterém žijeme.

Zdaleka tolik se nenamáháme jako naši předci, zdaleka tolik se nehýbeme, ale jíme násobně více než oni. Máme technické vymoženosti, které nám usnadňují život, máme pomocníky v domácnosti jako jsou pračky a myčky. Máme moderní medicínu, mnohem lepší hygienické podmínky a očkování. Přesto nejsme zdravá společnost. Umíráme na zbytečné nemoci a říkáme jim civilizační snad proto, abychom nějak vyhnuli pohledu pravdě do očí. Totiž, že si je děláme sami. A že přivádíme na svět stále slabší a slabší nové generace. A přitom by stačilo tak málo. Změnit životosprávu, upravit jídelníček, podzim a jaro využít k detoxikaci organismu, jako to přirozeně dělali celé generace před námi.

Kdy začíná adventní půst

Je pravidlem, že Advent začíná nedělí nejbližší k 30. listopadu, tedy k svátku svatého Ondřeje. Letos nám to vychází na 2. prosince a půst trvá pouhé 3 týdny do Štědrého dne.
Dřív tomu bývalo trochu jinak. Původně se doba adventní pohybovala až kolem 7 týdnů. V 6. století začínala dokonce již na svátek svatého Martina (11. listopadu). Podle jiných pramenů byl půst před Vánocemi stanoven na 40 dní, o něco později byl stanoven na 1. prosince. Teprve kolem roku 1000 se dle dochovaných záznamů ustanovil Advent na 4 týdnech.

Ať se tedy budete držet jakéhokoli zdroje, vězte, že má něco do sebe, když se jídelníček před Vánoci odlehčí. Nejen, že uděláte něco pro svoje zdraví, ale bude se vám také lépe přemýšlet nad vašimi činy, což k adventnímu období neodmyslitelně patřilo.

Přidáte se? Jak plánujete prožít letošní Advent?

Držíte adventní půst poprvé? Nebo to děláte pravidelně? Láká vás to? Máte s tím nějaké zkušenosti? A jak trávíte adventní čas. Vnímáte toto období jinak než zbytek roku? Nebo vám splývá s ostatními dny v roce? Dejte nám vědět do komentáře, jak to děláte u vás.

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

2 komentáře. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Evo, děkuju za článek, na Advent se vždy moc těším. Čím jsem starší, víc a víc potřebuju tohle období zklidnění. No s tím postem to není moc slavné, ale už dlouho zvládám si po večeři nic nedát (super zvyk!), i když občas chuť je a někdy i hlad. Jako teď zrovna a po přečtení vydržím :). Mějte krásný Advent!

    • No tak aspoň článek přispěl k jednomu úspěšně zlvádnutému večeru 🙂 To mám radost, Petro. Jo jo, s věkem člověk víc chápe ty tradice a důvody…taky to vnímám.

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekTýdenní jídelníček 2
Další článekBezlepkové perníčky z kvásku (vegan, bez lepku)