Domů > Zdravé recepty > Vaše recepty a fotky

Jak naši kluci začali jíst jinak

Uvařeno

Děti vám nejedí všechno zdravé, co uvaříte? To znám. Mám dva kluky a každý má rád něco jiného. Je to dva roky, co s nimi jím jinak. Postup byl pozvolný a bylo potřeba dělat kompromisy. Starší byl už na ledacos naučený, mladší byl kojenec. Dnes mám zajímavé srovnání a dobré zprávy pro všechny mámy, co jsou na začátku.

Chcela som sa zbaviť únavy, mala som oslabenú slinivku, takže reflux a nepríjemný pocit po najedení. Tiež som jedla d...

Přechod na JJ stravu

U nás byl přechod na JJ stravu velmi pozvolný. Takže času na aklimatizaci bylo dost. I já jsem ho potřebovala. Prvorozený měl v té době 3,5 roků a mladší 3 měsíce.

U staršího syna jsem ze začátku nechávala sladké snídaně – obilí, ovoce, skořice, nebo žitný chleba s medem apod.Já jsem si, k mému velkému překvapení, docela rychle zvykla po ránu na napřenou zeleninu ke kaši, restovaná byla teprve delikatesa, na tu se přidal už i syn. K snídaňové polévce jsem se odhodlávala dlouho, moc mne nezasytila a syn nevypadal vůbec nadšeně.

Už od začátku jsem u 3,5 letého syna měla úspěch s tempehem, tofu, vším smaženým – placky, karbanátky, ale se zeleninou to bylo jak na houpačce. Stávalo se, že nechtěl ochutnat nic. Kváskové pečivo mu chutnalo velmi, dělali jsme ho již dříve.

Kompromisy po dvou letech

Starší syn to má dnes tak, že miluje z luštěnin hlavně fazole – preferuje nerozmixované. Omáčky většinou pouze v základní, pro něj nejchutnější variaci. Když pozná, že je jen trochu jiná, frflá. Z obilí ideálně bílou rýži nebo jáhly.

Ze zeleniny vládne mrkev a pár stálejších druhů. Nevím, jestli někdy najde oblibu v dýních, ředkvích a cuketách. Někdy vypadá opravdu spokojeně s celým jídlem. Jindy je vidět, že do sebe láduje jen nezbytnou část, aby neměl hlad. Často se ptá, z čeho jsem vařila, rád pak třídí a komentuje.

Všem mým klukům maso chutná, syn tedy rád prosí tatínka o jeho výtvory. Snažíme se o kompromisy, aby ho neměli často a přitom byli všichni spokojení. A taky tedy mají rádi vejce.

Starší syn nepohrdne pečivem, klidně by z něj byl živ. K některým novým chutím a konzistencím je velmi obezřetný. Být to na něm, určitě by nesnídal polévky a nejedl tolik zeleniny, kolik připravuji. Z obilí by také klidně jedl jen bílou rýži, rozhodně ne celozrnnou apod. Volí to pro něj chutnější, známější.

Samozřejmě sladká jídla a dezerty jsou velmi žádané a poptávané. Dopadají na úrodnou půdu, i maminka ráda mlsá.  Na fotkách vidíte některé z našich dobrot.

Druhý syn jí jinak od prvních příkrmů

Mladší syn je se mnou na této stravě od prvních příkrmů. S ním jsem se pustila i do předkousávání. Holky tady v Klubu k tomu mají video, není to žádná věda. Nemusí se mixovat a ten náš si to velmi oblíbil. A mě to naučilo pořádně kousat. Vřele doporučuji vyzkoušet. Starší syn se občas přidal s předkousáváním pro brášku a naučil se i ptát, co zrovna bráška může a co ne, i to přispělo k utužování jejich vztahu.

K předkousávání jsme se částečně vrátili při omezení a ukončení kojení, tuto fázi jsem si užila nejvíc asi já, že když už mu nemůžu dávat mlíčko, tak aspoň takto jsme se zase sobě přiblížili.

Mladší syn miluje omáčky, polévky, luštětiny mi jí prozměnu jen mixované. Zvládne třeba i dva plné talíře polévky, někdy jí víc než dospělák. Je na něm vidět, že mu mokrá strava chutná a že mu dělá dobře, po ránu se těší na miso pastu do polévky a rybí bujon (variace na koikoku vývar, u nás ze pstruhů). Hodně dlouho nic suchého nechtěl, jedl jen „mokré“ složky jídla.

Miluje umepastu, umebošky, umeocet i jablečný ocet, miso pasty, hořčici, rybí bujon. Jako jediný se dokázal přímo cpát nattem. Kromě miso pasty starší syn rád vše uvedené oželí. Mladší si nad tím libuje a je schopen to jíst samotné, takže ho musím krotit, případně schovávat z dosahu.

Mladší syn také líp zvládá nové chutě, konzistence, ale také má své okruhy surovin, které nemusí – pórek, ředkve, posypky, čerstvé zeleninové saláty, oblíbenost některých druhů zeleniny kolísá. I když dostane domácí pečivo, stejně sní hlavně pomazánku a třeba kupu okurky a kvašené zeleniny. Mlsal je také po mamince.

Sladké mlsání

Oba milují sladké. Kvůli mladšímu jsme museli na čas omezit konzumaci veškerého ovoce. Dlouho jsme hlídali, kolik čeho může, aby mu to opět nerozdráždilo hojící se pokožku.

Momentálně nejvíc sladím solí a vařeným ovocem, rozinkami a výjimečněji drtkem tř.cukru, než budu mít zásoby bezl.sirupů. Ráda používám skořici a kokos k navození sladké chutě.

Ačkoliv máme (zatím) kluky, vydrží neskutečně dlouho česat jakékoliv sezónní ovoce, které se v jejich okolí vyskytne, takže svačinky přes léto máme často vyřešené.

U sladkého je mezi kluky rozdíl v tom, že starší z dřívějška zná chuť sladkých smoothie s banány, odšťavňovaných šťáv, vydatné konzumace datlové pasty a mlsání samotného sušeného ovoce. Též klasického domácího sladkého mlsání od babičky, i z obchodů. To vše je oproti mým dezertům velmi sladké, takže ne každý můj můj zdravý dezert ho vždy uspokojí. Je to ve vlnách. Mladší s tím problém nemá.

A jak to máte s dětmi vy?

Tak tahhle to bylo u nás a pořád se to vyvíjí. Teď k nám přijde do rodiny holčička, tak jsem zvědavá, jaký strávník bude ona.

 

Baví mne zdravý životní styl, který je zatím s různými klopýtnutími, ale i o tom to je a i to s vámi budu sdílet. Je mi velmi blízký minimalismus, intuitivní chování a pozorování a zkoumání souvislostí v životě.

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Štěpánka
22. 10. 2018

Sleduji vaše stránky a jsou určitě inspirativní – nacházím zde různé tipy jak obohatit jídelníček. Doma se držíme pravidla jíst co nejpůvodnější suroviny bez průmyslových úprav. Jediný rozdíl je v tom, že jíme i kvalitní maso, vejce, mléko – vše z farmy. Nemáme zde tabu. Pochopila jsem, že například maso hodnbě mužů prostě potřebuje (zejména krevní skupiny 0) a zde bych šla proti jejich přirozenosti. U dcery (která je zřejmě po otci) pozoruji od cca 2 let skutečný zájem o maso – je to u ní přirozená potřeba – zde cítím, že by bylo špatné jí ho nedávat. Spíš jen vybírat kvalitní z bio chovu a jen tak 2x týdně. I já sama, byť jsem v dětství maso spíš přirozeně odmítala, si jej v zimě musím prostě občas dát (vývary apod.) – a cítím, že mi udělá dobře. Rozhodně ne ale každý den. Držím se zásad našich babiček: maso se jedlo jen o víkendu. Takže jako rodina bychom maso vypustit nemohli, to samé u vajec… Domnívám se, že vyjmout maso z jídelníčku prostě všem plošně nesvědčí. U malých dětí, které jej přirozeně sami vyžadují, bych byla velmi velmi opatrná… Jak jsem již ale uvedla, není maso jako maso… Bio chov je určitě to nejlepší…

Moji kluci ještě milují Vincentku, nasazujeme při velké rýmě , ale byli by schopni ji pít denně od rána do večera :-D tak ji musím schovávat :) když do nich chci dostat lotos, tak do vývaru dám louhovat květ černého bezu a pak dochucuji citrónem, jinak jim to nešmakuje, ať žije maskování :) :)

Ukázat další komentáře