Děti vám nejedí všechno zdravé, co uvaříte? To znám. Mám dva kluky a každý má rád něco jiného. Je to dva roky, co s nimi jím jinak. Postup byl pozvolný a bylo potřeba dělat kompromisy. Starší byl už na ledacos naučený, mladší byl kojenec. Dnes mám zajímavé srovnání a dobré zprávy pro všechny mámy, co jsou na začátku.

Přechod na JJ stravu

U nás byl přechod na JJ stravu velmi pozvolný. Takže času na aklimatizaci bylo dost. I já jsem ho potřebovala. Prvorozený měl v té době 3,5 roků a mladší 3 měsíce.

U staršího syna jsem ze začátku nechávala sladké snídaně – obilí, ovoce, skořice, nebo žitný chleba s medem apod.Já jsem si, k mému velkému překvapení, docela rychle zvykla po ránu na napřenou zeleninu ke kaši, restovaná byla teprve delikatesa, na tu se přidal už i syn. K snídaňové polévce jsem se odhodlávala dlouho, moc mne nezasytila a syn nevypadal vůbec nadšeně.

Už od začátku jsem u 3,5 letého syna měla úspěch s tempehem, tofu, vším smaženým – placky, karbanátky, ale se zeleninou to bylo jak na houpačce. Stávalo se, že nechtěl ochutnat nic. Kváskové pečivo mu chutnalo velmi, dělali jsme ho již dříve.

Kompromisy po dvou letech

Starší syn to má dnes tak, že miluje z luštěnin hlavně fazole – preferuje nerozmixované. Omáčky většinou pouze v základní, pro něj nejchutnější variaci. Když pozná, že je jen trochu jiná, frflá. Z obilí ideálně bílou rýži nebo jáhly.

Ze zeleniny vládne mrkev a pár stálejších druhů. Nevím, jestli někdy najde oblibu v dýních, ředkvích a cuketách. Někdy vypadá opravdu spokojeně s celým jídlem. Jindy je vidět, že do sebe láduje jen nezbytnou část, aby neměl hlad. Často se ptá, z čeho jsem vařila, rád pak třídí a komentuje.

Všem mým klukům maso chutná, syn tedy rád prosí tatínka o jeho výtvory. Snažíme se o kompromisy, aby ho neměli často a přitom byli všichni spokojení. A taky tedy mají rádi vejce.

Starší syn nepohrdne pečivem, klidně by z něj byl živ. K některým novým chutím a konzistencím je velmi obezřetný. Být to na něm, určitě by nesnídal polévky a nejedl tolik zeleniny, kolik připravuji. Z obilí by také klidně jedl jen bílou rýži, rozhodně ne celozrnnou apod. Volí to pro něj chutnější, známější.

Samozřejmě sladká jídla a dezerty jsou velmi žádané a poptávané. Dopadají na úrodnou půdu, i maminka ráda mlsá.  Na fotkách vidíte některé z našich dobrot.

Druhý syn jí jinak od prvních příkrmů

Mladší syn je se mnou na této stravě od prvních příkrmů. S ním jsem se pustila i do předkousávání. Holky tady v Klubu k tomu mají video, není to žádná věda. Nemusí se mixovat a ten náš si to velmi oblíbil. A mě to naučilo pořádně kousat. Vřele doporučuji vyzkoušet. Starší syn se občas přidal s předkousáváním pro brášku a naučil se i ptát, co zrovna bráška může a co ne, i to přispělo k utužování jejich vztahu.

K předkousávání jsme se částečně vrátili při omezení a ukončení kojení, tuto fázi jsem si užila nejvíc asi já, že když už mu nemůžu dávat mlíčko, tak aspoň takto jsme se zase sobě přiblížili.

Mladší syn miluje omáčky, polévky, luštětiny mi jí prozměnu jen mixované. Zvládne třeba i dva plné talíře polévky, někdy jí víc než dospělák. Je na něm vidět, že mu mokrá strava chutná a že mu dělá dobře, po ránu se těší na miso pastu do polévky a rybí bujon (variace na koikoku vývar, u nás ze pstruhů). Hodně dlouho nic suchého nechtěl, jedl jen „mokré“ složky jídla.

Miluje umepastu, umebošky, umeocet i jablečný ocet, miso pasty, hořčici, rybí bujon. Jako jediný se dokázal přímo cpát nattem. Kromě miso pasty starší syn rád vše uvedené oželí. Mladší si nad tím libuje a je schopen to jíst samotné, takže ho musím krotit, případně schovávat z dosahu.

Mladší syn také líp zvládá nové chutě, konzistence, ale také má své okruhy surovin, které nemusí – pórek, ředkve, posypky, čerstvé zeleninové saláty, oblíbenost některých druhů zeleniny kolísá. I když dostane domácí pečivo, stejně sní hlavně pomazánku a třeba kupu okurky a kvašené zeleniny. Mlsal je také po mamince.

Sladké mlsání

Oba milují sladké. Kvůli mladšímu jsme museli na čas omezit konzumaci veškerého ovoce. Dlouho jsme hlídali, kolik čeho může, aby mu to opět nerozdráždilo hojící se pokožku.

Momentálně nejvíc sladím solí a vařeným ovocem, rozinkami a výjimečněji drtkem tř.cukru, než budu mít zásoby bezl.sirupů. Ráda používám skořici a kokos k navození sladké chutě.

Ačkoliv máme (zatím) kluky, vydrží neskutečně dlouho česat jakékoliv sezónní ovoce, které se v jejich okolí vyskytne, takže svačinky přes léto máme často vyřešené.

U sladkého je mezi kluky rozdíl v tom, že starší z dřívějška zná chuť sladkých smoothie s banány, odšťavňovaných šťáv, vydatné konzumace datlové pasty a mlsání samotného sušeného ovoce. Též klasického domácího sladkého mlsání od babičky, i z obchodů. To vše je oproti mým dezertům velmi sladké, takže ne každý můj můj zdravý dezert ho vždy uspokojí. Je to ve vlnách. Mladší s tím problém nemá.

A jak to máte s dětmi vy?

Tak tahhle to bylo u nás a pořád se to vyvíjí. Teď k nám přijde do rodiny holčička, tak jsem zvědavá, jaký strávník bude ona.

 

Díky JJ konečně můžu jíst omáčky, aniž bych přibrala

Táňa M.: Tak si říkám, že konečně můžu svoje...

Váš kurz mě znovu nakopnul

Iva: Milá Evo a Helčo, psala jsem osobní mail...

Jde to krásně a jednoduše (Zdenka)

Zdenka: Ahoj Evi, stáhla jsem si a pročetla e-book...

poděkování

Vaše stránky jsou pro mě velkým přínosem, právě procházím...

Manžel si ani nevšiml, že jíme jinak

Alena.brunova: Před pár dny mne manžel načapal u monitoru, odkud...

Je úžasné, jak jde váha sama dolů!

Jajabre: Zdravím všechny. Zítra to bude 14 dní. Koupila...

Vaše vedení je úžasné – kila jdou dolů a nemám chuť na sladké

Marie: děkuji za další přísun informací. Už podle vás...

Kurz se mi líbí čím dál tím víc

Tereza: Ahoj Evi, na Vánočním detoxu jsem již po...

Hlavní je ten pocit, jak se po kurzu cítím!

Alko: Splaskla jsem přes prsa o 6 cm, v...

Recepty v kurzu jsou perfektně připravené

Dudkoa: Jste super, zatím mám za sebou 10. den...

Cukr téměř v normě a 5 kg dole (Milena)

Milena: Včera jsem byla na kontrole u dia lekařky,...

Manžel se na mě díval a ptal se, co je na mně nového (Sylva)

Sylva: Evi, Romane...Viléme, Jarmilo!!!:-) Funguje to. Nechápu jak, ale...

Díky vám jsem objevila jiný styl přípravy a stravování

Štěpánka: Postupně se pročítám a sepisuji nákupní seznam. Zkouším a...

První týden kurzu a 2 kg dole!

Lada: Už mi nepnou kalhoty přes stehna a je...

Za 16 dní mám v pase o 5 cm míň (Jana)

Jana: Zdravím všechny, dnes je to 16 dní, co...
  1. Sleduji vaše stránky a jsou určitě inspirativní – nacházím zde různé tipy jak obohatit jídelníček. Doma se držíme pravidla jíst co nejpůvodnější suroviny bez průmyslových úprav. Jediný rozdíl je v tom, že jíme i kvalitní maso, vejce, mléko – vše z farmy. Nemáme zde tabu. Pochopila jsem, že například maso hodnbě mužů prostě potřebuje (zejména krevní skupiny 0) a zde bych šla proti jejich přirozenosti. U dcery (která je zřejmě po otci) pozoruji od cca 2 let skutečný zájem o maso – je to u ní přirozená potřeba – zde cítím, že by bylo špatné jí ho nedávat. Spíš jen vybírat kvalitní z bio chovu a jen tak 2x týdně. I já sama, byť jsem v dětství maso spíš přirozeně odmítala, si jej v zimě musím prostě občas dát (vývary apod.) – a cítím, že mi udělá dobře. Rozhodně ne ale každý den. Držím se zásad našich babiček: maso se jedlo jen o víkendu. Takže jako rodina bychom maso vypustit nemohli, to samé u vajec… Domnívám se, že vyjmout maso z jídelníčku prostě všem plošně nesvědčí. U malých dětí, které jej přirozeně sami vyžadují, bych byla velmi velmi opatrná… Jak jsem již ale uvedla, není maso jako maso… Bio chov je určitě to nejlepší…

    • Štěpánko, děkujeme za vaše zkušenosti. V podstatě odrážejí i naše doporučení – kdo maso/mléko/vejce potřebuje, ať si najde kvalitní zdroj a nepřehání to s množstvím. Když vysleduje, že se jeho zdravotní stav zhoršil, ví kde ubrat. U nás v rodině se třeba maso nejí vůbec (krom občasných ryb) a to mám muže s nulkou, kterému to náramně svědčí už desátým rokem. Děti vyrostly zdravé a silné i bez masa, jen od určitého věku začaly jíst ryby. Maso ochutnaly nedávno a jedné nechutná vůbec, druhá si kousek dala a odložila to. Netuším, jaké mají krevní skupiny, nikdy nebyly na odběrech :-)) Ale máme tatínka s nulkou, takže šance na další nulky tu je. Myslím, že maso je tak trochu i filozofická otázka a že je dobré vědět, jak působí a podle toho se zařídit. Jak co do kvality, tak do množství. A jasně, bio chov je vždycky lepší.

    • Štěpánko, děkujeme za Vaši zkuśenost :). Můj muź viditelně trpí, když je pár dní na méstravě – je na něm vidět, že mu “něco” chybí.. a je to právě nejčastěji maso, které ho uklidní :) jakou má krevní skupinu netušíme, ale je to hubeňour a ať jí co jí, nedaří se mu přibrat.. respektuji rozdílnost přístupu, i když někdy mě to i tak potrápí.. ale je to v důsledku pro klid nás obou třeba.. přála jsem si, aby děti neměly rády maso a nic no :-D chutná jim :-D uvidíme, co juniorka :) stále se učím balancovat.. rovnováze zdar :)

  2. Moji kluci ještě milují Vincentku, nasazujeme při velké rýmě , ale byli by schopni ji pít denně od rána do večera :-D tak ji musím schovávat :) když do nich chci dostat lotos, tak do vývaru dám louhovat květ černého bezu a pak dochucuji citrónem, jinak jim to nešmakuje, ať žije maskování :) :)

  3. Pro naše děti je největší lákadlo okolí, když si mohou vybrat, to klasické jídlo vždy zvítězí, protože je pro ně vzácné. Takže u nás se stále hledá kompromis. Naopak na samotě u lesa, kde jsme strávily s dcerami (3 a 6 let) 14 dní, jedí úplně vpohodě úplně základní jídla-polévky, vařené jáhly, celozrn.rýži, pohanku, luštěniny všechny, i když každá má svoje oblíbené a neoblíbené druhy zeleniny, ale dýňový krém, pečená řepa, mrkev jakkoliv a okurka u nich boduje vždycky. Jediné sladké bylo celou dobu jen ovoce. A byly úplně spokojené. Nejstarší 9-tiletá, která byla na táboře, už má hodně připomínek, vidí spolužáky, nechce být jiná. Ale neberu to tak, že okolí nám „to kazí“, jsou to často naši nejbližší a hledám vždy tu nej cestu, jaká je zrovna pro nás, pro mě možná.

    • Na samotě u lesa je to mnohem snazší pro děti i pro nás dospělé :-) Z vlastní zkušenosti vím, že výlety do města, zvlášť vzácně bez dětí, jsou nebezpečná – všude plno lákadel a v člověku se vzbudí staré zvyky dát si kafe s něčím apod.

    • Peti, super přístup :) a jen tak dál :) také se snažím to nehrotit a pokud možno na všem najít aspoň kapku dobrého :)

  4. U nás to máme podobně. Starší je Země – takže obilí (ideálně také bílá rýže, jáhly) a sladká chuť, vyloženě nesnáší ostré. Mladší je Kov – pikantní, jedou jí umebošky, ředkvičky, hořčice. Mladší by asi snědla všechno, ale je ovlivněna frfláním té starší, která mele do dneška a to jíme jinak už skoro 5 roků. Zásadní nepřítel je pórek, cibule, pak choi, houby…z hokaido jen polévka, brokolici a mrkev by mohly jíst pořád, ty jim nevadí v jakémkoliv množství.
    Většinou mají hlad na koláč :-) Ta starší rozezná veškeré chutě, takže s rozmixovanou polévkou si na ni nepřijdu. Dřív jsem ji oblafla tak, že jsem vše zelené vydávala za brokolicovou, ale tomu už je dávno konec. Je to s nima sranda. Teď už pozoruji vliv školy, kdy se nechce odlišovat a tak hledáme kompromisy.

    • Díky za zkušenost, Ivano. Ty elementy na dětech také vidím – skutečně mají různé preference. U nás to dokonce vypadá, že i preferují to, čím jsem je začala krmit – jedna zeleninu, druhá obilí. No je to vážně legrace pozorovat :-)

  5. Krásný článek, děkuji za něj. Ráda čtu, že s kompromisy to jde dobře a hlavně netlačit na pilu. Těším se na další Vaše pokračování…s holčičkou :)

    • Heli, děkujeme :) mlaďoch už docela dobře nese, když kolem něj všichni jí něco s lepkem, on pečlivě hlídá, jestli to lepek má/nemá.. a zase je teď lepší období, kdy mi jí víc JJ věcí než dřív oba.. super je, že taťkovi to taky vcelku chutná, co vařím, toho si moc vážím, jinak by to bylo na mašli.. :)

  6. Zobrazit všech 17 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Neli
Baví mne zdravý životní styl, který je zatím s různými klopýtnutími, ale i o tom to je a i to s vámi budu sdílet. Je mi velmi blízký minimalismus, intuitivní chování a pozorování a zkoumání souvislostí v životě.
Předchozí článekUž známe vítěze o nejlepší cuketový recept!
Další článekIndické hráškovo-cuketové Kootu