Domů > Magazín > Vaše příběhy

Naše cesta s Jíme Jinak (Jitka, 33 let)

Babička nás nahlásila lékařce. Prý dcera nemá dostatečnou výživu. Odehrálo se velké drama, které nás hodně posunulo. Díky Jarní očistě se mi na plno rozjelo kojení a mohli jsme zrušit umělé mléko. Díky Jíme Jinak jsme společně s celou rodinou udělali spoustu pokroků, naučila jsem se být pyšná na sebe a na to, jak se stravuji a žiji a neřešit, co si myslí okolí. Uplynulý rok byl pro mě jedním z nejkrásnějších v životě.

Pokroky, za které jsem vděčná

Členem Klubu Jíme Jinak jsem od února 2020, kdy jsem začala Jarní očistou. V té době bylo mladší dcerce půl roku, hodně spinkala a tak bylo i dost času se očistě věnovat. V Podzimním detoxu tolik času už nebylo, ve srovnání s jarem jsem teď nedokázala hodně věcí dodržet a dost jsem hřešila, ale víte co? Vůbec mě to netrápí, protože když vidím, jaké úžasné pokroky jsem od toho února udělala, tak jsem úplně v klidu.
Tady jsou některé z nich:

  • Máme doma 4 plné police obilovin, luštěnin, agarů, řas, čajů, misa, tahini a dalších zdravých dochucovadel.
  • Zeleninový vývar, miso polévka, kompletní talíř – to už je skoro každodenní záležitost.
  • Udělala jsem si vlastní kvásek a už jsem párkrát pekla chléb.
  • Zavařuji ovoce, suším houby, suším jablka, nakládám zeleninu – co se tohoto týče, začala jsem úplně jinak přemýšlet – jak vše ze zahrady zpracuji, jak vše zužitkovat. Za každou naší zeleninu nebo ovoce jsem velice vděčná a za to bych vám chtěla moc a moc poděkovat!
  • Vím, jak na nás jídlo působí, a znám souvislosti mezi jídlem a nemocemi. Vím proč nemoci vznikají a jak si v podstatě jednoduše pomoci.
  • Jídlo chutná i manželovi a podporuje mě v tom.
  • Starší dcera už také pár věcí jí, máme to domluvené tak, že jednou vybírám jídlo já a druhý den ona.
  • Mladší dcerka byla na půl kojená a na půl dostávala umělé mléko, díky Jarní očistě se mi naplno rozjelo kojení a tak jsme začali s příkrmy podle Jíme Jinak a postupně úplně vyřadili umělé mléko. A bylo to i z důvodu toho, že měla ekzém – hodně na tvářích a končetinách. Tvářičky má nyní krásně čisté, už má jen na nožičce malinký flíček.
  • Nejíme úplně přesně podle Jíme Jinak. Rádi si dáme i maso nebo sýr. Myslím si, že je to o tom najít hranici, kdy je pro nás konvenční strava v pohodě a co už nám nedělá dobře. A když je nějaká ta rýma, tak vím, co dělat.
  • Před pár dny jsem s úžasem zjistila, že mi nekřupají kolena, když si kleknu (to bylo už od dětství) a že mi není zima od nohou a nepotřebuji mít pořád teplo na záda – to je naprosto ÚŽASNÉ!!!!!!!!!

Zbytečné jarní drama

Na jaře jsme měli i hrozné období, kdy moje mamka nahlásila dětské doktorce, že mladší dcerka hrozně zhubla a má o ní veliký strach (v té době jí bylo 8,5 měsíce). Nevím úplně přesně, co bylo doktorce a zbytku rodiny řečeno, ale nastalo velké drama. Doktorka byla ze začátku vyděšená, ale když jsem jí řekla svojí verzi, ukázala jídelníček, co dcerce vařím a když viděla, jak je dcerka spokojená, tak se uklidnila, pro jistotu nás poslala na vyšetření – odběry krve a neurologii (protože dcerka byla v pohybu pomalejší a nedělala správně to, co by měla podle „tabulek“) a také jsme chodili na opětovné převažování. Vyšetření ukázala, že je dcerka naprosto zdravá a krevní obraz, jak říkala doktorka, byl naprosto ukázkový. Na neurologii se ukázalo, že dcerka má nízké svalové napětí, což měla už od narození a tím pádem se prokázalo, že jsem jí nezastavila ve vývinu.

Naučila jsem se být na sebe hrdá

Ale proč o tom píšu. Na nějakou dobu mě to úplně rozhodilo, pochybovala jsem, styděla jsem se mluvit o tom, co dcerce dávám za jídlo. Když jsem se s někým bavila o jídle, ale i jiných věcech a oni měli jiný názor než já, tak jsem si říkala, že je se mnou asi něco špatně. A zároveň jsem na nich obdivovala to, jak si umí vše obhájit a jsou si jistí tím, co dělají.
Ale všechno zlé je pro něco dobré – najednou se to ve mně zlomilo, řekla jsem si: „Jitko, co blbneš, vždyť je to přece úžasné, co děláš. Opravdu každé jídlo vaříš, dcerce to chutná a máš být na co hrdá.“
V tom mi moc pomohla kamarádka, která mě celou dobu držela a od začátku věděla, že to bude dobré. Protože ve mě věřila. A tak jsem si ujasnila, co chci a co ne. Teď je mi úplně jedno co si o mně ostatní myslí nebo jak mě a mou rodinu hodnotí. Nikomu nepotřebuji nic vysvětlovat nebo se obhajovat. Všichni děláme to nejlepší, co umíme a v co věříme. Teď mluvím o mém jídle s hrdostí a radostí.

Jeden z nejkrásnějších roků

Rok 2020 byl velice zajímavý, jiný než všechny ostatní. I přes koronu a kolečko u doktorů to pro mě byl jeden z nejkrásnějších roků v životě, protože jsme všichni zdraví, máme se rádi, s manželem se milujeme a máme úžasné dcery, starší dcera se moc hezky chová k té mladší a mladší dcerka objevuje svět a je to něco úžasného. Jsem za to moc vděčná!

Každá zkušenost nám něco dává

V souvislosti s tím mě napadla ještě jedna věc. Nejsem sebelítostivý člověk ani člověk, co by v sobě držel zášť, protože vím, že by to ve finále ublížilo jen mně. Tato i jiné zkušenosti v životě vždy mají nějaký význam a dá se na tom najít něco pozitivního. A já jsem se díky tomu naučila několik věcí :

  • Když někdo jiný cítí strach a obavy, tak jsou to jeho pocity, ne moje. Když má někdo „špatnou“ náladu, tak je to jeho pocit a já za to nemohu.
  • Žiji tady a teď. Minulost neřeším a budoucnosti se nebojím. Nenechávám se ovládat strachem, protože vždy věřím v to dobré.
  • Je pro mě naprosto přirozené manželovi a dcerkám říct, že je miluju, že jsem ráda, že jsou na světě a jsem za ně moc vděčná.
  • Cítím bezpodmínečnou lásku a když holky „zlobí“, tak je miluju ještě víc, protože v tu chvíli si o lásku přímo říkají.
  • Když si hraji s menší dcerkou, v tu chvíli jsem s ní na 100%.
  • Starší dceři naprosto důvěřuji a podporuji ji ve všem. Hodně se bavíme o emocích, o tom, že když nám není někdy dobře, tak je to v pořádku a co se s tím dá dělat. I když to není vždy růžové a vše se úplně nedaří, tak holky v nás mají maják, který tady pro ně vždy je a bude.

Vaše Jitka

8 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Klub

Krásný článek, děkuji mockrat a přeji i dál vše dobré 👍🙋‍♀️😘Pá pá Tinka

Klub

Milá Jituško,
mooc krásný příběh, přeji ať se vám všem
daří 💕

Ukázat další komentáře

Mohlo by se vám líbit

12
41

Startujeme online kurz Podzimní detox

Čtěte více na toho téma

Vyzkoušejte také

Slova vděčnosti (Gabika, 51 let)

Mám rada stránku Jíme Jinak. Bola som na něj závislá, bola ňou posadnutá, upla som sa na ňu. Teraz po 4,5 roku ju už beriem ako svoju kamarátku. Teraz už v...

Omladla som o 10 rokov (Karin, 49 let)

Na stránky Jíme Jinak som zablúdila prvýkrát vlani v septembri, keď som si v zdravej výžive kúpila niečo, čo som predtým nikdy nevidela, nejedla a nevedela...
9
8

Ekzém mě málem připravil o život (Vlaďka, 34 let)

K ekzému, který mě trápil od dětství, se časem přidala histaminová intolerance, anémie a náběh na astma. Až anafylaktický šok, kdy mi šlo o život, mě přimě...
klub
1
51

Vaření podle Jíme Jinak je mi lékem, koníčkem i obživou (Petra, 47 let)

Petra objevila Jíme Jinak, když se rozhodla zbavit se zdravotních potíží. To se jí podařilo a vaření se jí stalo postupně koníčkem a dokonce profesí. Jak z...