Milé maminky, často se na nás obracíte s prosbou o radu, jak řešit jídlo a děti. Konkrétně, jak čelit příbuzným, nabídce sladkostí ve školce, od návštěv a na návštěvách. Ráda se s vámi podělím o svůj názor a naší zkušenost s první dcerou, ale předem varuji, jsem pro mnoho lidí příliš radikální :-) Byli jsme za podivíny už jen tím, že jsme dcerku nosili v šátku, byla dlouho kojená, dávali jsme ji od narození vyčurat a znakovali jsme s ní. To vše lidi buď bavilo nebo zajímalo, zřídka kdy byl někdo vyloženě negativní. I když, našli se také... Ale náš jídelníček? To byla těžká rána pro rodiče, pediatričku i kdejakou kamarádku.

Milé maminky,

často se na nás obracíte s prosbou o radu, jak řešit jídlo a děti. Konkrétně, jak čelit příbuzným, nabídce sladkostí ve školce, od návštěv a na návštěvách. Ráda se s vámi podělím o svůj názor a naší zkušenost s první dcerou, ale předem varuji, jsem pro mnoho lidí příliš radikální 🙂

Byli jsme za podivíny už jen tím, že jsme dcerku nosili v šátku, byla dlouho kojená, dávali jsme ji od narození vyčurat a znakovali jsme s ní. To vše lidi buď bavilo nebo zajímalo, zřídka kdy byl někdo vyloženě negativní. I když, našli se také… Ale náš jídelníček? To byla těžká rána pro rodiče, pediatričku i kdejakou kamarádku. Koneckonců nedávno jsem psala článek na toto téma. Pro některé lidi jsou totiž naše děti “chudáčkové malí se spoustou omezení” 🙂

Věděla jsem už jako těhotná, že moje dítě pojede na “zdravé výživě”

Osobně jsem byla pevně rozhodnutá, že svoje dítě budu stravovat podle principů zdravé výživy už jen z čistě preventivních důvodů. Sama jsem byla většinu života více nemocná a unavená než zdravá a spokojená. Dětství po doktorech, v narkózách, samá operace, léky, bolestivá vyšetření…Chtěla jsem tedy své dítě co nejvíce těchto zkušeností ušetřit. Navíc jsem tušila, že nejsem geneticky zrovna výhodná matka a doufala, že naše dcerka dostane tuhle část po otci, a že zdravou stravou její imunitu a případné slabiny udržím v normě. A tak se také stalo.

Mám zdravé dítě

Ačkoli má dcerka ekzém, hledali byste stopy po něm skoro lupou. Byla více než 6 měsíců jen a pouze kojená, pak jsem ke kojení přidala zeleninu a obilí, v roce luštěniny a ovoce . K tomu samozřejmě kojení. Žádné maso, vejce, mléko, cukr, bílá mouka apod. Díky tomu je spokojené a  zdravé dítě bez léků. Slabiny, které jsem tušila, mi potvrdilo ve 2,5 letech vyšetření.  Špatně tráví lepek, laktózu, brambory, rajčata a pár dalších věcí. A světe div se, máme úplně stejné zátěže. Nicméně není to pro nás žádný problém, vlastně ani omezení, protože tyhle potraviny jí nedáváme sami od sebe už od samého začátku. Prostě tyhle věci doma stejně nejíme. Pokud bych jí byla dávala rohlíky, sladkosti a mléčné výrobky, pravděpodobně bych měla dítě s velmi špatným trávením, samý flek a stálý průjem. V lepším případě. V horším by už zažila antibiotika, angíny a záněty oušek jako já celé dětství. Nic takového nezná.

Příbuzní se děsili, že dítě ničíme

Moje pevné rozhodnutí vcelku pochopitelně děsilo moje příbuzné, kteří neměli většinou nejmenší tušení, jak má správný jídelníček vypadat. Dokonce mě zkraje zahrnuli emaily plnými odkazů na různé stránky a studie, jak moje dítě nevyroste, bude málem dementní a budou se mu lámat kosti, když nebude na mase a na mléku. Odmítla jsem však na to téma diskutovat a jela si po svém. Samozřejmě mě mrzelo, když někteří odcházeli ostentativně od stolu s tím, že:  “Se nemohou dívat, jak to dítě ničíme!” Vždycky vás zabolí, když děláte to nejlepší možné, stojí vás to třeba i jisté nepohodlí a pochválí vás spíše cizí lidé než vlastní rodina. Ale moje bolestné zkušenosti z dětství a odhodlání dělat věci, jak nejlépe umím, byli silnější než argumenty lékařů, u kterých se zase moje rodina, ve snaze zachránit naše dítě, informovala. Bylo mi líto jedovatých poznámek, nepochopení a opravdového strachu, kteří třeba prarodiče měli o svou vnučku. Ale nedalo se nic dělat. Věděla jsem, že vím víc než oni a že jdu správnou cestou.

Nedala bych jí hlídat někomu, kdo by ji kazil

Protože nemám blízko babičky, nebyl zpočátku problém s hlídáním a tedy ani se stravou během hlídání. Prostě žádné hlídání nebylo. Museli jsme to s mužem zvládnout sami. Ale už tehdy jsem věděla, že hlídat Markétku dám jen tomu, kdo nám nenaruší stravovací návyky. Věděla jsem, že v jejím životě jde o víc než o pár hodin hlídání.  Že se jí buduje imunita, vyvíjí trávení, budují základy potravinové paměti. A že radši budu s ní doma na zdravé stravě než ji svěřit někomu, kdo by nám to kazil. Vím, že z pohledu mnoha maminek  je to šílené. Vím, že mnoho maminek  dává hlídat svoje děti babičkám, které děti cpou hloupostmi a oni nad tím přivírají oči, protože “co jim přeci zbývá”. Úplně to chápu a vůbec neodsuzuji. Ale já bych takové babičce dítě nesvěřila. Je mi jasné, že maminka, která nezažila takové potíže se zdravím a nemá dítě, na kterém by se hned špatné jídlo projevilo, bude můj přístup považovat za příliš přehnaný. A nedivím se. Já vím, že děti rozlišují co je doma a co je u babičky. Jsem ve spoustě věcech benevolentní, ale zrovna jídlo to prostě není. Naše dcerka je příliš maličká a všechny stravovací zvyky, chutě a i to tělíčko se jí teprve formují, tak tomu chci nechat zcela přirozený a co nejzdravější průběh. A do toho prostě některá jídla a sladkosti, které spousta lidí považuje za normální, nepatří.

Vozila jsem si svoje jídlo pro Markétku všude s sebou

Dokud jsem kojila, a to bylo přes rok, nešlo Markétku stejně nechat někde dlouho na hlídání, natož přes noc u babičky. Takže jsme stravu vůbec nemuseli řešit. Na návštěvy k příbuzným jsem si vozila pro Markétku svoje a oběd jí vařila extra. Časem už mi tak moc vyhovovala naše strava, že jsem vařila pro ni a rovnou i pro sebe a jen můj muž si dával s rodiči to, co měli oni. Za nějaký čas i on chtěl naše jídlo, a tak se dnes u našich vaří dvě jídla 🙂 To víte, že to nebylo vždy bez komentářů či různých scének. To víte, že se kamarádi smějí, že jsme houby návštěva, když si nosíme vlastní jídlo. Ale nakonec to všichni akceptovali, co taky s námi. Těžko bychom jezdili k někomu, kdo by nedal na naše pokyny a cpal Markétce jiné jídlo. Pokud tedy Markétku jako maličkou někdo hodinku dvě hlídal, řešila jsem to tím, že jsem připravila veškeré potřebné jídlo i případné “mlsání”. Kdyby třeba babička s dědečkem měli něco ke kafíčku, aby měla svoje a nemusela jen poslouchat, že ona nesmí.

Naše zlatá babička a chápavá chůva

Když teď občas jede Markétka na víkend k babičce, vím, že bude skvěle postaráno. Ačkoli moje máma sama nejí jako my, tak to akceptuje. A díky tomu, že si přečetla pár knížek, tak taky zná souvislosti. Proto, když tam Markétka nocuje, babička uvaří kompletní talíř a vše je, jak je malá zvyklá. Jsem jí za to nesmírně vděčná. Moje mamča je spokojená, že Markétka všechno sní a ještě to babičce pochválí. Vím, že máma jako babička trpí, že ji nemůže dát buchtu, kterou upekla, kuře, které považuje za delikatesu atd. Navíc mají s dědečkem pocit, že to dítě nesmírně trpí, že jí nedopřejeme a že její život by byl s tím pečeným kuřetem a nějakou tou čokoládou o něco hezčí. Ale mě to prostě za osypanou Markétku nestojí. A babička zase neriskuje, že bude malá mít průjem či pupínky, navíc je to hrozná drnda a všechno hned vyzvoní 🙂 Kdyby moje mamča Markétce dávala stejné jídlo, jaké jedí s dědou, nedávala bych ji tam spát. Jezdili bychom dál jen na návštěvy s vlastními zásobami. A to i za cenu, že si jinak každé hlídání v Praze musím draze zaplatit. Hezky každou hodinu zvlášť.  Našli jsme totiž zlatou paní na hlídání. Velmi rychle pochopila, co a proč jíme, moc se jí to líbí a nakonec se sama snaží stravovat podobně. Je ta poslední, kdo by Markétce přinesl čokoládu.

Hlídání v koutku

Chodila jsem od šestinedělí pravidelně cvičit. Tu moji hodinku trávila Markétka v dětském koutku. Tam jsem hlásila, že máme jisté zdravotní omezení a že máme vlastní jídlo. Že ostatním dětem můžeme dát, ale od jiných ať si nebere. Nelíbilo se mi, že vlastně musím trochu lhát, protože jsem ještě neměla výsledky vyšetření a Markétčiny zátěže jsem jen tušila. Všechno se ale vyřešilo nakonec samo. Paní z koutku, která dětem strašně ráda kupuje lízátka a bonbóny, zvlášť těm, kterým to maminky nedopřejí, nakonec odešla.  Té jsem samozřejmě hlásila, že Markétka má alergii a že nic takového nesmí. Vždycky ji politovala a dala ji svačinu z naší krabičky. A bylo to vyřešené. Všechny ostatní se  zajímaly o to, proč a co jíme, většina z nich skončila u nás na kurzu a více či méně na naší stravě 🙂

Pediatrička v šoku, já v šoku

Když bylo Markétce půl roku pryč, byli jsme na kontrole u paní pediatričky. Začala mi dávat rady: „Tak maminko, mateřské mléko teď už není potřeba, začněte místo ranního kojení dávat jogurtek, k svačině nějakou piškotu, na oběd masíčko s brambůrkou a mrkvičkou pěkně rozmixovat, střídejte hovězí a drůbeží maso.“ Dala mi letáčky od Hami a Nestlé s tipy na jídla ve skleničkách. Zůstala jsem štajf a pípla cosi o tom, že Markétce mám v plánu dávat maso od 1,5 roku (to byla moje minimální hranice, teď už to bude 3 roky, co maso nedáváme) a mléčné výrobky rozhodně nechci dávat vůbec, natož místo mého mléka. A sladkosti z bílé mouky a cukru… Nenechala mě dopovědět. To už u nás stála i sestřička a paní doktorka se vyděšeně ptá: “ Vy jste snad nějaká vegetariánka nebo co???“ Hned jsem pochopila. Nemá cenu vysvětlovat, že jsem mnohem horší než vegetariáni. Nakonec jsem si vzala letáčky a každou návštěvu odkývala, že to všechno dáváme. Mělo to zvláštní efekt. Markétka se do té doby zdála paní doktorce nějaká hubenější. Po odkývání navrženého jídelníčku hned při další kontrole konstatovala, jak je teď pěkňoučká a že ona bude ten typ (padlo lékařské slovo pro štíhlé děti) a že je tedy vše v pořádku.

Nechtěla jsem lhát

Časem mi ale přišlo nevýchovné takhle vlastně lhát před dcerou. A taky sama před sebou. Odcházela jsem a přicházela s pocity provinění. Nevěděla jsem, jestli je správné se přiznat a dát lékařce do ruky důkaz, že i děti bez masa, mléka a sladkostí jsou zdravé. Ale nějak nám to k ní nesedělo. Spíš to vypadalo, že při prvním zdravotním problému by nám to hodila na hlavu nebo by na nás hnala sociálku pro zanedbání povinné péče. Tak jsem ji nechala žít v jejím přesvědčení  a změnila doktora. Přes známé jsem našla dětskou lékařku, která má velké děti, které vyrostly na podobné stravě, jsou sportovci a jsou zcela zdravé. Před paní doktorkou si nemusíme na nic hrát a mě spadl obrovský balvan ze srdce. 

Školka I.

Markétka je ještě malá, do státní školky by ji ani nevzali, a mě šlo jen o den či dva, abych měla alespoň chvilku pro sebe a na nějakou práci. Našli jsme si tedy školku soukromou a tam nahlásili stejná omezení jako v koutku. První školka byla veganská, takže vcelku nebyl problém nechat ji na jejich stravě, i když nebyla zcela dokonalá, neznali třeba kompletní talíř a tak občas chyběla luštěnina. Protože jsem ale znala jídelníček, udělala jsem snídani a večeři tak, aby bylo jídlo za ten den vyvážené.

Školka II.

V nové školce mají jídla dvě. Vegetariánské a normální. Vegetariánské je ale zcela nevyhovující.Dokonce snad horší než ta běžná, jak to často bývá. Příliš smaženého, zelenina postavená v podstatě jen na bramborách, nejčastější příloha těstoviny, chuť se dodává smetanou a sýrem. Chybí omáčky, zelenina, luštěniny, obilí, kompletní talíř ani omylem. Takže jsme si s Helčou řekly, že raději budeme dětem na střídačku vařit vlastní jídla, pořídily termosky a ráno vaříme snídani, oběd a dvě svačinky. Jednou já, jednou Helča. Ve školce jsme se dohodli na určitých omezeních, které naše děti mají kvůli alergiím a Markétčinému ekzému. Neměli nejmenší problém dětem servírovat vlastní jídlo. Ale čeho jsme se bály nejvíc – ani naše děti nemají problém jíst jiné jídlo než mají všechny ostatní děti! A ne vždycky se tam setkají společně, takže jedí v klidu to svoje, i když jsou tam každý sám. Markétka navíc doma hlásí: “Nikolas měl v pití šťávičku, ale mě šťáva nechutná, já to nepiju.” A zdá se to říkat docela hrdě. Tuhle jsem jí chtěla dát jablečný mošt se spoustou horké vody na ohřátí  a naředění a ona hned, že neee, že šťávu do vodičky nechce! Tak jsem jí vysvětlila, že to jsou mačkaná jablíčka a žádná chemie, že to může. Dala si a chutnalo jí 🙂

Happy end na všech frontách

Když je odhodlání a víra, dějí se věci!  Ve školce paní učitelky natolik zaujalo, jak děti krásně baští a jak jsou jídla zajímavá a voní. K těm našim začaly posazovat děti, co moc nejedí, aby se nakazily žravostí těch našich. Začaly nahlas uvažovat, že asi naše děti toho mohou tak moc sníst, protože je to zdravé 🙂  Začaly se víc a víc vyptávat, až jsme pro ně udělaly kurz. Dnes už jedí po našem a připravily kurz i pro rodiče. Na besídkách se tak objevují bezlepkové sušenky, které děti s paní učitelkami napekly, agarové ovocné bábovičky, jahelné křupky, rýžové chlebíčky,..a nikdo s tím nemá problém!  Takže i ze strany rodičů je zájem a hledá se vhodný dodavatel této stravy pro školku!

Naše radost se však netýká jen stravy ve školce, kde naše děti netráví zas tolik času. I ostatní prarodiče se víc a víc zajímají, vědí, že Markétku jim nesvěříme, když jídlo nebude po našem.  I kamarádky, co se smáli, že to “moc řešíme”, případně licitovaly nad vhodností či nevhodností našeho jídelníčku, pomalu či rychleji docházejí k podobným závěrům. Čím dál tím méně tedy musím řešit, aby kamarádky nedávaly Markétce něco, co mají pro svoje děti, protože ony na výletě vytáhnou obilné tyčinky, dušené jablko apod.!

Dokonce i v mé rodině mezi velkými odpůrci se najdou děvčata, co dětem vaří podobně jako my. Netuším, jak k tomu došly, ale děje se to.

Spousta našich přátel má nebo měla zdravotní problémy, které je přiměly změnit stravu, takže se teď potkáváme ve veganské restauraci na obědě, když jsem ve městě.

Prostě najednou je to víc a víc normální, maminky víc a víc vědí, informace se dostávají dál, svět se mění. Mám dojem, že jsme si nějakým zvláštním způsobem ovlivnili i okolí. Už nepřesvědčuje okolí nás, ale buď to tolerují, nebo jedí podobně, nebo mají zájem o informace, chodí na kurzy a konzultace a pak si libují, jak se uzdravují, hubnou atd.

Nám to stojí za to

Pro nás se za tu dobu stal tenhle způsob stravování naprosto normální a naše přesvědčení a viditelné výsledky zřejmě nakazily část našeho okolí. Ať je to jak chce, jsme rádi, že nejsme za takové exoty jako na počátku. A i kdybychom byli i nadále, naše rozhodnutí by to nezměnilo. Proč se vzdávat něčeho, co vám chutná, je vám po tom dobře a je to cesta ke zdraví??? Kvůli řečem kamarádek, pediatriček, rodičů? Tak to vážně ne 🙂

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

Neuvěřitelných 172 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Při čtení tohohle článku jsem měla tak příjemný pocit. Některé pasáže mi totiž přímo mluví z duše.. Již v těhotenství jsem věděla, že budu syna stravovat zdravě (sama jsem se před tím již několik let zajímala o zdravé stravování), ale po porodu jsem na tom začala makat ještě víc. Pomocí mi byly knihy Aby dětem chutnalo (oba díly) od P.Fořta, což je také zásadové stravování. Maso neměl min. do roka, lepek až od 18 měsíců, výhradné kojení do 7měs., pak zelenina a pak obilí. Pár krizí s kojením bylo, ale protože mi na tom tak strašně záleželo, bez jediné kapky umělého mléka a své píle jsem dokojila do roka a půl (ve dne v noci, pak už jsem byla spíš dudlík a byla jsem tak strhaná po noci, že jsem kojení postupně utnula sama a přirozeně jsme odstavili). Také bych nedala hlídat nikomu, o kom bych věděla, že nebude dodržovat moje stravování. Naštěstí hlídací lidi vše dodržují (i podporují, zatím jsou 3-mamka(babička), táta(dědeček) a švagrovka; vlastně 4 včetně manžela, všichni zastoupí včetně látkování ). Když někam jedeme, kamkoli, vezeme spoustu krabiček a skleniček s jídlem a potravinami a filtrovanou vodu. Je to samozřejmost. Nikdo se nediví. Babička kupuje na mlsání ovoce a zeleninu. Občas bio ovčí/kozí sýr nebo 100% žitný chléb. To si dám ráda taky, ačkoli teď jsme omezili hodně na minimum.
    Velký obdiv Vaší babičce, která se sice nestravuje stejně, ale vše akceptuje a dává podle Vás, jak si přejete. Tak by to mělo být.
    Paní doktorku máme velmi tolerantní, vždy jen navrhne, co by bylo dobré, ale ví, že vše odkývu a dělám si po svém. Jednou reagovala na mé kývání slovy “Vy si o tom stejně myslíte své, že..” Naprosto tolerovala i odklad prvního (povinného-jiné nedáváme) očkování do roka a půl. Lituji maminky, co je jejich doktoři straší a vyhrožují, když nechtějí jet dle jejich plánu. Pak je to na změnu doktora. A já si navíc říkám, že normální je mít štíhlé dítě. To, že je spousta dětí větších, je podle mě proto, že jsou často na umělém mléku (někdy to nejde, ale v hodně případech si myslím, že je malá vůle trošku zabojovat, viz moje zkušenost) a spousta sladkostech a nevhodných jídlech (znám i takové, kde se od 7 měsíců dávají knedlíky nebo od roka normálně i s omáčkama a samozřejmě mraky sušenek a sladkostí). Syn je štíhloun, někdy se lidi diví, že už mu budou dva, ale já myslím, že je to naprosto zdravé, vitální, čilé, veselé a zvídavé a velmi chytré dítě. Děkuji za tento článek, člověka to povzbudí, že v tom vlastně není sám. Jen si takové lidi najít i ve svém okolí.

    • A teď mám zase příjemný pocit já, že mi další maminka potvrzuje, že když se chce, tak to jde 🙂 Vidíme to velmi podobně, moc Vám fandím. Pokud byste chtěla potkat podobně naladěné lidi, dejte na sebe kontakt do seznamky u nás na webu a mrkněte, jestli už tam někdo z okolí na sebe kontakt nedal.

  2. Uzasny clanek. Neuveritelne, jak stejne to mame. Dceri jsou 2 roky a jeste nikdy nespala jinde nez doma. Jezdime jen na navstevy s vlastnimi zasobami. Ano, jsem za exota, ale stoji mi to za to 🙂 Hlidaci babicky nablizku nemame, tak je to vlastne o to jednodussi. Nikdy jsme zadny zdravotni problem nemely (musim zatukat), ale proc riskovat. Jsem presvedcena, ze sloni podil na tom ma prave strava. Puvodni prognozy o zdravi nasi dcery, kterymi nas strasili jiz od meho tehotenstvi, se nastesti nepotvrdily. I proto jsem se v tehotenstvi ponorila do knizek a clanku – abych se z toho uplne nezblaznila – ale predevsim, abych umela dceri pomoct, az se narodi. Vase stranky jsem bohuzel tenkrat jeste neznala, ale i tak jsem byla nejakym zahadnym rizenim osudu docela blizko tomu, co JJ hlasa. Neumite si predstavit, jak velke stesti to pro me znamenalo objevit Vas web. Najednou strasna uleva, ze v tom nejsem sama 🙂 Ale az s Vami jsem tak zacala jist i ja – ano, chvili mi to trvalo 🙂 Nikdy jsem nejedla vylozene nezdrave, nikdy jsem nemela zadny zdravotni problem ani problem s vahou, spis naopak, ale mleko, vajicka a obcas maso v me strave stale byly. Moje vycerpanost rostla. Mela jsem dny, kdy jsem myslela, ze nevstanu. Kdyz ale mate malou dceru, vzdycky vstanete. Nikdy driv jsem nic podobneho nezazila. Byla jsem presvedcena, ze mam unavovy syndrom. Hodne se toho do te doby udalo, pricitala jsem to tomu. Zacala jsem hledat pomoc.. az jsem Vas nasla 🙂 Dekuji – spadli jste nam z nebe… <3

  3. Dobrý den Evi, snažila jsem se pročíst komentáře, ale je jich opravdu hodně! :). Můžu se zeptat, jaký druh vyšetření, který ji potvrdil intolerance, jste s dcerkou ve 2,5 letech podstoupila? EAV nebo standardní na alergologii..? Děkuji, Denisa

  4. Dobrý večer Evi, chtěla jsem se zeptat na tu chůvu, o které pises…odkud je a hlídá jeste? Dekuji

  5. Dobrý den,

    vypozorovala jsem si na sobě, že mi nesvědčí lepek a laktóza a chtěla bych tyto potraviny úplně vyloučit. Laktoza mi problém nedělá (mléčné mi stejně už nechutná), ale o některé “lepkové” potraviny jako kroupy, kernoto, bulgur, kuskus bych nerada přišla nadobro 🙁 Někde jsem četla, že pokud člověk dodržuje striktně bezlepkovou dietu po určitou dobu (v článku byly uvedeny 3roky) poté je možné se opět k lepku vrátit. Prý se v této době zregenerují střeva. Ráda bych se tedy zeptala jestli s tím náhodou někdo nemáte nějaké zkušenosti 🙂 Děkuji moc za odpověď.

    • Máme s tím zkušenost, Eva sama na sobě a já z několika příkladů v okolí. Pokud nemáte celiakii, ale jen intoleranci na lepek, tak po té, co se ho striktně zbavíte a střevo se vyléčí, tak ho pak můžete opatrně zase zařadit. Ale nedoporučovala bych ho ve formě pečiva, to byste se vrátila na začátek, ale nejdřív oves, ječmen a když to bude ok, tak přidat bulgur, kuskus a možná i kváskové pečivo. A myslím že to ani nemusí být 3 roky, tělo se dokáže velmi rychle uzdravit, když k tomu má podmínky.

      • Děkuji moc za odpověď. 🙂 Zkusím to tak jak říkáte. Na závěr bych se ještě zeptala, zda jde podle nějakých signálů poznat, že už můžu postupně zase lepkové potraviny zařadit.

  6. Za týden jdeme se synem k zápisu do MŠ. Je to klasická školka v malém městě, a jak jsem už tady kdysi psala, jídelníček je jedna velká hrůza. Každý den maso, tento týden bylo skutečně 5x na hlavní chod, k tomu vývary, pomazánky z masa, uzeniny, dokola brambory, knedlíky…Bléééééé…Skutečně nechápu, jak toto můžou dávat tříletým dětem. Nedávno jsme se tam byli podívat a neodolala jsem a vytasila se s dotazem, jestli mohu přinést svačinu z domova, ptát se na celý oběd jsem si netroufla. Vysvětlila jsem, že maso téměř nejíme, já tedy přes 20 let vůbec a že naše strava vypadá podstatně jinak. Odpovědí mi bylo, že je to zakázané, jen v případě, že by dítě mělo nějaký zdravotní problém, by to na základě lékařského potvrzení bylo možné! Pořád dokola kecy o hygieně, spotřebních koších atd,ale ty jídelníčky snad pamatují mě, nechápu, že na se nikdo nekoukne. Absolutně tam chybí jáhly, pohanka, cizrna…Kdybych měla jiného pediatra, tak bych se snad uchýlila k podvodu a požádala o potvrzení, ale s naším jsem si úplně nesedla.Naštěstí tam chodíme tak jednou za rok, ještě jsme neměli atb, ale po stravě ve školce už to tak růžově nevidím. To si ten zdravotní problém dítko asi rychle vyrobí. Jaké máte zkušenosti z obyčejných školek vy???

    • Naprosto Vaše obavy chápu a taktéž se jiz dnes krapet děsím, jak to se skolkovou stravou buďeme dělat 🙁 starší je ve skole a tak se snažím alespoň odpoledne a na svaciny ho zasobit zdravě a dodat večer jeden kompletni talíř. Ale mladší půjde za rok do školky a je nyní zvyklý uz témeř pouze na jinou stravu dle JJ, coz je sice na jednu stranu super, ale uz vidím ten boj a zaroveň nepochopení az odpor az nastoupí do MŠ… no asi to tam zkusím nějak probojovat anebo ho holt budu brát na oběd domů. Budu totiž ještě se třetím v tě dobe na mateřské, takže tu bude v nouzi i tato možnost, nebude-li pochopeni a spoluprace z druhe strany 🙂
      Držím Vam palce a budu zvědavá na novinky od Vás. Zdravi Lea

      • Máte štěstí, že budete doma, taky mě napadlo, brát ho domů před obědem, ale musím do práce…Jen pořád nějak nechápu ty spotřební koše, potvrzení od pediatra či co, v MŠ v sousedním městě to tak strašné není, občas se tam objeví pohanka, jahelník…Musí mít přeci stejné normy… Jenže asi není poptávka od rodičů, tak není třeba něco
        měnit… Je fakt, že na kroužku jsme trochu za exoty, když si občas povídáme, co jíme, že nemáme na sváču mandarinky, že snídáme polévku atd. Bohužel nejsem moc průbojná, sebevědomí nyní na nule, podpora od partnera či rodiny nulová….Uvidíme…

        • Milé maminky, dokud nebudeme všechny nahlas křičet a chtít změnu, spotřební koše se ve školce nezmění a nadále se tam budou používat polotovary a dělat bramborovou kaši z prášku.

          • Ohledně školky za mě bohužel rozhodl přítel a babička s dědou. Takže dcera jí ve školce, ale je vidět, že má lepší imunitu než ostatní děti. Teď co jí ve školce, má “jen” rýmu, kašel, horečku a zvracení. Takže mnou podávaná strava do jejích 3 let asi smysl měla. I když občas dostala něco, co jsem netolerovala. Jak říká MUDr. Strnadelová: “Není důležité, co sníme, ale čím se živíme.” To myslím vystihuje vše.

          • Bohužel bych křičela jediná. Od ostatních maminek poslouchám, jak mám být ráda, že nebudu muset vařit, že jídlo je to poslední, co mě bude ve školce trápit…Mě to trápí bohužel nejvíce. Ale Bára mě inspirovala ranním kompletním talířem, máme jen hustou polévku, i když asi budu muset vstávat o půlnoci (práce, dojíždění)… Nejíme 100% podle JJ, ale syn má snad dobrý základ a po nás dobrou výbavu, a jak někde psala ufounka “každý den se počítá”, tak já mám “každé jídlo se počítá”…

  7. Milá Evo a Heleno,
    moc vám děkuji za tyto stránky, insporaci i příběhy. Našla jsem je teprve minulý týden a nemohu se od nich odtrhnout 🙂
    Chtěla jsem se zeptat, zda i lepek může přecházet do mateřského mléka. Mám tříměsíční holčičku, které se vyrazil a zhoršuje ekzém. Je plně kojena. Já jsem několik let vegetariánka, na radu pediatričky jsem před měsícem vysadila mléko a všechny výrobky z něj, postupně jsem přešla na MB, ale žádný vliv na ekzém to zatím bohužel nemá, spíše se zhoršuje. Napadl mě tedy ještě lepek, ačkoli u novorozeneckého screeningu nevyšlo nic. Myslíte, že moje bezlepková dieta by mohla pomoci?
    Jinak vám moc fandím, také látkujeme, šátkujeme, snažíme se o bezplenkovku. Ekzém zkoušíme léčit i homeopaticky.
    Co se jídla týká, mám manželovu podporu, jen pubertální dcery to nesou nelibě. Navrhla jsem jim tedy, že si mohou vařit, co budou chtít, řeknou to včas, aby se stihlo nakoupit a já je budu v kuchyni instruovat. Jinak budou jíst s námi. To se jim líbí, tak jsem zvědavá, jak to bude dopadat. Vařit dvě různá jídla je však nad mé síly.
    Přeji Vám, ať se nadále daří, máte pořád hodně tvůrčí energie a hlavně zdravé a šťastné rodiny!

    • Milá Blanko, rozhodně vyřaďte lepek a do 14 dnů uvidíte výsledky, máme to vyzkoušené! Lepek samozřejmě přechází do mateřského mléka a stačí jedna lžička a je hotovo. Raději bych byla opatrná i s ovocem, šetřila bych moukou i tou bezlepkovou a mléčné výrobky jste psala že stejně nejíte. Jste na správné cestě, už vám chybí je kousek (lepek). Dejte nám vědět, zda se to začíná lepšit.
      Jedna naše kamarádka měla holčičku šíleně osypanou a na radu paní doktorky Strnadelové se začala stravovat jinak a vyřadila lepek. Výsledky byly neuvěřitelné, naštěstí si vše nafotila, tak má důkazy, protože jí to stejně málokdo věří, že to zvládla jen stravou. Druhé dítě je také exematik a díky bezlepkové stravě je v pohodě. Byla jsem svědkem, jak mu omylem někdo dal lžičku bulguru a druhý den měl chudák olezlou celou tvářičku, trvalo několik dní, než se toho zbavil. Držíme vám palce.

  8. Když tady píšete o kúře s anýzem a přesličkou nemá někdo typ na nějakou podobnou kúru ohledně ledvin a jejich pročištění?

    • Nevím jestli je to přímo kůra, ale já i moje dcera trpíme na ledviny a záněty MC. A to pak dělám asi týden každý den nápoj z fazolek adzuki. Obšlehla jsem to z knihy “Radost ze zdravých…”
      2 vrchovaté lžíce Adzuki opereme a dáme vařit do půl litru studené vody, vaříme nejméně 30minut. Tekutinu scedíme a zakápneme 3-4-mi kapkami Tamar omáčky. Mimo jídlo se pije šálek nápoje 2x denně. Pije se týden, max však měsíc. Měsíc pauza.
      Pak užíváme kapičky z pupenů lichořeřišnice větší (Naděje)

      • Ideální načasování, v únoru jsou nejoslabenější ledviny, takže je super je posilovat. A ještě jim pomáhá teplo. Ideálně kilo soli, zašít do plátěného pytlíku tvar obdelník a na ten si našít šňůrky, nahřát to celé v troubě asi na 120’C 10-15min a přidělat si to na záda. To je tak příjemné!!! A taky velmi posilující. BOhužel můj solný pytlík jsem si v troubě propálila, dala jsem ho na moc a nejsem schopná si ho opravit. Když není sůl, je i příjemný termofor s teplou vodou, beru si ho vždy k PC a to tak krásně hřeje, i když není nad sůl, ta je víc jang a to ledviny potřebují.

        • Díky za tipy. Já jsem ještě včera objevila zázvorové zábaly na prohřátí na ledviny. A je tedy pravda že s tou solí to bude jednodussi nez si kazdou minutu menit varici obklad na zada. Take mam pytlik s jilem ktery si nahrivam a davam na zada. Ja mam problemy s ledvinama uz skoro 3 roky. A to jím už z 99% asi půl roku zdravě. Cítím že se mi nedostatečně prokrvujě tělo a tím trpím hodně i na chladné nohy. Někde se mi ta energie v tělě blokuje a neproudí rovnoměrně.

          • Pet. mám to stejně. Navíc mi dost vypadaly vlasy hlavně na levé staně hlavy. Pořád jsem zkoumala co t mám za morybundus a kamarádka,k terá je stejně prdlá jako já a v čínské medicíně jede více let, mi vysvětlila, že jde o vyčerpání životní esence= oslabené ledviny, takže posílit ledviny a přestat pít kafe!!!! To druhé je u mě zatím marný boj. Zelený čaj mi nechutná a prostě ta ranní káva je pro mě závislost. Ani obilná káva nepomůže… potřebuju životabudič a hlavně tu vůůůůni. S tou solí jsem to úplně zapomněla. Díky. Můžu to Helčo dělat té naší téměř 12-ti leté princezně? Není lepší dávat tu sůl jen na nohy? A ta sůl se nemusí měnit, že ne?

            • No jasně, já dělám sůl na ledviny i našemu 3 letému prckovi, když se mu spustí rýma z nosu, nebo mám pocit, že na něj něco leze a do 2 dnů je pryč. Sůl se měnit nemusí, jen nepropálit jako já v troubě :-).

              • S tím propámením to pro mě asi taky nebude problém. :o))
                Už mi shořely dvě chňapky, taky ruce mám samou spáleninu… pro jistotu si nechám u kamarádky našít více pytlíčků…ehm… :o)

                • Tak já si nahřívám sůl v troubě jen na 50°, tak spálení myslím nehrozí a raději v nerez misce a pak přesypu do pytlíku, tak to psala i Dr. Strnadelová, aby nedošlo ke spálení kůže a ještě si k tomu dám druhou sůl a do ní si dám nohy, to je lahoda, zkuste to najednou. Na mé věčně studené nohy to má výborný vliv. A ještě jsem začala teď přes zimu nosit bederní pás z těhotenství, obyčejný, ale bez něj už nedám ven ani ránu.

                • Ano, to je pravda, ale mi líní, co neradi přesypáváme sůl a prášíme s ní to nahříváme rovnou v pytlíku! A oboje je výborný nápad.

        • Moje sestřenice jezdí 3x týdně na dialýzu. Není diabetik. Může na ledviny použít vaše rady? Teplá sůl, zázvorový obklad, adzukový vývar. Máte ještě nějaké další typy? Ráda bych jí pomohla.

          • Důležité je vědět, proč má vaše sestřenice dialýzu? V tomto vážném případě bych se raději poradila s lékařem. Jestli měla zánět, tak na to bych teplo raději nedávala. Adzukový vývar jí nemůže uškodit. Ale je důležité vědět, že jen teplo, nebo adzukový vývar ji samy o sobě nepomůžou. Bylo by potřeba změnit od základu jídelníček a nastudovat si principy.

  9. Můžou se projevit eliminace, i když ze stravy není ještě vše špatné vyloučeno a jede se jen napůl?
    Dneska jsem se přela s neurologem, že intolerance lepku a celiakie není to samé. On tvrdil, že ano, ale nedala jsem se! Doktoři to opravdu nevědí! Čeká mě asi kopčení 2 stránek z knížky 🙂

    • No jasně že můžou, bývá to první znamení, že se něco děje, že se tělo snaží něčeho zbavit.
      Jo s lepkem máte pravdu, intolerance je jen lehká nesnášenlivost a celiakie je už onemocnění, kdy se lepek nesmí vůbec, jinak to dost bolí a taky škodí. Intolerance se dá správnou stravou spravit, když se lepek na pár měsíců úplně vyloučí a jí se dobře, střevo se uzdraví a pak lepek nevadí, celiakie je na celý život.

      • Díky za odpověď. No nevím, jestli jsou to u nás eliminace, zatím to nepoznám.. Mlíko striktně nemá malá snad 3/4 roku (na gastru nejdřív, že vysadit a když to nemělo na nic efekt, tak zase nasadit) a pak jsem ho vysadila už úplně. No a po přečení knížky jsem najela na čerstvé obědy každý den, i přidala jiné zeleniny, zdravější svačiny, omezila lepek…a zas se jí vyrazil ekzém. Teď ho má kolem koutku pusy, to ještě neměla nikdy, většinou někde na těle. A druhý koutek se taky začíná horšit.

  10. S eliminací mám aktuální zkušenost. Byla jsem na lyžáčku jen 4 dny s dcerou, kterou jsem tam ještě 2 dny nechala, a už mě na zápěstí začíná svědit ekzém. Nikdy jsem na ně netrpěla, ale co jím jinak, asi 9 měsíců, tak mi tělo vždycky dá vědet, kdy už jsem to přehnala. Byla jsem smířená s jídlem na horách, vařit se nedalo,tak jsem chtěla pro nás psychickou pohodu, tak jsem to hodila za hlavu. Ráno švédský stůl, na oběd klasika jídelnová polévka a buď smažené nebo omáčky s knedlíkem a večeře v podobném stylu. O teplou zeleninu tam člověk nezavadil, tak jsem nám s manželem a dětem po příjezdu domů ještě v 6 večer udělala mňamku s jáhlami, červenou čočkou a červenou řepou. I manželovi chybělo naše jídlo, druhý den už si konečně pochutnával na polévce a kaši se zeleninou.
    A ještě dcera, která tam zůstala, má teď opar, tak další důvod zůstat na jiné, lepší stravě.

    • Přesně tak, jakmile se tělo vyčistí a napere se do něj jídlo, ve kterém jsou věci, co mu nedělají dobře, vyleze to někde hned. Což je vlastně dobře, protože se to nikde neukládá a nezakládá se na budoucí vážné nemoci.

  11. Je zajímavé, jak si odpůrci téhle “jiné a divné” stravy (a v mém okolí jsou takoví všichni) stojí za svým, aniž by si přečetli knížku, kde jsou jasné souvislosti. Že to, čím vším se živí oni všichni je to nejlepší! Já byla vždycky nakloněna “jiným” surovinám a nejdu s davem, ale nikdy jsem se nedostala až k MB. Bohužel až postupem času, vývoje, hledání pomoci, kdy máme vleklé zdravotní problémy (gastro, neuro..)! Chci svému dítěti pomoct a dělám všechno pro to, abych jí ulehčila. Bohužel i v tomto případě se setkávám s nepochopením, kdy ostatní na mě dělají oči, že to, co vidí na stole by si přece mohla vzít…proč ne? Protože oni s ní neprobděli noci, nevstávají s ní několikrát za noc, nezažili, jak jí bylo! U babiček nespala nikdy a hlídat ji také nenechám, ani ve 4 letech a když, tak na chvíli u kamarádek, kterým v tom věřím a ony vědí, že jí nic dávat nemají. Netýrám ji přece! V neděli dokonce manžel vzteky házel pekáče po zemi a jeden prokopl. A ječel, že jí vařím blafy, že to k ničemu nevede (ano, a to proto, že to je MB zatím jen tak napůl, postupujem pomalu, zkouším a prokousávám se tím) a že bych se měla zamyslet sama nad sebou, není to normální atp.. Takže takovou podporu mám já, abyste věděly, že v tom nejste samy…

    • Juliano taky tak… manžel teda drží, protože já umím taky stropit řádnou zcénu, když na to přijde. Občas, abych měla klid tak dovolím trošku ujet, aby neměli pocit, že jsem fanatik 🙂 …ale jako nejhorší vnímám, že okolí a ani manžel někdy nechtějí vidět pozitivní účinky jiného stravování. Třeba, že já a tři děti ze čtyř, jsme letos ještě neměli rýmu. Já byla dvakrát “nemocná”- ale jen dva dny a s lehčími příznaky a to fakt nedržím všecko tak jak myslím, že bych měla. Už jen to mlíko, které u nás bylo denně – ráno lupínky s teplým mlíkem, svačina jogurt, odpoledne kolikrát pomazánka z tvarohu, sýry (ty mi teda chybí hodně) … ale prostě nám nekipe z nosu a očí jako loni a roky před tím. Kluk nemá zažívací potíže… ještě bojujeme s ekzémem u mladší dcerky a starší dcerka je astmatička… ale já věřím, že vše chce čas. Babičky a známí to je kapitola sama pro sebe. Ale zase nehlídají nijak často a tak přivřu oči. Co dodržují opravdu poctivě, že nedávají mlíko a cukr. Tu uzeninu přežijem. Řeči už nevyvracím… myslím si o tom své. Minule jsem jen na máti hrkla, že taky respektuju její kouření i když vidím jak se ničí, tak ať ona respektuje to, že chci mít zdravé děti. Další poznatek máme u starší dcerky- byla minulý rok na jaře na operaci krční páteře… asi i stresem a narkozou (a tím nemocnicčním jídlem) přišla o spoustu vlasů, opravdu byl ten úbytek velmi viditelný, řešili to i dr., báli jsme se ji učesat, měla plnou hlavu lupů… ted po pár měsících kdy jíme jinak má nádhernou bujnou blond hřívu, vlasy lesklé, zdravé. I to je podle mě obraz toho, že jí jak má. Takže já se odradit nedám.

      • Vždycky si ráda přečtu, jak se vám zdravá strava vyplácí po zdravotní stránce. U mě je to bohužel naopak, i když mě to neodrazuje (je to ale voda na manželův mlýn: to máš z toho, že jíš jinak, jsi věčně nemocná… to já jím normálně a nemocný jsem nebyl, ani nepamatuju…). Dokud jsem jedla všelijak, měla jsem krásné vlasy i nehty, nemocná jsem byla jen výjimečně, rýmu jsem v podstatě neznala. Od té doby, co nejím maso (25 let) a odbourala jsem mléko (6 měsíců) a nahradila ho čím je třeba, jsem daleko častěji nemocná, 1x ročně na ATB, vlasy a nehty v hrozném stavu. Energie mám sice víc než dost, cítím se dobře, ale na kráse mi to, řekla bych, nepřidalo, spíš naopak.

        • To co tady popisujete vypadá na problém s vápníkem. Moje žena si tím taky prošla. Je to očista od mléka a jeho zahlenění. Tělo potřebuje čas na přechod na rostlinný vápník. Žena měla toto období asi třičtvrtě roku. Teď už je v pohodě a třeba vlasy jsou jak vyměněný. V době očisty jedla každý den sezamový semínka – velké dávky vápníku. Taky jsou dobrý bylinkový čaje na očistu organismu. Ať vše proběhne v pohodě. Hlavně vydržet.

          • Přesně tak, když se radikálně změní strava, ne jenom že to trvá, než se tělo naučí trávit pomalé = složité cukry a přijímat minerály z rostlinné stravy, ale také přijdou velmi často eliminace. A to pak je přechodný čas člověku hůř a navíc i blbě vypadá, což zrovna není dobrý argument na okolí, které se hrozí, že si ubližujete. V tuto dobu je lepší se stáhnout do sebe, s nikým se moc nestýkat, věnovat se sobě, svojí duši, dobře si vařit, kousat a přijímat to s pokorou. Když se v tělu zase nastolí ztracený řád, vše se v mnohem lepší obrátí a i vzhled se natolik změní, že se ostatní začnou ptát, co to zobete za zázrak, že tak dobře vypadáte a sršíte energií…
            Těžko jim vysvětlujete, že už právě nezobete nic, ale dobře jíte a koušete. To slyšet nechtějí, chtějí zázrak bez práce.

        • Ono se to srovná, jen to chce čas. Ony ty nemoce jsou pravděpodobně eliminace, po vysazení mléka jsou docela časté. Všechny hleny, bolení v krku, rýmy, dutiny, průdušky to se tělo snaží zbavit hlenů z hluboce usazených míst. Je normální, že když mléčné výrobky vyloučíte, začne to všechno vylézat ven. Já měla první rok 5 angín po sobě s čepy na mandlích. Důležité je ale nebrat na to léky, hlavně ne ATB, to se to jen zaléčí a tělo se ničeho nezbaví. Vydržela jsem to bez ATB a poprvé to bylo kruté, ale zvládla jsem to za týden, po druhé už angína trvala jen 3 dny a pak jsem ji měla ještě nekolikrát s velmi lehkým průběhem jen pár dní až jen den. Od té doby mám pokoj. Jen když někdy zahřeším s něčím, kde je mléčný výrobek, škrabe mě druhý den v krku, ale vím, ze čeho to mám.
          A ta krása opravdu přijde, jen je potřeba vydržet ten prvotní propad.

          • Téměř 4 měsíce jím takřka 100% jinak, ale eliminace žádné. Nic, vůbec nic. Jen hubnutí. Žádné rýmy, bolení v krku, hleny. A že jsem toho cukru, masa a mléka za život snědla. Tak jsem si řekla, že tomu pomůžu a začala jsem dělat prostřiky dutin podle bylinkáře Šímy. Takže jestli někdo nevíte stejně jako jsem nevěděla já, co jsou eliminace nebo případně si nedokážete představit, jak se mučí váleční zajatci – směle do toho 😀 A co se týče mých nových názorů na stravování, myslím, že jsem rychle pochopila, že nejdůležitější je se nevnucovat. Na blbé připomínky vůbec nereaguju, pokud má někdo zájem, něco málo řeknu. Člověk ale nemůže spasit celý svět.

            • Eliminace nemusí přijít u někoho vůbec i když se stravoval špatně. Hrozně záleží jaký jste dostala od předků kořínek, některé tělo vydrží neskutečně, i když to bývali spíš naše pra pra předkové, dneska už jsme zhuntovaní, tak je to spíš vzácnost. Ale i hubnutí je svým způsobem eliminace, tělo se zbavuje špatného uloženého a proto hubnete. Když jsou odpadní kanály čisté a průchozí, což vy se o ten dutinový staráte dobře, nemusí k tomu být ani žádné hrůzy a bolesti, co někdo zažije. Nemusí z vás stříkat hleny, nebo se vám dělat vyrážky, ale klidně to může ještě přijít, proto buďte připravená. Kdyby jste měla pocit, že vás porazila chřipka, tak i to jsou eliminace. Hlavně žádné léky, vyležet, vypotit, pokud horečka přijde, ta je totiž za odměnu a znamení, že je tělo na tom dobře, když si umí ještě vyvolat horečku.
              A přesně tak, já se také nevnucuji a už dávno nedávám nevyžádané rady. Když chce někdo poslouchat, ráda mu vše sdělím, ale je to každého cesta. I když ve vlastní rodině se na to kouká velmi těžce.

          • Dobrý den, Helčo,

            zajímají mě ty eliminace, konkrétně zahlenění – jím jinak už rok a zhruba třičtvrtě roku jsem strašlivě, ale opravdu strašlivě zahleněná. Každé ráno strávím v koupelně min. 20minut a vykašlávám a přes den pak taky často odbíhám do koupelny. Pro mě je to příšerně fyzicky i psychicky vyčerpávající. Máme maličký byteček, kde jde vše slyšet, takže ráno mě přítel slyší 🙁 a přes den musím pouštět nahlas hudbu, aby nic slyšet nebylo.
            Koncem ledna jsem navíc strašně zhřešila na jedné návštěvě, kde jsem snědla úplně všechno špatné co jsem mohla, hlavně hodně sýru a pečiva… A ještě teď se z toho dostávám (hleny, hleny a pořád ve dne v noci). Tento můj poslední hřích mi dává co proto, takže už nic takového neudělám.
            Moje otázka tedy zní – jak dlouho mohou tyto eliminace trvat? Je mi jasné, že každý to má jinak, podle toho jak se za celý život zanesl, ale doufám, že celý život nebudu každé ráno vykašlávat… Nastane někdy den, kdy se hleny zcela přestanou tvořit? Každopádně ke konvenčnímu jídlu se vracet rozhodně nehodlám! 🙂

            • O eliminacích se nikde pořádně nedočtete, my o nich sbíráme postupně informace, něco jsem si zažily samy, ale nic závažného, ale dává nám to čím dál tím větší smysl. Eliminace jsou strašně nepředvídatelné, někdo je nemá vůbec, někdo pár dní a někdo, ale to znám jediný případ Kláry Jíchové, i dva roky. Ale ona je ojedinělý případ a utekla hrobníkovi z lopaty. Můžete si o ní přečíst v prvním MB románu od jejího muže Honzy Jíchy – Dva roky bez prázdnin a jelikož je oba známe, prý to ve skutečnosti bylo mnohem horší. Ale vždy, když ztráceli naději, že se něco zlepší, přišel obrovský posun, až zázrak, který jim pomohl vydržet. Třeba Klára měla od dětství dole na bederní páteři hrb, vyhřezlou plotýnku, nikdo ji s tím nepomohl, máma jí vláčela po doktorech a k ničemu a asi po roce tvrdé léčebné MB to najednou udělalo lup a plotýnka se vrátila na své místo. Naštěstí to má Klára nafocené, měla tam měsíc obrovskou modřinu a záda má dnes v pořádku.
              Vaše zahlenění trvá opravdu dlouho, chápu, že se to výrazně zhorší po nějakém úletu, ale jestli jinak jíte na 99% tak by to mělo polevit. Neděláte něco špatně? Nepoužíváte moc mouky a pečiva? Zkuste vysadit úplně vše z moukou i celozrnnou (těstoviny, sušenky, ani mouku do pokrmů…). Vysaďte do jara úplně ovoce a ideálně i lepek a mělo by se to zlepšit, že nejíte žádné mléčné výrobky považuji za samozřejmost.

      • Ayo děkujeme za tvoji zkušenost, zrovna ty to nemáš se čtyřmi dětmi lehké a proto se mi moc líbí tvoje odhodlání. Já taky musím zaklepat, loňský rok kromě neštovic, což považuji za povinnou nemoc měl syn jen 2x trošku, asi 3 dny rýmu (taky se má ještě čeho zbavovat) a jinak vůbec nic! A to chodí do školky, kde kromě spálové epidemie proběhla i chřipková už 2x a my se pořád držíme. I já jsem téměř nemarodila, 2x na mě něco lezlo, ale druhý den to bylo pryč. Myslím, že za to to opravdu stojí.
        Právě jsem se vrátila z hor, kde když jsem pozorovala rodiny, jak živí svoje děti, bylo mi k pláči. Snídaně když ne chleba se šunkou, nebo buchta z obcodu, tak mléko ohřáté v mikrovlnce se sladkýma kroužkama z obchodu, ke svačině hromada jablek, pomerančů a banánů, oběd pizza z krabice, nebo něco napůl z konzervy, večeře podobná. Roční miminko jedlo celý víkend lahvičky ohřívané v mikrovlnce. Přitom tam kuchyň je a není přece problém něco rychle uvařit. Mně to nezabralo víc jak hodinu denně a měli jsme čerstvý dobrý jídlo. Přitom všechny děti chrchlaly, nudlily a jsou věčně nemocní. Ovšem souvislost mezi jídlem a nemocí nikomu nedochází, ba když jsem to lehce naznačila, byla jsem za blázna. No, každý má svojí cestu.

        • Heleno, mám to úplně stejně. Taky pozoruju druhé maminky čím krmí děti , ale na rozdíl od nich si nechávám komentáře pro sebe. I když si myslím, že jejich děti jedí hrozné věci. Já si prostě myslím, že druhým svůj názor můžu říct, když se mě zeptají. Nevyžádané rady nemá nikdo rád. Bohužel druhá strana tímto pocitem netrpí 🙂
          Abych byla spravedlivá, moje “jiné stravování” se rozneslo snad po celém našem širokém okruhu více či méně známých, přátel, přátel našich přátel, nebo přátel našich rodičů a kolikrát někoho známého potkám na ulici a oni mě prosí o recepty na zdravá jídla ze zeleniny. (Strašně se diví, když jim říkám, že musí i luštěniny těch se všichni hrozně bojí), Takže rozesílám po mailech vaše recepty, odkaz na vaše stránky a taky články o škodlivosti mléka, lepku, sladkého… hodně maminek o tom začíná více přemýšlet, tak snad časem nebudu sama za tu divnou.:)
          Minule manžel zuřil, když jsem oznámila, že budu dělat bezlepkové pečivo. Tak jsem v rámci klidu v rodině odsunula tento krok na později. Ale lepkové máme už jen pečivo… a i to se snažím “zapomínat” upéct a jako na honem místo toho dělám pohankové nebo jáhelné placičky. Tatíček nese blbě každou změnu- asi i kvůli tomu jak je vše drahé!!! Ale nechápe, že za1. zdraví si nekoupíme, a za 2. když nekupujeme blbosti jako dřív – ml. výr., pečivo, cukrovinky, uzeniny, tak se ten rozpočet vyrovná. Navíc jsem ted doma na základě vyšetření biorezonancí zavedla “odčervovací kůru” ( po jejím absolvování nejstaršímu zmizel ekzém) malá teprve začíná. Tak aby tatík neřval, nesmím dělat dvě věci najednou. Myslím, že v létě to bezlepkování půjde mnohem snáz. Doufám 🙂
          PS: Včera koupil mozzarely, tak jsem mu kousek uzobla- jak jsem psala, že mi sýry hrozně chybí- tak ne. Vůbec mi nechutnala. Cítila jsem v puse chemickou pachuť. Řekl, že už nevím jak bych mu to zhnusila, ale vážně jsem to už nemohla sníst. Jsem fakt divná? Něco si namlouvám? Dřív mi chuť sýru přišla hrozně lahodná.

          • Aya: No my taky máme problémů víc,než dost. Nespaní od mimina, šílené bolení, od 2 let kašel při ležení, ve 3 letech, že je to prý reflux, 3x jiné vyšetření a nepotvrdil se, a ve 4, když nespala ani hodinu v klidu v noci a 100x se budila – pomohly léky na epilepsii, EEG měla nahoru-dolů… Mlíko už je dávno vysazeno, to nepomohlo, tak asi ještě ten lepek! Ale jak říkám, nesmířím se s tím nic pro ni neudělat, jen jí dopovat léky! Spaní se o 80% zlepšilo, ale bez léků by tu asi už nebyla. Teď je na řadě co nejvíc ozdravit její stravu! Jen to bude asi na dlouho, než se z toho všeho dostanem, ale musíme! Babička jí třeba včera dala Brumíka, že si myslela, že to může, ona zas brečela, proč to nesmí – zabavila jsem ho, jinak to nejde. Poslední dobou taky koukám, co všechno jedí malé děti – ty koblihy, sušenky..

          • Taky jsem měl sýry moc rád. Jsou tak skvěle udělaný aby moc chutnaly. Ale jak si člověk vyčistí chuť, tak jsou jalový, slaný a dost zvláštní. Takže jestli jste divná a něco si namlouváte, tak to jsme rozhodně dva.

            • Jo jo, sýry, to je kapitola sama pro sebe, bohužel slané sýry se z těla odbourávají nejhůře a to i několik let. Potvrzuji, že chuť na ně opravdu časem přejde, byla jsem velký závislák a jak píše Marek jsou to přesolené hmoty, které proti třeba uzenému tofu nemají žádnou dobrou chuť. Navíc po požití sýra mě druhý den škrabe v krku, nebo mám nezvykle nějaký beďar na čele a ještě mám pak chuť na druhý extrém jako je džus, nebo něco osvěžujícího, abych dorovnala extrém sůl. Nestojí to za to.

          • Ayo, jakou odčervovací kůru jste měla na mysli? Docela by mě to zajímalo, protože se ke mě teď dostal článek o červech, tak nad tím teď přemýšlím. Díky

          • Vítej v klubu “divných”! Prostě se ti vyčistily chutě a proto už cítíš tu chemii na sto honů. Jsi na správné cestě! Taky mě udivuje, kolik lidí řeší mě a vůbec se nepozastaví nad svojí šílenou stravou a vlastní nadváhou. Prostě jít proti proudu se v Čechách nenosí, ale o to víc mě to baví, já s proudem nerada :-).

        • Minulý týden jsem byla u kamarádky. Má 2 děti. 4,5 letého, který vypadá na 3 roky a obědy prostě sám nevezme do pusy, krmí ho! Pak holčičku 1,5 roku. Ta za 2h, co jsme tam byly zbouchla půl talíře piškotů s čokoládou, pak kousala chleba ve vajíčku a zajedla to rohlíkem. Nejedí nic vhodného. Piškotky a sušenky, to ano, mezito ještě nějaký “dětský” jogurtek nebo barevný puding.. Z tohohle se mi obrací žaludek! Taky nedělám vše správně a ještě jsem se nedostala k tomu vysadit lepek radikálně, což bychom asi určitě měly, ale takovéhle děti prostě lituju! My měly s sebou svou kaši a trochu jsem mluvila o tom zdravějším jídle, jak to teď máme, ale těžko se to vysvětluje někomu, kdo nic jiného nezná 🙁

          • Julijano, mám kamarádku s hyperaktivní holčičkou trpící na silné migrény, která v noci mívá děsy. Teda bývávalo. Maminka ji dávala na svačinku nutelku s rohlíčkem a zapíjela to dětskou colou. Když jsem se jí jednou zeptala jestli přemýšlela nad tím, proč je její malá tak “nesnesitelná”, řekla, že to bylo porodem. Což taky mohlo. Když jsem se jí ptala, proč jí dává samé cukry, tak řekla, že ta cola je “dětská” a přece tam není kofein. Když jsem ji řekla, že tam je třeba 20 kostek cukru, jestli by ji takhle osladila čaj, tak se strašně divila, že ji tohle nenapadlo. Nejedeí makrobioticky ani nijak zdravě, ale na moje doporučení ji přestala dávat cukr a holčička už není tak “hyperaktivní” a spí! Sama potvrdila, že když neuhlídá její prababičku, aby ji dala nějaké sladké na malé se to okamžitě odrazí. Je zlobivá, uplakaná a špatně spí. Na ní si ale cením to, že to zkusila. Jiní nad tím mávnou rukou… Co chci říct je to, že maminky jsou ovlivněné reklamou a věří, že kdyby to nebylo pro děti vhodné, tak by se to nesmělo prodávat. Já si to taky dřív myslívala! Fakt. Pamatuju jak jsem dětem s nadšením kupovala brumíka, protože je bez chemické konzervace. Že tam je tolik cukru co v celé bábovce mi jaksi ušlo… :o)

            • Ayo moc děkuji za váš pohled, musí to tak být, jinak by přeci rodiče nedávali dobrovolně dětem takové nezdravé hrůzy. Já to moc nechápu, ale já byla celý život na zdravou výživu ujetá a nějak od přírody mi bylo jasné, že sunar je hrozná umělina a že nic takového moje budoucí děti jíst nebudou. A s tím samozřejmě všechny nesmysly s porcí mléka, vápníku, sušenky, brumíky, juklíky, tvaroháčky ap. Já na TV nekoukám, tak ani nevím co dnes matky ovlivňuje. Je to smutné jak v dnešní době, kdy máme díky vědě prozkoumáno kde co, jíme úplně nejhůř, jak jsme kdy mohli jíst. Čerstvou a zdravou nezpracovanou stravu zná už jen málokdo a jsme pořád více nemocní a málokdo s tím něco dělá. Myslím si, že na žrádlo tady jednou vymřeme 🙂 a myslím to úplně vážně.

              • Helčo, prosím Vás, dotaz úplně mimo tohle rozebírané téma. Burizony, není technologie výroby stejná jako u různých křupek (kukuřičných, rýžových, apod.)? Tzn. že by byly stejně nevhodné. Občas se vyskytují v receptech pí. Strnadelové. A další dilema – hodně nacházím v receptech MUDr.Strnadel. myšutku? To je sušené mléko nebo instatní? Moc těmto věcem nedůvěřuji, tak se chci zeptat, co o tom soudíte?

                • Máte pravdu burizony jsou opět stejné jako kukuřičné křupky. Občas trochu přidat do knedlíků nevadí, ale ideální to není. Myšutka je instatní obilná kaše a to je stejný problém. Raději nepoužívat, nebo jen výjimečně, když není jiná možnost, vše se dá nahradit. Sušené mléko opět obsahuje spousty látek, které nám škodí, zase nechat si ho jen výjimečně.

                • Myšutka (a vlastně i ty burizony) se objevuje docela často v receptech MUDr. Strnadelové, překvapuje mě to, nikde jsem tam nenašla žádnou zmínku, jak často to používat, jestli výjimečně apod. Takže děkuji za odpověď. A mám ještě další všetečný dotaz. Můžu si udělat přípravu na vaření třeba večer dopředu – myslím konkrétně loupání zeleniny, krájení – nestane se ta zelenina opět kyselinotvornou ještě před samotným vařením, když ji zbavím slupky a bude tedy oxidovat? A ještě prosím, zajímala by mě ta očistná kůra dutin podle Šímy. Existuje nějaký odkaz nebo knížka? Děkuju moc.

                • Ono se všechno vyvíjí, paní Strnadelová by další knížku napsala určitě trochu jinak. My jsme to o křupkách také nevěděly a ze začátku je dávaly, ale s těmito informacemi už je dávat nebudu, nebo jen velmi výjimečně a jen pokud budeme v pořádku. Přípravu zeleniny si můžete udělat, i nakrájet, občas to tak také dělám už při večeři a ráno jen vyklopím z krabičky do vývaru a polévka se vaří sama. Jen zeleninu zavřete ať se k ní nedostane moc vzduchu.
                  Kúra dle ŠÍMY pokud si to ještě dobře pamatuji, když tak mě tu někdo opravte, 1 díl anýzu a 3 díly přesličky 5 min povařit, zcedit, stačí celkem polévková lžíce bylin, nechat vychladnout na příjemnou teplotu, nasát od injekční stříkačky klidně velké, lehnout si na záda, hodně zaklonit hlavu, já to dělala z postele, ale někdo tu psal že na míči a do obou nosních dírek si v záklonu vstříknout po stříkačce tekutinu. Vydržet zakloněná pár minut, nebo co vydržíte, pěkně to pálí až někde vzadu v hlavě, ze začátku vám to možná ani dutinami neproteče, potrvá to než se cesta uvolní. Pak nad umyvadlo, vyfrknout jednu dírku, druhou si ucpat, pak druhou, je to fakt žrádlo jak to pálí a co teče, ale je to dobrá cesta, půjdu do toho znovu, jen musím do lékárny pro přesličku.

                • Podle Šímy je to: 1 čajovou lžičku přesličky, třetinu čajové lžičky anýzu (cca 20 zrnek) zalít 250-300 ml vařící vody. 30 minut odstát, do každé dírky aplikovat 2,5 ml a nechat 2-3 minuty působit. 2x zopakovat, tedy 3x celkem. Zbytek se může buď vypít nebo vydrží 35 hodin k dalšímu použití. Dělat co nejdřív ráno. Nedoporučuji dělat výluh ze začátku silnější, zvlášť první prostřik, je to hodně drsné i tak. Děti to prý nepálí. Ale já jsem poprvé myslela, že umřu. A asi je potřeba připravit se na to, že to vyvolá nemoc. A flušu pořád všude jak starej námořník 😀 Teda tajně, jasně 😉 U Šímy jsem nebyla, ale uvažuju o tom, ono je totiž asi lepší, když má člověk někde objektivní porovnání, jak se mu lepší zdraví 🙂 a to on pozná 🙂 Já teda zatím moc ne…ale zase – je to krátká doba, co jím jinak.

                • Děkuji za upřesnění, přeci jen je to už hooodně dlouho, co jsem si tu kúru dělala. Jo a taky jsem to používala max. dva dny, pak už je to divně cítit. Ono nemusíte být nemocná z toho, může to být souhra náhod, nebo vám právě začaly eliminace :-).

                • Děkuju Vám, Helčo. K čemu všemu se tu já nedostanu:)
                  Zkouším teď něco málo přes týden “jíst jinak” a nasadit jinou stravu i synovi (21měsíců). Vysadit mléko, sýry, mouku, cukr, z větší části i maso. Důvodem je neustálá velká únava (řekla bych neúměrná životnímu vytížení), podrážděnost, to, že neustále někde honím cukr a mouku, je to fakt závislost, kterou si uvědomuju a která mi jde na nervy a chci se jí zbavit. Samozřejmě, že mam ještě hodně daleko k Vašemu stravování, i proto, že se to ještě učím a hledám informace. Ale chtěla jsem se ještě zeptat – i když se snažím jíst makrobioticky a když mě honí hlad, jdu vařit jáhlovou kaši nebo něco podobného, ale … mám skoro pořád hlad…Myslela jsem si, že díky téhle stravě bude trávení probíhat tak nějak pozvolně a nebude mě mučit vlčí hlad… Je to přirozená reakce nebo dělám něco špatně. Nemáte podobnou zkušenost a radu, jak se zdravě zaplácnout a obelstít žaludek:)?

                • Taky mám za sebou zkušenosti s hladem. A přijde mi, že tohle jídlo je mnohem lehčí, takže jsem si ze začátku zvykala, že nejsem jídlem ubitá. A taky se doporučuje pořádně kousat a jíst v klidu. Poznám to vždycky, když snídám s dětma a 5x vstávám od stolu. To si pak radši ke snídani sednu sama, když to jde. Ale myslím, že to časem přejde a hlad už nebudete mít tolik. A mezi jídly je dobré se i napít, hlad může někdy signalizovat nedostatek tekutin, ale zase to nepřehánět a nepít s jídlem, raději až půl hodiny po.

                • Hlad může být způsoben několika příčinami. Nejčastější je ta, že tělo neumí zacházet se složitými cukry (všechny celozrnné obiloviny), protože do té doby mělo pouze ty jednoduché (bílá rýže, těstoviny, pečivo, knedlíky, brambory…). A protože je neumí dobře strávit, neuloží si z nich ani nic do zásoby. Doporučuji hodně dobře kousat a ze začátku si k obilovinám přidávat i kvalitní bílou rýži a její množství postupně ubírat. Máte v každém jídle také nějakou bílkovinu? Tím myslím luštěninu, tempeh, tofu…? Jinak je to nevyvážené a hladové. Přidejte si ke každému jídlu semínka a mandle a klidně jezte co 3 hodiny, než se tělo naučí hospodařit a trávit složité = pomalé cukry.

                • Správný nálev od pana Šímy je do 2 dcl hrnku se dají 2/3 čajové lžičky a 20 zrnek anýzu.Louhuje se to 30 minut,ne déle.Já si toho dělám samozřejmě míň a bylinky dávám odhadem,protože nálev vydrží jenom 36 hodin.Taky to pozačátku pálilo,ale po měsíci odeznělo a teď po třch letech nevím co je to bolení hlavy.

                • Díky, tak tykáme, já už se v tom taky ztrácím, ale starší jsem já :-).

          • Tahle neznalost a ovlivnitelnost reklamou je pro mě něco naprosto nepochopitelného. Je to opravdu smutný pohled na takhle se stravující děti a rodiny. Ještě lepší je, když mi tvrdí, že prostě jedí všechno. Houby! Jedí jen nesmysly, všechno je i zelenina, jáhly, oves, kroupy, luštěniny a ne jen průmyslově zpracované potraviny, tedy spíš otraviny!

          • Ando my máme namíchaný bylinný čaj od našeho “programátora” z biorezonancí (vratič, vlaštovičník, pelyněk, třezalka, přeslička, vachta torjlistá, dubová kůra, krušinová kůra a omán) je to hnus fialovej. Já to už 3x vytvracela, takže asi přejdu k tabletám. Naše malá má tohle:
            http://www.finclub.cz/flash-katalog/index.html#/Katalog%20%7C%202013/8

        • Janino, také teď “jedu” v přesličce a anýzu a těch hlenů, co ze mě jde, to si člověk nedokáže představit!Doporučuji opravdu každému. Tři díly přesličky na jeden díl anýzu, zalít vroucí vodou a půl hodinky nechat. Pak dávat injekční stříkačkou do nosu a zaklonit hlavu, já používám veliký balón, když jsem zakláněla krk z postele, tak mě bolelo za krkem, takže, jestli máte veliký skákací míč, tak doporučuji, směle do toho!

          • Šárko, ten míč je bezvadný nápad, při první aplikaci mi málem zkolabovala krční páteř. Musím ho vyhrabat a nafouknout. No, ze mě nejde zatím nic, jen jsem jak praštěná palicí a mám teplotu a huhňám jako kdybych měla rýmu. Ale to přijde 🙂 Doufám, tedy.

          • Holky díky za připomenutí, tuhle kůru jsem u Šímy absolvovala asi před 15 lety a dělala to několik let. Ta bolest je ze začátku příšerná, ale mohu potvrdit, časem se to hodně zlepší a pak už to ani nebolí, i když příjemné to rozhodně není. Jdu si zítra koupit přesličku a zapojím to jako součást jarní očisty.

          • Až mě překvapila ta reakce na přesličku. Dokonce i opar, horečka. Jsem regulérně nemocná 🙁 Nebo jako nemocná, funguju dál, to bohužel musím. A to mi předtím vůbec nic nebylo. Okolo mě každý smrkal, kýchal, kašlal…teď zapadám a nejsem chvíli “divná” 😀 Ale o tom, že si za to můžu sama, o tom ani muk 😉 Trošku mě děsí, jak Hela napsala…”dělala to několik let…” páni, to je na státní vyznamenání 🙂

            • Já jsem trochu extrémista a jestli si to dobře pamatuji, tak jsem si na tu přesličku po ránu tak zvykla, že jsem to už dělala automaticky jako čištění zubů. Vždy třikrát po sobě a nebylo to nějak na dlouho, max. 5-10minut času. Asi byly mezitím nějaké pauzy, ale dobrovolně jsem se k tomu vracela, protože jsem viděla výsledek. Jen nechápu, že jsem na to úplně zapomněla.
              To je dobře Janino, že to jde ven, jednou to přijít muselo!

          • No v přesličce s anýzem jsme taky kdysi jeli. Teda já jsem si to zkusila na sobě. Smrkala jsem snad dva měsíce v kuse. Huhňala, a bolela mě hlava jak střep, ale rok jsem pak byla zdravá… jenže je to fakt mučírna, ale asi zase začnu jak vás tak čtu.
            Hlavně se snažím ukecat na to naši astmatičku. Zatím teda do ní anýz s přesličkou jen leju. Vyšlo jí to i na biorezonanci jako kombinace přímo pro ni. Dokonce ji to jednou zastavilo dušnost. Do nosu si to ale odmítá lít… 🙂 možná použiju násilí 😀 😀

          • No když o tom přemýšlím, tak já vůbec nevím, proč to dělám 😀 Nemocná vůbec nejsem, opravdickou rýmu jsem měla možná před rokem… Jestli fakt nejsem divná 😀 No vlastně jsem si vzpomněla – nechci mít sennou rýmu v létě 😉 Ayo, násilím nevím. To snad ani nejde. I při veliké disciplíně a odhodlání mám co dělat, abych při pohledu na dvě naplněné stříkačky nezačala řvát a utíkat z domova 😀

            • Fakt se to zlepší a nebude to tolik bolet! No a senná rýma je zalepené tělo, dokud se nezbavíte všech hlenů uvnitř, bude se projevovat. Při přísné MB dietě mizí během pár měsíců.

          • Ze začátku jsem si taky myslela, že ty hleny prostě vysmrkáma bude to, ale ucpaný nos a jako by knedlík v krku mám stále. Ale jsem ráda, že to funguje, můžete prosím Heleno ještě poprsat svoje zkušenosti? Kůru jste prováděla několik let v kuse, vždycky ráno? Já toho nejvíc vysmrkám až tak po páté aplikaci do nosu, takže na to potřebuju alespoň půl hodiny a to až začnu chodit do práce nevím, nevím. Ale za zdraví to samozřejmě stojí. Vůbec nechápu, že jsem na tuto proceduru nenarazila dřív a to jsem očistu bylinkami prošla u jedná paní, co mi četla z očí. Doporučujete navštívit přímo pana Šímu? Já věřím tomu, že když do sebe nbudu cpát komerčně spracovávané “jedy”, bílou mouku, cukr, mléko, tak se tělo vyčistí samo, ale zase na druhou stranu, když je mi zle, horečku nikdy nemám, takže imunitní systém asi slušně zhuntovaný (a to je mi 29 let), celý život “ujetá ” na zdravou stravu, sportuji, věnuji se duševnu. Muselo se něco stát, abych se dala na “jinou”cestu…

            • Tak to jste hrdinka vy, pět aplikací jsem určitě nedělala, max. tři a když to ze začátku hodně bolelo, tak jsem to udělala jen dvakrát. Čištění dutin jsem dělala jen ráno a třeba i na pár týdnů vynechala a zase se k tomu vracela, cítila jsem, že mi to dělá dobře, ani nevím, kdy jsem přestala, protože asi před 3 roky jsem vyhazovala stříkačky a přesličku, ale pár let to tam asi bylo schované. Pan Šíma je pro mě zvláštní druh, určitě rozumí irisdiagnostice, ale lečí hlavně bylinkami a syrovou stravou a tu my zase tolik nepropagujeme. Každopádně když jsem tam někdy v 25 letech byla, tak mi také nasadil tři dny jen syrovou zeleninu a k tomu ty čaje. Samozřejmě jsem do 2 dnů lehla a měla angínu, dokonce s horečkou, což byly určitě eliminace, zvládla jsem ji bez léků a tělo si pomocí bylinek vyčistila. Dneska jsem trochu dál a myslím si, že není potřeba se cpát syrovou stravou, hlavně ne v zimě, ani bylinkami, když se nebudu cpát jedama, tělo se dokáže do harmonie dát samo, ale to čistění dutin je dobrý způsob jak udržet jeden z odpadních kanálů čistý. Mně tenkrát pomohl hlavně psychicky, po vysazení antikoncepce jsem 2 roky nemenstruovala a doktoři mě chtěli léčit hormony. Díky jeho víře, že se to srovná jsem to nejedla a nechala na sebe řvát docentku, když jsem jí léky přinesla zpátky, že nikdy nebudu mít děti, že jsem se zbláznila poslouchat nějakého léčitele. A fakt mi to za 2 roky samo naskočilo a neměla jsem žádný problém otěhotnět. Bez něj bych si to asi sama tenkrát netroufla.
              Horečky jsou za odměnu, ale nebojte, když budete jíst dobře, zase se vám vrátí, je potřeba je vítat a ne srážet léky, však mají obrovský význam.
              Jestli máte pořád knedlík v krku, vynechte veškeré mléčné výrobky i máslo, to je nejdůležitější, pak vše z mouky, ta také zahleňuje a lepek a také ovoce i tepelně upravené, může se vám nejdřív přitížit, ale pak to všechno vyleze ven. Od středy začíná masopust, trvá až do Velikonoc, ideální doba na odlehčení nejen od masa.

          • Možná už jsem to tu psala, ale ukecala jsem naši astmatičku na proplachy anýzem a přesličkou. Po 4 dnech ji proplachy začlay štípat (asi se konečně probouchala tou svojí klasickou rýmou) Má na obličeji mapy červených fleků, doufám dobře, že to je díky pročišťování, že jo?

          • Ayo, mě to naopak štípalo prvních 5-6 dnů. Pak to bylo postupně lepší a teď už jen trošku nepříjemné, ale už nic kritického. Mapy po obličeji se mi nedělaly, ale jinak to bylo fakt příšerné. Teplota, bolest hlavy, únava. Prostě to špatné muselo ven. Jsem zvědavá, jak kombinace MB a prostřiků ovlivní sennou rýmu.

            • Senná rýma signalizuje, že je tělo zalepené hleny, takže pokud už je vše venku, můžete se jí zbavit. Náš kamarád se jí zbavil za půl roku přísné MB a to měl hodně těžkou formu.

            • Holky tak jsem se do proplachů taky pustila a je to mnohem horší, než si pamatuji! Nebo mám ty dutiny o mnoho horší, že to tak stráááááášně pálí. Pravda je, že jsem si udělala hodně silný roztok, já jsem zase povaha, že když už se do něčeho dám, tak ať to stojí za to. Horší je, že mi to chce pomáhat aplikovat můj 4 letý syn, takže mi narval do nosu celou stříkačku na jeden zátah, myslela jsem že budu ječet. Ale ve výsledku to bylo menší trápení, než když si to tam posílám po kouskách pomalinku sama.

              • Helčo (i ostatní), vy toho Šímu uznáváte? Já jsem u něj nebyla, osobně ho neznám, kdysi mi kolega na něj dal číslo, já k němu nakonec nešla, narazila jsem na něj znovu až po letech, kdy jsem si asi před 14 dny v Mf dnes přečetla článek o seriózních postupech alternativní léčby jakou je například homeopatie, a šarlatánech typu Šíma, kde ho zařadili k podvodníkům, který léčí výplachy i rakovinu varlat, na což prý následně zemřel jeho 27-letý pacient, který se řídil výhradně jeho radami. Psali tam lidé, kteří ho navštívili, že je to arogantní člověk, který neuznává nic než své postupy. Tak já nevím. Jaké máte osobní zkušenosti? Co si o tom myslíte?

                • Ivo, článek na MF jsem taky četla, ale ta redaktorka na mě působila s prominutím jako blbka. U Šímy jsem nebyla, osobně ho neznám a je mi celkem fuk, jestli je arogantní. Potřebuji se zbavit senné rýmy, na sebe dokážu být ras a co mě nezabije, to mě posílí 🙂 Takže když jsem se před měsícem náhodou na netu dostala na stránky o Šímovi, řekla jsem si, že to zkusím, protože tím nic neztratím. To co říká, má logiku, logiku miluji a když ji miluješ, není co řešit 🙂

                • Jani, já to četla taky a udělalo se mi z toho trochu černo před očima a pořád jsem nevěděla, jak se tu zeptat. Ať Šíma řval nebo neřval na tatínka malého kluka, to soudit nebudu, ale! Vyhrožovat, že: “Jestli ho milujete – vysaďte mu ty léky! Milujete ho? Tak to udělejte!” Léky, které jsou pro něj v danou chvíli životně důležité? I třeba antiepileptika? Dle mého-tohle by si dobrý léčitel, přírodní člověk, který chce dobro pro ostatní, dovolit neměl! Taky jsem si tohle vyslechla od podobné paní a víc jsem tam nešla. Takovýhle přístup k rodičům, kteří hledají pomoc pro své děti, neuznávám, i kdyby ten člověk měl 100% pravdu. Nic mu nebrání se slušně chovat! I dr. Strnadelová píše a mně i řekla, že samozřejmě nevysazovat nic hned! Jinak pro dospěláky – nic proti! Pokud jim vyhovuje jeho přístup a léčení..

                • Souhlasím. Když je člověk zoufalý, rozhodně nepotřebuje, aby ho ještě někdo citově vydíral nebo na něj řval. Potřebuje hlavně uklidnit a slušné chování je podle mě samozřejmost. Na tom článku se mi líbilo, jak tam psali, že dobrý léčitel přistupuje ke svým schopnostem s pokorou a to si myslím i já. Naopak mě zaráží, že Šíma sám o sobě kdesi řekl “já ty bylinky neznám jménem, já se na ně prostě kouknu a někam si je zařadím”- tak to mi zrovna moc logické nepřijde, na takové nadpřirozeno rozhodně nevěřím. Souhlasím s tvrzením, že za každým dobrým léčitelem stojí dobrý učitel, to, myslím, logické je. On je taky rozdíl, pokud člověk řeší sennou rýmu nebo epilepsii. Ale přesně, každému vyhovuje jiný přístup, proto komu pan Šíma sedne, ať ho navštěvuje. Já osobně bych měla velký problém mu věřit.

                • Však to je v pořádku, že ho navštěvují lidi, kterým vyhovuje. Pochopila jsem, že i přes jeho tady probíranou aroganci, hodně lidem pomohl a to je, myslím, nejdůležitější. Každý musí najít svůj způsob řešení, svoji cestu. Ať je to strava, léčba, cokoliv. Zodpovědnost za sebe, za své dítě má stejně každý sám (i když někteří to neradi slyší). Netroufala bych si hodnotit, jestli je rozdíl v řešení senné rýmy nebo epilepsie. Epilepsie může mít velice lehkou formu a senná rýma velice těžkou. Ale to už je o něčem jiném.

                • Tak pak dejte vědět, jsme zvědavé také. Jen chci říct, že senná rýma znamená, že je tělo pořád zalepené od hlenů, takže když úplně vynecháte mléčné výrobky, máslo, mouku, pečivo… tak se jí zbavíte i bez Šímy.

                • Pana Šímu jsem navštívila někdy před 15 lety, takže nemám čerstvou zkušenost a tenkrát byl dle mě pokornější. Mně osobně pomohl právě podporou a vírou v mé tělo, že nemám brát ty děsné hormony, co mi paní docentka napsala na vynechanou menstruaci, že se to nahodí samo. Nahodilo po 2 letech a problém otěhotnět jsem rozhodně neměla, jak na mě řvala docentka, když jsem jí přišla hormony vrátit.
                  Od té doby se hodně se vypracoval a tolik věří svým metodám, že nepřipouští jiné možnosti a to mně osobně vadí. Navíc arogance, o které jsem tedy jenom slyšela, si myslím k člověku, který má pomáhat lidem nepatří. Napsal i knihu, asi stojí za to si ji přečíst, ale jeho metody čištění jsou dle mě dost agresivní, fakticky postavené na extrémním jinu (syrová strava, hladovky, pití bylinek, koupele, výplachy). Jinak naprosto souhlasím s tím, že všechny nemoci vznikají z toho bordelu, co si v sobě nosíme a když se to někde projeví nemocí, místo abychom s tím něco sami udělali, necháme si napsat nějaký prášek a pak se divíme, kde jsme “chytli” rakovinu.
                  Mně víc sedí a funguje čínská medicína, kde se řeší oba póly, jak jin, tak jang a i nemoce se rozdělují podle toho, zda je způsobil nadbytek, nebo nedostatek jangu, nebo jinu a dle toho se léčí. Takže výplachy dutin určitě jo, je to další odpadní cesta, kterou je dobré udržovat čistou, ale asi bych je nedělala pořád, jen v nějaké kúře. Syrová strava jen v létě a nepřeháněla bych to s ním, protože to pak kvasí v břiše a místo odlehčení vznikají další toxiny, hladovku občas ano, bylinky jen pokud se potřebuji zbavit nějakého jangu a bylinky jsou jin a zase jen kúru a dost. To je můj názor.

                • Souhlasím. Hezky napsané a shrnuté. S prostřiky budu za pár dní končit, dám si týdenní pauzu a pak ještě vydržím měsíc. A uvidím. Kolikrát si říkám, že je neuvěřitelné, co člověk ráno stihne, když chce 😀

              • A ještě bych chtěla poprosit o radu: Jsem nachlazená a neskutečně mě bolí při polykání v krku, mám zvětšené uzliny, co byste mi na to poradili? Díky moc.

                • Já poslední dobou nedělám nic a ono to přejde, ale když to hodně bolí, asi bych si udělala zábal na krk, plena do studené vody, na to suchá ideálně vlněná, aby se to neprosáklo, zabalit do tepla třeba šálou a nechat hodinu zapařit, žádný igelit mezi to! Jukněte do Strnadelové, určitě tam bude nějaká rada.

              • Strašně to pálilo. Příšerně. Navíc jsem si napoprvé udělala taky silný roztok, trochu omylem, ale myslela jsem, že umřu, fakt. Teď po měsíci je to už pohoda, ani neproplachuji třikrát za sebou, stačí jednou, dutiny jsou čisté.

                • Máte pravdu, dneska to byl třetí den a bylo to o chlup lepší, dokonce podruhé jsem měla i příjemný pocit, 3x za sebou jsem to zatím nedala.

                • Já najela hned od začátku 3x za sebou, ale přiznávám, že jsem se i modlila 😀 😀 😀

    • To co tady popisujete je dost hrozný. My naštěstí takhle jíme celá rodina, takže zažíváme nepříjemný reakce jen ze svého okolí. Tchýně to vůbec nerespektuje a když je syn u ní, tak ho krmí kdečím ( nejčastějc tavený sýr – blééé) a moji rodiče si myslí, že patříme do nějaké sekty. Protože bez toho aby vám propláchli hlavu se nemůžete pro takové jídlo rozhodnout – to prostě normální člověk neudělá. Kupodivu to nejlíp přijali v práci. Občas proběhnul fórek o pastvě a krávě, ale už je to dobrý. dokonce se ke mě přidávají a tak jsme dva vegani, jeden skoro vegan a jeden prasožrout( ten nám to trochu kazí). Ale trvalo to asi tři roky. Jinak pro lidi co zastávají klasické jídlo, a že bez masa a mlíka to nejde, tak mám jeden vzkaz. Jsme parta tesařů, která se v práci docela nadře a rozhodně nejsme žádný vychrtlí a podvyživení kloučci (měřím 190cm). Jde to a člověk má víc energie. Přeji ať se vám všem daří překonat tyto problémy a zkuste vytrvat. Je to běh na dlouhou trať, ale vyplatí se. Hodně štěstí. Marek

      • To je můj sen…potkat takovýho chlapa (klidně i ženskou) :o)
        Četla jsem o Vachlerovi, že prý přestal být vegetariánem, tak jsem trochu posmutněla, že to vzdal….já tele, nedočetla jsem do konce! Stal se z něho vegan! Vždycky jsem ho za to obdivovala. To se prostě nenosí – kolem mě nikdo takový taky na hony není! Asi před 15ti lety jsem nejedla 3 roky maso a byla jsem taky pro všechny za magora, stále mě řešili, nutili! Dodnes se nedotknu králíka vůbec a z masa je mi těžko a myslím, že znovu přitvrdím, ať si říkaj, co chtěj, moje tělo ho přirozeně nesnáší, já jsem prostě zeleninová a zrníčková. Taky jsem se trochu vymkla – moji rodiče mají doma stálé zásoby, třeba 70kg cukru je normál, 3 plata mlíka, 15x máslo, sádlo, tuky na pečení, brambory jsou DENNĚ! Už dávno se mi to zhnusilo, jenže je už nikdy nikdo nepředělá.. Proto možná já přemýšlím jinak, i když se tak zatím na 100% nechovám.

      • Marku moc děkujeme za vaší reakci, jsme moc rády, že přibývají i muži, nebo spíš chlapi jako jste vy, zatím jste vzácné zboží, ale je vidět, dle vašeho komentáře, že je to nakažlivé. 🙂 Holt v této zemi se něčím lišit je prostě problém. Pozitivní je, že nás jiných pořád přibývá.

      • Super!!!Hned to má rodina a kuchařka jednodušší, když jim to tatínek nekazí:) Můj přítel moje výtvory taky jí, občas s kritickým, občas s pozitivním ohlasem, ale rozesmálo mě, když náš kamarád po tom, co se doslechl, že jsme měli k obědu luštěninové karbanátky, nechal vzkázat, že mého přítele opravdu obdivuje, že je fakt frajer, že něco takovýho dokázal sníst. Ani jsem netušila, že i něco takového se dá obdivovat. Takže se při jídle snažím na přítele házet obdivné pohledy:)))

        • Chtěl bych se pochlubit, že nejenom to rodině nekazím, ale když mám čas tak i vařím. A dost si to užívám. Pěkný den.

          • Rád bych vám napsal, že takový jsem až poslední 3 roky. To co tady popisujete za problémy s partnerama, jsme si se ženou už prožili. Nebylo to kvůli jídlu, ale při pohledu zpět musím uznat, že jsem vyváděl hrozný věci. Obdivuji svou paní za trpělivost. Já na jejím místě bych mě už vyhodil z bytu nebo si najal někoho aby mě zmlátil. Tím chci jen říct, že žena vydrží víc než člověk, a že se už brzy určitě dočkáte změny. Hodně štěstí do života

    • Málokdo to má ideální ve svém okolí i v rodině a často chybí ty správné důkazy, protože po skvělém začátku často přijde hubnutí, eliminace, vracení se nemocí, kterých se tělo chce úplně zbavit a pak vám nikdo nevěří, že to, co děláte je zdravé. Výsledky nejsou hned, ani často vidět a pokud nebojujete zrovna s vážnou nemocí, nemáte v podstatě žádný důkaz. Kdo nezná, neví, nezná souvislosti, proč by si dobrovolně sahal na svoji často jedinou slast a to je dobré jídlo. Horší je to, když vám hází klacky pod nohy a vy víte, proč má dítě rýmu a kašel a těžko někoho přesvědčujete, ať mu teď nedává nic z mouky, ovoce a mléčné výrobky…
      Chce to vytrvat, jít sám dobrým příkladem, snažit se, dokud máme děti ještě pod naším vlivem, aby jedly co nejlépe, u babiček nastavit jasné hranice co už ne, na cesty vozit vlastní dobroty a třeba do těch našich děti zasejeme alespoň to, že na to budou zvyklé a budou tomu rozumět, proč jíme jinak. Stejně jednou půjdou vlastní cestou a nedělám si iluze, že to bude jen MB, spíš se k ní třeba jednou zase vrátí.
      Jinak já to s manželem také nemám ideální, o naše jídlo kromě polévek a salátů nestojí, respektuje mě, ale když pro malého vaří on, udělá si to většinou po svém, naštěstí to není zase tak často a sladkosti se u nás nevedou. Také jsme měli kvůli jídlu krizi, já to přestala tolik hrotit a snažím se hledat společná jídla, co si s námi dá a jsou ještě na hranici našeho stravování. Když jsme sami o to jíme lépe.

      • V jednom dílu od Anastázie, nevím v jakém, dá syn Anastázie svému otci, Vladimíru Merge, byliny, aby se očistilo jeho tělo před splozením dalšího potomka – dcery. Vladimírovi je pak zle, zvrací, myslí, že umře a na svého syna se zlobí, co mu to dal. Pak se ale ozdraví a je mu dobře. Jeho tělo se vyčistilo.

  12. Milá Marie,
    dekuju Vám za Váš komentář. Můj sedmiměsíční syn má taky atopický ekzém od4.měsíce (rozjel se mu po očkování). Nejím mléčné, pečivo a snažím se vynechat cukry (ale to někdy ulítnu) a stejně se ho ekzém drží na ručičkách nožičkách i tvářích, ale alespoň ž jej nemá na celém těle. Potřebovala bych ještě radu co vynechat nebo jak pomoci ..:)

    • Exému se zbavíte, až vysadíte lepek, ale úplně, opravdu bez něj se z toho nedostane. Známe osobně hodně případů, i jsem zažila, jak ročnímu chlapečkovi někdo dal omylem lžičku bulguru (což je pšenice=lepek) a jak druhý den olezl na tvářičce. Týden trvalo, než mu to úplně zmizelo. Zkuste bez lepku vydržet (bohužel je skoro ve všem z obchodu, pečivo, sušenky…) a už po týdnu by mělo být vidět zlepšení, jen nesmíte sníst ani zrnko. Prospěje vám to oběma.

  13. No ale proc ja to vlastne pisu pod tenhle clanek, chtela jsem povodne rict ze tim ze mala nesmi mleko a vyrobky z nej tak se stale setkavam v okoli s reakcemi typu… Chudinka to urcite nemela z mleka… Prece ji bude chybet tolik vapniku a rozpadnou se ji kosti… Jak ji muzes chudince misto obycejnych testovin s rajcatovym protlakem zasypanych parmezanem davat celozrnne testoviny se zeleninovym protlakem..??
    Kdyz uz jdeme na Pizzu… Jen vyjimecne… Tak bez mozarelly a s grilovanou zeleninkou?? A nebude mit z tolika zeleniny a celozrnych vyrobku ridkou stolici chuderka??
    No chuderka v zadnem pripade ridkou stolici nema, je to vesele a ucenlive dite ktere krasne spinka celou noc a rano se budi s usmevem a plna energie a uz mame za sebou druhou zimu jen s jednou lehkou rymou.. Jeste nikdy nemela antibiotika.

  14. Ahoj holky, omlouvam se za nedokonalou cestinu bez hacku a carek ale jsem v zahranici a ipad mi v tomhle nejak nechce vyhovet:)))
    Moc se mi libi Vas veb, narazila jsem na nej nahodou kdyz jsem hledala veganske recepty a od te doby je mezi mymi oblibenymi strankami.
    Take mam zkusenost z uzdravenim 17-mesicni dcerky ktera mela atopicky ekzem v lehke forme vicemene od 3 mesicu, zkouseli jsme vsechno mozne, od omezeni kazdodenniho vecerniho koupani v udajne tvrde vode pres nezpocet ruznych kremu az po kortikoidni mast… Ano ta sice zabrala ale jiz 3 dny po ukonceni kury se nam ekzem vratil… Ekzem nebyl tak hrozny, mala ho mela jen na stehnech a obcas na rukach takze vichni lekari se na me divali jak na matku, ktera nema co delat s naprosto zdravym ditetem a tak beha po doktorech a vymysli diagnozy.. Vsichni mi jen dokola tvrdili ze to do 3 let prejde samo a kdyby se to nahodou zhorsilo tak mazat kortikoidni mastickou. Tu jsme ale nakonec nastesti nepotrebovaly. Jednoho rana se mala vzbudila a mela ekzem i na tvarickach tak jsem si se slzami v ocich rekla dost! Asi kazda mama dokaze pochopit jak moc jsem si prala aby to radeji potkalo me, ale ne moji holcicku a tak jsem zacala shanet informace o alternativnim zpusobu lecby a take o om proc vlastne nase telo reaguje ekzemem.. Potom jsem nasla vyborneho homopata ktery mi rekl ze mala je v poradku, nema zadne zavaznejsi problemy jen ma problem stravit nejakou slozku v potave kterou ji nejspis predavam i ja v materskem mleku, doporucil mi prestat kojit (mala uz mela 16 mesicu), dal male jen lehke homeopatika ktere usnadnuji vylucovani skodlivin z tela, vit.D a zakazal vekere mlecne vyrobky. Nechtela jsem prestat kojit, mame to totiz jako nas osobni riual pred spanim a po probuzeni a tak jsem si rekla ze radeji vysadim mleko a vsechno z nej take a uvidime.. No presel mesic a mame po ekzemu jen matnou vzpominku v podobe svetlejsich skvrnek v mistech kde byl.. A to v lete dozeneme opalenim! zijeme v Italii takze leto tady mame o trosku driv;) momentalne jsme cela rodina bez mleka a mlecnych vyrobku a ja se ucim varit jinak a musim rict ze se mi to dari a doma mam dost pozitivnich ohlasu!
    Omlouvam se za tak dlouhy komentar ale zkratit to neslo..

  15. Bozi clanek…. Ja ted resim podobnou vec – a to zdaleka nedodrzujeme vsechno a na 100%! Nicmene napr. mleko a mlecne jogurty vynechavame a mam od tchyne peklo! Ty reci co vede – “vy si jezte co chcete, ale to dite musi mit mleko, maso a brambory”! Kazdemu o tom vyklada, jak jsme divni (coz mi ani tak nevadi), ale pak se vytasi s tim, ze male do 3 let zkolabuje pater, jelikoz ma urcite malo vapniku… Ja se branim, nicmene jelikoz teprve zaciname (par mesicu) nemam jeste po ruce vsechny argumety a tapu… Nerada tam jezdim, tlaky se neustale opakuji a ja uz toho mam dost. Nicmene je to manzelova matka a je potreba s nic vychazet…. aaaach jo. Poradi mi nekdo?

    • Hanko, tohle řeší každá druhá máma, máme to s Evou i my v našem okolí, každá trochu jinak. Radím spíše neargumentovat, pokud nejste pusa prořízlá, zamotáte se do toho. Někdy je lepší moc nezdůrazňovat svoji jinakost, s díky odmítnout nabízené nezdravosti a při domlouvání se na návštěvu se zkusit domluvit, co vám uvaří. Vždyť stačí říct, že se poslední dobou necítíte dobře, nebo jste unavená, nebo vás třeba bolí žlučník a že se snažíte trochu ozdravit jídelníček, o makrobiotice ani muk. A jestli by vám neuvařila třeba jen zeleninové rizoto, nebo fazole s rýží, či cokoliv co zvládne. Oni se spíše nehádají protože vy odmítáte jejich jídlo, ale protože mají pocit, že odmítáte je. Zkuste je zapojit v něčem co umí a vám by to prospělo. Třeba dělají dobré povidla, nebo křížaly, nebo domácí zelí… Když budou vědět, čím vám udělat radost, tak to třeba nebudou až tak řešit.
      Jinak jestli chcete argumenty, podívejte se na naše poslední články o mléku http://www.jimejinak.cz/2012/11/mleko-zaklad-jidelnicku/

  16. Dobrý den, na Vaše stránky jsem náhodou narazila včera a jsem z nich nadšena. Myslela jsem si, ze se stravuji celkem zdrave, ale mýlila jsem se 🙂 nyní uz tuším, odkud je ta moje stala únava, nevolnosti, alergie ( od dětství)… Bohužel me deti (2 a 4) se stravuji obdobné, ale navíc neustale vyžadují sladkosti, vybírají si v jídle, pozoruji u nich i zvysen neklid, nesouatredenost, je to začarovaný kruh. Jsem rada, ze jsem objevila Vaše stránky a recepty a pokusím se udělat maximum, abych naše stravovací zvyklosti po krocich změnila. Dokázaly byste mi poradit, jak nejlépe odnaucit deti sladkostmi? To je momentálně nás největší problém. Děkuji.

    • Milá Jano, všichni potřebujeme sladkou chuť a děti obzvlášť, protože je to jejich první chuť (mateřské mléko je sladké), se kterou se setkají. Asi to nejjednodušší, co můžete udělat, je zbavit se doma všech nezdravých sladkostí (někomu je dejte, nebo vyhoďte) a nahraďte je zdravější variantou, až budou mít na něco chuť. Upečte nějaký zdravý dezert, nebo udělejte pudink, burizonovou mozaiku, ovocný agar, pohár, celozrnný štrůdl…
      Vše je o energiích, pokud jíte slané, budete přirozeně toužit po sladkém, aby se jin a jang vyrovnalo. Proto co nejvíc uberte sůl při vaření, zařaďte denně dušenou, nebo napařovanou zeleninu do sladka (mrkev na cibulce + špetička soli je ve výsledku sladká, zelí, kapusta, dýně, nishime zelenina vše je nasládlé), aby se zdravě uspokojila chuť na sladké už při běžném jídle. Pokud budou chtít potom mlsat, mějte připravenou zdravou variantu, čtyřleté dítě se dá ještě dobře přenaučit, máme s tím zkušenosti u kamarádek.
      Bohužel komerční sladkosti i domácí běžné bábovky, bublaniny ap. obsahují jednoduchý cukr, který se velmi rychle dostane do krevního oběhu a děti jsou pak jak utržené ze řetězu. Nejen že to narušuje jejich soustředění, ale aby tělo odbouralo jednoduchý cukr, potřebuje na to minerály, které krade z kostí, zubů…
      Určitě si přečtěte knížku Radost ze zdravých dětí od Strnadelové, jsou tam výborně popsány souvislosti.

  17. Dobrý den, dnes jsem se opět rozlítila. Přítel jel s dcerou na výlet a chtěl jenom okurku a dcera rýžové chleby. Tak to dostali. Prý si dají oběd, s čímž jsem nesouhlasila. Když přijeli, nechtěli mi říct, co jedli a pak jsem zjistila, že sušenky Disko a “chutnější” oběd než vařím já. Já dceři 3 roky buduji zdraví a přítel mi to takhle kazí. Je mi z toho do pláče. Když jsem naznačila, že už ji s ním samotnou nepustím, řekl, že to pak opravdu bude řešit se sociálkou. Děda se prý už byl na sociálce zeptat. Jemu vadí, že “nezná” cukr, maso. Myslím si, že tohle sociálka asi neřeší. Já se jen bojím, že mě to moje úsilí bude stát vztah. Když dceři říkám, ať nejí, co jí dá taťka, přede mnou řekne, že jo. Když to nevidím, samozřejmě to sní. Prý jí bude dávat, co jí nedávám já. Dnes se mě zeptal, jestli jsem sušenky Disko nikdy nejedla. Samozřejmě, že jo, ale už je nejím. Nevím, jestli si mám říct dobře, měla jenom tohle a tohle, zase to nějaký čas mít nebude, mohla mít ještě něco horšího. Já jsem z toho vždycky špatná a přemýšlím, čím to napravit. Bohužel je to o těch zakořeněných zvycích a návycích. prý to nemám v hlavě v pořádku. Mějte se krásně a děkuji za tyhle super stránky, kde jsem se dověděla informace, které nepíše ve své knize paní Strnadelová.

      • Dobrý den, mockrát děkuji i za vaši odpověď. Trochu jste mě uklidnila. Máte to horší než Eva, ale žít se tak asi dá. Mám moc ráda tyto stránky, jen tak dál!!! Mějte se moc fajn.

    • Milá Ufounko, je u vás od nějaký pokrok? Moc by mě to zajímalo, protože jak jste to tady popisovala v létě, tak to mám já doma v bleděmodrém. Manžel si zarytě stojí za svým, za mými zády dětem dopřává, co já bych jim nedala. Jídlo bez masa není jídlo, mandarinky v zimě jsou v pořádku, stejně jako komerční sladkosti každý den. Jsem z toho zoufalá. Nějak mě nenapadlo řešit s ním výživu našich dětí, než se narodily. Respektoval, že jím dost jinak než on, takže dřív jsme zásadní střety v tomto směru neměli. To se ale změnilo po narození dětí. 🙁

      • Milá Dano, pokrok není. V půlce října to všechno vyvrcholilo předběžným opatřením od soudu, kdy dceru předali do péče babičky a jejího přítele. Já jsem se musela od mého přítele odstěhovat, protože mi zrušili trvalé bydliště. Přítel, když není v práci, se o dceru stará a může ji vidět kdykoli chce, protože ona bydlí pořád u něj, je to 2. bytová jednotka jednoho domu. Prostě největší podraz na světě. Touto stravou jsem se začala zabývat když bylo dceři asi půl roku. Nyní dcera jí “normálně” a taky má pořád rýmu a kašel a teď i teplotu. Strašně mě to užírá, že nemůžu nic dělat. Vidím ji 2x za týden. Řeším to přes Ligu lidských práv a krizové centrum. Moje mamka a lidé z nejbližšího okolí, co se mnou cítí, mě hodně podporují a myslí si, že to byla blbost, mi tohle udělat.

        • Je to vůbec možné, že to u vás došlo tak daleko? To váš partner uvedl u soudu jako hlavní důvod jiné stravování? A oni mu na to skočili, aniž by se tím někdo seriózně zabýval? To je šílené! Mám hrozný strach, že to tak může dopadnout i u nás, proto jsem dětem polevila víc, než bych chtěla, ale prostě o ně nechci přijít. Prý se mnou nemají žádné dětství, když jim nedopřeji běžné sladkosti… Co dodat…

        • Ufounko, ráda bych Ti poslala soukromou zprávu nebo mail, ale nevím, jak se to dělá. Prosím napiš mi mail na sebe. Nebo prosím o radu,jak na to.

  18. Obdiv, obdiv, obdiv… Obrovský obdiv! Já měla tak velikou chuť a odhodlání dělat vše “jinak”, začala jsem myslím dobře, ale tlakem okolí jsem se nechala převálcovat… Je mi teď z toho až bolavo, když si uvědomím, co všechno nechávám děti sníst… Vím, že oproti dalším lidem jíme přeci jenom zdravěji než je běžné, ale to nestačí…
    Můj muž je ale spíše “bohužel” vystudovaný potravinářský odborník a není to s ním jednoduché… Spoustu věcí mi umí vysvětlit, pojmenovat atd., ale na druhou stranu je nepružný a neochotný přemýšlet i jinak než je naučený… Zcela striktně odmítá stravu bez masa a mléčných výrobků, to přes něj prostě nedostanu… Je to těžké, pokud není podpora v partnerovi, ta se pak o to hůř něco prosazuje u babiček atd…
    Nicméně díky za Vaše slova 🙂 Zmítá mnou sice střídavě velká chuť se do toho zase pustit a na druhé straně děs z toho, jak to půjde těžko, když jsou mé dětičky tak “masíčkové” a mléko by nejraději pily od rána do večera, ale když se chce…
    A moc se, Evi, těším na Váš příspěvek o tom, jak Markétce vysvětlujete “co jíte” a “co nejíte, bo to je chemie” 😀 přesně takové tipy bych teď potřebovala jako sůl! 🙂

    • Souhlasím s Vámi, že Eva a Helča mají obdiv a nenechaly se převálcovat okolím. Měly k tomu hlavně zdravotní důvody. Když problémy nejsou, tak nás to tolik nenutí to změnit. Ale myslím si, že je to “časovaná bomba”, která se tak jako tak projeví. Když ne teď, tak v příští generaci, ale na to si každý musí přijít sám. Taky to nemáte s manželem jednoduché. Máme bohužel odmalička zakořeněné špatné návyky a názory, které někdy jen těžko měníme. Co jsem tady od Evy a Helči pochytila, že lze kravské mléko nahradit např. rýžovým, ovesným. Když to nepůjde hned, tak postupně ubírat kravské a přidávat obilné. Jak píšete, když se chce, všechno jde. Držím palce!

  19. Dobrý den, hezky se to všechno čte, ale u nás to není zrovna ideální, protože přítel s touto stravou nesouhlasí. Dceři (3 roky) takhle vařím odmala. 2,5 roku jsme bydlely u mé mamky a přítel u svých rodičů. Vařila jsem zdravě, jak jsem chtěla. Teď bydlíme jako rodina 4 měsíce a hádáme se jenom o jídle. Přítel si vaří sám většinou maso a těstoviny, chleba, mraženou pizzu v mikrovlnce. 2x týdně dával dceři chleba s máslem, což je podle mě menší zlo. Vadí mu, že má 3x denně obilovinu (podle něj kaši). Zdálo se mi delší dobu, že má po chlebu a přesnídávce řidší stolici a někdy ji bolelo bříško. Taky byla asi měsíc pořád zahleněná asi v krku, tak jsem ji nechala otestovat přístrojem EAV a zjistilo se, že má zátěž na pšeničný lepek. Prý to není ani alergie ani celiakie, nemusí to být trvalé. Přítel jí přestal chvíli chleba dávat, i babička přestala zlobit se sušenkou. Taky se mu nelíbí, že moc nepřibývá. Před měsícem měla 11 kg. Tento týden mi začal on a děda vyhrožovat sociálkou. Přítel jí chce 2x týdně celý den dávat jídlo podle sebe, co on uzná za vhodné. Říká, že si to dělám po svém od jejího narození. Prý myslím jen na sebe. Nevím, jak jí mám vysvětlit, že nemá jíst např. maso s těstovinami nebo koláč od tety (po tom ji zase bolelo bříško a měla řidší stolici), nebo to, co nezná. Od dětí si nic nevezme. Sama jsem se před 2 lety díky této stravě zbavila letitého ekzému na rukou, který se mi ani v zimě nevrátil. Jediná moje mamka si myslí, že to dělám dobře, taťka s tím také nesouhlasí od začátku. No nevím, jak to ustojím, ale vytrvám, protože zdraví je i do budoucna podle mě to nejdůležitější.

    • Dobrý den, opravdu to nemáte lehké, to Vám vůbec nezávidím. Já jsem tedy nějak vlastní zkušeností i tím, jak se potkáváme s ženskými na kurzech a poradně, došla k tomu, že si to nakonec ale všechno nějak děláme sami, ať už vědomě či podvědomě. Tím nechci Vaší situaci vůbec zlehčovat. Naopak, spíš se mi zdá, že máte v rukách všechny trumfy, všechny důkazy: sama jste se zbavila letitého zdravotního problému, máte výsledky vyšetření z EAV, když jí dcera hůř, má problémy se zažíváním, takže je to i fyzicky prokazatelné… Kdo by ještě chtěl po Vás více? Teď podle mého nezbývá než respektovat, že takhle to je a dcera potřebuje trochu přísnější jídelníček, aby byla zdravá a vybudovala si dobrý základ do života. Když se to teď nezanedbá, bude mít silnější a výkonnější orgány, než kdybyste jí tyhle vyvíjející se ústrojí od počátku zatěžovali. Ušetříte ji právě třeba té celiakie, která by mohla za pár let propuknout v plné síle. To bych jí to radši nedávala teď a až přijde škola apod., už bude odolnější a něco snese. Co se týče přibývání na váze, tak moje dcera je stejně stará a taky není tabulková. Holt bez toho cukru, kvanta živočišných tuků a ucpaných střev mají o nějaké to kilčo méně než běžná dítka v naší populaci. Pokud má zdravou barvu, prospívá jinak dobře, není vychrtlá a slabá, tak bych to vůbec neřešila. Už dva dny nad Vaším komentářem přemýšlím a čím dál tím víc si říkám, že to s tím jídlem bude jen zástupný problém. Neznám Vás, ani přítele, ale zní to spíš jako boj o moc než boj o dceřino zdraví. Srší mi z těch řádků o Vašem partnerovi víc ego než láska. Neumím si vůbec přestavit, že bych žila s někým, kdo by mi hrozil sociálkou… umím pochopit hádky, neshody ve výživě atd. Ale vždyť ona má za sebou vyšetření a viditelné reakce po konkrétním jídle! Když se teď neshodnete, co jej pro dceru dobré, jak budete řešit výběr školky, školy, oblečení, zda jí dovolit tetování, pearsing, kroužky, sporty,…přijdou opravdu závažná témata k rozhodování. Co se týče vysvětlování dcerce, říkejte jí pravdu (tohle my nejíme, protože….tohle jíme, tohle někdo nemá rád, nám to chutná, po tomhle máš bolavé bříško, tak to vynecháváme, někomu to nevadí, někdo o tom neví, že by mu bylo lépe, kdyby to nejedl atd.). Mě se to osvědčilo nejlépe. Chystám o tom další příspěvek, tak když nás budete sledovat, třeba najdete inspiraci. Hlavně vydržte. Zdá se mi, že není řešením ve věci výživy ustupovat (v čemu budete ustupovat příště?), spíš se shodnout na určitých podmínkách a pravidlech, které budou všichni dodržovat. Rodiče, prarodiče i ostatní příbuzní a blízcí přátelé. Vždyť kdyby malá byla opravdu měla celiakii a měla prudké reakce, jaké mohou být, nikoho by nenapadlo jí něco s lepkem dávat. Tak proč čekat na průšvih? Snad jsem Vás nepohněvala, že jsem se vším tak rychle hotová a že se mi to snadno píše. Odpovídám bez přípravy, jak mi to na mysl přichází, dokud moje dcerka po obědě spí a mám těch pár volných minut se Vám věnovat. Držte se, Eva

      • Dobrý den, Evo, mockrát Vám děkuji za odpověď. Myslím, že jste přesně vystihla, že jde spíš o boj o moc. Vyšetření EAV přítel nevěří (věří doktorům), paní mi totiž řekla, že pšenici jíst může (já jí ji ale pro můj vnitřní klid od té doby nedávám). Ještě asi zkusím alergologii, abychom měli všichni klid. Teď jí měsíc mažu olejíčky od MUDr. Jonáše, zlepšení zatím nepozoruji. Můj taťka do mě pořád “hučí”, ať jí dávám “normální” jídlo a 3x týdně maso (samozřejmě nejen se zeleninou). Maso dávám 1x za týden až 14 dní, podle toho, jak je zahleněná. Školku jsme taky teď řešili a není problém jí dávat jídlo s sebou. S čímž přítel samozřejmě nesouhlasí.
        Když bude pšenici pořád dostávat, může se postupně vyvinout celiakie? Babička mi říkala, že když ji nebude dostávat, bude mít celiakii a to si myslím, že je nesmysl.
        Děkuji za podporu a budu se snažit nepodlehnout.

  20. Naprosto souhlasím, bezplenkovou komunikaci jsem sice objevila až v synkovo roce, kdy už bylo dost pozdě, každopádně se zadařilo, jde o učení nás, děti k nám vysílají signály, které buďto vidíme a vnímáme, anebo ne….
    A jinak máte můj velký obdiv a jste mou velkou inspirací a nadějí, že to dokázat jde…:-)
    Já si občas připadám jako Don Quijote s větrnými mlýny:-(

  21. ahoj….držím vam palce…my doma zdravo nejime…ale vdaka bohu sme zdravy…osobne si myslim, že vela veci je spojene se psychykou…musite byt ako matka presvečena…že delate pro sve deti to najlepši…a proto vas žadny odpurce nezdolal…super…malokto dokaže todle zdolat….ješte me zaujalo…kdy vaše dcerka chodila bez plenky…když ste psali v članku, že ste ji trenovali od malinka…dekuji moooc za odpoved…a držim palečky…

    • Díky Silvia! To je svatá pravda, že základ je v hlavě a v psychice. Mohla bych vyprávět 🙂 K bezplenkové metodě: My jsme jí plenky nechávali, abychom neměli stres, kdyby se učurla. Ale když si řekla, že potřebuje, tak jsme jí dali vyčurat nebo na velkou a měli jsme vždycky všichni velkou radost, jak nám to jde. Osobně si myslím, že je lepší anglický název, který je o komunikaci, než český, který je o tom, že je dítě bez pleny 🙂 Jako miminko byla vzorná, hlásila všechno, neznali jsme pokakané miminko. V roce jsem jí plenky chtěla sundat, že jsou zbytečné, měli jsme tak jednu plínu na den, někdy zůstala i suchá (používali jsme bavlněné). Ale jak začala chodit, zapomínala na nočník a sem tam se počůrala. Asi jí začal bavit svět vertikálně a svoji pozornost upřela na poznávání a ne na nočník. Po nějakém čase jsem jí plínky vrátila, bylo snazší je měnit než pořád prát punčocháče a tepláčky, kterých jsem tolik neměla. Časem se zase srovnala, ale občas měla nehodu, tak jsme je definitivně sundali až ve dvou letech. Moc nám to vyhovovalo a budeme to dělat zas. Ještě si myslím, že je tu chybně rozšířen názor, že my ty děti to učíme, tzv. trénujeme. Podle mě je opak pravdou, ony učí nás rozumět jejich potřebám a signálům. Přišlo nám to velmi přirozené, nic o učení to nebylo. Byla to hra, komunikace, náš způsob, jak jí vyjít vstříc, když něco potřebuje.

  22. Díky za článek, právě řeším stejný problém s roční dcerou. Tak snad si babičky nějak zvyknou, i když to zatím nezvládly ani u mě.
    Chtěla jsem se zeptat, jak jste řešila svačinku pro dceru mezi 1 a 1,5 rokem. Dopoledne svačinu většinou nestíháme, odpoledne dávám obilné mléko a max. 2x týdně podušené jablíčko nebo hrušku. Dcera je ale docela velký žravec, tak nevím, jestli jí to mléko stačí. A dojídaní kukuřičnýma křupkama se mi moc nezamlouvá:)
    Díky za odpověď

    • Svačinky je nejlépe řešit napařenou nebo lehce povařenou zeleninou, aby si ji mohla dcerka vzít do ruky a sama si ji sníst nebo jen tak žužlat 🙂 Pak se nám velmi osvědčily uvařené obiloviny, které se dají po vychlazení vydlabat z hrnce lžičkou na takové jako nočky a dají se dětem dávat do ručičky nebo lžičkou do pusy. V létě je na to ideální polenta, ale teď raději dávejte rozvařené vychlazené jáhly, rýži a jiné kombinace. Stejně dobře se nám osvědčily zbytky snídaňových kaší rozmixovaných na krém. Můžete jej dochutit sladěnkou, případně přidat oříšky, semínka či mandle. Po zchlazení to ztuhne jako pudink, před podáváním samozřejmě necháme ohřát na pokojovou teplotu. Pufované a extrudované výrobky vám nemůžeme s čistým svědomím doporučit. Občas v nouzi ano ale jako běžná svačinka nikoli. Příliš stahují a vysušují a naše děti potřebují pravý opak. Proto se nebojte dávat dceři obilné mléko klidně několik let, dokud jí bude chutnat. Když už byste nevěděla co, tak lepší než křupky jsou uvařené obiloviny, které děti také mohou vzít do ručičky. Časem nejspíš přejdete na kompletní jídlo a zjistíte, že po vydatné snídani ani na svačinku nevyjde čas, protože je pak oběd. Zůstanou vám pak odpolední svačiny a časem pak kolem tří let možná ani ty nebudou potřeba. Určitě neučme děti stále něco uždibovat 🙂

  23. skvely clanok=) mam sice len 23r., studujem na VŠ,trpela som anorexiou a teraz sa snazim zit zdravo.Co najzdravsie. A uz teraz viem,ze chcem aj svoje dieta v buducnosti k tomu viest. Ja nastastie nemam ziadne zdravotne problemy,ale desi ma,ked vidim inych s cukrovkou,akne a inymi viac-ci menej zavaznymi ochoreniami a nedaju si povedat,ze velke percento je v nasej strave. Nemusime byt dokonaly,to nejde, ale co najviac urobit pre seba. Ak viem,ze mi to skodi,ze to vyprazane veci sposobuju obezitu a ine..nebudem to jest a potom znovu davat peniaze na vyliecenie.Ale viem,ze hadat sa s niekym o strave,je ako sa hadat o politike,ci vierovyznani…takze zbytocne..Moja mama az po troch rokov,co som do nej hustila,ake su iste veci nezdrave,az teraz to pochopila.a marne sa to snazi vysvetlit babke,ktora nahla ochorela na srdce a ma velmi vysoky cholesterol,ale ta si neda vyhovorit 2x do tyzdna pecie kolace,vela vypraza,je same nezdrave veci a odmieta co i len ochutnat tie zdravsie.a ked nieco take pripravim a ochutna to,tak to pochvali. paradox. ale je zbytocne sa nad tym uz znervoznovat.. =// a natlak seberovnych,ze na party,si nedam pizzu,ze v restike stale len salaty,ze vela sportujem,ze sa takto tyram…igonorujem. ak vidim nejake seberovne,ale maju o 20kg viac,este sa napchavaju a to sebavedmie…nechapem =O ale na 100% viem,ze o 20rokov,nechcem do seba pchat tabletky a liecit sa z toho,toho a toho.chcem byt krasna nielen zvonku,ale aj zvnutra.(aj dusou,aj organy). i take care =) potesili by ma dalsie recepty,co davate svojmu dietatku,nakolko sa venujem cviceniu s tehotnymi mamickami a po porode..=)

    • Tak to vám můžeme jen závidět, že jste najela na zdravou stravu už v tomhle věku, až budete chtít vlastní dítě, budete mít dokonale zdravé tělo. Máte naprostou pravdu, nemá cenu se nervovat za druhé, natož je poučovat. Kdo chce kam…znáte to. Je samozřejmě těžké a smutné pozorovat svoje blízké a vidět, kam se ženou. Jenže komu není rady, tomu není pomoci a nakonec si na to stejně musí každý přijít sám. Ale pozor u vás na ty saláty v restauracích, raději bychom vás viděly na obilovině, luštěnině a teplé zelenině. Na takovéhle “zdravé stravě” jsme byly s Helčou v tomhle věku obě a byly jsme unavené, honila nás mlsná a váhu nešlo udržet. Tak se dobře stravujte. Recepty pro maličké určitě budou postupně přibývat, čekám druhé dítě, takže snad bude v mých silách postupně psát jídelníček pro miminka, fotit a vysvětlovat 🙂

  24. Opakuji se, ale chci říct, že Vás holky obdivuji, především Vaši vuli….ale co děláte je prostě super! Mimochodem jsem už na Vasem webu témeř každy den a těším se na páteční kurz!!!
    A jaka radost, když mi dnes večer obe holcicky (1,3roky) zbastily s chuti “kompletni talíř”:-)

    • Děkujeme Terko!!! Ono to totiž není ani tak o vůli, my tím prostě žijeme!!! Hrozně nás to baví a naplňuje a moc rády předáváme naše zkušenosti dál. Moc se na tebe těším v pátek!

  25. Jste úžasná!!!
    Lituju toho,že jsem vás objevila až teď,dětem je 5 a 2 a nové jídlo nechtějí.Musím teda říct,že jedli špatně i předtím.Ale budu jim pořád nabízet zdravé jídlo,snad si zvyknou.Moc vám fandím a děkuju.

    • Dobrý den, zkuste pro větší dítě knížku od Blanky Kiedroňové : Vaříme dětem maličkým a malým zdravě… Z druhé strany knížky jsou vyprávěnky pro děti a na pozadí příběhu maminka chlapečkovi vysvětluje, proč nepíjí mléko, nejedí maso, rohlíky apod. 5letá dcera taky vymýšlí a myslím, že nad těmi příběhy hloubala… 🙂 Držím pěsti. Vím, jak je to vyčerpávající a frustrující, když po námaze vložené do vaření s nejlepším svědomím dítě usedne a řekne : To já nechci ! 🙂

  26. Dobrý den,
    včera jsem se vrátila z kurzu z Františkových lázní ( snad to není reklama? 🙂 ) a jsem nadšená. Všem pochybovačům doporučuji. A hlavně zjištění, že někteří návštěvníci kurzu byli i zdraví a rozhodli se svobodně a dobrovolně!! Vařím vývar ze zeleniny, čočku , tak nemám moc času :-). A.

    • Milá Andreo byla jste ve Francisu? My přijely také nadšené, vítejte mezi námi “jinými”.

  27. ahoj Evo, Helo a ostatní … opět pociťuji souznění (nošení v šátku, strava, bezplenkování, znakování, my ještě respektovat a být respektován a pevné objetí jako životní styl podle J. Prekopové, přírodní bydlení …) akorát tady v Ostravě, jsem zatím nenašla co se týče stravy nikoho na stejné vlně (takže až to bude číst někdo z Ostravy či okolí a bude mít chuť se spojit, budu ráda)

    díky za čas, který těmto informacím dáváte! v jiné diskuzi tady jsem psala, jak je těžké obstát u okolí svůj postoj, i když jsme přesvědčeni, že je správný…tak jak píše Eva tady. Stejně tak, jsem v pozici, že nemáme hlídání, jen u mě je to trošku jiné, protože už mám tři děti, nejstaršímu je šest, pak 4 a nejmladší má 10měs. Velmi důležité pro mě je, že za mnou stojí i můj muž, a protože jsme na všechno zcela sami, sounáležitost je nejen nezbytností ale i tím nejdůležitějším v našem vztahu, bez toho bychom to jen těžko zvládali.
    …tak jsem teď právě spálila cizrnu, jak jsem se pustila do psaní komentáře… takže frčím vařit něco jiného, ať může být kompletní talíř a Helčo a Evo díky Vám, díky!!! věřím, že i v Ostravě či okolí se nakonec spolčíme, protože ve dvou i více se to lépe táhne. pěkný den a dobrou chuť
    a ps: už nebudu vařit a přitom psát do pc 🙂

    • Milá Míšo, moc vás zdravím!!! Děkujeme za krásný a milý komentář. Respektovat a být respektován, Koncept kontinua, co nejpřirozenější porod, látkové pleny….to všechno jsou také naše filozofie. Jen to přírodní bydlení nám ještě vázne, zatím jen panelák, ale co není může jednou být. Klobouk dolů se třemi dětmi, ale koukám, když se chce, tak to jde. A moc vám přeji toho báječného chlapa, který vás podporuje, pak se zvládne i nepochopení v okolí, ale když je na to člověk sám, je to fakt moc těžké a sílu beroucí. Proto jsme s Evou také moc rády, že jsme se potkaly!!!
      Kdyby jste chtěla, můžeme vám zveřejnit váš příběh, třeba by někomu pomohlo číst, jak to zvládáte se třemi dětmi a že hledáte spřízněné duše ve vašem okolí. Eva má část příbuzenstva v Ostravě, tak vám možná dá na někoho typ.

    • Milá Míšo, jak psala Helena, budeme rády za Váš příspěvek na web, se třemi dětmi berete výmluvu všem matkám od jedináčků, co nám tu kňourají, že nemohou vařit taková jídla s dítětem, že sotva zvládnou namazat chleba nebo uvařit špagety. Ale napište, až nebudete vařit 🙂 já takhle spálila notebook zespoda….položila jsem ho na plotnu a ona se potvora zapla, i když jsem zatím jen vedle na lince krájela zeleninu apod.

    • Míšo! Jsem z Paskova, do Ostravy to mám kousíček a moc ráda bych se s Vámi potkala… Vše o čem píšete je jako bych to psala sama 🙂 Mám ještě jednu kamarádku podobného smýšlení, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic 🙂 Pisněte mi třeba na mail: petra.klimundova@seznam.cz Budu se moc těšit 🙂

    • Míšo, jsem z OV a hledám vhodné prostory k otevření veganské restaurace, kde by měl být i dětský koutek, který by sloužil i k setkávání lidiček, jak píšete, kteří jsou na stejné vlně. Nedaří se mi ale najít kuchařku, která umí vařit veganská jídla. Jakoukoliv vaší připomínku si ráda přečtu na http://www.jotulky@seznam. cz.
      Zdravý den přeje Naďa.

  28. Mám dotaz ohledně nakládání s již uvařeným jídlem. Se svým synem jsme s příkrmy v počátcích, stejně tak s jejich vařením. Když jsme doma, jde to hladce (když teda pominu to, že většinu jen ochutná a moc toho nesní), ale zajímalo by mě právě nošení jídla s sebou (třeba když jedeme na plavání apod.). Ráno bych uvařila i oběd a dala ho do termosky. Máte prosím tip na vhodnou termosku? Také si nejsem jistá, jestli můžu ráno uvařenou zeleninu takhle uchovávat až do oběda? Neměla by se sníst co nejdřív, nebo v termosce je vše ok? Dále mám od maminky vštípeno, že např. uvařená rýže se nemá dávat do lednice na druhý den, že začne plesnivět. To je asi blbost, co? 🙂 Uvařené obiloviny můžu beze strachu nechat na další den? Otázek mám tisíce, omlouvám se za jejich záplavu, ale je toho hrozně moc, na co bych se chtěla zeptat, a na kurz už jsem se bohužel nedostala. Snad příště! 🙂 Mimochodem, kdy asi bude další? 🙂

    • Aha, tak o skladování potravin už jsem se dočetla ve článku Jak netrávit tři hodiny denně u plotny… Tak ještě prosím něco o těch termoskách, jaké by měly ideálně být?

      • Ideálně by měly být uvnitř skleněné, ale žádné takové jsme nesehnaly a tak jsem vám níže poslala odkazy na ty, co máme vyzkoušené. Jinak rýže vám opravdu v ledničce nezačne plesnivět ani třetí den. Já se orientuji po čuchu, protože obiloviny po čase začnou kysnout, stačí si čuchnout a když najednou nevoní, tak už jí nejezte. Obiloviny i luštěniny po uvaření nechám vychladnout, případně sleju vodu z luštěnin, přendám do krabiček a už jenom odebírám. Zeleninový vývar vydrží také pár dní, ideálně je čerstvý, ale můžete ho použít i další den. Všechny jídla, co obsahují zeleninu by se měly sníst max. do hodiny, pak už se stávají kyselinotvornými. Nebo dát horké do termosky až po okraj a pár hodin takhle vydrží.

    • Uvařené se dají v lednici několik dní dobře skladovat obiloviny a luštěniny, aniž by byly ale smíchané, nebo vařené se zeleninou. Je dobré si toho navařit do zásoby víc a pak jen odebírat na kaši na knedlíky, luštěniny na hlavní jídlo, do polévky ap. Co se týče jídla sebou na polévku se mi osvědčila klasická malá 0,5l termoska na čaj asi z hudy sportu, polévka v ní vydrží vařící celý den. Důležité je tam polévku dát hned po uvaření ještě vařící a až po okraj, aby zelenina nepřišla do styku se vzduchem a nemohla oxidovat, proto je lepší mít termosku menší a raději vzít polévky víc ( i pro vás), než jí mít do půlky. Pokud nosíte celé jídlo, tak se nám nejvíce osvědčila termoska z japonska, našel jí kamarád na E-bay.
      Japanese Thermos Bento Box Thermal Lunch Box Jar – Gray http://www.ebay.com
      Já jsem ještě sehnala u nás velmi podobnou za trochu méně peněz a je kvalitně hodně podobná, jen má maličko menší mističky uvnitř, což je dobře, když je potřeba dávat po okraj plné mističky.
      http://www.outdoorweb.cz/camping/termosky-37384/PIETANZIERA-CON-CONTEINITORI-1-5
      Je to nerezová termoska a uvnitř má skladatelné plastové 3 mističky. Do těchto termosek dáváme ráno dětem oběd do školky sebou a v poledne je prý polévka stále hodně horká.

      • Moc děkuji za vyčerpávající odpovědi, termosku pořídím a těším se, jak si budeme jídlo nosit s sebou. Zatím raději kojím, než abych někde ohřívala třeba skleničku v mikrovlnce, a jíme doma později. Ale to už bývám hodně hladová a tím pádem i nervózní. 🙂

        • Jo jo, kojení je dokonalá věc, všude po ruce, děláte to dobře, chválím, Já po plavání vždy smutně koukala, jak maminky v dobré víře cpou maličké děti ohřívanými skleničkami z mikrovlny, banány, jogurty a piškotami… Své dítě jsem kojila, nebo měla sebou obilnou kaši, on stejně jako roční nic než mlíčko nechtěl, tak ani netrpěl. A když jsem objevila možnost nošení horké polévky v termosce, byl to ráj. Malý má doteď spojeno, že když do ní liji polévku, tak mi hlásí, že jdeme na bazén a přitom jedeme třeba jen k babičce :-).

  29. vyborny clanek!jsem rada, ze jsem stranky objevila jeste pred narozenim me dcery. takze nemusim nic preucovat 🙂 moc jsem se bala ze az zacne prechazet na tuhou stravu tak ze budou problemy s okolim. ale svete div se, protoze je to vlastne vsechno takove dobre tak se spise okoli divi jak to dite papa veskerou zeleninu vcetne polivek a jeste na me pokrikuje a mlati do stolecku ze chce vic :-)) lide jsou vetsinou asi zvykli ze takto male deti (dceri ted bude rok) zeleninova jidla vetsinou odmitaji a uplaci je piskotkami. takze zatim u nas dobre. jen vidim ze bude problem s pritelkyni tatinka. zatim jsem oznamila ze mala si buduje imunitu a ze kdo ji bude chtit dat neco sladkeho tak ho vlastnorucne zavrazdim 🙂 rekla jsem to s usmevem, ale pani dala piskotky hned zas do spize :-)))) pani doufa, ze to bude treba tak do 3 let ale myslim ze do te doby si zvyknou na to jak jime my 🙂 uz se tesim na kurz. dik!

  30. Super článek! Fandím Vám! Také se stravuji zdravě a hodlám tak živit v budoucnosti i svoje děti. Bohužel mezi blízkými jsem nepochopená “chudinka”, která nic nesmí… Snad je časem přesvědčím 🙂

    • Děkujeme Aneto, vše je ve vašich rukách a záleží jen na vás, jaké si nastavíte hranice. Blízkým nemá moc cenu nic vysvětlovat, vede to jen ke sporům. Ona jim většinou neunikne vaše zvýšená energie, zdravé děti a možná časem pochopí, že vaše cesta je ta správná. A když ne, jejich smůla. Věřte, že se dají vycvičit i ty nejzáludnější babičky a když ne, mají smůlu, dítě bychom u nich nenechali, jeho zdraví nám je přednější.

  31. Děkuju za tento článek! Včera mne nadchnul, je to inspirace a podpora, protože úplně to samé bych chtěla s dcerkou dělat i já. Jenže samozřejmě budou “boje” s okolím, tak jsem zvědavá, jak to ustojím, i když manžel snad bude podporovat.

    Škoda, že jsem se o tuto výživu nezajímala už v těhotenství, dcerka má trošku vyrážku na obličeji, tak alespoň je to impuls, abych si na její výživu dávala pořádný pozor. Ještě měsíc bude plně kojená, pak přijdou první příkrmy a… pak “to” začne!

    Moc díky za váš krásný a velice povedený web!

    • Jen jsem se ještě chtěla zeptat – jak zvládáte nebo eliminujete nebezpečí plísní a těžkých kovů, které bohužel bývají dost často v obilovinách? Pořádné promývání? Nákup maximálně přírodních produktů? Nebo nějak jinak? V tom je bohužel asi jediné, ale v dnešní době dost velké úskalí makrobiotiky…:(

      • Já bych to neviděla tak černě. Nezapomeňte na potravní řetězec. Pokud my jíme to prvotní, co nám dává příroda – zeleniny, obiloviny, luštěniny, tak mnohem hůře jsou na tom ti, co jedí maso a mléčné výrobky… Tam kromě plísní a těžkých kovů z obilovin jsou navíc hormony, stres, antibiotika… V živočišných výrobcích jsou ještě přidané různé Éčka a tak dále, takže ta troška možné plísně je proti tomu nic a navíc lze dobře odstranit. Obiloviny hodně proplachujeme ve studené vodě, teplá by nečistoty zamyla dovnitř, když si mohu vybrat, kupuji v bio kvalitě. Protože nečistoty stoupají vzhůru, při varu sundám pěnu, pokud tam je.

    • Silvie, nikdy není pozdě něco zlepšit. My jsme v těhotenství taky nevěděly tolik a z dnešního pohledu naše stravování bylo nic moc. O to víc jsme pohlídaly první příkrmy a dneska jsme zase dál a vidíme, že i tak jsme udělaly spousty chyb. Důležité je, že v tu dobu, jsme dělaly to nejlepší, co jsme mohly. Berte tu vyrážku jako požehnání. Je to dobrý důkaz, že zmizí, když na stravu dáte pozor a taky indikátor, že někde byla chyba. Díky tomu možná uvěří i babičky a nebudou vám dcerku kazit sladkostmi když jo, okamžitě to poznáte.

  32. Uzasny clanok! Ja deti este nemam, ale viem si zivo predstavit, ze to bude podobne. Som veganka a kedze sa o dieta snazime, svagrinka ma uz stihla dostat do nemeho uzasu…vraj dufa, ze jej synovec prip. neter nebude vegan 🙁 Rodic snad budem ja! A to ani nevie, ako to vo mne vrie, ked vidim jej dieta konzumovat mliecnu kasu alebo grilovane maso, ale respektujem, ze matka je ona, tak som radsej ticho, aj ked mam stale pocit, ze tym svojmu dietatu ublizuje…ale rodina, ktora sa stravuje mensinovo, sa respektu docka malokedy, prip. si preskace, to co vy. Klobuk dolu, ako ste to zvladli 🙂
    A este k prispevku od Petry, tiez si myslim, ze treba vyradit mlieko, je jedno, ze je priamo z kravina. Ja som si kozne problemy vyriesila uplnym vyradenim mlieka (seboroicka dermatitida – 13 rokov zapaly pokozky na tvari, odkedy som veganka, nemam ziadne problemy, kozna lekarka s tym tiez maximalne suhlasi)

    • A řekla Vám švagrová, proč v to doufá? 🙂 To by mě vážně zajímalo 🙂 Mě mléko také vyřešilo léta problémů s akné po celém těle.

      • Radsej som to dalej nerozoberala, lebo ked som povedala, ze vegan bude, vyjadrila sa, ze to si ho potom zoberie k sebe na prevychovu. Dieta, ktore este nie je ani na ceste…A ked sme sa o tom bavili, bola som prave v nemocnici po laparke, trochu neschopna komunikovat na urovni a pouzivat argumenty 🙂 Ale myslim, ze z jej strany je to presne to iste, o com ste pisali, strach rodiny, ze dieta bude chore, ze mu bude nieco chybat, ze bude kvoli tej strave trpiet.

  33. Moc se mi líbí Váš přístup k vaření a dost často lovíme ve Vašich receptech, co si dáme dobrého. I manželoví některé recepty chutnají. Má poruchu štítné žlázy a na poslední kontrole měl lepší výsledky než jindy, i když striktně zdravou stravu nedodržuje. Ale lepší něco než-li nic. Jinak synka jsem kojila necelé 2 roky a také je narozdíl od ostatních dětí zdravý. Měl asi 3x rýmu, ale rozhodně nemusel brát žádné antibiotika apod. Akorát má ekzémek už od narození, který se někdy zhorší, ale většinou ho držíme v normě. Rozhodně se necpe konvenčními sladkostmi a podobnými pochoutkami jako ostatní. Tchýně také nechápala, když jsem mu od půl roku k nim vozila domácí papání, že přece sklenička od Hami stačí. Navíc veškerou zeleninu a ovoce, z které vaříme, si ekologicky pěstujeme doma a děláme si tak zásoby. Něco na mrazáku, něco v písku. A dokonce mi přijde, že na nákupech utratíme méně, než-li ostatní lidé. Jíme maso ve zdravě upravené podobě (uzeniny absolutně nekupuji), přidáváme i mléko (chodíme si do kravína) a vajíčka máme domácí. Když to shrnu, 100% zdravě nejíme, ale na našem zdraví to rozhodně znát je (např. co se týče nemocí i mě a manžela).

    • Vlastní zeleninu vám, my pražáci z paneláku, zavidíme 🙂 Jestli má synek ekzém, zkuste na delší dobu vynechat mléko a vše mléčné, může být po problému. V přísnější verzi vynechte i veškerý lepek a vejce. Většinou to zabere. Bez diagnózy je to sice trochu střílení od boku, ale určitě tím nemáte co zkazit, maximálně si mu na chvíli odlehčí trávicí trakt 🙂

  34. Však to také byl několikaletý vývoj, Veroniko 🙂 Až ta dcerka byla opravdu raketový odpal, kvůli ní jsem ochotna udělat mnohem víc než kvůli sobě. 80% je lepší než nic! 🙂

    • Tak to jste mě potěšila,zdravě jím teprve rok a půl tak snad se vypracuju,občas ujedu s masem,bezlepkovým chlebam a hlavně ten cukr tak to je boj

      • Hlavně žádný stres, Veroniko! Pokud se neléčíte z vážné choroby, nesnažíte se marně zhubnout, odkyselit organismus nebo něco podobného, tak si občas klidně dejte. Důležité je mít dobrý základ. Bezlepkový chléb není žádný tragický hřích a troška cukru se přežije. Ono to taky většinou nejde všechno hned, každý rok jsme udělali krok a pořád se máme co učit, co zlepšovat. A taky si občas něco dáme 🙂 Jen dcerku držím víc zkrátka, protože se zatím nechá a vím, že je to důležité.

  35. Krásný přiběh,obdivuji vaše odhodlání vydržet ,protože sama mám několik intolerancí na potraviny vím o čem je řeč.Sama jsem radikálně změnila stravování, které se mi bohužel daří dodržovat tak na 80 procent.Snad jednou budu tak důsledná jako vy a připojí se ke mě i má rodina. S pozdravem Veronika

  36. Zobrazit všech 172 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článek“Sýrová” omáčka na těstoviny
Další článekVidím svou cestu aneb Není to jen o hubnutí (příběh Stanislava)