Kolik stojí naši rodinu jíst jinak? Ušetříme nebo naopak utrácíme mnohem víc než dříve, když si dopřáváme téměř vše v bio kvalitě a kupujeme často a rádi drahé suroviny jako mořské řasy, kuzu nebo umeboši? Mám to spočítané. Tady je má odpověď.

Hlavně se dobře najíst

Považuji za svou malou výhodu, že na jídle jsem se, kromě studentských let, kdy jsem měla asi jako každý student dost napnutý rozpočet, nikdy nešidila. Chci se zkrátka hlavně dobře najíst. Je jasné, že obsah talíře se s léty, měnícími se chutěmi a přibývajícími znalostmi o výživě, mění. Takže zatímco dříve jsem si užívala nákupy farmářských sýrů, kváskového pečiva, kvalitních čokolád, sypaných čajů atd., teď mám stejnou radost z domácí marmelády bez cukru, pickles nebo ranní miso polévky.

Nestačili jsme se divit

A tak, když jsem před pár měsíci po přechodu na jinou stravu muži hrdě hlásila, co jsem nakoupila za výborné miso pasty, mořské řasy, kvalitní sojóvé omáčky a přitom nám každý měsíc na společném účtu „přebývalo“ pět tisíc, nestačil se divit. Já taky ne.
A protože mám ráda ve věcech pořádek, začala jsem si všechny nákupy evidovat. Většinu obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny jsem nakupovala v bio kvalitě. Do mých výpočtů jsou zahrnuty také tři velké nákupy na Countrylife a též skoro 13 kilo Dobrosladu. Mimochodem, Klubáci mají stále na obojí slevu.

Prvopotraviny se zkrátka vyplatí

Pro ty, co to znají, asi nemusím vypisovat, kolik jídel se dá udělat z kila jáhel, rýže nebo fazolí a hlavně jak jsou všechny tyto prvopotraviny neuvěřitelně levné. I tím si určitě vysvětluji naši velkou úsporu. Pomohlo jistě i to, že jsme přestali kupovat kila mléčných výrobků, pečiva, vajec, brambor, rajčat, kokosového cukru, mražené zeleniny, dochucovadel na bázi cukru a olejů (kečupy, hořčice, majolky), zmrzlin, sladkostí pro nás, unavené rodiče, čerstvých freshů, smoothie, tropického ovoce, pufovaných výrobků a dalšího.

Prvopotraviny byly zkrátka odjakživa levnější, na tom se nic nezměnilo. To jen my stále více lenivíme a chceme vše co nejrychleji. Jenže víte co? Učím to dnes a denně své děti – co má cenu, na to se vyplatí počkat. Nakonec by tady jinak nebyly ani ony :-).

Klidně budeme divní, ale zdraví

Však také teď, když přijdeme náhodou do obchodu, připadáme si tam jako Alenka v říši divů. To se nám podařilo před pár dny na chalupě. Ocitli jsme se v největším supermarketu v okolí a v našem pocitu nás utvrdili i sami prodavači. Muž, jako správný lovec, se hned jal zeptat paní prodavačky, jestli mají rýžový sirup. Paní řekla něco jako: „Zkuste se podívat tam jak jsou olivy, tam jsou tyhle divný věci.“ Tak jsme se na sebe s mužem usmáli, že budeme klidně  „ti divní“, když to bude znamenat „ti zdraví“ a šli jsme ho hledat. Neměli, ale aspoň jsme to zkusili.

Čísla hovoří jasně

Ale abych vám sem dala nějaké částky pro představu, dříve jsme utratili za jídlo kolem 13 000 Kč za měsíc. A to jsme často byli za tuto částku ještě rádi. Teď jsme cca na 8 tisících za měsíc pro čtyřčlennou rodinu a i to cítím, že by šlo ještě „stáhnout“. Pravda je, že dříve jsme si také docela často jídlo objednávali, protože dvě divoké děti a obrovská únava :-). A bylo v tom zahrnuto i manželovo stravování mimo domov, kde se málokdy vešel do 2 000 Kč za měsíc. Asi nemusím psát, že hotové jídlo si teď už neobjednáváme (kdyby ale někdo měl super tip na restauraci, kde vaří po našem, valte to do mě) a muž si bere jídlo s sebou v termosce.
Celkově to tedy máme ušetřených neuvěřitelných 20 000 Kč za 4 měsíce s Jíme Jinak. K nim je potřeba přičíst i ušetřené peníze za léky, protože jsme od konce léta doteď nebyli nikdo nemocní. A to jsme to přitom tolikrát přehnali s procházkou, odkud jsme se vraceli vymrzlí. Na chalupě byly zase děti mokré až na kost, jak si užívaly sníh a přesto jsme to všichni ustáli bez jediné nudle a tím pádem i spreje do nosu, sirupu na kašel a extra porcí vitamínů. Každá taková návštěva lékárny v zimním období nás stála minimálně 500,- Kč, většinou ale jedna návštěva nestačila, bylo jich vždy více, čtyři návštěvy určitě a to máme hned další 2 000, celkově tedy 22 000 Kč.

Šetříme i na kosmetice a drogerii

Jakmile začnete jíst jinak, a čtu to tady stále, tak ze svého života začnete pomalu, ale jistě odstraňovat věci, u kterých zjistíte (ač to třeba i dlouho tušíte), že vám již neslouží a už je prostě nechcete používat.
Je to už hezkých pár let nazpátek, kdy jsem začala koketovat s první výrobou domácí kosmetiky a leccos si už tedy umím vyrobit, ale až s Jíme Jinak jsem to konečně dotáhla do zdárného konce (tedy začátku :-)) a teď už třeba v jiném než v domácím prášku na praní neperu. A že stačí lžíce na celou pračku, o tom se skoro stydím psát. Pro ty které by to zajímalo, prášek jsem vyráběla někdy v září, bylo ho něco málo přes kilo a mám ho dodnes. A to je půlka ledna. To samé s aviváží složené z vody, octa a pár kapek esenciálního oleje, ale co vám budu povídat, však to zkuste sami.

Spokojení jsme všichni

Do věčných lovišť jsem po letech poslala i menstruační hygienické potřeby, protože jsem si k Vánocům koupila svůj první menstruační kalíšek. No a že jsem si k tomu, asi jako každá správná ženská, musela koupit i ekologickou kabelku z korkového dubu a mikinošaty z jednoho férového ekologického eshopu, přičemž u obou věřím, že mi vydrží desítky let? Proč ne, stále jsme dost v plusu.
Muž je šťastný, že já jsem šťastná. A mezi námi děvčaty, bere to jako svůj úspěch, protože to šlo přece jen z jeho=našich peněz a spokojení jsme všichni :-)
Na zabalení vánočních dárků mi zase stačilo rozstříhat troje staré šaty a parádu to udělalo velikou a radost ještě větší, protože puntíkatý vzor na dárcích někdo jen tak nemá.
A co teprve takový kokosový olej, kolik ten umí udělat zázraků s vráskami a jizvami, s vlasy a zuby.
Když to teď píšu, tak mi vlastně dochází, kolik věcí se v mém životě jen díky „pouhé“ změně jídelníčku otočilo směrem k lepšímu a kupodivu i mnohem levnějšímu a ekologičtějšímu. Co jsem odkládala na „někdy jindy“, až s Jíme Jinak vyplavalo na povrch a přihlásilo se o svou pozornost. A to nešlo neslyšet.

To nejdůležitější nejsou peníze

Ono to o těch penězích nakonec ani není. Dříve bych dala cokoliv na světě za to, abych se zbavila únavy, neustálé zimy, ekzému a dalších mých malých-velkých trápení. Ale že mi v tom pomůže „obyčejná“ mrkev a rýže za pár korun, to mi zní skoro jak hloupý vtip ve stylu „proč jezdit do Indie, když klid a mír máme všichni v sobě.“
Za ušetřené peníze už vybíráme letní dovolenou, těšíme se, jestli bude možnost jet zase do Chorvatska na ostrov Čiovo, kterou jsme vloni „promeškali“, protože naspořeno na to díky úsporám s Jíme Jinak mít rozhodně budeme. Můj muž říká jednu kouzelnou větu, když se vždycky jen na oko zlobím, že mi nenechali ani jednu jedinou sušenku, jak jinak, než podle Jíme Jinak: „Nejlepší místo na úschovu jídla je břicho.“

A má pravdu. A tak vám všem přeji spokojená břicha i peněženky v celém novém roce!

S láskou

Naďa

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!
  1. Naďo, Ty jsi obdivuhodná. A tolika zkušenostmi s JJ přede mnou; mým šnečím tempem už Tě nedohoním :-). Krásný článek, umíš psát i nadchnut… Koukám, Marta už také přemýšlí o eko praní, to abych také…? Děvčátka, Vy mě prostě nenecháte spát v klidu zimním spánkem :-)))!

    • Dášíku, potěšení na mé straně❤
      Prášek na praní je až trapně jednoduchý, levný a hlavně účinný. Zrovna včera jsem se radovala, jak skvěle vypral potah na gauč, který hrál všemi barvami (od dětí) a s kterým si zatím neporadil žádný prášek před ním.
      Jinak Ti přeji příjemné pokračování v zimním spánku, protože už brzy Tě opravdu spát nenecháme🤗, moc se na Tebe, na všechny těším❤🌻🙋‍♀️

  2. Jardo, ani nevíš, jak velkou radost jsi mi přijetím týkání udělal, protože jsem si hned potom říkala „tyjo, já to fakt napsala, nebylo to drzý?“, ale moje moudrá babička vždycky říkala, že líná huba – holý neštěstí..😂
    Pro mě hvězda JJ rozhodně jsi a spolu se Světýlkem, Dagmar a dalšími inspirujícími dušemi, máte můj neskonalý obdiv!🤗p.s. bydlíš v krásném městečku resp. městysu, dostala mě hlavně Poříčská lípa, jsem na lípy ujetá, asi si k ní někdy musíme udělat výlet, tak díky moc za tip☺

  3. Díky moc za pochvalu a podporu. Velmi mě baví zdravě „hecnout“ sám sebe a následně dostat dárek v podobě inspirace druhých, to je tou největší odměnou 🙏 S tím tykáním, proč by ne 😀 Tak ahoj, já jsem Jarda 😘 Nejvíce jsi mě rozesmála na závěr komentáře, celebrita JJ… tak to není, jen mě prostě stále ještě baví nějak nazdobit jídlo a pak to všude naspamovat 😁 Ne vážně, myslím že je velmi důležité, zvláště v dnešní době, pokusit se být sám pro sebe a nejbližší okolí inspirací. Zkusit ukázat, že někdy stačí velmi „málo“ a dějí se zázraky… 🙏 Takže Naďo, dnes před spaním si můžeš napsat: „Můj milý deníčku, dnes jsem si potykala s jedním takovým šílencem z Velkého Poříčí 😁

  4. Milá Naďo, moc děkuji, souhlasím se vším. Jsem seniorka a moje dnešní domácnost jsem já sama jediná…, přesto jsem s utrácením za JJ potraviny úplně spokojená, vůbec to nepočítám, rozhodně když jsem zrušila veškeré maso, mléko a mléčné produkty, dochucovadla, cukr a ostatní, však to známe, rozhodně mám pocit, že utrácím za jídlo míň než dříve. Skučení typu „je to drahé“ mě fakt nebere. V bio obchodě kupuji, miso, ume ocet, sójovku, oleje, některé mouky a luštěniny, ostatní běžné věci v Albertu. Octovou domácí „aviváž“ používám už dvacet let. Na tvůj domáci prací prostředek se zaměřím. Děkuji za inspiraci a držím palce všem babičkám a prababičkám. HOLKY JDE TO !!!

    • Milá Evičko, můžu si Tě prosím adoptovat za babičku?😍☺A teď vážně, to se tak krásně čte, že to nejsou jen mé výkřiky do tmy, ale že to tak někdo, kor v Tvém krásném věku, má taky. Děkuji, děkuji, děkuji.. za povzbuzení, za milá slova a velké nakopnutí nejen babiček a prababiček❤🙏 Já tohle vážně tak moc obdivuju, moji mamce je 55, má pár zdravotních problémů, které ji nutí něco v životě změnit, a tak spolu jdem pomaličku krůček po krůčku, aby viděla, že není čeho se bát a ty jsi vedle ní přitom takové tornádo😂👍❤(ale srovnávat ji s Tebou jinak nechci, každý svým tempem a každé dobré jídlo se počítá, jak říká naše Evička). Buď zdravá a veselá, moc Tě zdraví Naďa z Prahy (to kdyby sis to a tou adopcí rozmyslela😂🙋‍♀️)

  5. Jak vy to všichni děláte? My nekupujeme bio v podstatě vůbec, většinu ovoce a zeleniny mám z běžných supermarketů, základní suroviny beru po pytlech a do 12.000 měsíčně se nevejdu s pětičlennou rodinou téměř nikdy. A to máme zahradu. Polévku vařím v 5l hrnci, peču z dvojitých dávek a kluci se ptají i u večeře po „druhém“ jídle. Asi moc jíme.

    • A víte, kolik jste na jídle utratili před JJ? Třeba to bylo taky o pár tisíc méně🤔 My se neustále strašně přejídáme☺, když to je tak dobrý, syn jí jako malý dětský tábor (jeho radši šatit jak živit😂), ale stale vycházíme mnohem lépe🤷‍♀️a hlavně zdraveji🙏🍀Tak jestli vás ta čísla vyloženě netrápí, jste spokojení a zdraví, tak bych to asi neřešila..❤

  6. Milá Naďo, to je zase krásné počtení 👍… Myslíš, že bys mi mohla napsat buď odkazy, nebo jak vyrábíš prášek na praní…a fakticky funguje??? A kde všude používáš starý kokosový olej? Budu ti vděčná za nové tipy, ke kterým jsem se ještě nedopracovala 💖

    • Milá Marti, zdravím Tě a těší mě Tvůj zájem o prášek, on totiž není pro každého, asi proto že tolik nevoní🤷‍♀️
      Kupuju si na jeho výrobu jednou za půl roku kilo prací sody (změkčuje vodu a tím chrání pračku před usazováním vodního kamene, navíc rozpouští tuk a odstraňuje skvrny i u silně znečištěného prádla) a 100 g veganského mletého olivového mýdla (ale lze i jiné, dřív jsem ho dělala třeba z mýdla s jelenem, jen se musí nastrouhat) a může i nemusí být pár kapek esencialního oleje (pozor aby to nebyl do aromalampy), vše se smíchá a stačí opravdu lžíce (cca 25-30g) na celou pračku. K tomu ještě přidávám asi dvě lžíce po domácku vyrobené aviváže ze stejného podílu vody a octa a opět pár kapek esencialního oleje a jsem asi na 3 korunách za jedno praní. A musím říct, že jak jsem prášku zpočátku tolik nevěřila, byť jsem nekupovala žádné drijáky ani před tím, tak mě moc mile překvapil. Vypere minimálně stejně dobře jako běžný prášek.. A když to je jooo barevný/mastný/a další takový flek, tak to předem namočím do žlučového mýdla a úspěch je v 99% zaručen. A to jsme všichni kromě muže neskutečná🐖🐖🐖😂
      Kokosákem si čistím zuby, občas máznu první vrásky, muž si jím teď mazal jizvy po odstranění znamének, skvělý je i na masáž, na odlíčení, po opalování, na nehty, které až teď s JJ taky konečně neřeším, na Vánoce jsem z něj vyráběla mast z rýmovníku, skvělý je prý i na vlasy (a věřím tomu, jen vlasy neřeším, mám jich až moc, takže myju eko šamponem a časem se chci dopracovat „jen“ k vodě). A to je jen zlomek jeho využití🤗😎

        • Ano, to je přesně ta, kterou kupuji, ani nevím, jestli je nějaká jiná, ale spolu s tím olivovým mýdlem ji mají v jednom eshopu, který nám vozí nákupy, nechci dělat reklamu😊

          • Ďakujem za odpoveď, zajtra nabehnem do DM a kúpim aspoň tú sódu na pranie a k nej nastrúham Žlčové mydlo. Tú aviváž používam tiež a keď chcem, aby prádlo voňalo, dám do nej viac kvapiek esenciálneho oleja.

      • Milá Naďo, díky za návod. Protože zatím jsem nepolíbená „praním jinak“ 🙂, pomohl mě i dotaz teze053 a tvoje odpověď na ni. Ještě jeden dotaz bych přesto měla. U aviváže…jaký esenciální olej – značka, výrobce mám shánět? Znám právě jen ty do aromalampy 😂…a prosím, prosím …poměry množství. A není tam ten ocet cítit? Tak jsem špatně četla 🙈 už to vidím, stejný podíl vody a octa…Čistit zuby kokosovým olejem by mě nenapadlo🤔, musím vyzkoušet. Kosmetické použití, to celkem znám a používám. Naďo, moc děkuju..💗

        • Marti, máš ode mě román na emailu😀.
          Jinak pro ostatní, které by to také zajímalo – esencialní olej jakýkoliv, který to má v názvu a je určen k výrobě kosmetiky (nikoliv do aromalamp). Vybírat můžete podle vůně, účinků, ceny. Výborná na praní je třeba pomerančová silice, já teď v zimě dávala i tee tree olej, byl to experiment a nebylo to vůbec špatný, v drogerii je navíc k sehnání za pár kaček.Nejdůležitější je tam stejně ten ocet a voda. A na mou duši, ocet z prádla cítit není :-)

  7. Nadi, díky za další moc hezký článek. Myslím, že pochybovače to snad konečně přesvědčí ;-) Nám se to také vyplatí, a to nakupuju většinu surovin v bio kvalitě. Zpočátku jsem měla pocit, že peněz nám zůstavá každý měsíc zhruba stejně (nesledovala jsem zvlášť náklady na jídlo), než jsem si uvědomila, že máme poslední rok vyšší výdaje na léčbu naší psí seniorky a vlastně co ušetříme, to investujeme do ní. Takže kdyby toho nebylo, byla by úspora značná. A já jsem moc ráda, že díky úspoře si můžeme vlastně adekvátní péči o naši parťačku dovolit :-))

    • Já děkuji Marti, že v tom nejsme sami!❤ To víš, že už jsme taky část ušetřených peněz použili na něco jiného. Ale s JJ šetříme stále, aniž bychom se o to nějak extra snažili, takže peněz bude vždy dost. Ve Vašem případě jsou to ale naprosto a bez debat nejlépe investované peníze❤🐶, však Vám to taky vrací, viď. A jakého máte pejska? My jsme strašně dlouho chtěli borderku a pak zase pro děti king charles španěla, ale v bytě by to byli chudáci, to chce výběh🌳🌻🐝

      • Nadi, pes může být i v bytě, ale musí se mu člověk každý den věnovat, nepotřebuje ani tak velký prostor, jak kontakt a činnost s člověkem. Příkladem je naše kamarádka, která má v bytě 3 velké psy, ale nestrádají ani trochu, přitom má zaměstnání a 3 chlapy na krku ;-) Jenom teda borderky a podobná pracovní plemena potřebují té zábavy trochu víc, ať se z nich nestanou ničitelé nebo psychouši. Takže ten king charles španěl by pro vás byl ideál ;-)
        My už přes 28let ujíždíme na francouzských buldočcích, jsou to velcí komici a milují lidi. A aby té lásky nebylo málo, máme vždycky hned dvě „holky“ :-) Ale nenecháváme je doma povalovat, udržujeme je v pohybu, ať mají fyzičku, líp pak snáší i třeba horka apod. a jsou pak schopní s náma i v létě výletovat. S tou naší veteránkou (viz profilové foto) jsem dokonce přes 8let běhala závodně agility. Bohužel ji ke stáru postihlo degenerativní onemocnění páteře a nemůže na zadní nohy, ale i přes svých 14let nehce zůstávat zavřená doma, když jdeme ven s mlaďoškou, tak jsme jí pořídili vozíček a ona je spokojená :-)

        • Marti, to je vtipný, já se Tě ptám, jakého máte pejska, když ho máš přitom v profilu. Já si to fakt vůbec nespojila😂, to asi proto, že právě teď „pospíchám“ z procházky s těmi našimi hladovými (a hrozně se loudajícími) zvířátky😂
          A díky moc za upřesnění, jak to je s těmi psy v bytě🤗

  8. Naďo díky moc za velmi inspirativní článek, celé jsem to přečetl jedním dechem a na konci se ještě skvěle pobavil 😀 Doma mi pořád nevěří, že to minimálně nevyjde více než klasické jídlo. Přeji Vám hodně štěstí na Vaší úžasné cestě životem 😀

    • Jaroslave, děkuji Vám! Od někoho, kdo umí s talíři to co Vy, potěší tato slova dvojnásob🤗
      Tiše Vás doma všichni obdivujeme a držíme Vám palce🍀
      Je ale pravda, že sama bych možná dřív nevěřila, že toto jídlo vyjde opravdu levněji, když tedy nekupujeme blbosti typu veganské párky. Tak třeba tomu i Vaše rodina časem uvěří. A kdyby ne, my víme své, že.
      A ještě jednou děkuji za milou reakci, hned se mi zas vlila chuť do žil napsat další článek.
      P.s. můžeme si klidně tykat, jestli Vám to nevadí. Pamatuji se, že jste někde psal, že čekáte, až to navrhne žena, tak to s dovolením navrhuji😊. (I proto mám asi tak ráda angličtinu. V Čechách mi to vykání – kor u lidi, kteří mi jsou sympatičtí – nějak nejde přes pusu. To víte, ať si taky můžu do deníčku dnes večer napsat: tykám si s celebritou z JJ😀)

    • Asi záleží. Mnohde je klasické jídlo brambory s mlíkem nebo nejlevnější polévka z pytlíku za 4.50. Ke svačině chleba s marmeládou, salám nebo rohlík je už sváteční jídlo. Když peníze dojdou, tak rýže nebo nudle s cibulí, příště s česnekem nebo kopřivami. Tohle byla i moje realita dlouze předlouze. Teď už šetřit nemusím a dokážu koupit i ten rýžový sirup když zrovna není ve slevě, ale mám ve svém okolí hodně lidí, co vaří klasiku do 100 kč denně pro rodinu a každý školní oběd je pro ně už nadmíru.

      • Naprostý souhlas. Pokud to člověk aspoň krátce nezažije, radí se s lehkostí…Ale pokud má většina z nás +-průměrné příjmy (jinak by si asi nedovolila platit členství v klubu), někde musí být rodiny s podprůměrnými příjmy a ty se tím většinou nechlubí. Moc doporučuji knihu Daniela Prokopa – Slepé Skvrny, samotnou mě zaskočilo, jak vážný problém chudoba v ČR je. Tím samozřejmě nezpochybňuji, že nejlevnější no name sušenky a junior salámy, je pořád lepší nahradit nejlevnějšími primárními surovinami (pokud je máte, kde uvařit).

  9. Zobrazit všech 30 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekDojo – mezi zimou a jarem
Další článekČerné fazole s ovsem