Když zdravá strava přeroste v posedlost

Ortorexie nebo-li posedlost zdravou výživou

Poprvé toto pojmenování použil a popsal v roce 1997 lékař Steven Bratman v knize Health Junkies (Fanatici zdravé výživy). Sám si touto závislostí na zdravém jídle prošel, ale brzy zjistil, že tato posedlost má negativní důsledky pro psychické i tělesné zdraví a také pro sociální život.

Patří do stejné skupiny jako anorexie

Ortorexie patří do stejné skupiny jako anorexie. V obou případech jde o poruchu příjmu potravy. Ortorektici se ale, na rozdíl od anorektiků, zaměřují na kvalitu (čistota potravin, přínos pro zdraví), strava je pro ně klíčem ke zdraví, naopak anorektici se zaměřují na množství jídla a cílem pro ně je být štíhlý. Častěji se tato nemoc projevuje u lidí se sklonem k perfekcionismu, úzkosti, kontrole věcí, u výživových poradců, baletek, zpěváků, herců a sportovců.

Jak poznat ortorexii

Ortorektici jsou ze začátku obdivováni za to, jak dokáží být v jídle ukáznění. Ale uvnitř těchto lidí je spousta úzkosti a strachu, že sní něco nezdravého, nebo si nebudou moci dopřát své dokonalé jídlo. Postupně u nich dojde k sociální izolaci. Než aby s ostatními sdíleli společně jídlo, které není dle jejich pravidel, raději se vymluví například na alergii, nevolnost nebo zůstanou doma. Pokud to vezmou za špatný konec, tak podle odborníků tato nemoc může vést až k podvýživě, hubenosti, chudokrevnosti, řídnutí kostí, padání vlasů a v nejhorším i k ohrožení života.

Obsesivní řešení zdravé stravy

• Myšlenky, chování (detailní a dlouhé studium etiket a složení jídel, dlouhé plánování, vážení a vyhledávání jídelníčků) a předsudky spojené s výběrem potravin vhodných pro zdraví.
• Úzkost, nepříjemné pocity, nemoci, strach, nenávist a pocit viny z porušování vlastních pravidel a stravovacích návyků.
• Přísná omezení a eliminace většího množství potravin, upřednostňování určité kategorie potravin (např. jen a pouze BIO).

Negativní vliv na život

• Zdravotní problémy – podvýživa, chudokrevnost, hubenost, problémy se zažíváním, hormonální problémy, porucha kostní hmoty.
• Narušení sociálního života (odmítání pozvání na návštěvy a do restaurací) a vztahů v rodině, škole, práci (nutnost mít nad stravou kontrolu, dotěrné myšlenky a otázky ohledně pokrmů), sociální izolace.
• Emoční závislost na pravidlech a stravovacích zásadách a hodnocení svého vzhledu a života na základě jejich plnění.

Zkušenost s ortorexií naší čtenářky Anny (23 let)

Chtěla jsem jíst stále lépe

“Přehnaně jsem se zabývala jídlem. Pořád jsem o jídle přemýšlela, co budu jíst a Potřebovala jsem ho mít vždy pod kontrolou, naplánované a dokonalé. Měla jsem svá pravidla a v jídle jsem se řídila jen jimi (např. vše nejlépe bio, bez lepku, nejíst nic z bílé mouky, žádné brambory, syrové ovoce, žádné exotické suroviny, vajíčka, nekombinovat to a ono, jíst jen v přesné časy, nejíst mezi jídly atD.). U rodičů jsem vždycky musela kontrolovat, co do jídla dávají a zasahovala do toho. Začali  jsme mít kvůli tomu ostré spory. Když nějaké jídlo na návštěvě nebo venku nebylo podle mých představ , raději jsem ho vůbec nejedla nebo si předem připravila svoje. Bylo pro mě problematické chodit ven s lidmi, kteří nejedli stejně jako já. Raději jsem zůstávala doma, abych si uvařila to svoje nebo trávila hodiny u plotny a  pak táhla s sebou všude bágly jídla.” (Anna, 23 let)

Byla jsem vyloučena ze společnosti

“Dlouho jsem tAto pravidla dodržovala, ale pak jsem zjistila, že mi život postupně utekl mezi prsty. Že ostatní si užívají  života a já sedím jen doma, plánuji a vařím. Jedla jsem tak proto, že jsem chtěla být zdravá, ale naopak mi pořád něco bylo – jak fyzicky (např. hormonální a střevní problémy), tak na duši. Chtěla jsem s tím přestat, ale bylo to velmi obtížné, ale nakonec jsem to dokázala a konečně pocítila svobodu v jídle. Mám ráda své zdravé jídlo, doma si vařím dle sebe, ale už si konečně můžu dát cokoliv, aniž bych z toho měla výčitky. Můžu jít s kamarády ven, můžu jet do zahraničí a nemusí mě trápit strach z toho, že nebudu mít co jíst…” (Anna, 23 let)

Zdravá strava je důležitá, ale nic se nemá přehánět!

Snaha o zlepšení stravovacích návyků (správné stravování a kvalita potravin) je důležitá část života, ale neměla by přerůst do extrému, strachu a úzkosti z kvality jídla. Jídlo je důležitá část našeho života, ale není to část jediná. Jídlo je zejména palivo pro činnosti, které děláme a nemělo by nás omezovat v žití svobodného, šťastného a sociálního života. Vždy myslete na to, že platí pravidla: všeho s mírou a nic se nemá přehánět. Nebojte se dát si občas na návštěvě nebo v restauraci i něco mimo vaše stravovací návyky. Uvědomte si, že jedno jídlo, které není dle vašich návyků, je pouze velice malý zlomek vaší stravy z celého roku!

Zdroj pro náhledové foto nahoře:  conceptodefinicion.de