Domů > Magazín > Žijeme jinak

Muž, který sází stromy

Sucho je jedno z témat, kterým se zabýváme doma už několik let. Jednou z cest, jak pomoci přírodě i lidem, je sázení stromů. A tak jsme se včera do toho pustili. Místo pálení čarodějnic jsme sázeli stromečky a sousedi se nestačili divit, proč sázíme na místě, kde nám samotným to přímo užitek nepřinese.

Když zasadíš strom, jeho stínu se nedočkáš

Víte, že…
Stromy udržují vlhkost okolního prostředí, zadržují v krajině vodu, pročišťují vzduch a fungují jako přirozená klimatizace v horkých dnech. Poskytují útočiště ptákům a hmyzu. Zdravé a statné stromy poskytují silnou energii pro krajinu i člověka. 

Tak nějak se to říká. Smějeme se tomu s naší sousedkou vždycky, když ona nebo my něco sázíme. Jsem si vědomá toho, že z mnohé naší práce budou mít užitek spíš budoucí generace než my s Romanem v tomto životě. Přesto cítíme nutkavou potřebu sázet stromy a keře. Znáte knihu Muž, který sázel stromy? Tenhle příběh z roku 1953 je velmi silný. Vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí.

Kdo sázel stromy, které nám dnes dávají stín

Budiž inspirací nám všem. Já tu knihu mám moc ráda, i když povídka je prý smyšlená. A miluju stromy. Kdyby je nevysázeli naši předci na místech, kde se dnes ráda procházím, nemohla bych z nich čerpat sílu a moudrost. Nemohla bych na jaře stát pod jejich korunami a poslouchat ten nádherný hukot, když se včelky a čmeláci snaží navštívit každý jeden květ. Nemohla bych v horkém dni užívat jejich stínu na lavičce, kde se dá dobře dýchat, i když okolo je 40°C. Někdo je zasadil mnohem dřív než jsem se narodila. Cítím vděk vůči neznámým lidem z minulosti. A potřebu zasadit nové stromy, které budou dělat radost generaci našich vnuků nebo možná spíš až pravnuků.

Roman sází stromy

Naštěstí mám stejně naladěného muže. Roman pořád něco sází. A nemá to snadné, protože bydlíme na kopci a mělce pod povrchem je skála. I bagr si tu vylámal zuby, když jsme budovali základy pro dům. Když se Roman snažil vykopat díry pro stromy a keře na naší zahradě, udělal z krumpáče luk. Původně jsem si myslela, že celou zahradu osázím já, ale bez Romana mám šanci zasadit tak leda skalničky. Chce to totiž pořádnou sílu. A tak u nás stromy a keře sází výhradně Roman, já jen přihrnuji, nosím květináče a zalévám. Bez něj by tu byla stále jen ta původní louka.

Vysázíme lipovou alej

Před časem jsme koupili malý proužek pozemku nedaleko našeho domu. Nikdo o něj nestál, protože se na něm nedá postavit ani maličká chatička. Navíc je hned u cesty, po které jezdí část vesnice. Navazuje na naše políčko, kde se snažíme o organickou zeleninu. A tak jsme se ho rozhodli koupit a vysadit na něm stromy. Když to bude náš pozemek, nebudou snad stromy nikomu vadit. Tuhle si soused, který po téhle cestě jezdí domů, posteskl, že by tu chtěl lipovou alej. Všichni jsme koupili kus zelené louky a všichni se snažíme naše holé zahrady osázet, aby jednou dávali stín a vláhu. Zatím spíš bojujeme se suchem a neúrodou, ale nevzdáváme se.
Na tom maličkém pozemečku jsme nechali bagr vyhloubit jámy, už když jsme naše políčko prvně nechali zorat. Od to doby pořád přemýšlíme, jaké stromy tam dát. A včera to přišlo. Odpoledne jsme zajeli do zahradnictví, koupili lípy a pár keřů a dali se do práce. Vysázíme tu lipovou alej! 

Sázíme stromy, sousedi se diví a sousedka pomáhá

Přivezli jsme stromečky, uvařili meltu a pustili se do práce. Roman hloubil díry, které už byly zasypané a zarostlé. Každou chvíli se ozýval chřestivý zvuk, jak rýčem narazil na skálu. Ať kopal vlevo nebo vpravo, vždy to břinklo. Udělal tedy díry tak velké, jak jen to bylo možné, a zasadili jsme stromečky. Zamulčovali jsme je slámou, což se nám tu osvědčilo zatím nejvíc. Já na kolečku navozila konve s vodou a Roman pro stromečky vyrobil z pletiva ohrádky, protože pole lemuje les a srnky a zajíci s chutí chodí okusovat cokoli, co není za plotem. Do devíti jsme měli co dělat. Celou dobu jsem přemýšlela, kde se tohle všechno ten můj chlap od počítače naučil. Je tak šikovný!
Sousedi, kteří se kolem vraceli domů z práce, se nestačili divit. “Co to tu sázíte? Vždyť jsou dneska čarodějnice!” Aha, to nám uniklo. Děti jsou u babičky, tak doháníme resty. “A proč tady?” Jednomu z nich Roman s radostí odpověděl: “Chtěl jsi tu mít lipovou alej? Tak ji budeš mít.” (Jak já jsem na něj pyšná!) Jedna sousedka konečně přišla na to, kde se tam vzaly ty díry a druhá, o které jsem se zmínila už v úvodu, že stále něco sází, se nadchla naší bohulibou činností a pomohla mi nanosit konve s vodou. Bylo to krásné, spontánní, lidské, když jsme už za šera nosili vodu a na obzoru začínaly plát ohně. V duchu mě napadlo, že by nám třeba sousedi mohli občas pomoci stromečky zalít, aby přežili a měli jsme z nich všichni užitek. Roman řekl, že jsem naivní, zatímco já už v duchu psala obecní oznámení, že nahoře na kopci je vysázená alej lip a kdo půjde kolem, je vítán s konví vody.

Doufám, že stromečky přežijí zdejší drsné, takřka horské, podmínky, skálu pod sebou, vítr nad sebou a zvířátka ze všech stran. Budu se na ně chodit dívat, jak rostou a držet jim palce, aby nás přežili klidně o několik generací.

PS: Pozor, zavíráme vstup do Jarní očisty!

Poslední šance. Pojďte kuchtit 🍲 skvělá a svěží rostlinná jídla 🌱, pochutnat si, pročistit si tělo a zlepšit náladu v prima partě 🤗. Naskočte s námi na 8 týdenní Jarní očistu. Jsme s vámi živě, pomůžeme a podpoříme! ❤

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

7 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Milujem všetko zelení a živé, článok ma dojal, nádhera !

Kez by Vam dal Panbuh zdravi a Vase stromy rostly k radosti dalsich pokoleni. S uctou, Ewa.

Ukázat další komentáře