Domů > Magazín > Vaše příběhy

Nikdy není pozdě na změnu (Dominika, 56 let)

Bylo mi padesát, tedy už je to pár let, co mi bylo padesát. Měla jsem za sebou dobrých třicet let každodenní starosti o to, co budeme jíst – my dva, my tři, my čtyři… a po čase taky naše babi. Je to šest let, co jsem začala vařit podle Jíme Jinak. To nejdůležitější, co jsem objevila, nejsou pravidla, ale úplně naopak – svoboda a fantazie. Ani v padesáti, ani v tolika, kolik vám právě je, není na změnu pozdě.

Vždycky mě bavilo vařit a experimentovat

Vymýšlet a chystat jídlo pro rodinu nebo pro přátele mě bavilo, pod podmínkou, že se z toho nestane úplná rutina. Kupovala jsem časopisy, kuchařky, zkoušela, experimentovala s cizokrajnými recepty. Občas jsem zašla do zdravé výživy, něco jsem koupila, ale většinou moc nevěděla, co s tím a jak to vlastně propojit s jídlem, co doma běžně jíme. Zeleniny a ovoce jsem vždycky kupovala dost, ale s dětmi to byl trochu boj, manžel zeleninové jídlo snědl, ale bez nadšení, babi, když byla ještě při síle, smažila řízky, pekla bůčky a nakládala buřty do octové zálivky.

Tohle už nikdy, zněl verdikt

Jednou jsem podle jakéhosi receptu v časopise uvařila cizrnovou polévku. Asi si dovedete představit, co to s námi udělalo, bez znalosti správné přípravy, se střevy, která do té doby zažila tak maximálně klasickou českou čočku na Nový rok. Tak tohle už nikdy, zněl verdikt rodiny. Jedli jsme možná o trochu lépe, než bylo v kraji zvykem, alespoň v tom smyslu, že se doma vařilo poctivě bez polotovarů a k večeři nebývaly rohlíky s něčím. Ale košík v supermarketu jsme společně naplnili ledasčím, sladkosti, uzeniny, všechny ty krabičky a pytlíčky, „zdravé“ džusy, laskominky. Měli jsme pocit, že se máme dobře.

Návštěva jiné planety

Zpět k té padesátce… jak šel čas, moje štíhlá postava nabývala čím dál plnějších tvarů, vlastní tělo mi začalo být nepohodlné. Trápily mě divné bolesti břicha, nebylo mi nic diagnostikovatelného v ordinaci běžného lékaře, ale dobře jsem se necítila. Občas jsem s kamarádkou zašla na oběd ke „krišňákům“ a nedalo se přehlédnout, jak je mi po tom jejich vegetariánském jídle příjemně. Nejen, že mi to chutnalo, chutnalo mi ledaccos, ale moje tělo bylo spokojené, v břiše jako v pokojíčku, říkávala moje babička. Někdy v té době mě brouzdání po netu dovedlo na stránky Jíme Jinak. Zrovna začínala Jarní očista. Chytla jsem se. Tohle chci zkusit. Vynechat maso, proč ne, ale polévka s nějakým misem místo mojí sladké kávy s mlékem k snídani? Vynechat mléko, vejce, mouku, cukr…. znáte to. A ještě ty půsty! Do toho babička s těmi svými řízky. Vařila jsem dvojmo, pro sebe a pro rodinu. Byla to návštěva jiné planety. A taky začátek úplně nové cesty k jídlu v mém životě.

Co zkusit vaření živě? 25. 4. v Dolní Dobrouči! (Pardubicko)
Pojď s námi. Ochutnej, přivoň si, potkej se lidmi a zeptej se rovnou lektora! Jen 12 míst, pospěš.
Zjistit více
Co zkusit vaření živě? 25. 4. v Dolní Dobrouči! (Pardubicko)

V mojí kuchyni to teď žije

Je to šest let. Nejsem vegan ani vegetarián, možná časem budu, možná ne. Ale tehdejší setkání s Jíme Jinak byl obrovský impuls a inspirace. V mojí kuchyni to žije, žitný kvásek bublá, zelenina kvasí, klubou se klíčky, zelenají výhonky, fermentují se vločky a zrnka, máčí se luštěniny. Dneska už mě ve zdravé výživě máloco překvapí. Ale i tam kupuji převážně základní suroviny. Zeleninu od sedláků, když už maso nebo mléko, tak z místních malochovů, kde se zvířata pasou na louce. Začala jsem přemýšlet, co jím, co se dělo s tím jídlem a co se pak děje ve mně. Postupně jsem začala vnímat, co moje tělo chce v létě a co v zimě. Obstarat jídlo pro mě znovu začala být radost, ne povinnost. Tedy většinou, že…

Ne pravidla, ale svoboda a fantazie

To nejdůležitější, co jsem objevila, nejsou pravidla, ale úplně naopak – svoboda a fantazie. Můžete číst návody, recepty, učit se, s čím se jak pracuje a držet se toho, ale mnohem větší zážitek je nechat to pracovat, zakořenit a růst. Možná, spíš určitě, nebude jíst jinak na sto procent, vaše jídlo se bude proměňovat postupně, sem tam uděláte krok zpět nebo jinam, budete mít svoje tempo. Sami si přijdete na to, jak je vám nejlépe. A potom se po pár letech, jako já, ohlédnete zpátky a uvidíte tu velikou proměnu. Budete se cítit dobře a svěže, manžel i syn budou spokojeně dlabat zeleninu s luštěninami a obilím, babi vám řekne: „Nevím, co to mám na talíři, ale máš to moc dobrý“. Jasně, pořád jim občas pečete kynuté švestkové koláče a jehněčí na rozmarýnu, je to jejich volba, ale i oni vidí tu změnu. Tu, na kterou není nikdy pozdě. Ani v padesáti, ani v tolika, kolik vám právě je.

Chybí ti parťák na zdravé vaření? Tady jsme!

25. dubna otevíráme živé vaření ve Dobrouči. Ochutnej, přivoň si, potkej se lidmi a zeptej se lektora na cokoliv! Jen 12 míst, tak pospěš. Zjistit více

Dominika, 56 let, po letech u vlastního sporáku pořád hledám, jak vařit a jíst co nejlépe, tak, aby jídlo prospívalo našemu tělu i duši. Jíst dobře je první krok k tomu, abychom zvládli všechno ostatní.

84 lidí už poděkovalo za článek.

Komentáře

Kateřina
19. 10. 2022

Ano, taky mně mluvíte z duše! Souhlasí věk i přístup k jídlu ( životu ), jen moje rodina – teď doma už jen poslední ( dospělá ) dcera a mamka, o kterou pečuju, moc pochopení nemají..nevadí. Někdy vařím dvakrát, někdy si dají se mnou, nikoho nenutím a je mi fajn :)

Jeden z nejhezčích čtenářských příspěvků.
Souzním s ním. Krásný, inspirující. Díky 🙏

Ukázat další komentáře
Schovat štítky

Vyzkoušejte také

Fazole se špenátem a chřestem

Lehké, svěží a přitom krásně syté jídlo, které propojuje jednoduchost s jarní energií. Ideální volba, když chcete podpořit tělo, dodat mu živiny a zároveň ...

Mrkváček do skleničky: vyladěný recept na bezlepkový mrkvový dort

Máte rádi mrkvový dort? A co takhle si jej připravit do skleniček? Je to jednodušší varianta tohoto skvělého zákusku a věřím, že si pochutnáte. Vyzkoušejte...

Ovesný nákyp s adzuki fazolemi

Jak se venku ochladí, začneme dělat nákypy. Rodina je nadšená ze slavnostního jídla a já efektivně zrecykluji přebytky uvařeného obilí a luštěnin.

Špalda s pórkem

Jednoduché a přitom plné chuti. Tohle jídlo je ideální, když si chcete dopřát něco výživného, co zasytí, ale zároveň nezatíží a podpoří trávení.
klub
64
1

Co nám říkají chutě: Kyselá chuť

První díl seriálu o chutích se zabývá chutí kyselou, která úzce souvisí s jarním obdobím. Někdy k ní vede přirozená potřeba těla, jindy může být voláním po...

Fialkový čaj

Failky právě kvetou. Přineste si domu hrst květů a můžete si z nich připravit nálev účinný na odkašlávání a na léčbu zánětu plic. Vypadá krásně, voní a chu...