Slaná snídaně?! Ani to nebolelo!

Vyrazili jsme na tanečně hlasovou dílnu. Pěkně celá rodina, protože tohle nás baví a chceme se rozvíjet. Ale hlavně – vaří Lenka Rojíková alias Paní Dýně. Mít takovou super akci pár minut od domu a s naší stravou, to je hotový sen.

Polévka nebude?

Ve středu večer jsme se setkali se všemi kurzisty na večeři a už jsme si to pochvalovali. Krásné pestré jídlo. “A bude k snídani polévka?” ptám se Lenky a k mému úžasu se dozvím, že ne, že tahle akce má objednané vegetariánské jídlo, takže bude kaše, chleby, ovoce, rostlinný jogurt a luštěninové pomazánky. “No pro vás udělám teplou zeleninu. Ale přijďte včas, jak to vydám, nemůžu garantovat, že na vás zbude,” nabídla Lenka. To mi stačí. Polévku si vezmu z domova a kaši si dáme na místě. Běžně už ji doma nemíváme, ale před tanečním dopolednem to bude super zdroj energie.

🌞 TIP: Sada na letní hubnutí - stáhni si hned teď ZDARMA.

Na snídani jsme dorazili mezi posledními. Zelenina zbyla nedotčená. Dali jsme si tedy s Romanem naši polévku, kaši se zeleninou, přihodili posypky a semínka a nacpali se k prasknutí. Holky se vrhly na sladké varianty kaše, na Lenčin domácí sojový jogurt a já je varovala, že tohle bych si před pohybovými aktivitami fakt nedávala…

A proč vy to nejíte?

Asi jsem tak koulela očima nad skladbou talířů našich holek, asi ostatní zaujalo, jak si skládáme snídani my se zeleninou a že si nosíme vlastní polévku, že se začaly množit dotazy, proč to nejíme s ovocem a proč to jíme takhle. Po třech dnech pozorování přišel dotaz, zda bych k tomu něco víc neřekla.

A tak jsme večer udělaly s Lenkou edukativní dobrovolné okénko a v kostce jim to řekly. Proč se jí slaná snídaně, proč teplá, proč tyhle kombinace ano a tamty ne….úplný základ a odpovědi na otázky. Pak se Lenka zeptala: “A jakou snídani chcete ráno udělat?” K mému překvapení a velké radosti se ozvalo hromadné “Slanou, polévku, kaši se zeleninou.” Odsouhlasili si to jednohlasně i s tím, že ti, kdo tam nejsou (což byla tuším jen jedna paní), tak mají prostě smůlu.

Snídaně jinak

Ráno nás čekala voňavá zeleninová miso polévka a  kroupová kaše, k tomu byla v nabídce slaďoučká červená cibulka, blanšírovaná brokolice, kvašená zelenina, salátek, okurka, oříšky, pražená semínka, kokos, skořice….dokonalý bufet našich možných variant. Všichni to vyzkoušeli, protože nic jiného nebylo. Napjatě jsem čekala, jaké budou reakce.

A bylo to jako vždycky, když jsem měla možnost někomu nabídnout na našich kurzech nebo doma takovouto verzi snídaně  – většina nadšená, někoho oslovila víc kaše, někoho víc polévka. Mnozí si to fotili, mnozí se pak ptali na postup. A teď to nejlepší. Druhý den to chtěli zas! Byla tedy opět polévka, kaše, dušená mrkev, jedlé květy a různé posypky.

Okamžitá změna po první snídani

A ještě lepší byly reakce, které se děly od první snídaně po našem dne: “Já vydržela celé dopoledne tancovat bez svačiny a nejsem unavená!” nebo  “Já už dva dny nepotřebuju kafe, je to možný, že by to bylo tou polévkou?” a “Já vůbec nemám chuť na sladké!”  Měla jsem z toho obrovskou radost a doteď mi to zní v hlavě. Stačilo to zkusit. Ani to nebolelo. Mnozí odjížděli s tím, že zavedou aspoň tyhle snídaně. A my z praxe víme, že už jen ta změna snídaně pro mnohé znamená zásadní změnu energie, pocitu v břiše, uzdravení trávení a další pozitivní změny. Koneckonců na gastru, kde dávám konzultace, většinou začneme a končíme právě snídani. A úspěchy přicházejí, i když oběd a večeře jsou pro pacienty ještě velká výzva.

Chci vás proto postrčit. Pokud pořád ještě nesnídáte vůbec nic, potřebujete po ránu kafe, nebo snídáte musli, jogurty, párky, chleby či kaše s ovocem, zkuste si jednou udělat dobrou slanou snídani. Dobrou! Ne nemastnou, neslanou! Sami uvidíte, jak vám po tom bude. Bez toho zážitku je to jen zbytečně bolestná představa. Ale garantuju vám, že účastníci téhle dílny rozhodně nelitovali a netrpěli. Jedna paní si hned koupila členství v Klubu, další se přidává do Hubneme do plavek a mnozí si pořizují kurz Zdravé snídaně, protože je to fakt chytlo.

Jak snídáte vy?

Já už 16 let polévkuju. První tři roky jsem dělala i kaše i polévku a teď už děláme kaši jen pro hosty nebo když nás čeká den s nejistým obědem, výšlap nebo jiná sportovní aktivita. Jinak si polévku často doplníme o zbytky obilí a úplně nám to stačí. Zajímá mě, jak to máte vy a jestli taky máte strach zkusit to jednou jinak – po našem.