Anorexie je vážná nemoc dětí i dospělých. Rozpoznáte ji?

Co je to anorexie

Anorexie je vážná nemoc, která patří mezi poruchy příjmu potravy. Postižení trpí pocitem, že jsou silní a mají tendence neustále svoji tělesnou váhu kontrolovat a snižovat i přesto, že je jejich váha velmi nízká až život ohrožující. Jídlo u nemocných vyvolává velký stres, pocity úzkosti až paniku, nenávidí ho i milují zároveň.

Příčiny anorexie

Anorexie většinou nemá jednu jedinou příčinu, ale je důsledkem souhry mnoha faktorů a okolností. Spouštěčem zpravidla bývá významná životní událost – rodinná krize, rozvod rodičů, odchod z domova, vážná nemoc, smrt v rodině, ale může tím být i něco tak nevinného, jako poznámka trenéra ve sportovním klubu. K anorexii vedou také společenské jevy, které nás v dnešní době obklopují na každém kroku:

• Kultura západních zemí, která je zaměřená pouze na vzhled a na štíhlost;
• Kult štíhlosti jako výsledek úspěšné sebekontroly a úspěchu celkově;
• Diety a „nové vědecké poznatky“, které vynechávají určité typy potravin (v minulosti to byly tuky, dnes jsou to sacharidy);
• Genetické faktory;
• Stres;

Rizikové osobnostní rysy pro vznik této nemoci (dle prof. MUDr. Hany Papežové CSc.):

• Perfekcionismus – nízké sebevědomí vede ke snaze o absolutní dokonalost;
• Zranitelnost – nejistota ohledně vlastní osoby vede ke snaze zalíbit se okolí;
• Nestálost – kontrola nad jídlem navozuje pocit kontroly nad jinými nestabilními oblastmi života;
• Puritánství a asketismus – překonávat vlastní potřeby je považováno za morální a očistné;
• Sebetrestání – lidé se tímto způsobem trestají za to, že v životě mají problém, se kterým se neumějí vyrovnat;

Jak anorexii poznat

Vztah k jídlu

Nejčastější výmluvy anorektiků:
– „Ráno nejsem zvyklá hned snídat“
– „Už jsem jedla“
– „Dnes mi nějak není dobře“
– „Teď nemám čas“
– „Nebudu jíst takto na noc“

• U postiženého dochází ke změně jídelníčku – postupně z něj mizí nezdravá, ale hlavně energeticky vydatná jídla – sladkosti, čokoláda, bílé pečivo, těstoviny, přílohy atd. (v extrémním případě jsou nakonec postižení schopní přijímat pouze zeleninu a to ještě tu “ne moc kalorickou”);
• Postižení často rádi vaří a připravují jídlo celé rodině (kromě sebe samozřejmě);
• Postižení sobě jídlo připravují vždy zvlášť;
• Postižení musejí jídlo mít pod kontrolou a to nejlépe svoje i rodiny/okolí;
• Postižení jídlo milují a nenávidí zároveň, je to to jediné, co je zajímá, dokáží se o něm bavit hodiny a hodiny;
• Dochází ke změně jídelního režimu – postižení si nevezmou nic kromě hlavních denních jídel a i ta pod různými záminkami „mizí“;
• Postižní mění jídelní tempo a chování, jedí velmi pomalu „jídlo si musí vychutnat“, když už konečně jí, je to pro ně „obřad“;
• Často jídlo krájí na miniaturní kousky a nimrají se v něm;
• Postižení srovnávají svoje jídlo s ostatními, vyžadují, aby měli co nejmenší porci;
• Postižení často žvýkají žvýkačky, pijí kávu/čaj nebo kouří;
• Mění se chutě, postižení zpravidla hodně solí a používají různá dochucovadla;
• Postižení někdy hodně pijí (hlad je převlečená žízeň), v některých případech naopak vůbec;

Časem se začnou projevovat závažnější ukazatele:

• Postižení se vyhýbají jídlu s ostatními a ve společnosti;
• Postižení mají pocit, že je při jídle stále někdo sleduje a reagují na to přecitlivěle;
• Postižení mají neustále pocit, že je do jídla někdo nutí nebo bude nutit;
• Když jedí, vypadají napjatě, strnule a vyděšeně;
• Snadno se cítí přejedení;

Vztah k pohybu

• Vzrůstá aktivita, postižení každou volnou chvilku věnují pohybu;
• Postižení jsou schopní snášet enormní dávky pohybu;
• Postižení vyhledávají aktivity, při nichž si dají „do těla“;
• Postižení často vstávají velmi brzy, aby mohli cvičit;
• Sportovní aktivity jsou zejména individuální;

Společenské problémy

• Postižení jsou hyperaktivní, často jsou svojí aktivitou až nesnesitelní;
• Dochází k postupné asocializaci, nejdříve ve spojitosti s jídlem a nakonec celkově;
• Postižení se nedokáží bavit o ničem jiném než o jídle, postavě, tělesné hmotnosti;
• Postižení jsou neustále nervózní, úzkostní, snadno se rozčílí, jejich reakce jsou neadekvátní, s prohlubující se podvýživou jsou naopak apatičtí;
• Zhoršuje se schopnost se soustředit a zhoršuje se paměť;
• Časem stoupá přecitlivělost, vznětlivost, sebestřednost, je vyžadována pozornost okolí;
• Postižení úplně přestanou mít radost ze života a zcela zmizí „jiskra z očí“;

Být sám je pro postižené jednodušší – nemusejí vysvětlovat co a proč jí/nejí, s prohlubující se podvýživou postižené začne společnost unavovat a vyčerpávat.

Fyzické projevy

• Extrémní vyhublost;
• Jemné ochlupení po celém těle a extrémní citlivost na chlad;
• Zvláštní pach potu (způsobeno pravděpodobně neustálou hypoglykémií);
• Onkotické otoky obličeje a později otoky končetin;
• Špatná kvalita vlasů a nehtů;

A tyto, mnohem závažnější fyzické projevy, které nejsou vidět:

• Ztráta menstruace;
• Oslabení vnitřních orgánů (ledviny, močový měchýř), paradoxní „ztukovatění jater“;
• Oslabení srdce-bradykardie;
• Oslabení nervového systému (periferní nervy) a patologické změny v mozku;
• Osteoporóza;
• Zvýšená kazivost zubů;
• Časté zácpy a průjmy;
• Totální rozvrácení metabolismu všech živin;

Všimli jste si podobného chování někoho ve svém okolí?

Pozorujete toto chování sami u sebe? Nevíte si rady? Teď už na to nejste sami. Neváhejte a ozvěte se nám do komentářů.

Máte osobní zkušenost?

Pokud jste si anorexií prošla a chcete se podělit o svůj příběh, můžete nám ho poslat na eva@jimejinak.cz nebo zcela anonymně vložit přímo do stránek. Anorexie, bulimie, ortorexie a další poruchy příjmu potravy trápí veliké procento žen. A ty potřebují slyšet, že nejsou samy, nejsou divné a hlavně potřebují motivující příběhy o uzdravení. Je-li to ten váš, tak za něj budeme rádi.

POZOR – nepleťte si nadšení ze zdravého jídla s anorexií.
Je naprosto přirozené, že když měníte jídelníček a zažíváte všechny ty proměny, mluvíte a myslíte jen na jídlo, ležíte v receptech, zkoumáte informace a zažíváte různé emoce spojené s tím, na co jste přišla. Rozdíl je ale v tom, že se postupně cítíte lépe a jste zdravá, časem pro vás jídlo přestává být nosné téma a zdravé stravování se stane běžnou součástí vašeho života, ne středobod vašeho vesmíru. Jídlo vám dělá dobře, neničí vás.