Někdy si zoufáte, že jste v rodině jediná, kdo jí jinak. Malé děti stravu sabotují, puberťáci bez servítek komentují vaše šílenství. Maminka Ali.S. nám vloni psala nešťastné komentáře. Ale teď napsala tento!

Maminky, které začnou měnit doma jídelníček dětem, které už se nějak stravují, jsou v mnohem těžší pozici než maminky, které začnou už od prvních příkrmů. Maminky šklebících se a posmívajících sepuberťáků opravdu trpí. Vždycky se vás snažíme povzbudit, že se to časem poddá. Maminky ve videích v Klubu vám říkají, jak to prakticky udělaly ony u větších dětí. Ale přesto na nás někdy koukáte nebo píšete komentáře dost nevěřícně. Fakt se to někdy změní??? Ptáte se zoufale. Teď jsem našla v komentářích krásnou čerstvou zkušenost od maminky Ali.S. a musím ji vytáhnout  z komentářů pro všechny nešťastné matky sem na hlavní stránku: našpulené dítě

Ali.S.:
Ahoj holky.
Včera mi moje skoro třináctiletá dcera oznámila, že bude půst držet se mnou! Jestli si vzpomínáte, před rokem jsem tu řešila, že holka si ťuká nad půstem a mojí novou stravou na čelo, říká mi, že jsem se zbláznila, absolutně „ty hnusy“ odmítala jíst. Byla jsem z toho moc špatná. Menší dvojčata  jeden stravu akceptoval, druhý zpočátku odmítal, manžel se tvářil všelijak, ale jako hodný muž vše snědl. No, zpočátku něco bylo fakt hnusný :-).
Dnes je vše jinak, prostě se vyplatilo dát tomu čas. Doma vařím a peču převážně já pro všechny vegansky, o víkendech manžel občas udělá pro sebe a zájemce z řad dětí maso. Zájemců ubývá… Za rok obrovská změna! Já o 13 kg méně, jsem klidná a vyrovnaná, malé děti přestaly mlsat a jejich zdraví se velice zlepšilo. Dcera i přes počínající pubertu pleť téměř bez pupínku. Manžel masožrout mi tuhle řekl, že veganské víkendy na chalupě mu chutnají a dělají dobře, protože hned po obědě může jít pracovat a neusne jako špalek a v pondělí se zase těší do práce na řízek. Ale když se občas ptám, co měl k obědu, nějak to maso často nedává :-). Ale já nic neříkám, on si k tomu musí dojít sám.
Tak chci všechny podpořit! I když zpočátku půstu budete mít občas pochybnosti, budete bezradní, co vařit, občas vás asi napadne, že zemřete hlady :-), doma se to nebude líbit, okolí si třeba i budě ťukat na čelo… prostě revoluce :-), vytrvejte! stojí to za to!
Já letos na 6 týdnů vysadím pečivo a bílou mouku, to ostatní už nejím. jsem na sebe zvědavá, já pečivo miluju :-D.
Držím všem palečky!!

Ali.S., my moc děkujeme za krásnou zkušenost, gratulujeme a moc fandíme, aby to s tím pečivem vyšlo. Jestli si s námi budete dělat třeba bezlepkové napařované dezerty bez lepku s obilím, určitě strádat nebudete 🙂

 

  1. Tak se přidám do diskuze:) Není to ani tak o MB, ale snad poradíte:) Přítel se snaží, aby syn 6 let nejedl tak strašně, jako to doteď je (jí jen řízek, svíčkovou, rohlík s nutelou, jedl by i tavený sýry, ale to fakt nekupujeme, prý ve školce jí celkem všechno, tak nevím, zeleniny se bojí – když má na talíři kostičku rajčete 1×1 cm nebo okurky, nedotkne se vůbec jídla, trvá na tom, aby to táta dal pryč a pak teprve začne jíst). A to nevaříme makrobioticky, ale udělám třeba zeleninový vývar a vypije jen vodu, zeleniny se nedotkne. Co s tím? Myslíte si, že je problém už od začátku se zaváděním jídla, že ho máma nenaučila jíst tak nějak všechno? Nebo některé děti prostě odmítají jídlo samy od sebe? Prý nechtěl nic jíst, snědl vždycky jen krupicovou kaši, tak jí doteď má denně u mámy k večeři:( Přítel by chtěl změnu, ale co s tím, maj střídavou péči a mámu to nezajímá, jí nezajímá ani nejí strava.
    Ale co s tím, když přítelův syn sedne k jídlu, řekne, že to jíst nebude? Samozřejmě ho nikdo nenutí, ale řekne se mu, že to je večeře, nic jinýho že nebude. Nic nesní. Pak má jít spát a řekne, že má hlad, tak ho přítel pošle ke stolu, kde je to jídlo od večeře – tak řekne, že radši nic nechce, že bude mít hlad. Jak tu píšete, nechat vyhládnout, ale na něj tohle neplatí, když nevečeří a snídaně se mu nelíbí, nedá si nic:/ Přítel mu rohlík s nutelou prostě k snídani nedá, namaže mu rohlík s máslem (vím, to vás tu pobavit, nevím, co je horší:) My s přítelem chodíme na obědy do makrobiotické jídelny, nechceme jíst hnusy, ale co se synem? Nejde ani tak o to, jak ho naučit na makrobiotiku, ale vůbec začít jíst zeleninu a cokoliv jiného než jeho 5 jídel co jí, v 6 letech to je podle mě hrůza:( Nejhorší je že žádné jídlo, co nezná, ani neochutná

    • Milá Morgan, tak mě napadlo, není syn Vašeho přítele náhodou trochu naočkovaný od matky? Jestli se tam doma mluví o tom, že jste nějací šílení vegani, tak se mu možná nelze divit. Kašlete na to. Držím palce, určitě se to časem poddá.

      • My máme doma totéž v bledě modrém, synovi je 13 a naočkovaný od nikoho není. Když měl 3 – 4, jedli jsme doma MB, jedl dost ochotně, i si přidával, postupem času jsme ale od MB upustili (neuměla jsem uvařit tak, abychom si pochutnali a přišlo mi to strašně složité – podle kuchařky od Ivy Chourové). Nicméně pořád jsme doma měli hodně zeleniny a relativně zdravého jídla.

        Chutě se synovi pokazily s nástupem do školky, ze začátku ještě paním kuchařkám vykládal, že ony neumí vařit a že jim dá recepty od maminky, postupně se to ale pokazilo a teď už nejí nic, co zavání zdravou stravou (zelenina, obiloviny, luštěniny).

        Zaujala mě situace u Ali.S nebo jestli máte někdo zkušenosti se staršíma dětma, tak bych o ně chtěla poprosit (více jsem se rozepsala na článku o Hubnutí, doufám, že tam časem můj příspěvek přibyde, je ve spamu, zřejmě).

        Teď jíme víceméně MB už tak čtyři roky a postoj syna k jídlu mimo rohlíky se sýrem a šunkou je čím dál horší.

  2. Souhlasím, moje starší 5letá už se také začína přidávat! Řekne mi, a co jsi vařila pro sebe? Já chci taky…:-)

    • To je super!! U nás si to “hnusný” dá dcera a manžel vždycky a Pepíček sní kromě kapusty a nenakrájené kvašené zeleniny všechno. Druhý chlapec nechce moc jíst luštěnininy, vařenou a pečenou zeleninu a “nová” jídla/ recepty. Ale on byl už od malička konzervativní :-). Vloni plival všechno a nyní jí všechnu kořenovou zeleninu, špenát, kuskus, ječmen, vařenou pšenici, tofu… Maso nejedl už od malička téměř vůbec, nechutnalo mu, miloval sýry a mléko, ale na to mají s bráchou alergii, takže jsem to utnula ze dne na den. Chápu, že to pro něj je těžké, ale udělal obrovský skok. Myslím, že to chce jen čas a nenutit. U nás pomohlo nechat vyhládnout a nelekat se, že jídlo odmítá a necpat ho piškotama, rohlíkama apod. nesmyslama jenom pro ten pocit, že něco jedl. Když byl teď nemocný (náběh na zápal plic), nechtěl jíst tři dny, jen pil a spal a moc mu to prospělo. Během týdne už mu kalhoty v pase zase nepadají :-). Ale to je extrémní situace.
      Prostě nechce na oběd, dostane to ke svačině a občas zjistí, že to “nové” jídlo je moc dobré…
      Nejlepší je právě ten příklad. Jí maminka, tatínek a ségra, on vyzkouší časem také.
      Já dětem věřím a hodně s nimi mluvím proč a co je a není. Moc dobře to chápou i teď po třetím roce. Děti jsou naše nejlepší zrcadla a radary, na které je stoprocentní spolehnutí. Já jsem naštvaná, děti “zlobí”. S manželem se neshodneme a šup, někdo má teplotu, nebo ho bolí bříško…

      • Asi před 5 lety , jsem začala s makrobiotickým stravováním. Můj syn měl 11 let a dcera 15 let. Vařila jsem jen pro sebe a zbytek rodiny to odmítal. Jen přítel si se mnou občas dal s chutí. Tak jsem tedy zavedla, alespoň makrobiotické soboty.(obědy) Koukali na to vždy s nechutí, hlavně na řasy. A když zjistili, že se jídlo například jmenuje HUMUS tak to nechtěli ani ochutnat. Navíc se mi moc nedařily záviny ze špaldové mouky. Syn se vždy zeptal jestli je to zdravé, nebo dobré…ha, ha. Nakonec stačilo, když někdo ochutnal a nechal nakousnutý závin na plechu …..a to bylo znamení…. a už se toho nikdo nedotknul. Moje začátky byly fakt hrozné. Tak jsem to asi po 3/4 roce vzdala.
        Po 5 letech kdy jsem byla jako koule a začala mít zdravotní problémy, vrátila jsem se opět makrobio vaření. A ejhle, jde mi to najednou od ruky. Dokonce díky JJ udělám i super deserty a i přesto, že jsou zdravé, jsou i dobré. Jíme takto opět 6 měsíců. Začala jsem doma dělat opět pro všechny sobotní obědy a večeře jsou z větší části také makrobio. Zjistila jsem, že vlastně chlapovi je úplně jedno co dostane k jídlu, hlavně když mu to někdo naservíruje a vypadá to nádherně na pohled. Navíc když tam dáte všechny možné chutě, kyselé, lehce hořké, rýži třeba posypete opraženými semínky, k tomu lisovaný salát s umeoctem, nějaká ta omáčka.
        Syn má teď 16let a přesto, že je v těžké pubertě…už tolik nenadává na to co mu uvařím a sní vše. Někdy mi to dokonce i chválí a chválí. A když vidíte, že si odnáší do pokoje desert, který samozřejmě udělám dle Evičky a Helči, tak jsem dvojnásob šťastná. Občas si musí dát tu svou klobásku,a vodu se šťávou ( BRRRR) ale hlavně, že už neodmítá …to naše zdravé jídlo. Dříve jsem ani nemohla říct ,že šťáva je nezdravá a že mu škodí… bez ní se neobejde ( zatím) S dcerou je to v pohodě. Vařím i jí, protože nechodí do školy na obědy a chutná jí to. No a přítel, tak jak jsem psala viz výše. Chutná mu, hlavně když si nemusí nic chystat sám.

  3. Tak ja mám ted problém s mým 19 měsíčním klučinou, kromě mlika ode mne odmítá už aspoň 3 měsíce jíst téměř cokoli, nedávám mu dle rad odsud žádné cukry, mleko a tak. S masem nebojujem, protoze do te pusiny nic neda ani toto, takže ji ted jen salatove okurky, občas trochu ovoce, pickles a křupky (vím že to není nejlepší, omezuji mu to, ale když ji aspoň toto), dřív měl rád ryzi, ale i na tu ted děla ksichty, tak co ted?Nabízím pořád a pořád vařím čerstvý, ale nakonec to snim ja a dítě se kojí 🙁 Přece se nemůžu už 3 měsíce vymlouvat na zuby.V takovém věku už mu přece mliko ode me nemůže stačit, když vím, že dřív mi snědl i 3 jídla za den. Měl někdo taky takový problém? Nechci ho cpát pečivem a tak jen aby jedl, ale už me svrbi ruka 😀

    • Nejste první ani poslední, kdo takovou fázi zažil. Je otázka, jak se postavit k možnosti napít se u mámy místo najíst. Je to o vůli matky, zdraví a psychice dítěte. Právě chlapečci někdy upřednostní prso před jídlem. Pak je otázka, zda mu vyhovuje konzistence. Blíží se mu druhý rok a to už moje děti chtěly stejné jídlo jako my. Takže vypadalo jako naše, ale nebylo tak osolené, omaštěné atd. A byl klid.

      • No byla doba, kdy se mi cpal do talíře, tak jsem začala jíst to stejné a jak začaly lézt zuby, tak přestal. A ted když vidí příbor, tak křičí nenene a utíká pryc a ani neochutna, ale už mu chybi jen 5 stoličky. No a když mu nedám prso, tak spustí scénu a dohání to ted poslední noci . Takže nevím, jestli to vydržet pár dnu o řevu a doufat, že hlad ho zlomi a nebo kojit kdykoliv si řekne

        • Na dálku těžko radit, neznám dítě ani vás. Případné bolení zubů je děsné, takže ho chápu. Třeba chce jíst rukama, třeba chce něco úplně jiného a nejde o jídle. Zkuste si s ním promluvit. Fakt.

  4. Holky, u nás je to taky úplně stejné. Bojuji s tím a jdeme krůčky malilinkatých úspěchů, každé snědené bezmasé jídlo je velký úspěch… Starší dcera (5 let) je taky taková, že když to nechce, klidně tři dny skoro nejí – třeba si dá dvě kávové lžičky suché rýže a tvrdí, že má dost…, absolutně na ni nefunguje, že vyhladoví a pak vyměkne. Ona prostě nejí a do pusy to nestrčí… a celou tu dobu je to s ní k nevydržení, protože jak je hladová, tak nám buď nadává nebo se vzteká nebo brečí únavou, zakopává a padá a tak. Takže se přidávám k těm, kdo si budou rádi/rády vyměňovat zkušenosti s každým malým úspěchem.

    • Markéto, koukám, že jste v očistě, budeme tam u masa řešit, co je potřeba vynechat a co nasadit, aby se bez něj “masožravci” pohodlně a bez trápení obešli. Když si to vyzkoušíte na sobě, možná to hravě přenesete i na zbytek rodiny. Hned v prvním týdnu to budeme řešit zcela prakticky, tak vydrte.

  5. Jsem zvědavá, jak to bude v budoucnosti, ale s lítostí musim říct, že našim dětem podle JJ nechutná téměř nic, jen sladký dezerty. A to ani když to je perfektně ochucený..
    my úplně jinak nejíme, ale přesto se snažim častějš vařit jídla bez masa, minimalizovat pečivo a tak.
    Mam ale pocit, že naše děti jsou “nenapravitelný” masožrouti. Jim maso prostě fakt strašně chutná(nám rodičům by stačilo občas), tak nevim co s tim?

    • Bugino, radu nemám, ale u nás je to stejné. Cokoliv uvařím MB, syn se na to ani nepodívá a řekne, že to nechce ani ochutnat. A klidně nevečeří. Pro klid v rodině jsem najela na dvojí stravu, MB pro rodiče a nějaká klasická rychlovka pro děti, nebo např. do zeleninového rizota přimíchám tuňáka, nebo parmezán, usmažím vajíčka… Aspoň se jim tam snažím do každého jídla dostat trochu zeleniny, ale tou je klasika – ledový salát, rajče. Tepelně zpracovanou zeleninu jí vlastně jen v tom rizotu…

      Pátrala jsem i na netu, nějaké info o zdravé stravě zaměřené na děti, zatím jsem nic neobjevila. Našla jsem stránky Jamieho Olivera, kde má recepty, a nějaké video, kde Jamie názorně ukazuje dětem, z čeho se dělají McNugetky, to je dobré, ale video o vhodnosti zeleniny a škodlivosti spousty pečiva a sýrů ne.

  6. Pěkný článek. Gratuluji s detma. Já jsem pravé kvůli dítěti začala. Teď spis řeším, ze jsou mu dva a začíná byt zvědavý na tatínkovu stravu. Miluje okurky a nechape, ze ty tatínkovi zavařené s umělým sladidlem nejsou to pravé ořechové:( už dokonce sám otevírá lednici a ma tendenci, si je sám vytahovat.
    Já se chystám zbavit závislosti na kafe a večerního prejidani:)

    • V některých rodinách se to řeší způsobem “toto jí jen tatínek, pro děti to není dobré” apod. U nás třeba tatínek občas rád přidá něco pikantního a děti už pochopily, že ne všechno, co jí tatínek, je i pro ně. Ráda jim tyhle věci dávám ochutnat, protože pak u těch, které by jim (jako třeba ty okurky) chutnaly, mám trochu strejčka. Jinak okurky se dají naložit i doma a ve zdravé výživě se dají koupit bez cukru a fujtajblíků.

  7. Jé, to je krásné miminko! Klidně příště dodám i ta moje ušmudlaná dvojčata s modelkou od omáčky, zrovna včera jsem po obědě všechno házela do pračky. A děkuji, že jsem chvilku slavná 😀
    Učím se placky a napařované bezlepkové a zkouším nové recepty každý den. Je s tím práce, ale doma moc chutná všem. Musím využít, že budeme s děmi ještě týden doma po nemoci a psychicky se na půst připravit. S úklidem jsem radši také už začla, letos hodlám mít po půstu i vygruntováno v bytě. To bude krása.
    Mějte všichni překrásný den!

    • Ali.S. , fotky bereme, pošlete prosím na můj mail! A klidně i něco víc k tomu, jak to doma šlo nebo nešlo. Rády zveřejníme příběh. Myslím, že maminky potřebují slyšet příběhy jiných s dobrým koncem 🙂 A ten Váš nás začíná ohromně bavit!

  8. Zobrazit všech 20 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekJarní detoxikační program je připraven
Další článek9. Pokročilí