O 4 roky kratší život
Vědci z Harvardské školy veřejného zdraví publikovali 25 letou studii, během které sledovali celkový účinek sacharidů na riziko úmrtí u 15 400 osob ve věku 45-64 let. Studie ukázala, že nízká konzumace sacharidů pod 40 % nebo naopak vysoká konzumace sacharidů nad 70 % vede ke snížení průměrné délky života. Lidé, kteří sacharidy zcela eliminují, žijí v průměru o 4 roky méně než ti, kteří je konzumují v přiměřeném množství (1).
Strava živočišného původu ohrožuje zdraví
Studie mezi sebou zkoumala také jídelníčky založené na živočišných a rostlinných tucích. Vyšlo najevo, že účastníci studie, kteří nahradili sacharidy bílkovinami a tuky živočišného původu, ohrožují své zdraví a mají vyšší riziko úmrtí ve srovnání se zastánci rostlinné stravy (rostlinné tuky a bílkoviny z oříšků, semínek a luštěnin) (1).
Problémem nízkosacharidových diet může být právě snaha o nahrazení sacharidových potravin – jako je ovoce, obiloviny, některá škrobovitá zelenina (např. řepa, batáty, kukuřice, mrkev, celer aj.) a luštěniny – živočišnými bílkovinami a tuky. Zvýšená konzumace živočišných tuků a bílkovin způsobuje záněty a stárnutí lidských buněk (1).
Strava dle Jíme Jinak splňuje doporučení vědců
Podle vědců je nejoptimálnější vyvážená strava s celkovým 50 – 55 % obsahem komplexních sacharidů (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny). Z výzkumu také vyplývá, že kromě složení stravy je důležitý také její původ (1).
Nejsou však sacharidy jako sacharidy
Mnozí si pod tímto pojmem představí klasické pečivo, sladké výrobky z mouky nebo corn flakes. To však není ta správná cesta ke zdraví. Všimněte si, že píšeme celozrnné obiloviny. Míníme tím tedy celá zrníčka obilovin, kterých dnes v obchodech najdete širokou paletu: různé druhy rýže, ječmen/kroupy, oves, špalda, čirok, jáhly, pohanka, teff, perličkový ječmen, amarant, quinoa atd.
Pokud jste členy klubu, můžete si více přečíst v tomto článku v Klubu JJ, kde jsme toto téma více rozebrali a převedli do praxe.
Další důkaz
“Když se s lidmi bavím o jídle, tak pořád chtějí nějaké studie, důkazy, že tato strava je vhodná. Tak tady máte další z mnoha, které potvrzují, že obiloviny, obilí, zelenina a ovoce mají být základem našeho jídelníčku. Pro nás to není nic nového, jíme takhle řadu let. Jak fungují různé typy stravování jsme si mohli v životě vyzkoušet na vlastní kůži a přirozeně jsme zůstali u toho, který znáte z našich stránek. Stava založená na výše uvedených potravinách vede ke zdraví a dobré psychické i fyzické kondici. Ten rozdíl člověk ovšem nemůže posoudit, dokud to pořádně nevyzkouší,” dodává k tématu Eva Cikrytová, zakladatelka Jíme Jinak.
Komentáře
Osobně jsem vyzkoušela jak markobiotickou stravu (tady na JJ), tak takovou mírnou verzi low-carb. Výsledek – u JJ jsem vydržela tak tři měsíce, spousta jídel nechutnala, manželovi už vůbec ne, nezhubla jsem. U low-carb jsem přes rok, chutná i manželovi a povedlo se mi zhubnout. Ale jak píšu, ty sacharidy zas tak nehrotím, je pravda, že už ani mě ani manželovi nevadí mít k masu místo přílohy třeba jen zeleninu (hlavně v létě) a jíst míchaná vajíčka bez chleba už jsem si taky navykla, ale teď zrovna jsem si dala domácí celozrnný knedlík s omáčkou (vařím je minimálně, ale když na ní mám chuť, tak si klidně dám). Myslím, že člověk na stravu musí i intuitivně a hlavně se záměrem vydržet u toho dlouho, jinak to vůbec nemá smysl. Já miluju kachnu se zelím, opečenou slaninu, kozí sýr, buchty a plnotučnou smetanu v kafi bez cukru (samozřejmě ne každý týden-kromě toho kafe :-), bohužel makrobiotické stravování všechny tyhle potřeby popírá tak drasticky, že je to trvale neudržitelné, naopak low-carb strava mi umožňuje jak sýr a smetanu tak slaninu a ke kachně si dělám super celerové knedlíky, které chutnají i manželovi. Takže už jen z toho důvodu, že low-carb strava je tak nějak blíže k mým potřebám a chutím, tak zůstávám u ní.
Jo a jinak – po navýšení příjmu bílkovin se mi snížila chuť na sladké velmi dramaticky, což se mi u JJ nikdy nepovedlo.
Na druhou stranu – low-carb strava mi víc vyhovuje na jaře a v létě, kdy je přirozená chuť na zeleninu. Tu jsem na podzim a v zimě ztratila a začala vařit víc luštěnin zase podle zásad TČM (v paleu se luštěniny třeba nesmí vůbec, což tedy taky striktně nedodružju). Oba směry mi něco daly a společně s možnostmi a chuťovými preferencemi sebe i manžela jsem si z toho vytvořila takový svůj vlastní stravovací styl, se kterým jsem spokojená a hlavně ho jedu už dlouho a nemám potřebu se vracet k nějakým starým stereotypům.
Ľudia majú v sebe veľmi hlboko zakorenenú myšlienku, že potrebujú veľa bielkovín. Pred desiatkami rokov sa tvrdilo, že im klesne inteligencia /vtedy to nazvali ináč/. Naopak, teraz majú bielkovín priveľa a chýbajú im kvalitné polysacharidy. Preto je tak veľa cukrovkárov, srdciarov, hyperaktívnych detí atď.