Domů > Jak začít > Základní suroviny > Obiloviny

Obilné vločky – přehled druhů, výroba a skladování

Nejlepší podoba, v jaké lze obiloviny konzumovat, je ta původní – celé zrno. Neporušené zrno se dobře skladuje a obsahuje všechny živiny. Vločky jsou v dnešní uspěchané době také dobrou volbou pro zpestření jídelníčku. Je v nich zachována většina živin celého zrna, a přitom jsou rychle připravené a také moc dobré.

Z čeho a jak se vločky vyrábějí

Vločky, to je vlastně jen rozlisované zrno, nic víc. Vyrábějí se z obilovin (ovsa, ječmene, pšenice, špaldy, žita, rýže) a z plodin obilovinám podobných, kterým se někdy říká pseudoobiloviny (pohanka, quinoa, amarant, teff). Výrobek vločkového typu však může vzniknout i z jiných plodin, třeba ze sóji.

A jak přesně výroba probíhá?

  1. Zrno se nejdříve očistí, tedy zbaví prachu, kamínků či jiných příměsí. Dál se postup liší podle konkrétní plodiny. Pšenice a žito se už nijak neloupou ani nebrousí, vločky vyrobené z těchto plodin jsou tedy celozrnné produkty. Podobně je to s quinoou, amarantem a teffem. Oves a špalda jsou pouze zbaveny své nepoživatelné slupky. Podobně i rýže, vznikne tak rýže natural. I z pohanky se odstraňuje tmavá nepoživatelná slupka, tím získáme pohankové kroupy. Proso je oloupáno, čímž získáme jáhly. Ječmen se brousí, vzniknou tak ječné kroupy; protože obal je při broušení odstraněn jen částečně, jedná se o „polocelozrnný“ produkt. Sója se loupe a drtí na menší kousky.
  2. V dalším kroku se zrno většinou napařuje, aby změklo a mohlo být podrobeno lisování. Pára se nechává působit různě dlouhou dobu, od pár minut do několika desítek minut. Její teplota se obvykle pohybuje od 80 do 110 °C.
  3. Nakonec zrna procházejí mezi dvěma válci, které je rozmáčknou a vytvoří tak vločky. Ty se pak už jen suší a balí.

Věděli jste, že …?
Napařování je nutné proto, aby se zrno při lisování nerozpadlo. Při výrobě drobných vloček se zrno před lisováním nařeže.
– Ne všechny vločky, i když jsou vyrobené ze stejného druhu obilí, jsou nutričně stejně hodnotné.
– Při výrobě vloček je možné odstraňovat klíček. Takové vločky déle vydrží, ale mají nižší výživovou hodnotu.
– Také obal zrna může být více nebo méně obroušený – z toho zase vyplývá, jak velké množství vlákniny budou vločky obsahovat. Na obalu se většinou tyto informace neuvádějí.
Výživová hodnota vloček se liší podle toho, z jaké obiloviny jsou vyrobené.
– Tradiční ovesné vločky jsou skvělým zdrojem kvalitních bílkovin a kvalitních tuků. Mají nízký glykemický index a zasytí na dlouhou dobu, ke snídani jsou tedy ideálním pokrmem. Ale neměly by to být jen ovesné vločky, co si dáme na talíř. Druhů je mnohem více.

Vařit, nebo nevařit?

Zvykli jsme si považovat vločky za hotový produkt. Bez další úpravy se používají v müsli, sypou do jogurtu. Avšak pára zajišťuje jen částečnou tepelnou úpravu. Pro co nejlepší stravitelnost je dobré vločky ještě upravovat. Všechny rostlinné potraviny, především však zelenina, obiloviny a luštěniny, obsahují určité množství antinutričních látek. Jde o látky, které nějakým způsobem snižují využitelnost živin. Známé jsou například kyselina fytová a kyselina šťavelová, které blokují využití některých minerálů.

Jak vločky využít v kuchyni?
Vločky mají široké využití v různých druzích receptů – sušenky, zavářka do polévky, kaše, drobenka, těsta, karbanátky, zahušťování těst a jídel atp. Detailně jsme využití vloček popsali ve článku o použití vloček.

Namáčením, varem a klíčením se dá obsah antinutričních látek odstranit nebo výrazně snížit. Některé živiny se varem naopak zničí, proto se např. u zeleniny doporučuje, abychom ji konzumovali syrovou i vařenou, a získali tak všechny výhody. Luštěniny by se neupravené naopak vůbec neměly konzumovat, protože mají nejvyšší obsah antinutričních látek. Obiloviny patří k těm plodinám, které by se podobně jako luštěniny měly upravovat. Naše doporučení pro vločky proto zní: vždy je alespoň zalijte horkou tekutinou a nechte pár minut odstát (pokud vločky použijete do karbanátků nebo náplní, které budete tepelně upravovat, můžete tento krok vypustit). Velké vločky je třeba pár minut povařit, konkrétní informace najdete na obalu. Sójové vločky by se měly vařit cca 15 minut. Nedejte se zmást tím, že chutnají dobře i syrové, sója potřebuje důkladnější tepelnou úpravu. Občasná konzumace syrových vloček vám určitě nezpůsobí zdravotní problémy. Avšak pokud vločky konzumujete pravidelně a ve velkém, pokud je podáváte dětem nebo pokud máte problémy se zažíváním, určitě je tepelně upravujte.

Druhy vloček a jejich chuť

DruhKonzistence a chuť zasyrovaZákladní úprava – zalité horkou vodou/rostlinným mlékem, povařené
Vločky ovesnéMěkké, větší, nekřupavé, příjemná syrová chuť a vůně po ovsuVoda, mléko: drží tvar, příjemná chuť. Uvařením v mléce vznikne lehká kaše
Vločky ovesné jemnéMěkké, drobné, jinak podobné ostatním ovesnýmVoda, mléko: kašovité a krémové, prakticky žádné kousky. Všechny ovesné vločky jsou s mlékem vynikající
Vločky ovesné bezlepkovéMěkké, větší i drobné, jinak podobné předešlýmpředešlým Voda, mléko: kašovité a krémové, zůstává o něco víc kousků než v jemných vločkách. Varem se prakticky zcela rozvaří
Vločky pohankovéJemná pohanková chuť i vůně, křupavějšíVoda, mléko: kašovité a měkké, zůstává výrazná pohanková chuť. Varem se rozvaří na hustou kaši, zůstávají drobné kousky, které ale nedrží tvar.
Vločky ječnéNejvětší z vloček, málo výrazná chuť podobná pšeniciVoda, mléko: vločky drží tvar, nevytvářejí kaši, mají příjemnou neutrální chuť. I po uvaření velké stejné kousky, drží tvar nejlépe ze všech vloček
Vločky jáhlovéJemné, s výraznější chutí a lehce olejnatou vůnívůní Voda: jsou kašovité a tvoří hrudky, lehce rýžová chuť. Mléko: pouze po zalití chutnají „moučně“, potřebují pár minut povařit
Vločky quinoovéDrobné, křupavé, s výraznou oříškovou vůníVoda: rychle změknou, kašovité, lehce nahořklé. Mléko: velmi chutné, lehce oříšková chuť
Vločky amarantovéDrobné, mají lehce oříškovou chuť a typickou amarantovou vůni Voda: rychle změknou, kašovité a lepivé, s jemnou rýžovooříškovou chutí, lehce jsou cítit slupky.Voda: rychle změknou, kašovité a lepivé, s jemnou rýžovooříškovou chutí, lehce jsou cítit slupky. Mléko: velmi chutné, krémová chuť
Vločky teffovéNejdrobnější, připomínají otruby, silná oříšková vůně Voda: rychle změknou, kašovité, nejjemnější ze všech vločekVoda: rychle změknou, kašovité, nejjemnější ze všech vloček. Mléko: lehce oříšková chuť, nejsou cítit slupky
Vločky pšeničnéDruhé největší po ječných, křupavé a hrubé, s neutrální chutíVoda, mléko: drží tvar, konzistence na skus. Po uvaření drží tvar o něco méně než ječné, spíše vytvářejí hrudky
Vločky špaldovéPodobné pšeničným konzistencí i velikostí, výraznější chuť a vůněVoda, mléko: drží tvar, chuť podobná pšeničným. I po povaření drží tvar, nijak se nerozvaří
Vločky žitnéPodobné pšeničným, velké, s výraznější chutí i vůnívůní Voda: drží tvar, jsou pevné a nerozměklé, chuť výraznější než u pšeničných. Po uvaření stejné jako špaldové
Vločky rýžovéHodně tvrdé, téměř bez chuti, s lehkou rýžovou vůníVoda, mléko: drží tvar, příjemná chuť, ale bez povaření chutnají „moučně“. I po uvaření drží tvar, uvařením v mléce vznikne lehká kaše
Vločky sójovéPříjemná nasládlá vůně po kešu, ale syrové by se neměly jístVoda: drží tvar, nabobtnají, vzhledem i chutí připomínají arašídy. Vařené 15 minut: křupavá oříšková chuť, vločky dál nabobtnají a drží tvar

TOP vločky

Všechny vločky jsou výživově hodnotné, všechny mají nějaké přednosti, kvůli kterým stojí za to je používat – jáhlové jsou výborně stravitelné, žitné nebo špaldové mají spoustu důležitých vitaminů a minerálů, sójové jsou plné hodnotných bílkovin… A všechny mají dostatek důležité vlákniny. Přesto pro nás některé druhy stojí nad ostatními.

Proč bio vločky
Prakticky všechny druhy vloček nabízíme v biokvalitě. Proč je to důležité? V konvenčním zemědělství se obiloviny, tak jako všechny ostatní plodiny, ošetřují pesticidy, tedy různými umělými chemickými látkami – herbicidy určenými k hubení plevelů, insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami. Na 1 hektar zemědělské plochy se v případě obilovin aplikuje v průměru 1,2 kg pesticidu ročně. V ekologickém zemědělství je množství použitých pesticidů nula.

Ovesné vločky

Ovesné vločky jsou sice ty obyčejné a běžné, přesto podle nás vítězí i v konkurenci exotických druhů. Oves pochází z oblasti dnešního Turecka a do Evropy se prý dostal jako plevel mezi pšenicí. Tento pokoutný přistěhovalec je moc zajímavou plodinou.

  • Obsahuje velké množství kvalitních bílkovin, v průměru přibližně 14 g na 100 g.
  • Vyznačuje se také poměrně vysokým obsahem tuků, který je dvakrát vyšší než například u pšenice.
  • Oves se také vyznačuje tím, že oproti ostatním obilovinám zasytí na delší dobu. Má totiž vyšší obsah vlákniny, vstřebávání živin proto probíhá déle.
  • Právě vláknina patří u ovsa k jeho největším přednostem. Jsou zde obsaženy oba druhy – nerozpustná i rozpustná vláknina. Ta první, nazývaná někdy také hrubá vláknina, navozuje pocit sytosti a působí proti zácpě. V zažívacím traktu funguje tak trochu jako kartáč. Rozpustná vláknina na sebe váže vodu, snadno bobtná a vytváří gelovitou hmotu, která působí hojivě na stěny trávicího ústrojí.
  • Obě vlákniny pak ve střevě slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Ty jsou důležité nejen pro správné trávení, ale hlavně pro celkovou imunitu organismu.
  • A to ještě není všechno – hlavní složkou ovesné rozpustné vlákniny jsou betaglukany, které mají schopnost udržovat zdravou hladinu cholesterolu v krvi. Oficiálně jsou uznávány jako látky, které pomáhají předcházet infarktu a mrtvici.

Pohankové vločky

V Evropě známe pohanku od 12. století, kdy k nám přišla také z východu – tentokrát z Ruska, kam doputovala z jihovýchodní Asie. V průběhu staletí pak patřila k nejčastěji konzumovaným potravinám, než v 18. století ustoupila pšenici, žitu a rýži. Z botanického hlediska nepatří mezi trávy (kam naopak patří obiloviny), ale je příbuzná takovým plodinám, jako je šťovík nebo rebarbora.

  • Pohanka je výjimečná hlavně obsahem rutinu (vitaminu P). Tato látka – ve skutečnosti jde spíš o komplex látek – patří mezi rostlinné flavonoidy.
  • Rutin zvyšuje pružnost cév a posiluje jejich stěny, tím je chrání proti popraskání. Může tedy pomoci při všech zdravotních problémech, které s tím souvisí – křečových žílách, popraskaných žilkách v obličeji, sklonu ke krvácení (z nosu, dásní), příliš silné menstruaci.
  • Rutin v těle funguje ve spolupráci s vitaminem C (navzájem podporují svou schopnost působit v těle jako antioxidant). Pokud chcete zvýšit využitelnost jednoho z nich, je třeba hlídat si i spotřebu toho druhého.
  • Největší množství rutinu se u pohanky nachází v nati. Semena obsahují asi 20 mg rutinu na 100 g, vločky o něco méně, což je způsobeno částečnou tepelnou úpravou.
  • Pohanka má také poměrně vysoký obsah bílkovin, okolo 12 %. Jde navíc o bílkoviny velmi kvalitní, esenciální aminokyseliny jsou zde obsažené ve vyváženém poměru.
  • Pohanka je přirozeně bezlepková.

Quinoové, amarantové a teffové vločky

Všechny tři plodiny jsou exotikou, před několika desetiletími v Evropě prakticky neznámou. Quinoa i amarant pocházejí z Jižní Ameriky, kde patřily a pořád patří k hlavním zemědělským plodinám. Quinou dokonce Inkové považovali za posvátnou a s trochou nadsázky se dá říct, že podobně okouzleni jsme i my dnes. Teff, neboli milička habešská, má svůj domov v Etiopii.

  • Na naše stoly si našly cestou především ze dvou důvodů – mají velmi příznivé výživové vlastnosti a jsou přirozeně bezlepkové.
  • Všechny tři jsou drobounké, největším přeborníkem je teff – jeho zrno je stokrát menší než zrno pšenice.
  • Quinoa má vysoký obsah bílkovin (okolo 14 %), zároveň jde o nejkomplexnější bílkoviny ze všech plodin, které v dnešním přehledu máme. Esenciální aminokyseliny jsou zde přesně v takovém poměru, jaký lidský organismus potřebuje.
  • Quinoa také oplývá mnoha vitaminy a minerály. Ne nadarmo ji NASA zkoumá jako potravinu vhodnou pro astronauty při dlouhých vesmírných letech.
  • Amarant je ve všech směrech nejméně stejně hodnotný jako quinoa. Jeho výživová hodnota je natolik mimořádná, že se doporučuje přidávat jej do jídel třeba jen jako doplněk a zvýšit tak nutriční hodnotu pokrmu.
  • Hlavní předností teffu je nezvykle vysoký obsah vápníku, v teffu je ho mnohonásobně víc než v kterýchkoli jiných obilovinách nebo pseudoobilovinách. Hrnek namočených nebo uvařených teffových vloček poskytne 120 mg vápníku, což je 12 % doporučené denní dávky (DDD).

Jak vločky skladovat?

Neporušené zrno má dlouhou trvanlivost, při správných podmínkách to může být mnoho let i desetiletí. Jakmile se ale zrno nadrtí, přijde o svou ochrannou vrstvu. Trvanlivost vloček je půl roku, mají se skladovat v temnu, chladu a nejlépe v uzavřené nádobě. Jáhlové vločky jsou citlivé a snadno žluknou, vydrží jen tři měsíce a zvlášť v horkém letním období jim nejlépe bude v lednici.

Živiny ve vločkách– Všechny druhy jsou bohaté na hořčík, nejvíc je ho v amarantu, pohance, quinoe a ovsu. 100 g těchto vloček poskytne skoro polovinu DDD hořčíku.
– Teff a amarant jsou bohaté na železo, 100 g poskytne 40 % DDD tohoto minerálu. Hodně železa je také v ovsu a quinoe.
– Už jsme zmínili, jak teff vyniká obsahem vápníku a pohanka obsahem rutinu.
– Na bílkoviny je nejbohatší quinoa, amarant, oves a špalda. Tedy pokud bereme v úvahu obiloviny a pseudoobiloviny. Jinak vedou se svými 40 % sójové vločky.

PS: V pondělí 13.2. startujeme Jarní očistu!

Pokud zažíváte stres, únavu, necítíte se dobře nebo máte pár kil navíc, pojďte s tím zatočit. Začínáme 8 týdenní Jarní očistu. Pročistíme tělo, zlepšíme jídelníček, postavu i psychiku. Už za pár týdnů uvidíte výsledky - ověřeno na lidech! 😊

Zdravé recepty, zdravé vaření a životní styl. Tisíce receptů zdarma. Co víme, sdílíme! :-)

9 lidí už poděkovalo za článek.

Buďte první, kdo napíše komentář

Mohlo by se vám líbit

144
70

Videopřání Jíme Jinak 2022 – Uspořádejme si myšlenky

Vyzkoušejte také

8

Celozrnné produkty pod lupou – výhody a nevýhody

Jaký je rozdíl mezi bílou a celozrnnou moukou. V čem je která lepší. Jaké máme druhy pšenice. Jak funguje vláknina v obilí. Co jsou to prebiotika. Jak je t...
5

Snídaně s glyfosátem. Máme se bát?

Nikdo z nás samozřejmě nechce snídat chemickou látku na hubení plevele. Víte však, že právě glyfosát byl nalezen v 95% rozšířených cereálií v USA, které si...
2
9

Mysli na své zdraví: nejez müsli, ani granolu

Na zdraví bychom rozhodně měli myslet, ale ne s plnou pusou müsli, jak se nám snaží reklamy na tyto produkty namluvit. Snídat müsli nebo granolu má na prvn...
11
1

Návod, jak v dnešní době vybírat zdravé potraviny

Přibývá důkazů, že kvalita potravin má na nás mnohem zásadnější zdravotní dopad než poměr jednotlivých makroživin. Konzumace vysoce zpracovaných potravin v...

Takto se posuzují snídaňové cereálie. Většina by neprošla

Cereálie jsou oblíbenou snídaní malých i velkých. Které jsou dobré, a které ne? To můžeme posoudit pomocí kritérií kvality Úřadu pro potraviny. Většina by ...

Zapečená kaše na snídani nebo svačinu

Venku je opět zima a já dostala chuť na něco zahřívajícího, pečeného. Tak jsem si místo klasické obilné kaše udělala trošku netradiční zahřívací verzi R...