Domů > Magazín > Žijeme jinak

Retro: Nákupy ve svátek i o víkendech

Pamatujete si, jaké byly otevírací doby v obchodech v 70.letech? Tehdy nebyl Štědrý den svátkem a taky tu byly pracovní soboty. Spory o otevírací dobu tedy nejsou žádnou novinkou. Ale bylo to opačně, než byste možná čekali. Hodně se toho změnilo v 80.letech. Tehdy vznikly večerky. Po revoluci prodejny začaly rozhodovat o otevírací době samy. Dnes do toho mluví stát. Co je lepší?

Nákupy o Štědrém dni

Ten, kdo si myslí, že prodejní doba a spory kolem ní jsou něco nového, tak se mýlí. Už před rokem 89 se kolem toho něco namluvilo. V té době ještě např. nebyl Štědrý den svátkem, takže si dovedete představit, jakou z toho měly prodavačky radost, když na ně padla služba.Bylo sice otevřeno většinou jen do 12 hodin, ale důležité dopoledne bylo pryč. O tom, kdy, kde a jak dlouho bude o svátcích zavřeno nebo otevřeno, rozhodovaly tenkrát na doporučení Ministerstva obchodu ČR ve spolupráci s odboráři národní výbory (nyní místní a městské úřady). Záleželo na jejich znalosti prostředí, aby rozhodly, které potravinářské prodejny, případně i prodejny s dalším sortimentem, zůstanou otevřeny a jak dlouho.

Pracovní soboty

Také pracovní soboty přicházely na přetřes. Vzpomínám, co kolem toho bylo v prodejně, kde jsem pracoval, rozbrojů. Ale pozor! Nešlo jen o to, že by to nikdo nechtěl dělat, spíše naopak. Za čtyřhodinovou sobotu byl u nás příplatek 75 Kč. Z dnešního pohledu směšné, ale 300 Kč za všechny čtyři soboty, to už v 70. letech, o kterých je řeč, mohla být i pětina průměrného platu.

V té době se také řešila délka prodejní doby. Když jsem přišel do Prahy, tak jsem byl překvapen, kolik prodejen a jak dlouho má o sobotách otevřeno. To v Šumperku padla sobota 12 hodin a s výjimkou cukrárny, jste už nic nenakoupili. Mělo to také vliv na pohyb obyvatel. Při návštěvách z Prahy jsem žasl, jak se nákupní pěší zóna po 12 hodině vylidní. Před tím mi to tak nepřišlo.

Co zažít zdravé vaření na vlastní jazyk?

Večerky

Vzpomínám si, a mám to také podloženo písemně, že novináři v té době hodně tlačili na prodlužování prodejní doby. Určitě vycházeli z poznatků svých čtenářů, diváků a posluchačů a změny postupně přicházely. V 80. letech už prodejny většinou nekončily v 17 hodin, ale prodávaly do 18-19 hodin i déle. Pak tu byl čtvrtek, který byl vybrán jako den, kdy vybrané průmyslové prodejny budou mít otevřeno cca do 20 hodin. Začaly se také objevovat Večerky, které rovněž nabízely potravinářské zboží až do 20 hodin. Sobotní prodej byl nejdelší zpravidla v obchodních domech.

Po revoluci začaly rozhodovat prodejny samy

Byly to časy, kdy o prodejní době rozhodovaly úřady. Po roce 89 o tom začaly rozhodovat samotné jednotlivé prodejny, obchodní domy a obchodní řetězce. Zastavím se u těch obchodních domů. Sice jsem žádnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem objektu OD a nájemcem na vlastní oči neviděl, ale mám z první ruky, že si tam pronajímatel komerčních prodejních prostor vymezuje povinnosti příslušného prodejce o prodeji i v době státních svátků. Je to logické, protože jít do OD ve státní svátek a zjistit, že většina obchodů má zavřeno, tak to může naštvat.

Dnes do toho mluví stát

Není tak dávno, kdy se do toho všeho začal plést stát. Rozhodl, které svátky může být otevřeno, resp., o kterých svátcích má být zavřeno. I když si nemyslím, že o všem rozhoduje pouze trh, tak jsem přesvědčen, že to není dobrá cesta. Domnívám se, že když se např. konkrétní prodejně na konkrétním místě nedaří o víkendech nebo svátcích na sebe vydělat, tak to jejich vlastník po čase vyhodnotí a prodejnu v daných dnech prostě zavře. Stát na to nepotřebuje. Pochopitelně znám i námitky druhé strany. Poukazují na to, jak je to v Německu a že prodavačky mají méně času na rodinu. Podle mě je to totéž, jako bychom o svátcích nemohli sledovat televizi, protože televizní pracovníci mají právo se věnovat rodině. To samé lze říci o spoustě dalších profesích, jako jsou např. lékaři, zdravotní sestřičky, energetici atd. atd. Já o víkendech nebo svátcích nakupovat většinou nechodím, ale když se to někomu líbí nebo nemá jindy čas, proč mu v tom bránit?

Zdroj obrázků: chillichilli.cz, od_kotva.cz, aktualne.cz

Základní kurz: Zdravé vaření pro tělo i duši

4. září 2026 · 09:00–14:00 · Zlín Rezervovat místo

PhDr. Alois Dvořák, 1951, vystudoval FŽ UK v Praze, pracoval jako tiskový mluvčí několika ministrů obchodu a cestovního ruchu ČR, publikoval řadu článků v ústředním a odborném tisku na téma maloobchod a cestovní ruch, od začátku 80. let do poloviny 90. let spolupracoval s Československým rozhlasem, zejména jako odborný host pořadu Kolotoč., ale i autor komentářů, poznámek a glos. V roce 1996 založil reklamní agenturu, kterou provozoval až do svého odchodu do důchodu.

Buďte první, kdo poděkuje za tento článek.

Buďte první, kdo napíše komentář

Schovat štítky

Vyzkoušejte také

18 chutných receptů s mangoldem

Mangold je velice chutná a zdraví prospěšná zelenina, jejíž sezóna je v plném proudu. Nechte se při jeho přípravě inspirovat některým z našich receptů.

Čaj z hruškových slupek

Při výrobě hruškového džemu nebo koláče nám zbydou oškrábané slupky a jadřince. Byla by škoda je jen tak vyhodit, uvařme si z nich chutný, slaďoučký čaj.
14
10

Jak v pohodě zvládnout nástup do školky

“Pomóc! Možná se té školky bojím víc než malá…,” zní teď v hlavě nejedné mamince. “Mami, já tam nechci!” vzdorují už teď některé dě...
385
52

Léčivý hřib hořčák – zabíjí rakovinu

Nedávno jsme vydali článek o léčivých účincích lesních hub. Naši čtenáři jako správný národ houbařů hned poznali, že hříbek v  na úvodní fotce úplně vlevo,...

Sedmikráska chudobka: 7 krásných tipů pro vaši kuchyň

Chudá není, na příznivé účinky už vůbec ne. Daří se jí ale v půdách chudých na živiny. Znáte sílu téhle nenáročné krásky, která kvete skoro po celý rok?

15 let Jíme Jinak. To už je pořádný důvod se potkat!

15 let Jíme Jinak je důvod k pořádné oslavě! 💚 Oslavte to s námi 25. září v Praze! Čeká vás talk show, skvělé jídlo, fotokoutek, dárek na baru a především...