Právě vyšlo Překvapení č.39, ve kterém si s novinářkou povídám o svém dětství, dospívání a dospělosti před změnou jídelníčku. Časopis je v prodeji do 2.10.

Stáhnout(PDF)

 

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!
  1. Mila Evi, teprve s Vasim clankem si clovek uvedomi, jak to vsechno najednou dava smysl. Mozna, ze kdyby jste si timhle vsim neprosla, nebylo by tu zadne Jime Jinak. Zivot nas nekdy tolik zkousi, aby nas nakonec odmenil – nasmeroval tim spravnym smerem. Mate muj velky obdiv, s jakou eleganci a noblesou Vam vlastni jste vse zvladla. Po precteni Vaseho clanku jsem uplne nahodou shledla film Laska je laska, ktery zacina krasnym citatem…“Zivot je boj, a mel by se bojovat az do posledni kapky, protoze nikdy nevite, kdy vas potka to nejvetsi stesti.“ Myslim, ze je to presne.. Opatrujte se a preji jen to Nej..

  2. Evi pláču mám husí kůži….tvoje cesta byla bolestná,trnitá a opravdu sis holka užila. Si krásná šikovná a silná žena. Přeji ti hodně zdravíčka. Děkuji za tak krásný článek. Člověk si uvědomí, po přečtení takového článku, že ty jeho bebíčka nejsou vůbec nic, proti takové nakládačce. Děkuji že si tady, děkuji za Vaše stránky s Helenkou a že pomáháte nám dalším dušičkám prožít zdravější život.

  3. Tak i mně slzička ukápla :-). Taky moc potřebuji srovnat tu svoji hlavu. Věřím, že všechno má svůj význam a vývoj a že situace, které zažívám mne mají něco naučit a někam posunout. Akorát je někdy těžké poznat co a hlavně udělat ty změny, které jsou potřeba :-).

    • Lucko, tak o Tebe se tedy vůbec nebojím. Vždyť Ty už jsi toho dokázala tolik! Když pominu všechno ostatní, tak co všechny Tvoje děti? Kdo je nosí, rodí, kojí a vaří jim zdravě? :-) Někdy je těžké poznat, co se proč právě nám děje, to máš svatou pravdu :-) Ale odpověď se dříve nebo později dostaví :-o)

  4. Taky plakám…..naštěstí už je dobře, dostala jsi se na správnou cestu a ne každému se to podaří.Přeji mnoho štěstíčka i dál.

  5. Díky, Evo. Za článek, za sdílení zkušeností, za web, za přátelství. Přeji hodně štěstí, jsi silná a odvážná, koneckonců není divu, po tom, co jsi zažila. Zdravím celou rodinu. J.

    • Jitko, moooc děkuji. Musím opětovat Tvá slova. Čím Ty sis vším prošla od doby, co Tě znám, to by jen tak někdo nezvládl! Však Tvůj článek http://www.jimejinak.cz/marodim-jinak-jitka-38-let/ mluví za vše. Jste naše důležitá součást, jste jako rodina. Jsme spolu v kontaktu víc než s naší rodinou. Jsme moc rádi, že vás známe. Vážíme si vašeho přátelství, posíláme pozdravy k vám k řece.

    • Jsem sama překvapená, že se to do konvečních médií dostalo. Občas některé redaktorky říkaly, že to asi nevyjde, ale vyšly i ty Biomatky, jak nás nazvaly, tak snad se blýská na lepší časy.

  6. Evo, po přečtení vašeho minulého článku v jiném časopise, jsem si myslela, že tenhle ten nový článek bude opakování předchozího, ale i přesto jsem si dnes Překvapení koupila a našla v něm další váš životní příběh. Vy jedna holko:)), opět jste mě dostala.

  7. To je krásný! Děkuju, že to můžu/můžem číst a za povzbuzení a Váš příklad nebo spíš inspiraci, Evo! Myslím, že v mnoha věcech taky žiju příběh se šťasným „koncem“, jen zatím to jídlo a zdraví dopilovává.

    • Díky, Petro. Já myslím, že je nás pěkná řádka, co žijeme teď tu pohádku. Někdy to začne jídlem, někdy jiná změna nás k jídlu dovede. Hlavně, že výsledkem jsou zdravější a veselejší ženské, co svojí energii a lásku dají zase dál svým dětem, partnerům a celý svět se postupně uzdraví.

  8. Milé děvčata, při čtení rozhovoru s Evou jsem měla husí kůži, ale smekám před Vámi všemi kdo se stravujete jinak.Před rokem jsem si zakoupila členství a zároven i Vánoce jinak, ale nikdy jsem to nedotáhla do konce.Pak jsem začala hubnout do plavek a taky jsem to vzdala?? Asi to nemám v té hlavě, strašně ráda pročítám příběhy a recepty, docela hodně i vařím podle receptů, ale nikdy nejím úplně na 100% docela mi to vadí, že nejsem důsledná. Nikdy jsem nemarodila,nemám žádné zdravotní problémy jsem zdravá jako řípa za což jsem ráda, buclíkatá taky moc nejsem. Akorát bych se ráda naučila jist zdravě……….potřebovala bych na sebe nějaký bič.

    • Miluško já bych to nelámala přes koleno, jezte jak nejlépe dovedete a neřešte, zda je to na 100% nebo na méně. Postupujte pomalu, ne vše zvládnout najednou a ono se to nějak poskládá a půjde to.

  9. Také jsem si, Evi, poplakala. V něčem mi to připomínalo mou osobu, s těmi operacemi, světly na sále, hodnými sestřičkami a nízkým sebevědomím jsme na tom podobně. Můj jeden z nejhorších zážitků z dospívání je maturitní ples. Byla jsem o hlavu menší ( někdy i o dvě :-), než mé spolužačky, s ježourem na hlavě a velkými pupínky na bradě a tvářích… Ale zase vím, proč to všechno takové bylo, no právě proto, aby mi teď bylo tak dobře. Jste mým vzorem, děkuji za to, moc! Váš Radouš :-)

    • Holky zlatý, já vás vůbec neměla v plánu rozplakat. Ale chápu, že když někdo zažil něco podobného, tak to s ním hne. Já před lety, když jsem poprvé byla na kineziologii a v tom zvláštním stavu potkala sama sebe upoutanou na lůžko, tak jsem taky plakala jak želva a konečně to po letech vyšlo ven.Jako dítě jsem to snášela statečně, co taky zbylo, nechtěla jsem rodiče ještě víc trápit. Ale trpěla jsem děsně a neměla jsem moc možnost se z toho vykřičet, vybrečet a tak. Tak to přišlo až kolem třicítky a dneska už mi přijde jako život někoho jiného, který jsem viděla hooodně zblízka a moc mu rozumím :-) Držím nám, Radouš, palce, aby nám bylo co nejlépe!

  10. Evičko, teď jsem dočetla článek nahlas i manželovi a ukázala jsem mu obrázek se slovy “ to je hezká ženská, viď“. A on na to “ hm, hm, to jo.“
    Slzičky mám ještě teď. Evi, já bych si tě taky vzal, být chlap.Moc pěkný a dojemný článek.

  11. Evi opravdu krásný článek, děkuju za něj. Je to jako v pohádce: nakonec vše dobře dopadlo. To ale není konec, to je teprve začátek! Určitě poslouží jako inspirace a dodání odvahy spoustě žen, které si řeší podobné životń strasti.

    • Tak tos mě dostala Lucko :-))) V případě krize mám naději, že nezůstanu na ocet! :-)

  12. Tomu rikam zazraky v primem prenosu….clanek pro vsechny, kdo maji pocit, ze v zivote nejde nic zasadniho zmenit…ale ono to JDE!

  13. Jéé, krásný článek, Evi. I slzičky se mi tlačí do očí. Člověku se až nechce věřit, že se toho dá tolik za tak krátký čas zažít, … Tak to špatné je už snad za vámi a teď už bude jen do dobré.

    • Míšo, děkuji. To pevně doufám :-) Koneckonců tím jsem se chlácholila už jako dítě, že horší už to nebude, víc bolet už to nebude apod. Vždycky přišla nějaká ťafka a bylo zase o kus hůř, ale člověk si zvykne na všechno. No už jsem spoustu věcí vzdala, když přišlo JJ a najednou to začalo všechno fungovat, juchuuuu a život je krásný!

  14. Zobrazit všech 29 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

SDÍLEJTE PŘÍSPĚVKY - získejte členství v Klubu JJ nebo jeho prodloužení. Jak to funguje?
Autorem článku je Eva Cikrytová
Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh
Předchozí článekDýňovo mrkvové pyré
Další článekČirok – super bezlepková obilovina