Ulevilo se mi od starostí a cítím se líp (Alice, 50 let)

Cítila jsem, že potřebuju změnu

Řekla jsem si, že musím něco změnit, začít se věnovat něčemu novému, jako třeba vrátit se k angličtině – no, cítila jsem, že přes angličtinu cesta nevede. Náhodou jsem si v tomto roce jedenkrát pustila Prostřeno (předtím jsem ho, jak mi čas dovolil, poměrně často sledovala) a bylo to pondělí, kdy vařila Eva. Musím říct, že jsem se na ten díl koukala s nedůvěrou, nicméně mi to nedala a zkoukla jsem to potom ještě dvakrát na internetu.

Zděsila jsem se, kolik sladkého jím

Zároveň, když jsem seděla s kolegy na oběde, jsem si uvědomila, že denně jím maso, a to ne pouze jedenkrát. Dále mám s manželem takovou zvyklost, že si každý večer dáváme kávu a k tomu vždycky něco dobrého (ráda peču) a na každém výletě (skoro každý víkend), vyhledáme v daném místě cukrárnu/kavárnu a ochutnáváme. Máme i pár stálic, kam se opakovaně vracíme. Takže se mi to takto sešlo – potřebovala jsem udělat něco pro sebe (nějakou změnu), nejíst tolik masa a zděsila jsem se, kolik sladkého jím. Zabrousila jsem na stránky JJ, zhlédla jsem nějaké videa, něco početla, koukla na nějaké recepty, ale pořád jsem nějak váhala.

Nakonec jsem do toho šla

Nakonec jsem se přihlásila do Jarní očisty. Naprosto jsem nevěděla, co od toho očekávat, o co vlastně půjde. Narazila jsem hned skoro na začátku, a to s určením odměny. Kromě touhy začít se věnovat něčemu jinému než doposud jsem nevěděla, snad jen, cítit se líp. Z celého kurzu jsem nadšená, je prostě skvělý.

Vynechat maso??? No to bude hrozný. Nebylo a není, a to vařím manželovi jeho obvyklá masová jídla. Vynechat mléčné výrobky??? Moje kozí sýry a jogurty Hollandia!!!!!! Taky to šlo. Vajíčka a bílá mouka – brnkačka. Jen jsem nějak vnitřně nesouzněla s úplným vynecháním mouky, už proto, že se mi daří udržet kvásek a upéct z něho chleba. Jo a taky mi zůstalo pití kávy, ale už předtím jsem pila i špaldovou kávu.

Ke kozím sýrům se nejspíš vrátím, možná sem tam nějaký jogurt, uvidíme. Ale ty sladkosti, jediné, které se mi během kurzu povedly, byl štrúdl ze špaldové mouky a kuličky z vloček, kokosu a sladu. Jinak jsem s pečením sladkostí zápasila a nedařilo se mi – to mě hodně překvapilo – takže kurz Zdravé dezerty to je pro mě jasný další logický krok.

Snídaně byly velká výzva

Ale přece jenom pro mě bylo něco těžšího, a to byly slané snídaně. Do své dospělosti jsem mívala ke snídani chleba s taveným sýrem a od své dospělosti naopak chleba s marmeládou, medem nebo buchtu a v nedávné době jsem v zimě občas měla vločky nebo kuskus se sušeným ovocem a ořechy. Vzhledem k tomu, že je mi malinko přes padesát, tak už přes třicet let funguji na sladké snídaně, takže pro mě opravdu velká změna, protože moje snídaně byly roky stále stejné.

Na polévky jsem si zvykla a chutnají mi (zrovna se mi dodělává na sporáku zeleninový vývar na zítřejší polévku), ale “slané” kaše se zeleninou mi moc nejedou. Radši si dám kváskový chléb s pomazánkou. Hummus je moc dobrý, ale moc mi chutná i křenová pomazánka s ořechy a tofunézou, kterou si už dělám sama.

Moje odměna

No a konečně ta odměna: cítím se dobře, cítím se lehce a objevila jsem pro sebe nový kuchařský směr a nakonec se mi trochu ulevilo od předchozích prožitých starostí. Jestli jsem zhubla, možná trošku. Na začátku jsem se nevážila ani nefotila. Jen jsme se změřila krejčovským metrem (aby se neřeklo). Ubyly ve všech mírách asi 2 cm.

Líbilo se mi, že kurz je nejenom o jídle, ale bohužel jsem neměla moc energie a čas na ty ostatní části, doufám, že se mi do ukončení kurzu povede alespoň ještě se někam malinko posunout. 

Ve vaření podle Jíme Jinak pokračuju, jste mojí inspirací. Ještě jednou děkuji za skvěle vedený a profesionálně připravený kurz.

Alice