Nakreslila jsem si do diáře velkou sněhovou vločku. Napadlo totiž spousta sněhu a naše rodina má druhé Vánoce. Nejvíc u vytržení jsem já. Marně hledám slova pro své nebetyčné nadšení.

Hurá na sníh

Zrovna jsem měla takovou pedagogickou náladu, připravené materiály (v noci pracně nastříhané kartičky) a novou prezentaci pro holky. Dokonce vymyšlenou společnou práci v češtině, byť jsou jedna ve třetí a druhá v šesté třídě. Když začal padat sníh. Všichni jsme podléhali stále většímu nadšení, jak vloček přibývalo a nerozpouštěly se. Zrovna včera jsme s Romanem mluvili o tom, zda se tuhle zimu dočkáme ještě sněhu, nebo už nás čeká jen jaro. A teď padá!

Marně svým žákyňkám říkám, že se teď budeme učit a až trochu víc nasněží, vytáhneme boby, sáně a půjdeme ven. Jakmile se na terase objeví poprašek, Kája jde do spodního prádla a musí se v tom vyválet. A sněhuláka si postaví, když už je trochu z čeho. Nebráním jí. Je z naší rodiny nejméně zformovaná, nejvíc přirozená. A velmi odolná. Vím, že nenastydne, tak jí nechám řádit. Skoro ji závidím nadšení, s jakým se vrhá nahá do sněhu. Po obědě už je venku dobrých dvacet cenťáků, tak vyrážíme celá rodina na nejbližší kopeček a řádíme. To už se válí ve sněhu celá rodina.

My máme běžky!

Chvíli s holkama bobujeme, ale pak nás to přestane bavit a jdeme se s Romanem projít. Naše oblíbené kolečko po poli kolem lesa je zasněžené. Brodíme se hlubokým sněhem a jásáme nad tou krásou. Svět je najednou černobílý, vše se ztišilo, nikde ani živáčka. Tak jsme se dočkali, jupíí!
Po procházce Roman zjistí, že jeho čerstvě zhmožděný kotník zrovna neocenil sněhovou procházku, a tak přichází na řadu bramborový obklad. Když strouhám bramboru, pro kterou jsem musela k sousedce, protože doma žádné nemáme, tak mi to dojde.

Vždyť my přece máme běžky! Proč se brodíme sněhem, když můžeme jezdit?! Tři roky na zad jsem byla poprvé na běžkách s partou holek. Sousedka mi půjčila běžky a já doufala, že jí je vrátím a sebe dovezu celou. Tak mě to nadchlo, že jsme si po návratu koupili s Romanem svoje první (a doufám, že i poslední) vlastní běžky. Ale svezli jsme se jednou a bylo po sněhu. Vloni zrovna tak, jen ten víkend s kamarádkama (zavádíme tradici lednového dámského běžkařského víkendu), jedna jízda s Romanem a od té doby čekají v garáži na svojí příležitost. Není sníh. Úplně jsem na ně zapomněla a teď jsem tak nadšená, že nemůžu usnout a dočkat se rána. Škoda, že už je venku tma, šla bych hned. Ale sotva na nich stojím, takže raději půjdu za světla.

Mám svojí stopu

Ráno jsem na nic nečekám a vyrážím ven. Snídaně počká. Škola počká, práce počká, všechno počká. Sníh je lepivý, hluboký. Musím si vytvořit v nekonečné bílé planině nějakou stopu. Jůů, to je příležitost, to jsem ještě nikdy nedělala. Kudy to vezmu? Přede mnou je skoro nekonečná bílá pláň lemovaná černobílými stromy. Vypadají jako by je někdo namočil do cukrové polevy a narovnal. Nádhera! Tak kudy mám jet? Mám tolik možností. Teď si vyjedu pěknou trasu – udělám si stopu a pak po ní budu už hezky klouzat. Rozjedu se do pole a ejhle – vůbec nevidím svoje běžky. Ani boty. Ani špičky běžek. Sníh mám do půlky lýtek a kloužu kdesi hluboko pod povrchem. Přijde mi to legrační. Levituju nad polem a vůbec nevím, jestli ještě mám běžky na nohou nebo už jsem je někde ztratila. Snad se nezaseknu někdo o větev nebo o kámen. Přemítám o odolnosti těch tenkých prkýnek a hrnu se vší silou sněhem dál a dál. Za mnou zůstává stopa, kde je místy vidět tráva. Když zvednu lyži, mám na ní přilepenou hroudu sněhu. Aha, nebude to tak snadné, jak jsem si to představovala. Nevzdávám se a vyšlapu si asi kilometr trasy. Abych si to trochu užila, obrátím se a jedu vyjetými kolejemi zpět. Jupííí, jede to! Já se mám, mám svojí vlastní stopu! Nemůžu uvěřit, že jsem tu první a cítím se trochu odpovědná za případné další návštěvníky. Co si asi pomyslí, až dojedou k posedu a dál to nepovede? Odpoledne to musím protáhnout a uzavřít kolečko.

Tomu říkám hojnost

Odpoledne jdu stopu protáhnout. Udělám pracně celé kolečko. Vracím se domů zpocená a naprosto nadšená. Další dny jezdím stále sama dvakrát denně sem a tam a vůbec mi nevadí, že někdy se sníh lepí a někdy je mokrý. Však ono snad ještě připadne a ty travnaté díry se zaplní sněhem. Maluju si to v duchu a supím do vršku. Kdyby mě někdo viděl, určitě by se pobavil. Z kopce se řítím a mávám rukama, jak jsem vratká. Jak se na tom proboha brzdí? Pád do sněhu naštěstí nebolí a na běžkách se zvedá mnohem lépe než na lyžích nebo snowboardu. Tak se narovnám a jedu dál. Po rovině supím s širokým úsměvem a nemá to vůbec styl. O to větší mám nadšení.

V hlavně mi pořád běží myšlenky o tom, jak se máme, že bydlíme v tomhle místě. Co nám tu chybí? Celý rok je tu chladněji než v městečku, celý rok tu fouká. Někdy je to nepříjemné, ale teď je to náramné. Sníh tu drží, i když v okolních vesnicích je jen poprašek a ve městě už jen břečka. A sníh padá dál a já mám radost z toho bohatství. Do deníčku si píšu každý den nadšené věty vděčnosti za sníh. To je prostě úúúúžasné! Nemůžu se toho nabažit, jsem úplně u vytržení. Je mi jedno, že celé dny fučí, je mlha, fouká mi do obličeje sníh. Jdu za každého počasí. Děti staví s Romanem iglú a já běhám okolo. My máme sníh, ó my se máme. Co si víc přát? Máme druhé Vánoce. Škoda, že jsme den před nasněžením zrušili stromeček, teď je dokonale vánoční čas.

PS: Kde jsou ostatní děti? A rodiče? Ani odpoledne nikde nikdo.

Seriál: Jak na jaro

materiály
  • Stáhněte si jej a upravte jídelníček.
  • Vyhněte se nemocem a jarní únavě.
  • Jídelníček ke stažení!

Pomohli jste mi zachránit maminku

Pátik: Pomohli jste mi zachránit maminku. Měla deprese a...

Bez vás bych byla ztracená

Martina: Díky za všechny vaše skvělé nápady, já bych...

Počáteční panika odpadla a já vařím ráda, stále a s chutí (Cačenka)

Cačenka: Ahoj všem, Jíme Jinak miluju, počáteční panika odpadla...

Z jídel jsem nadšená, jedí to i moji chlapi

Maca.s.: Z jídel jsem úplně nadšená, už jsem dělala...

Dostala jsem se na svou bývalou váhu, o tom se mi ani nesnilo (Marta)

Marta: Ahoj všichni, jmenuji se Marta a jsem tu...

Lucka, účastnice kurzu, nám napsala

Dobrý den Evo a Heleno, ještě jednou děkuji za příjemně...

Moc se mi líbí nové stránky

Jana: Nové stránky jsou úžasné! Skvěle se v nich teď...

Moje hmotnost je konečně stabilní

Iva V.: Ahoj Evi, já jsem úplně nadšená ze...

Jíst jinak je to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat

Zabazaba: Jíst jinak jsem začala kvůli své dceři s...

Už nechci vařit klasiku, kterou jsem dříve vařila

Pavlivlmaeorua: S pomocí dcery jsem se dostala k programu...

Je mi mnohem líp ve vlastním těle

Hanka: Dobrý den, děkuji za kurz. Zhubla v pase...

Jsem moc ráda, že jsem do sebe za kurz investovala

Giana: Váš kurz se mi moc líbí. Jídla jsou...

MŇÁM! Zatím nejlepší polévka! I manžel profík kuchař chválil

Gitaberangb: MŇÁÁÁM!!!! Zatím pro mě nejlepší polévka - JJ...

Shodila jsem 7 kg a vysadila prášky na spaní

Hanka: Dobrý den, chtěla bych Vám napsat pár řádek...

Na jídlo se těším a vychutnávám si ho (Věra)

Věra: Evi dnes se stalo to čemu jsem skoro...

Mám dole 3 kg a 3 cm v pase (Veve)

Veve: Evi, chci vám poděkovat za krásně připravený kurz....
  1. Dobré ráno Evo, právě jsem přišla z běžek. Sníh je hodně rozbředlý ale příroda v rozbřesku dne krásná. Říkám si to samé, když se mnou na dráze jezdí paní a hrdě se hlásí k věku 81. Kde budu já v tom věku, v jaké kondici. Asi je nejdůležitější, kde se nacházíme a s jakou radostí a pocitem štěstí právě nyní. Sníh jsem si užila i s celou rodinou v sobotu při výletě v Železných Horách. Tam jsme ho hrnuli po nevychozených cestách a z kopce před sebou a byla to docela námaha:-). Krásná v zasněžené krajině. Přeji krásné a ještě hezčí ráno všem a celé vaší rodině. Vaše rady předávám dál a mnoho mích známých již s vámi sdílí vaše stránky. Včera jsem v práci rozdávala na ochutnání semínkový chléb a již hledají recept ……Eliška

  2. Evi zdravím tě ,to tvé nadšení ze sněhu a běžek je úžasný a plně tě chápu.U nás (okolí Čerčan)kde je taky pole,louky-no zasněžených plání dost a dost a tak od minulého víkendu řádíme jak se dá.Se ségrou na běžkách si také „tvoříme „někde své stopy i malé holčičky 8a4roků to docela chytlo.Stromeček ještě máme,i cukrovíčko poslední se včera našlo(z JJ oříškové :))),takže pohoda…Evi tobě,celé rodince i ostatním přeji užijte si tu pohodu ,klid a nádheru zimní krajiny !!!

  3. Přidám se k vaší radosti. Bydlím na kraji města, kde je u řeky sportovní areál. Na onlain dráhu město navozilo sníh, pak ještě nasněžilo:-) a dráhu každý den upravují i mimo dráhu u řeky. Okruh blízko řeky jsem si prošlapala ještě sama. No opravdu super. Je mě 63, běžky po rovině to je pro mě i s bolavým kolenem se nedá odolat. Užívám si sněhu i bosky. Každé ráno se koupu v nádrži na zalévání (zamrzla pouze jednou, je chráněná), nohy a ruce nořím do nádoby s ledem. Chtěla jsem si prodloužit léto koupáním a vlastně jsem nepřestala. prošla jsem a mám zvýšené titry boreliózy, ztuhla mě noha v koleni, že jsem tři neděle nechodila, nebo pouze s těží. Tak se takto probouzím k radostnému životu:-) Eliška

    • Eliško, to máte super, že vám to tam upravují 👍 Mám sousedku ve vašem věku a chodíme spolu na procházky i na běžky, je skvělá a pořád si říkám, že jsem zvědavá, jestli v jejím věku budu takhle fit. Tak ať je koleno i borelióza v klidu!

  4. V sobotu u nás nasněžilo cca 30 cm, odházeno 50 m k cestě, ráno dalších 40 cm, odházeno k cestě…no, asi si koupíme sněhovou frézu.

    • To byl vždycky můj dětský sen – jít vysoko vyhrnutým sněhem do školy. Nebo ještě lépe nemoci jít kvůli sněhu do školy :-))

      • teď Tvůj sen žijí Tvoje děti. hezký že? měla jsem taky takovej. Náš dům ale stojí u silnice.(stál tam mnohem dřív než silnice) a tak jsme počasí nepočasí ty dva kiláky do města šlapaly se sestrama co denně od první třídy až po gympl. vždycky jsem doufala aspoň v uhelný prázdniny o kterých vyprávěl můj táta. uhlí ale za nás nikdy nedošlo;( věřili bysme tehdy, že příjde doba, kdy se kvůli nějakýmu viru do školy vůbec chodit nebude? nebo že pro nás pár cenťáků sněhu bude taková senzace?

  5. Měli jsme to úplně stejně! Dneska už to taje, ale ještě včera – hned po obědě běžkovací pauza. Za poslední týden jezdilo úplně všechno, běžky, sáně, boby… a úplně všichni. Z toho nadšení jsme i zmeškali hodinu klavíru. Ze sněhu jsem byla úplně ve vytržení. Je super jak sníh má stejný efekt na malé i velké. Jsem vděčná, že taky máme běžkovací terén hned za domem a sáňkovací kopce jeden vpravo a druhý vlevo!

    • Joo, my uz podruhe zapomneli na skauta 🙉😁😁 Venku je venku a krouzky online, obzvlast skaut, jsou na nic 🤪

  6. Je to boží! moje děti jsou třikrát denně durch až na spoďáry.
    a to mají všechno waterproof;) za tmy je sotva sháním domů.. jsme tady pod horama konečně zachumelený jak za mladých let;) já už se bála, že to kluci nezažijou!
    máš pravdu Evi dětí venku málo.. jen ty přírodnější rodiny jásají. ostatní zíraj na monitor:(
    sněhu zdar!

    • Supeer, Katko, tak to na byt 😍 Taky jsme se trochu bali, ze uz to u nas nezazijem 🙏

  7. Zobrazit všech 14 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekSnížili jsme svou hmotnost i dávky inzulínu (Jarka, 63 let)
Další článekKari krémová polévka