Starám se o ležící maminku, vím, co to je pečovatelský syndrom. A protože problémy mám už od 19 let, byl nejvyšší čas udělat změnu. Začala jsem s Jíme Jinak a po 8 letech mi zmizel otok na noze, zbledly načernalé žíly kolem kotníku a přestaly pálit žíly v noze. Zmizelo zahlenění, 9 kg váhy, zánět pod zubem a přestala mě bolet záda a krční páteř. Moje nadšení neznalo mezí než přišla krize...

Vyrostli jsme na mléku, pečivu a cukru

Vzhledem k věku a přibývajícím neduhům, už dlouhou dobu hledám, jak se stabilizovat v životě prostřednictvím stravy. Patřím ke generaci, která vyrostla na mléku a bílém pečivu k snídani. A přemíře cukru. Dokonce i ve škole pro nás vydobili svačiny skládající se ze čtvrt litru chlazeného mléka a 2 ks bílých rohlíků.

Nevyvinulo se mi centrum na vaření

Doma jsme sice měli kvalitní zdroj zeleniny a masa, ale faktem je, že dodnes králíka nemusím ani na obrázku, protože jsme ho měli každou neděli a pokaždé stejně. Mami musela takřka denně vařit českou klasiku, takže po práci, kde celý den seděla, pak další hodiny trávila u plotny. Nelíbilo se mi to, ani nechutnalo. Zřejmě jsem to vnitřně odmítala a tím pádem se mi asi v mozku nevyvinulo „centrum na vaření“. A vůbec se mi nelíbila celá ta ženská role, jak mi byla doma představená.

Moc se sledujete, na to jste mladá

Navíc jsem postupně získala i nedobré zkušenosti se zdravotnictvím. Když jsem potřebovala řešit nějaké potíže a nebyl k tomu patřičný nález, bylo mi řečeno, že se moc sleduji, ať se víc zaměstnám. A mě bylo fakt špatně (bolel mě žaludek a nepříjemně bušilo srdce, bolely klouby), ale vzhledem k věku (19 let), jsem neměla nárok si stěžovat na nemoci stáří. Prostě západní medicína s psychosomatikou tenkrát nepočítala ani náhodou. Ani dnes. Dnes vím, že jsem tenkrát na svém těle jen zobrazovala domácí nepohodu.

Setkání s východní medicínou

A tak, když jsem po revoluci začala vyhledávat různé terapeuty a pak TČM, konečně nikdo nezlehčoval moje pocity a potíže. Jaká to úleva! Naopak , každé slovo bylo bráno s respektem a vážně a o něčem vypovídalo. A najednou mi někdo vysvětlil, že stačí jen dysfunkce některého z orgánů a nějak se to projeví na těle a nějak v psychice. A že naše psychické prožívání se promítá do zdravotních potíží. Že mám od dětství slabé zažívání a rozházené snad všechny systémy v těle. A nedostatek energie ve všech elementech.
Takže si už roky pomáhám TČM bylinami. Nebo spíše mi byliny pomáhají zvládat neuspořádaný, občas, řekla bych, jídlem sebezničující styl života, zatím bez velkých následků.

Teorii mám načtenou, ale ta praxe

Teorii mám zvládnutou, načteno mraky knih, spoustu kurzů, leccos si umím vysvětlit, propojit, druhým poradit….ale ta vlastní praxe….A tak osciluju mezi hubeností, jednou až extrémní, jindy oplácaností, kdy několik let nelze sundat ani půl kila. A energie jednou je a pak třeba dlouho není..
Dobře, přijímám, že to tak mám, ale současně vím, že je nejvyšší čas, něco v tom dělat.

Na netu je spoustu nabídek. Naposledy jsem zajásala nad kurzem, který byl spojený s modní typologií a psychologií, ale ochladla jsem, když lektorka v jednom z webinářů arogantně prohlásila: „Dámy, sorry jako, nečekejte ode mne recepty. Já vám budu jen říkat, co jíst a co ne. Jste ženy, tak snad vařit umíte a navíc máte FB skupinu, kde můžete sdílet.“

I mnozí jiní terapeuti dají seznam doporučených a nedoporučených potravin, s tím, že je na klientovi , ať si poradí sám, což při mém vztahu ke kuchyni je holé zoufalství.

Před pár měsíci se jedna známá v rozhovoru, kdy jsme probíraly život a samozřejmě zdraví a nemoce, zmínila o stránkách Jíme Jinak. A tak jsem se v únoru přihlásila do Jarní očisty.

Začala jsem Jarní očistou

Recepty na chutné pokrmy, nákupní seznamy, jídelníčky – vypadá to nadějně. Vše propracované, promyšlené a naplánované do detailů.
Shodou okolností jsem v březnu od jedné celostní lékařky dostala doporučení vysadit vše, co bylo v kursu vysazeno – mléko, mouku, vejce, cukr, kupodivu jen maso ne. Její slova:“Když změníte jídelníček a nasadíte, co vám řeknu, můžete přeprogramovat celé svoje tělo a osobnost jako počítač.“, mě dodnes drží nad vodou. A protože je doba koronavirová, tak už asi 4 měsíce marně sháním  produkty, které mi byly doporučené k léčbě. A tak alespoň díky tomu zažiji, co umí změna jídelníčku.

Co umí změna jídelníčku

Protože jsem do kursu šla s odhodláním, že konečně už si srovnám životosprávu a rozhodně ne kvůli hubnutí, tak jsem se na začátku ani nefotila, ani neměřila, jen jsem si napsala váhu 74 kg na 165 cm a svůj výchozí stav. Dokonce jsem zjistila, že z posledních let nemám žádné fotky své osoby, tak ani žádnou nepřikládám krom těch ofocených z monitoru. Fotím všechno, ale sebe ne. Ani jídlo. Neumím to naservírovat, tak daleko jsem to ještě nedotáhla…  Lepší je ta příroda, co přidávám. 

Kurs byl úžasný. Vysloveně mi sedlo, že byl přípravný týden, takové příjemné zklidnění a naladění. I přesto jsem zpočátku chaoticky nestíhala vařit víc, než pár receptů týdně.  Ani jsem nestíhala sledovat a komunikovat se skupinou. Vypadalo to, že mi žádná z vyřazených potravin nechybí. Nějak rychle jsem (z původního chaosu, kdy jím nahodile od rána do večera) najela na systém 3 jídel denně a než bych si dala něco nevhodného, vydržela jsem často i trochu hladu.

Po skončení kurzu mám o 9 kg méně, ačkoli by mi stačilo tak 5 kg. Zdálo se, že všechno je úžasně snadné a teď už to tak bude napořád! Mám víc energie, hodně hmoty ubylo na břiše (vyprázdnily se střeva), takové ty bochánky nad pasem jsou pryč, svaly nejsou houbovité-rozbředlé (přirovnala bych to k fotkám Evy, jak v plavkách drží dítě v náručí před změnou jídla a poté).

Zmizel otok nohy, který mám už 8 let, zbledly načernalé žíly-fleky kolem kotníků (lidé znalí věci mi říkají, že mám slušný základ pro bércáky). Žíly v nohách mě svědily a pálily, nepříjemné to bylo hlavně v klidu a v noci. Navíc mě v noci a v klidu bolela i nožní klenba. Tohle všechno přestalo. Zjistila jsem, že bývám předčasně unavená právě kvůli bolesti nohou.

Nějak se mi napřímilo tělo. Víc mě to nutí se narovnávat (povolilo napětí v meridiánu Žlučníku a Jater). Vzhledem  k tomu, že se starám o ležící maminku, mám typický postoj – pečovatelský syndrom – tj. hlavu vtaženou do ramen a dopředu, zakulacená záda a kvůli neustálému napětí a starostem, bolavou horní část zad mezi lopatkami a krční páteř. Celá tahle oblast se uvolnila. Jen si teď, když povolilo napětí, víc uvědomuji, jak jsem „zbořená“. Chybí svalová opora kolem páteře.

A k mému překvapení se mi i nějak líp zpívá. Zmizelo zahlenění, pokašlávání a zánět pod zubem. Celkově zuby získaly bělejší odstín, protože se zmírnilo vnitřní horko, které zuby vysušuje a které mě každé ráno budilo a já se odkrývala a a zase přikrývala. Před pár lety jsem výrazně zhubla (kvůli zdravotnímu problému), uvnitř těla jsem měla obrovské horko a na povrchu jsem byla vysušená a scvrklá. Při zhubnutí podle Jíme Jinak se nekoná ani horko, ani vysušenost.

Pečovatelský syndrom

K pečovatelskému syndromu hlavně patří ujíždění na sladkostech, naprosto nezřízené a pro někoho nepředstavitelné. Slezina se totiž nadměrnou péčí a starostmi vyčerpává a dožaduje se sladké chuti.

Po skončení očisty by váha stále dál klesala. Nechtělo se mi řešit nové oblečení a ve svém věku mít postavu dítěte. A tak jsme si s kamarádkou objednaly od jiné kamarádky – cukrářky – její výborné zákusky. A protože nám dortíků poslala velkoryse víc a byla zrovna koronakaranténa, kdy si lidi jeden od druhého pro jistotu nic nebrali, tak jsem se s nikým ani nepokoušela dělit. Jedla jsem dorty možná 4 dny. Nepříjemné mi to nebylo, ale probudilo to znovu mou závislost. Zase ujíždím ve velkém na sladkostech a čokoládě a kdybych bývala nevysypala kafe do kytek, tak bych ujížděla i na kafi.

A padla jsem do opravdové deprese. Vidím za tím, jako každý rok v dubnu a květnu, neklidné jarní energie. Rozumím, co se mi děje, ale chvílemi mi to přišlo až sebevražedné. Možná proto zase ta sebedestrukce přes sladkosti a zmatek v jídle. A to jsem měla v průběhu kurzu pocit, že zpátky už se nevrátím, že to udržím. ..že je to tak snadné jíst jinak.
Každopádně po dvou měsících opětovného chaosu jsem nabrala jen 2 kg zpátky a svědění v žílách se vrátilo asi po cca 3 týdnech po cukru, čokoládě a mouce.
Naštěstí ale jím jinak alespoň část dne a často se mi vrací ten emocionální prožitek z dobrého jídla, takže mě to táhne zpátky. A snažím se držet zásad, jak a kdy jíst, i když to taky každý den neuhlídám.

Hubneme do plavek

Teď jsem se přihlásila do kurzu Hubneme do plavek. A zase super nástup! Tentokrát od prvního dne skutečně opravdu vařím podle rozpisu. A najednou zjišťuju, že tohle je způsob, jak dát sama sobě péči, kterou si samozřejmě nedávám.

A navíc cvičení! Sice si často cvičím svoji oblíbenou protahovačku, ale z téhle nabídky cvičení jsem najednou zjistila, že mám i svaly, o kterých dlouhodobě nevím. A tím, že protáhnu střed těla, po pár dnech cítím, že mizí úzkost a vnitřní panika. Přesněji řečeno, neobjevují se tak často. Stres totiž přitahuje hrudník k pánvi a tím jsou orgány v trupu utlačené.

Škoda, že tahle videa nebyla k dispozici v době mého dospívání. Hodně rády jsme s holkama chodily do tělocvičny cvičit a tancovat, ale nebylo podle čeho.

Zase přišel obrovský nárůst elánu. Zvládla jsem v pohodě i první půst. Po dni na vařené rýži  zase přestaly svědit žíly a v obličeji oblast kolem nosu a úst.

Úplněk, zatmění a silné energie tohoto roku

Ale devátý den přišla krize. Najednou útlum. Ráno vstávám na poslední chvíli a rozlámaná. A přestalo mě bavit trávit čas v kuchyni. Vím, že musím něco uvařit, ale cítím hlubokou apatii. A zase čokoláda, zase sladkosti (naštěstí jen v podobě burizonky a jahod) a to po celý den. A další půst už nedávám…

Snažím se zase nastartovat sama sebe alespoň tím, že přednostně dělám věci, které mám tendenci odkládat, do kterých se mi nechce.  A nastavit si den podle zásady: jaké ráno, takový celý zbytek dne. Když totiž ráno v pohodě včas vstanu, celý den je v pohodě.

A teď už je kurs Hubneme do plavek za mnou. Je pravda, že skončil devátým dnem a víc jsem v sobě nenašla důvod pokračovat. Ani zdravotní, ani finanční…Ale je otevřený 60 dní, tak to zkusím zopakovat.

I tak jsem shodila 2,5 kg a váha stále jde dolu. A hlavně jsem zjistila, že mě psychicky i  fyzicky rozházel měsíc v úplňku a zatmění. A vůbec – letošní silné a divoké energie nám všem dávají zabrat.

Výkyvy nálad a energie přicházejí a zase odcházejí

Každopádně jsem udělala zajímavou zkušenost, že strava skutečně hmatatelně řeší zdravotní problémy a že výkyvy energie a nálad normálně přicházejí a odcházejí. Počítám s nimi a nemusím kvůli nim vzdát cestu. Pokud chybí vůle k překonání, stačí jen počkat, až se to stabilizuje, posbírat se a jít dál. Smiřuji se s tím, že dokonalé to nebude a u mě to holt půjde pomalu…

Milu

Staňte se členy Klubu Jíme Jinak

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

materiály

  1. Tiež pomáha keď jeme rovnako viacerí, striedame sa pri varení a máme pestré jedlo. Zlepšené zdravie si potom užívame spolu. A nemusíme zháňať lieky, doktorov a nemocnice.

  2. Dobrý večer, mam to také tak akorát si spis ujizdim na ořechách a to fakt ve velkym a pak nevim kdy mam dost 😟 Ze sladkého me uspokoji i zdravá varianta kolače př.:buchta pro lenochy 😊 Ale to mě zase chytne amok a jelikož varim spis pro sebe,tak na mě zbyde cely plech a že se s nim moc nemazlím,kdyz je to tak mňam 😕 A pak zplacám paté přez devaté.Tudis si nedám normalní jídlo a pak zas trvá než najedu na nejakej system 😟 vetšinou jsem takhle nenažrana několik dni a když se nesrovnám a nedám si STOPKU,tak bych obzerstvim trpela asi furt.Pak jsem bez energie,nic se mi nechce a jsem na sebe akorat nastvana.Jídlo to je jedna velká věda.Držim Vám palečky a držte se 😊

    • Jeeee, Vy jste úplně popsala mě 😁😁😁 Když se jednou nabourám do ořechů, tak taky nevím, kdy přestat. Pak samozřejmě není hlad na normální jídlo v době jídla a zase to přijde někdy v mezidobí, kdy člověk splaca neplánovaně něco úplně jiného, než by chtěl. Úplně Vám tedy rozumím. Zkouším teď cucat lékořici na regeneraci okruhu skezina-slinivka. Aby mě tolik nehonila mlsná. Držím Vám, holky, oběma palce, ať je těch výkyvů co nejméně. Věřím, že tahle strava smysl opravdu má 😉

      • Myslim,ze nas bude daleko vic 😁 Taky mi to dava totalni smysl a verim,ze je to moje cesta,ale obcas je to boj.A nedej boze kdyz si cucnu alkoholu,tak to je chut jist vsechno totalni sice rostline,ale hodne nadmiru no a dela clovek blbosti.Chce si to zaryt pod kuzi 😁

        • Mně alkohol nijak nechybí a neláká, tudíž si ho vůbec nedávám. Vždycky je pro mě nejhorší ten první kousek. Dokud si ho nedám, je všechno v pohodě. Ale když si řeknu, že si dám po obědě pár oříšků, tak jakmile začnu, těžko se mi přestává. To samé s dezerty i ovocem. Došla jsem k tomu, že ke lepší si je nedávat vůbec. Případně si vemu s sebou kousek na svačinu někam ven, kde už nemám pak možnost si dát další kousek, resp. půl plechu 😁. Chtěla bych moc umět dát si kousek něčeho, pořádně si ho užít a nespleskat pak další. 😉 Ale třeba se mi to jednou povede.

        • Hlavně na sebe musíme být, holky, už hodné, už žádné srovnávání, hodnocení, perfekcionismus apod. Školní léta, kdy nás k tomu vedl režim a výchova už jsou za námi a my se můžeme volně nadechnout a jít svým tempem a podle svých možností. Někdy se přejíme, někdy se opijeme, někdy něco jiného – to je život 😉 Důležité je, že víme, co nám svědčí a že to převažuje 😃

      • Peti, kde jste tu lékořici koupila, nebo jaký má to balení název, prosím? Ať nekoupím bonbóny. Děkuju předem :)
        Jinak bohužel taky se mi před 3 dny objevila únava, je teď úplněk? Ale na procházky chodíme i tak. Jana

        • Jani, objednávala jsem přes Svět plodů. Jmenuje je to Laurier drop, 70g krabička. Mrkněte. Je to ale fakt dost hořké, i když už teď je to celkem v pohodě

          • Milu, zajímavé věci píšete. Musím si to přečíst víckrát, zaujaly mě třeba ty žíly. Můj partner ještě před seznámením zhubnul kdysi hodně kil a ztratil křečové žíly úplně, a to nehubnul nijak zdravě. Držím vám pěsti, ať se vám daří a jste už jenom zdravá! 🍀

            • Jasebko, s těma křečákama, které se partnerovi úplně ztratily jste mě povzbudila.Pro mě byl zážitek už jen to, že mě přestaly svědit a zbledly. Ale chce to fakt udržet stravování pod kontrolou. Děkuji všem za podporu!

  3. Zobrazit všech 14 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekPomerančový dezert s tapiokovými perličkami
Další článekOsvěžující čaj s citronovými bylinkami