Můj milý deníčku, středa - to byl ale perný den. Nejenom, že jsem poprvé cestovala přes půlku zeměkoule (a úplně sama...), hledala všechny ty nástupiště, gate a check in-y, prodírala se agresivními davy turistů s obrovskými kufry a seznamovala se s cizími lidmi, se kterými budu celých 10 dní intenzivně v kontaktu, ale ještě mě zradila moje jediná jistota - jídlo v letadle, které jsem dopředu domlouvala s leteckou společností a ještě si to chválila, jak budu mít nejen vegan, ale také bezlepkové jídlo. Ale pojďme si to zrekapitulovat pěkně od začátku...

“Jde to všechno jako po másle,” říkala jsem si…

První den cestování jsem zvládla bez problémů. Ráno jsem vyjela z domu nasnídaná (díky kaši z rýže jsem měla v bříšku jako v pokojíčku), na oběd jsem snědla rizoto, které jsem si ještě ráno stihla udělat ze zbytku rýže, nakrájené syrové zeleniny, tempehu a pesta a na večeři v 18 h rolku sushi (sushi jsem dělala den předem). Vše vypadalo jako perfektní cestování a já byla šťastná, že jsem dobře připravená a vše jde jako po másle. I můj první let, odbavení a všechny ty kontroly dopadly na jedničku.

V letadle na mě čekalo k jídlu opravdové překvapení

Zapomněla jsem to zaklepat na dřevo! Takže se to samozřejmě pokazilo… A jak? No další jídlo mě čekalo v letadle v 1 v noci směr Mexiko. To jsem měla dopředu domluvené na vegan a bezlepkové. Už jsem se těšila na teplé mexické jídlo a byla zvědavá, co mi připraví…

Když jsem ale hladově odtrhla plasty a alobal (ani nechci přemýšlet, kolik hliníku v jídle z toho alobalu bylo) od talířku, čekalo na mě opravdové překvapení, po kterém mě přešla chuť. Koukala na mě ryba. “Cože? Co to je? Já jsem vegan. Měla jsem to domluvené,” říkala jsem si v duchu. V dalších mističkách byly 2 plátky ananasu a něco, co se podobalo sušeným švestkám (2 mini kusy). Pak ještě máslo, 4 kukuřičné chlebíčky (v tom nejmenším cestovním balením, které existuje.. takové jsem opravdu ještě neviděla. Aby je člověk hledal lupou, jak byly malé) a vanilkový pudink.

Zavolala jsem si letušku a můj výraz mluvil za vše, takže asi pochopila, že něco není v pořádku, ale řekla, že s tím nemůže nic dělat. Tak jsem snědla aspoň ty 2 plátky ovoce a 2 sušené švestky, chlebíčky a pudink s tím, že jsem si představovala, že by to třeba mohl být veganský pudink od Alpra. Nebyl. Byl hrozně přeslazený, takže po 2 lžičkách jsem řekla konec.

OK, klid, v pohodě, zaspím to,” říkám si. To jsem se ale spletla. Z jídla mi začalo být špatně, tlačilo mě a špatně se trávilo. Tak jsem se moc nevyspala. Snídaně ve 4 ráno probíhala v podobném duchu. Čekala na mě míchaná vajíčka, která vypadala, jako by je někdo už přede mnou pozřel, to stejné ovoce jako v noci, chlebíčky a opět pudink. Takže více méně další hladovka… Byla jsem pozitivní a říkala si: “Za chvilku budeme na místě a budeme mít výborný oběd, to zvládnu!” 🙂

Upss… Zapomněla jsem na časový posun!

Další krize ale přišla v Mexiko city. Zjistila jsem totiž, že jsem se trošku přepočítala… Neuvědomila jsem si, že existuje něco jako časový posun, a tak mi jídlo na dobu 7 hodin chybělo a náš oběd, se kterým jsem počítala, měl být v době, kdy v Evropě je už dávno po večeři a chystá se ke spánku. A taky jsem už zase zapomněla, že když člověk cestuje, tak má větší hlad než obvykle. A ještě k tomu jsem vlastně téměř nic nesnědla.

V Mexiko city na letišti se člověk, který jí jinak, nenají. Tedy pokud to není boháč, který může vyhodit jen tak 200 pesos (cca přes 210 Kč) za maličký salátek (ve kterém je ale stejně ještě nahoře trocha sýra), respektive spíše tak 3x tolik, aby se aspoň trochu najedl 😀 Letiště v Mexiko city je plné pečiva, sladkostí, sendvičů s šunkou a sýrem, jogurtů a dalších takových “dobrot”, na kterých mají marži snad 1000 %. Zachránila mě ale spolucestující (díky Ivet!), která měla italské sušenky, takže jsem přežila, a pak se konečně dočkala vytouženého oběda (tortilly s guacamole, fazolemi a rajčaty)! :-)))

Jaké máte zkušenosti s jídlem v letadlech vy?

Stalo se vám něco podobného? Co vám naservírovali v letadle vám, když jste si objednali něco mimo běžnou stravu?

Hubneme do plavek online: Shoďte 5 kg za 14 dnů

10 komentářů. Jak to vidíte vy? Napište komentář.

  1. Krásný den, jsem tady úplný nováček. Mám neustálé (a dá se říct, že celoživotní) střevní potíže a proto jsem zde a měním od základů svůj jídelníček. Žel, má povaha i práce mě “nutí” neustále cestovat (Srí Lanka, Indie a jiné země). Za měsíc mě čeká další 14 denní pobyt v Indii, kde nebudu mít možnost nijak ovlivnit své stravování vařením… Proto hledám nějaké “nouzové řešení”…vezmu si malou rychlovarnou konnvici a misku a chci si vzít nějaké instatní bezlepkové a bezlaktózové potraviny…prosím, co byste mi na takovouto krizovku doporučili? PS – před týdnem jsem v letadle ze Srí Lanky směr Praha, “umírala” v těžké břišní kolice a řekla si, že toto si prostě už nikdy nechci udělat…Takže souhlasím, že na “vegan, gluten free” menu se absolutně nedá v letadle spolehnout…:-D ale já vnímám za největší problém výjezdy, kde není kuchyně a kde se cestuje “nadivoko” do různých zapadlých oblastí…a o to je třeba můj velký problém, tam nemám jak jídlo kontrolovat. Budu moc ráda za rady jiných cestovatelů s potravinovými intolerancemi…:-)

    • Tergo, svým způsobem máte závidění hodnou práci, kdo z nás se do takových míst podívá, že? 🙂 Ale chápu, že je to někdy (vlastně vždycky) těžké skloubit se zdravou stravou, zvlášť, když člověk už skutečně má nějaké potíže. Já osobně na krátké akce jedu s instatní obilnou kaší + pražená semínka + kvašená zelenina v krabičce a instantní miso polévkou. To se dá zalít i v hotelu horkou vodou z kávovaru, i v letadle, když dají. Pak se vyplatí nabalit si nějaké suché tyčinky a krekry, ale já osobně bych se potom nevyprázdnila, chce to nějak získat zeleninu, při cestování i ovoce, aby člověk kompenzoval stres, který stahuje, něčím uvolnujícím. Myslím, že by vám mohlo přinést inspiraci podívat se do článků, kde se cestování a jídelníčekům věnujeme: mrkněte na https://www.jimejinak.cz/?s=cestov%C3%A1n%C3%AD (nebo zadejte do vyhledavače heslo cestování). Dostanete články jako https://www.jimejinak.cz/zdrava-strava-a-cestovani-1-dil/ (3 díly), https://www.jimejinak.cz/jak-prezit-cestovani-mimo-domov-cast-1-studentsky-projekt/, dále https://www.jimejinak.cz/3-mesice-v-zahranici-jen-s-varnou-konvici/. Je to někdy o kompromisech, ale zase to vyváží zážitky.

      • Evo, moc vám děkuju za reakci. Přiznám se, že jsem ve vaření úplný začátečník a přejít na tento systém vaření a uvažování je pro mě nesmírně náročné. Dost teď trpím odvykačkou od cukru (dokonce se mi o sladkostech v noci i zdá) a asi se pokouším o příliš velké sousto, když se snažím ze dne na den odbourat lepek, laktózu i cukr. Nedokážu nyní projít ani supermarketem a vidět všechny ty zakázané potraviny okolo..:-D Jsem pořád nervózní a mám nesmírné chutě… Prosím nemáte někde videa či postup pro úplného začátečníka od nuly? Některé recepty v jídleníčku jsou pro mě (přestože jsou asi jednoduché pro normální kuchaře) příliš složité. Ještě jsem se vás chtěla zeptat – v čem si myslíte, že je Makrobiotika vhodnější než třeba strava dle Tradiční čínské medicíny? Všimla jsem si hodně podobností…jen TCM jsem ve vaření zatím nikdy striktně nenásledovala, ale ráda bych tyto systémy v budoucnu kombinovala. V současné době je můj největší “nepřítel” neustálý hlad, chutě a neschopnost jídlo neustále plánovat. Za jakékoli podněty či rady vám budu vděčná.

        • Terko, je to možná trochu velké sousto, když k tomu navíc cestujete. Určitě si pusťte ta videa, co máte v Klubu v sekci Průvodce Klubem (nahoře jsou video recepty, pak jídelníčky, pak články a dole je průvodce), tam jsou vysvětleny všechny základní principy a tedy i postup. Já vás uklidním – já neuměla uvařit ani rýži. Nikdy jsem nevařila, takže první rok to byl jeden velký zmatek v kuchyni :-))) A jako možná úplně první si pusťte toto video, které vám nejspíš odpoví na řadu otázek kolem toho, co teď prožíváte https://www.jimejinak.cz/chut-na-sladke-prejidani-padani-vlasu-unava-a-hubnuti-pri-zmene-stravy/ Mě dává smysl TČM i makrobiotika, koneckonců, obojí přišlo z východu a respektuje to roční období a tok energií v těle, vždy je potřeba pracovat s tím, že jsme individuality a to oba systémy dělají, když se dělají dobře. Myslím, že i můj přístup k životu a jídlu odráží obojí :-)) V centru TČM nepomohli vyřešit moje problémy bylinami ani jehlami, ale určitě je to super pro diagnostiku a léčbu, ale bez dobrého jídleníčku je to marnost.

  2. Ajko, díky za článek. Můžu se zeptat na pár konkrétních Vašich zkušeností s cestováním? Nebo je tu někdo, kdo v nedávné době cestoval letadlem? Děkuji

  3. Dobrý den, bez jídla na cestu už necestuji. Vždy mě někdo straší, že mi vezmou, ale vždy to proběhne bez problému, max. chtějí ukázat co mám. A to vždy vozím v krabičce a obsah je větší než povolená hodnota.
    Hezké dny 😉

    • Já takhle jednou vezla do USA kuzu, když před cestou na malou přišlo zvracení…bála jsem se, co řeknou na bílý prášek v kabelce s dětským jídlem, ale prošlo to 😉

  4. ahoj Ajko,
    já sice nejsem vegan, ale když jsem v roce 2001 cestovala po Mexicu tak sem se jím (dočasně) stala a to díky avokádu, fazolím a všudypřítomné čerstvé stravě. No a, po měsíci v ráji, v letadle domů… kuře s rýží přelité tunou tuku! Seděla sem u okna a během 14 hodin letu sem cca 8x zvedala spolucestující abych navštívila toaletu… jedna návštěva se prodloužila na 20 minut a už na mne klepala letuška. Přežila sem to, ale byla sem vys.. ná z podoby a rodina na letišti v Praze mě skoro nepoznala 😀

  5. Zobrazit všech 10 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekRestovaná cizrna s kapustou a pestem
Další článekLuxusní omáčka s jablky