V rámci posilování a čištění jater hezky spořádaně žvýkám pomletý ostropestřec mariánský 2 x denně. Dokonce ho se mnou s chutí žvýkají i naše holky. Manžel už tak nadšený není, dal si asi dvakrát a při další akci: “Kdo chce semínkááááá?” přiběhly jen děti. Já ho žvýkala ze zájmu o zdravější játra, ale bez nějakého extra požitku.
Má se jíst pomletý. Nechtělo se mi ho mixovat v robotu ani tlouct v hmoždíři, tak jsem ho dvakrát prohnala vločkovačem. Prvně jsem rozdávala po ránu jen vločky, ale nebylo to ono. Příští dávku už jsem měla jemnější, protože jsem vločky nasypala zpět do vločkovače a nadělala z nich takovou řekněme ostropostřecovou krupici. Je dost hrubá. Zrníčka jsou poměrně tvrdá, takže v puse chvíli víte o tom, že jste tam ten ostropestřec měli. Už jsem si během jarní očisty zvykla, že ještě nějakou dobu po té, co je rozkousám, cítím jejich částečky na jazyku a kolem dásní. Dokud všechno pořádně nerozžvýkám a nespolykám, vím o nich. Ale není to žádná tragedie, jde o zdraví, dokonce mi časem i zachutnaly, takže žvýkám denně dál.
No a tuhle jsem cítila píchání na jazyku ještě docela dlouho po té, co už jsem svoji ranní lžičku ostropestřce měla téměř strávenou. Navíc mě při každém polknutí píchlo i na horním patře. Nejsem žádná cíťa, moc se nepozoruju, tak jsem to vydržela až do oběda. “Co mě to tam herdek pořád píchá? Dyť jsem to už dávno snědla a zapila. To není možný.” Po pár hodinách už mě to trochu otravovalo. Tak jsem se šla na sebe vypláznout jazyk do zrcadla, jestli se mi tam kousek zrníčka snad nezapíchl.
Uprostřed jazyka skutečně zelo cosi malého tmavého. Asi kus zrníčka, pomyslela jsem si a chtěla to prsty vytáhnout. No ale zkuste něco vyndat z jazyka! Musela jsem se sama sobě smát, když jsem v koupelně před zrcadlem dolovala to něco a jazyk se mi pokaždé při dotyku prstů promáčkl a já nic nechytila. Chvíli jsem ještě soutěžila s vlastním jazykem, než jsem to vzdala a šla pro pinzetu. No, to byla panečku jiná práce. Že jsem to neudělala hned. Ovšem jaké bylo moje překvapení, když jsem krom tmavého kousku , který byl na povrchu, vytáhla třísku dlouhou dobře centimetr! Nevěřícně jsem hleděla, co jsem to z jazyka vyndala. Tříska tenká jak vlas, kulatá. Vůbec mi nešlo do hlavy, co to je. Často jíme dřevěnými lžícemi, tak mi prolétlo hlavou, že snad kus lžíce. Ale to nebylo dřevo, bylo to spíš tenoučké stéblo trávy. Zřejmě to byl uschlý květ nebo nějaká jiná část ostropestřce – rostliny, která vlastně není ničím jiným než bodlákem. Takže já měla v jazyku zapíchnutou bodlinu z bodláku! Přišlo mi to ohromně vtipné, už jsem měla třísku, trny a bodliny na těle asi úplně všude, ale v jazyce tedy nikdy. A tak jsem přemýšlela, za co jsem tu třísku do jazyka dostala, co jsem komu řekla pichlavého. Asi dětem.
Vyprávím to jako neuvěřitelnou stravovací historku kamarádce Šárce a ona se vůbec nedivila, řka, že ona se stejný týden taky zranila při jídle. Řízla jí mandle do krku! Jak se to stalo neví, jen ví, že to dost bolelo, že ji tekla krev a že to pár dní hojila tee tree olejíčkem než se to uzdravilo.
Takže jestli taky žvýkáte ostropestřec, tak bacha na bodliny, a pokud milujete mandle, tak pořádně rozžvýkat, ať nemáme úrazy ze zdravého jídla :-)
PS: Stalo se vám něco podobného?
PS: Přemýšlíte jak zlepšit postavu a své zdraví?
Nepřemýšlejte 😊 Pojďte něco dělat! Ukážeme jak vylepšit jídelníček, co jíst a co ne, a jak si jídlem spravit zdraví! Naskočte do online kurzu Jíme Jinak - JE ZDARMA !
Komentáře
Evi, je vhodné jíst ostropestřec, když kojím? Případně, kolik toho tak jíst? Předem děkuji :)
Mně se stalo při jedení vlašských ořechů přímo z pytlíku, že tam byl neodstraněný kousek skořápky, o který jsem si poranila dáseň. A protože jsem návštěvu zubaře odkládala, tak se mi tam nakonec ještě udělal kaz.