Co s námi dělá posun času a jak to zvládnout co nejlépe

Co nám změna času dělá s psychikou a tělem

Jedním z největších vlivů, které má změna času na naše tělo, je narušení biologických rytmů. Biologické rytmus je přirozená vnitřní hodinová jednotka v našem těle, která řídí náš spánek, hlad, náladu a další funkce. Ve výsledku tedy celý chod našeho organismu a vliv na naší náladu, spánek a životní sílu. Když se změní čas, naše tělo se snaží přizpůsobit novému časovému režimu, což může vést k poruchám spánku a narušení dalších funkcí. Své zkušenosti níže popisují účastníci našeho programu. Toto jsou obecně známé a mnoha výzkumy potvrzené potíže spojené s posunem času:

1. Poruchy spánku: Posun času může mít vliv na naše spánkové cykly, což může vést k problémům se spánkem. Například, přechod na letní čas může mít za následek, že se ráno vzbudíme dříve, než jsme zvyklí, což může způsobit únavu a podrážděnost.
2. Změna nálady: Dalším problémem spojeným se změnou času je náladovost a podrážděnost. Když se tělo snaží přizpůsobit novému časovému režimu, mohou se vyskytnout změny v hladině hormonů, které ovlivňují naši náladu. To může vést k podrážděnosti, depresi a dalším problémům.
3. Zdravotní problémy: Některé studie ukázaly, že posun času může mít negativní vliv na naše zdraví. Například, jedna studie zjistila, že lidé mají v průměru o 24% vyšší riziko srdečních infarktů v den po změně času.
4. Produktivita: Posun času může mít také vliv na naši produktivitu. Například, přechod na letní čas může mít za následek, že lidé jsou v práci více unavení a méně produktivní.

Mnoho studií vysledovalo, že se s posunem času na jaře viditelně množí vždy ve stejnou dobu počet infarktů a nehod, zatímco s posunem na podzim opět viditelně klesá. A přesto není vůle ho zrušit.

Vaše zkušenosti se změnou času

Toto téma se objevilo i v právě probíhajícím kurzu, kde si lidé stěžovali, že je jim najednou zle – právě po změně času. Vybrala jsem z vašich komentářů několik pro ukázku. Třeba se v tom taky poznáte:

Já pozoruji už druhý rok, že mě to vcelku odrovná na pár dní, letos asi na 4…byla jsem taková nedospalá, unavená, zesláblá, trochu jako náběh na migrénu… připadalo mi to jako stav při nízkém tlaku, ale úplně stejné to nebylo…nějak jsem to rozchodila a na příští rok se na to možná budu připravovat tak měsíc dopředu a postupně vstávat o 1/4 hodiny dříve…

..já s tím mám problém a velký.😭 Nemohu se srovnat, jsem úplně rozhozená. Dneska jsem se rozhodla nechat jedny hodiny s časem starým a ve stravování jet podle nich🥺, neboť se také vůbec nemohu nahodit😁. Lituji všechny, kteří někde musí být načas, já naštěstí už ne. Hodně sil a radosti do dalších dnů, jaru zdar!

…každý rok je to pro mě horší, jsem jako praštěná pytlem. Jídlo si srovnám nejdříve, to mi problém nedělá, večeři si nechávám do šesti i v novém čase, ale to vstávání a usínání. Večer si kapu bylinky na uklidnění, s nimi je to trochu lepší. 

…letos mě to taky nějak vadí. Večer nemůžu usnout a ráno se zase budím velmi brzy. …. No a dneska nevím, co se dělo kolem poledne. Mně normálně padaly oči.

Předevčírem jsem tu 2/3 dne seděla jak praštěná palicí, strašně unavená, bušilo mi srdce, že jsem ho výrazně cítila i slyšela… 

Včera jsem ležela skoro celý den, když sedím, houpe se se mnou pokoj, jako nízký tlak a něco k tomu: sedím a třesu se, uvnitř vibruju a říkám: něco mi je. Tlak? Málo cukru? Málo jídla? Cokoli odpoledne sním (12-19h) mám v břiše kámen, který zmizí kolem 19h, a pak se vrátí apetit… Unavená ani ne, ale bolesti, 8 z 10. Nic nezabírá, jen nehnutě ležet.. 

Jak to zvládnout

Existuje několik způsobů, jak můžeme změnu času lépe zvládnout. Jedním z nejdůležitějších je udržovat pravidelný spánkový režim. To znamená chodit spát a vstávat každý den ve stejnou dobu, bez ohledu na to, zda se změní čas. Také se velmi osvědčilo dodržovat stejné časy jídla. Velkým pomocníkem pak je chodit na vzduch, protože příroda je lék a tam si dobijeme baterky vyčerpané změnou času. Je vhodné také snížit fyzickou zátěž, pokud jsme unavení a více se volně procházet, meditovat, dělat dechová cvičení. A jak to jen jde, snižovat stresové situace.
Řešením rozhodně není najet na kávu a cukr! To pojedete na dluh a brzy vás to doběhne v podobě nemoci nebo pocitu vyhoření.

Proč se pořád drží?

Už dávno neplatí, že se posunem času šetří energií. Mraky vědeckých článků na dané téma se shodují, že průměrné úspory energie jsou prakticky nulové. Ba naopak, v některých zemích umělé posouvání času spotřebuje evidentně zvyšuje. Nikomu a ničemu to neprospívá, dělá to zmatek, nepohodlí a zdravotní problémy. Tak proč ho pořád máme, ten letní čas? Protože země EU se nemohly dohodnout, když už konečně přišlo  v roce 2019 na to, že by se posun času zrušil, který čas bude ten správný, zda ten letní nebo ten zimní! A diskuse ukončila covidová pandemie…

Zimní nebo letní?

Často tu řešíme, zda je lepší zimní nebo letní čas. Odpověď je trochu složitější. Náš zimní, pravý středoevropský, čas je nastaven pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho správného času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo a noční tmu, což je důležité pro zdraví a psychiku, protože pak ideálně pracují naše cirkadiální rytmy pro naše zdraví.
Mnoho lidí ale takto ani zdaleka nefunguje. V lepším případě lidé chodí spát kolem desáté večer a budí se v šest toho pravého času. Pro takové případy byl byl dokonce ideální tzv. dvojitý letní čas, který už některé země zkoušely zavést. V praxi by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne sice tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Ať klasický zimní nebo dvojitý letní, zásadní je neměnit lidem čas každého půl roku. Nejhorší je totiž právě to umělé střídání a toho bychom se měli co nejrychleji zbavit.

Potřebujeme stálý čas

Naše těla se sama seřizují podle světla a tmy, nikoli podle hodinek a výmyslů politiků a ekonomů. Kdyby ti opravdu dobře počítali, tak by nám nechali jeden stálý čas. Ubylo by nehod, nemocí a protivných lidí, neklesala by produktivita a o energiích se asi v této době ani nemá cenu bavit. Ten nechutný byznys s energiemi maskovaný politikou je odporný a změny času na to nemají pražádný vliv. Samozřejmě se ani lidé, natož státy, neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo chce, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby bylo dřív světlo ráno. Ať se tedy státy v EU domluví na letní nebo zimní, hlavně ať je to stálý čas, který se nebude pořád měnit. Na světě je ještě pořád kolem 70 zemí, kde se čas střídá a mění, ale jinak během našeho života už desítky zemí střídání času zrušili. Doufám, že se k nim brzy připojíme!

Marný boj aneb ženy v akci

Historicky byly změny času předmětem debaty a kontroverzí už dávno. V roce 1784 navrhl Benjamin Franklin zavedení změny času jako způsobu úspory svíček. Letní čas byl zaveden v ČR v roce 1979. Od počátku měl řadu odpůrců. Mezi nejznámější patřil Stanislav Pecka, který se narodil 1. srpna 1949. Byl to český podnikatel a aktivista, který se v minulosti angažoval v otázce zrušení posunu času v České republice. Marně se snažil více jak 25 let. Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. První adresoval v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi.
Tenhle pekař ze Sobětuch se snažil i o nápravu věcí veřejných skutečně ze všech sil. Dokonce několikrát (marně) kandidoval pod hlavičkou různých politických uskupení do krajského zastupitelstva nebo na pozici senátora a projevil zájem i o úřad prezidenta země. Vyzýval rovněž otevřenými vlasteneckými dopisy představitele státu k zachovávání národního bohatství, protestoval například proti zrušení a demolici cukrovaru v Hrochově Týnci.
V roce 2017 založil petici za zrušení posunu času, kterou podepsalo více než 90 000 lidí. Bohužel však Stanislav Pecka zemřel v srpnu 2018 při letecké nehodě v Polsku, a proto se již osobně v této záležitosti angažovat nemůže.

Má však i dnes své následovníky. Krom všech možných politiků a ekonomů se chystá poslat dopis prezidentovi i naše klubačka Jana. Třeba když se to doposud nepodařilo prosadit žádnému muži, budou ženské, které se chtějí k jejímu dopisu přidat, úspěšnější.

Držíme si palce!