Pokaždé, když nás někdo nachytá, jak okusujeme šípky, je z toho velká legrace a většinou i nový šípkový nadšenec. Dnes mě zase jeden známý překvapil, když se divil, že šípky se dají jíst i syrové. Tak vám to jdu napsat, protože je vás možná víc, co to nevíte, a oni teď právě dozrávají a ta chuť, ta je prostě božská!

Venku je pořád něco k snědkuimg_20160926_154538

Od té doby, co jíme jinak, si pohrávám s myšlenkou, zda bychom přežili, kdyby přestaly fungovat obchody a běžné zásobování potravinami z komerčního zemědělství. A čím déle jíme jinak, tím více mám pocit, že by to sice nebylo valné, ale že bychom asi přežili. Jíme totiž spoustu věcí, co zrovna rostou, o kterých je všude dost. Jako třeba ty šípky.

Už jako malá jsem zobala podzimní plody

Já už šípky okusovala jako dítě. A když jsem začala chodit se svým mužem, okusovali jsme je oba, ačkoli jsme každý z jiného koutu republiky. Tím se vylučuje nějaký zvláštní regionální zvyk, jak mi občas někdo vysvětluje. Já na to vždycky říkám, že v mém rodném městě to rozhodně běžně nebylo zvykem a že mě dokonce občas nějaký aktivní důchodce jako dítě varoval, že se otrávím, když jsem zobala šípky nebo třeba hloh. Na to mi občas řeknou rodáci, že jsem vlastně vždycky byla divná 🙂 

Moje první marmeláda byla šípková

Moc marmelád jsem zatím v životě nevyrobila. Ale když jsem začala vařit jinak, tak moje první byla právě z šípků. Bylo to proto, že chuť zralých šípků mi naprosto učarovala a chtěla jsem získat víc té úžasné hmoty naráz a ještě bez chlupatých semínek, co jsou uvnitř šípků. Tehdy jsem ji ještě dělala s medem, protože jsem nenašla návod, jak to udělat bez cukru. Byla to fuška a šetřila jsem si ji roky. Od té doby jsem to nezopakovala, ale když dozrají šípky, chodím se “napást” a sním o lahvičce šípkové marmelády bez cukru.

Jak se jí šípkyimg_20160926_155856

Když jsem si dnes dopisovala s oním známým, ptal se mě, jak se to tedy jí. Není to žádná věda – měkký šípek má po utržení v místě stopky dírku, kterou se jednoduše vysaje kašovitá hmota, která obaluje semínka. Semínka pěkně škrábou, proto je nejíme. Já tedy ještě okusuji boky šípku, takže mi v ruce zůstává skutečně jen “bubák” a na něm sbírka chlupatých semínek (odborníci mě opraví, že se jedná o složené souplodí nažek). Šípky jsou nejlepší když přejdou prvními ranními mrazíky a jsou měkké, ale ještě ne tmavé scvrklé. Vybírejte buclaté světlé plody a samozřejmě někde v přírodě, nikoli u silnic.

Proč jíst šípky

Možná čtete tyto řádky zcela nevěřícně a ptáte se, proč byste proboha měli něco takového jíst. No samozřejmě vůbec nemusíte, ale kdybyste chtěli pár argumentů, tak třeba proto, že:

  • chuť zralého šípku je (aspoň pro mě) lepší než chuť jakéhokoli exotického ovoce
  • množství vitamínu C je v syrovém šípku větší než v sušeném, ze kterého uvaříte čaj
  • množství vitamínu C je v šípkách víc než v citrusových plodech (obvykle se uvádí, že dvakrát tolik)
  • šípky také obsahují vitamíny A, E, D, a K, flavonioidy, pektin, tříslovinu  a další látky podporující trávení a imunitu
  • šípky jsou léčivé nejen pro náš imunitní systém, ale jsou pomocníky při nemocech ledvin, kardiovaskulárních onemocněních, při léčbě revma, pomáhají regenerovat kůži,…zkrátka prevence na všechny civilizační choroby i léčba akutních onemocnění (podzimní a jarní únava, oslabení, nachlazení a chřipky)

Zkuste to

Jestli jste to ještě nevyzkoušeli a zkusíte, dejte vědět, jestli vám chutnali! A kdybyste se někdo pustil do výroby marmelády, dejte mi vědět, budu váš první zákazník 🙂

Jste unavená a vyčerpaná? Posilte v zimě ledviny

Nastartujte imunitu a vyhněte se nemocem.

Je to snadné. Zjistěte, jak na to.

Stáhnout ZDARMA

  1. Mňam, je to fakt pochutnání! 🙂 Ještě za totáče a v devadesátkách jsme šípky sbírávali na marmeládu a mě to děsně nudilo, ale nikdy mě nenapadlo šípky jíst. Asi by to ani dost dobře nešlo, protože se sbíraly před mrazem. Po přečtení tohoto článku jsem u prvního keře šla ochutnávat a od té doby se vrhám na každý keř, který vidím. 🙂 Ještě jednou mňam!

  2. Ahoj Evi, my jsme letos s manželem uvařili první šípkovou marmeládu na konci léta a přidávám tip – pokud máte místo na zahradě, zasaďte si keříček “Karpatia”. Je to velkoplodá odrůda ovocné růže, prostě “velké šípky”. Máme zasazeno asi tak tři roky, keřík asi metr vysoký. Plody jsem osbírala snad za deset minut (jde to velmi rychle) a stejně tak příprava marmelády bude asi tisíckrát rychlejší než u klasických šípků. Jednu várku jsme udělali tak, že jsme povařené šípky rozmixovali a přecedili přes cedník, ale chloupky jsou přesto malinko cítit, i když se někde uvádí, že vařením změknou a jakoby se ztratí. S druhou várkou si dal manžel práci a rozpůlil každý šípek a vybral vnitřky, ta je jemnější. Zabralo to jeden večer u televize, ale výsledek skvělý. My dali trochu třtinového cukru, ale určitě by šla bez cukru zcela. Samotný šípkový rozvar byl velmi hustý a dalším vařením před očima ubýval a hostnul.. krása pohledět 🙂

    • Teda to máte úžasného manžela. Mě by s tím během chvíle praštil. Jednou jsem marmeládu věděla, takže vím, co to je za piplačku.

      • Keříček se dá koupit zde: http://www.stareodrudy.org/ovocny-strom/r%C5%AF%C5%BEe-du%C5%BEnoplod%C3%A1-%C2%B4karpatia%C2%B4/142.html
        Zboží prý lze objednat i přes e-shop, že ho dobře balí. Nicméně já měla z jiného zdroje od sestry “zahradnice” (keříček byl větší), ale už je nemají.

  3. teda Evi s úžasem jsem přečetla článek a první co mě napadlo, proboha chloupky. Jako děti jsme si je škodolibě házeli za triko a mohli se udrbat 🙂 , ale nikdy mě nikdo nepřivedl k tomu, že by se dali syrové baštit. Pokud se ještě dostanu k šípkům určitě vyzkouším všechny vzácné rady, vlastně vůbec nevím jak šípek chutná 🙂

  4. Hned na sobotním výšlapu do přírody jsem musela ochutnat. Měly jste holky pravdu, jsou opravdu výborné, sladké, hlavně ty přešlé mrazem a úplně rudé 🙂 I manžel musel zkusit,když viděl jak mi chutná a ještě ho zdržuju v chůzi 🙂 Asi jsem divná,ale ani ty chloupky mně nevadily, jen ty tvrdá zrníčka jsem vrátila zpátky přírodě. Hezký sluníčkový den.

  5. Tak ještě jednou díky za tip :-). Dnes jsme na procházce ochutnali a já se toho nemohla nabažit. Starší dcera je na všechno moc opatrná, tak ani nezkusila, synovi to moc chutnalo a mladší dcerce taky. Zítra cestou ze školky na ně jdeme znovu :-).

  6. Jéé, to zkusím. Šípků kolem nás roste neuvěřitelné množství a letos jsem je poprvé i trhal a sušil a tý práce s tím a ty vorvaný ruce od trnů… tak snad to bude dobré na čaj. Ale syrové jsem je nezkoušel, jdu do toho. Když tak nad tím uvažuju, někdo v dětství do mě zasel strach z těch bodavých semínek, která se mi přeci zapíchají do jazyka a bude to jak skelná vata a už se toho člověk nezbaví nebo špatně. No fakt už si nepamatuju, kde jsem to vzal. Jdu to zkusit. Díky za typ!

    • Martine, to je velmi častá reakce a popravdě i já jsem jako dítě ty šípky jedla se špatným svědomím, že se mi asi někde zaseknou ty chloupky a já se budu muset přiznat, že jsem jedla šípky 🙂

  7. Naše deti, keď boli škôlkári, si veľmi radi našli kríček – v meste, kde neboli blízko autá, kríček obstali a objedali. Okoloidúcim ich bolo ľúto, lebo jedli s takou chuťou, že vyzerali, že doma nedostávajú jesť 😀

    • To je vtipné, naše děti tak asi taky mohou působit, když se venku vrhají na všechno, co se dá jíst 🙂

    • Mé děti také třeba hodinu stojí u šípkového keře o snaží se sníst všechno, kam dosáhnou. Bydlíme na vesnici na okraji hned u lesa a lidé jsem chodí na procházky. A okoljdoucí dětem ty větvičky, na které nedosáhly, snížili. A třeba i čekali, dokud je ty mé děti neozobou celé. Když jsem to viděla z okna, jak ten pán trpělivě čeká, úplně mě to tehdy dojalo.

  8. Jím a chutnají mi. Vlastně taky jsem typ že v přírodě “sežeru na co příjdu” 🙂 a většinou přežiju. Marmeládu jsem vařila jen 2x 100% šípkovou, od té doby kvůli pracnosti míchám šípky s jablkama, hruškama … marmeládu dělám klasickou domácí s cukrem, ev. pektogelem, přeci jen jsem díky JJ hodně osekala “škodliviny” a marmošky zase tolik nesním.

  9. My každý rok šípky sbíráme a suším je v sušičce. Ve sklenici je skladuji klidně dva roky, pokud vydrží. Ve hmoždíři, nebo teď už v mixéru si nadrtím vždy celou sklenici, a odebírám na výborný čaj. V sítku nejdřív propláchnu od chloupků ze šípků a pak zaliji vařící vodou, nechám vylouhovat tak 15 min.,
    šípky se můžou zalít ještě jednou.

    • to je dobrý tip to propláchnutí od chloupků, já to luhuji i vařím všechno a pak cedím přes plátýnko, to je možná zbtečné

  10. Paaani, uz se nemuzu dockat, az na prvni prochazce potkame sipkovy ker! Mate jeste prosim tipy, co dalsiho zobat v prirode? Jsme taky takove “kobylky” 🙂

    • my ještě potkáváme jablka, hloh, někdy ještě kvetou hluchavky, někde ještě rostou bršlice, stále je k nalezení žabinec, no je toho pořád dost 🙂

  11. A se sušenými šípky? Mám tu dvě sklenice nasušených šípků, ale nějak nevím, co s nimi. Vyhodit a jít na čerstvé? 🙂

    • Proč byste je vyhazovala? Ze sušených šípků snad jedině čaj. Šípky chvíli je nechte povařit, změknou, potom měkké rozmačkejte třeba mačkadlem na brambory v té vodě co jste je vařila a přelijte přes sítko. Výluh vařím silný a podle chuti ředím horkou vodou.

    • My sušené rozdrtíme v hmoždíři (lze i s troškou vody v mixéru), namočíme přes noc do studené vody (nebo lépe na 24 hodin), pak ohřejeme na teplotu příjemně teplého čaje a slejeme a popíjíme. Ještě lepší je slít a neohřívat, je z toho výborný šípkový džus – když jsou dobře rozdrcené, ta chuť je skvělá.

      • Když jsem si vás představila s tím polštářkem kvůli sousedům, musela jsem se smát 🙂 já do šípkového někdy přidávám taky rakytník, který je samotný až moc ostrý, a je to taky mňamka.

    • Dobre usušené šípky vydržia veľmi dlho (myslím celé, nepodrvené). Ja z nich robím čaj. Šípky podrvím – dám ich do sáčku, jednou rukou držím uzavreté a druhou po nich búcham valčekom na cesto. Pod sáčkom mám doštičku na krájanie zeleniny a pod ňou nejaký vankúš (aby sa susedia nezbláznili). Najlepšia chuť je, keď sa nadrví len tá dávka, ktorú potrebujem. Dám ich do studenej vody, prikryjem pokrievkou a privediem do varu, potom stlmím plameň na minimum a varím asi 10 alebo 15 minút. Vypnem plameň a prisypem inú bylinku – chutné a voňavé kombinácie sú: šípky a lipový kvet, šipky a bazový kvet, šípky a medovka (na večer), šípky a mäta(osviežujúci). Nechám vylúhovať asi 10 minút a precedím. Keď je šípok v čaji dosť a boli zbierané pekne zrelé, čaj má výraznú sladkokyslú chuť, takže netreba ani sladiť ani kysliť.

  12. Šipky jsou urcite super zdroj vitamínu, ale slyšela jsem, ze ovlivňují hormony a tak by je děti neměly. Bylinkari řeknou své. Ale jinak.. Třeba takové kanci na sipkove omáčce. Vím, ze to sem nepatří. Ale to je “hřích”, který si prostě neodpustim. 🙂

    • Katko, poslední, čeho bych se ve výživě bála, jsou šípky a to, že by snad mohly nějak ovlivnit hormony u dětí. Hormony totiž ovlivňuje všechno, co sníme. A právě šípky tím, jak obsahují hodně vitamínů atd. velmi povzbuzují imunitu, cévní činnost a to samozřejmě má vliv i na hormonální činnost. Ale veskrze pozitivní a přirozený. Já bych se skutečná bála děti živit třeba konvečním kuřecím, běžným mlékem, pečivem cukrovinkami atd. Ale ne toho,co roste venku přirozeně už století, jsou toho plné bylinkáře (o hormonech v mých třech ani zmíňka) a čeho se sní za rok pár gramů 🙂

  13. Když jsem uviděla šípky krásně rudé, přejíte mrazem, tak jsem si na prvním rande s manželem začala pochutnávat u keříku. No hleděl na mne jako na mimozemšťana řízlého býložravcem… Ale nevzal nohy na ramena. 😉 Ted spolu máme dva úžasné mimozemšťánky a když vyražíme na procházku, manžel to rád komentuje slovy, že musí vyvést ty svoje kobylky, aby se někde napásly a udivuje se nad tím, co všechno (od kytiček po bobule a semínka 😉 ) je starší schopen nanosit na hostinu. 🙂

  14. TAk syrový šípek jsem ještě nikdy nejedla, zkusíme. Hlásím, že šípkovou marmeládu jsem dělala podle Dáši Lužné slazenou rozinkami. Mazala jsem jí linecké pečivu. A taky už ji dlouho dělat nebudu – to byla taková patlačka a 2 malý skleničky.

    • Já myslím, že roční dítě to nebude umět jíst tak, aby nemělo plnou pusu těch píchavých semínek. My to děláme tak, že když jsou děti maličké, tak jen zmáčkneme šípek, vyleze mu “z prdelky” trochu “marmelády”, tu dáme na prst a do pusinky. A nestíháme mačkat další 🙂

  15. Šípky jíme, ještě jsem nestihla nasbírat a usušit – louhujeme je a někdy je syn baští místo sušených brusinek :), jsou fakt výborné!

  16. Zobrazit všech 45 komentářů

Komentujte
Vaše jméno

Jméno uložíme a zobrazíme, váš e-mail nezveřejníme. Zásady ochrany údajů.

Předchozí článekDárek pro vás – sleva na nákup u Danfoodu
Další článekFilipova dobrodružství