Kdo vydělává miliardy díky mýtům o živočišné výrobě?

Peníze na první místě

Velké producenty masa dobře známe. Přinejmenším ty lokální, když už ne ty světové. Co však veřejnosti uniká, jsou další a další firmy, které za produkcí masa, mléka a dalších živočišných produktů stojí. Miliardový byznys bychom těmto firmám mohli přát, kdyby dělali skutečně prospěšnou věc, kdyby nás neklamali a kdyby neignorovaly dopady, které jejich činnost má na naše zdraví, na zvířata, na celou planetu. Kdyby dokonce aktivně nebránili snahám zavést udržitelné zemědělství a zlepšit kvalitu životního prostředí. Jejich činnost je totiž destruktivní a dnes je pro toto tvrzení k dispozici již mnoho vědeckých důkazů. Až se podíváte na čísla dále v článku, rychle pochopíte, proč pravdu nikdo nechce vidět.

Mýty o živočišné výrobě

Velcí hráči agrobyznysu nás udržují v mylné představě, že průmyslové velkochovy jsou nezbytné, aby tím udrželi tento ničiví průmysl v chodu. Mezi tyto mýty patří:

Mýtus: “Průmyslové velkochovy jsou nezbytné k uživení lidstva.”
Skutečnost: Vyrábíme mnohem více potravin, než je potřeba k nasycení rostoucí světové populace. Velká část této produkce se však ztratí během zpracování nebo se vyplýtvá. A značné množství sóji a obilovin (zejména pšenice a kukuřice), jež by mohli jíst lidé, je zkrmeno hospodářským zvířatům, která je jen velmi neefektivně promění na maso a mléko.

Mýtus: „Díky průmyslovým velkochovům máme levné jídlo.“
Skutečnost: Maso a mléčné výrobky z velkochovů se sice u pokladny supermarketu zdají být levné, avšak obrovské náklady spojené s destruktivním dopadem velkochovů na lidské zdraví a životní prostředí, včetně degradace půdy a ztráty biodiverzity, nadměrného používání antibiotik, emisí skleníkových plynů a zvýšeného rizika smrtonosných pandemií, nese celá společnost a dnes už jsou nevyčíslitelně vysoké.

Mýtus: „Zvířata chovaná ve velkochovech, jako jsou prasata a kuřata, mají nízké emise skleníkových plynů.“
Skutečnost: Prasata a kuřata vyprodukují vysoká množství emisí skleníkových plynů, mnohem vyšší než rostlinné potraviny.

Změna nepřijde sama od sebe

Peníze jsou však zkrátka vždycky až na první místě a nelze tedy očekávat, že změnu udělají ti, kteří na tom tolik profitují. Já jsem pořád přesvědčená, že změna musí přijít odspoda. Tak jako nelze čekat, že jídelny a restaurace změní nabídku ve prospěch zdravého jídla, dokud zákazníci neztratí zájem o tu současnou. Prostě dokud se to dobře prodává, nebude se nic měnit, ani nebude nikdo dobrovolně rušit to, co funguje, natož když to vydělává miliardy. Je tedy na nás lidech, zda nám už začne docházet, jaké dopady má naše spotřební chování na nás samotné, na tuhle planetu,nemluvě o tom, co tu necháme pro své děti a další generace. A zda, až se nám rozsvítí, tak uděláme potřebné změny a přestaneme podporovat svými nákupy to, co prokazatelně škodí všem a všemu.
A pak tu jsou různé organizace, které se snaží prosadit reformy a pořádají petice. Jednou z nich je CWI (Compassion in World Farming – Soucit ve světovém zemědělství),z jejichž zprávy vybírám obsah pro tento článek. Jejich zpráva vyšla 18.5. 2023 a ukazuje na další souvislosti, které bychom jako spotřebitelé měli znát.

Sedm kritických sektorů agrobyznysu

Jak už jsem zmínila v úvodu, je potřeba si dát dohromady pět a pět. Kromě těch, kdo velkochovy vlastní a maso dodávají výrobcům, jsou tu další obří firmy, které se na celém řetězci podílejí. Je to sedm sektorů:
dodavatelé ustájovacích technologií, klecí a kotců; obrovský farmaceutický sektor; výrobci pesticidů; velcí obchodníci s obilovinami; výrobci krmiv pro zvířata; sektor genetiky zvířat a sektor výroby hnojiv.
Jsou to obrovské nadnárodní korporace, jimž plynou miliardové zisky z těchto systémů. Systémů, které jsou kruté ke zvířatům a zároveň poškozují naše zdraví a ničí planetu. Profitují z intenzivního zemědělství a brání reformám potřebným k přechodu na zemědělství šetrné ke zvířatům, lidskému zdraví i klimatu.

Čtyři velcí hráči a jejich obraty

Čtyři společnosti, které mají z průmyslových velkochovů obrovský prospěch, jsou známé jako společnosti ABCD: Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Louis Dreyfus. Tyto společnosti jsou největšími světovými obchodníky s obilím a dodávají většinu obilovin a sóji používaných jako krmivo pro zvířata ve velkochovech. Do centra pozornosti se dostaly v roce 2022, kdy vyšlo najevo, že dosahují rekordních zisků v době, kdy stále více lidí čelí hladu kvůli prudkému růstu cen potravin a jejich nedostatku, z velké části v důsledku války na Ukrajině. Tento sektor generuje nejvyšší roční tržby ze všech ostatních dodavatelských sektorů, a to více než 400 miliard dolarů ročně. Už tušíte, s kým máme tu čest? Víte, kolik novinářů, politiků, právníků a dalších důležitých lidí můžete ovlivňovat s takovými tržbami?

Boj o moc

Když se člověk podívá na obraty těchto firem, začíná víc a víc chápat ten odpor ke změně, tu příšernou lobby. Tyto a další společnosti ze sedmi klíčových sektorů mají totiž obrovskou finanční a politickou moc. Pomocí ní ovlivňují politiky a světové organizace včetně vlád. Prosazují zákony, které jim hrají do karet a blokují změny tak zoufale potřebné k tomu, aby bylo zemědělství odolné, udržitelné a šetrné k planetě.

Obilí pro zvířata nebo pro lidi?

Ačkoli já sama dnes už nevěřím žádným výzkumům a už vůbec ne žádným organizacím jako je WHO, EU nebo cokoli jiného, ocituji tu ze zprávy CWI to, co sama OSN hlásá. Pro některé je to pořád ještě zásadní zdroj informací a mě přijde zajímavé, že už sami nahlas přiznávají to, co je dávno jasné:

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že používání obilovin jako krmiva pro zvířata může ohrožovat potravinovou bezpečnost, jelikož se tím snižuje množství energie a bílkovin z potravin dostupných pro lidskou spotřebu. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) by obiloviny, které se v roce 2050 budou zkrmovat hospodářským zvířatům, mohly uživit více než 3,5 miliardy lidí, pokud by se využily přímo k lidské spotřebě.

Co na to říkáte? Že už by se i těm nahoře rozsvítilo?

Pesticidy a hnojiva kvůli hospodářským zvířatům

O nebezpečí pesticidů jsme tu už psali mockrát. Stačí si projít náš krátký bio seriál a budete vědět vše zásadní. Další souvislosti si můžete přečíst v článcích o glyfosátech.
Sektor pesticidů a hnojiv má z intenzivního zemědělství také obrovský prospěch. Chemické pesticidy a chemická hnojiva se používají k pěstování 40 % světové produkce obilovin a 76 % světové produkce sóji, které se používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Takže ne kvůli lidem, aby lidé měli dostatek jídla. O kolik méně chemie by se spotřebovalo, kdyby se snížila výroba masa a mléčných výrobků ve velkochovech? Kdybychom s vrátili k lokálním farmám a udržitelnému chování a pěstování? A neříkejte mi, že to nejde. Je to dobře zavedený mýtus, ale již překonaný viz výše.

Proč geneticky vylepšujeme zvířata

Sektor genetiky zvířat dodává do velkochovů zvířata vyšlechtěná k rychlejšímu růstu a vyšší produkci masa, mléka a vajec, než by tomu bylo přirozeně. Opět s odkazem na to, že jinak bychom tu všichni pomřeli hladem. Opět mýtus, který už jsme si vysvětlili. Krom toho, že tyhle genetické manipulace mohou mít co do činění s našimi civilizačními nemocemi, tak to zvířatům způsobuje bolestivé a vyčerpávající zdravotní problémy. Umíte si představit strávit život v bytě malém tak, že byste se tam nemohli nikdy protáhnout? I toto téma jsme tu mockrát otevřeli a většina z nás má alespoň malou představu o tom, za jakou cenu se maso, mléko a mléčné výrobky dostávají na náš stůl. Nikdo z nás by si to s těmi zvířaty nevyměnil ani na jediný den.

Jsem optimista

Přes všechnu tu moc a sílu, které tyto nadnárodní společnosti, přes všechny hlouposti, kterým jsme uvěřili, a přes lenost většiny lidí udělat nějakou změnu, jsem pořád optimista. Vidím, kolik z nás bylo schopno změnu udělat a svým chováním zlepšit nejen svoje zdraví, ale přispět malým dílečkem k celé té skládance! Proto píšeme už tolik let tyhle stránky a šířím informace. A proto přinášíme i tato nepříjemná témata a zprávy, které mohou působit negativně. Ano při pohledu třeba na tuhle poslední fotku, kde vidíte vodu znečištěnou mega mlékárnou v Kalifornii (Farmageddon USA) opravdu člověku není lehko u srdce. Ani ostatní fotografie v článkku nepřinášejí hezké pocity. Ale je potřeba otevřít oči. Ono totiž bez informací není motivace k akci a bez akce není změna. A když se víc lidí nadchne pro společnou věc, dají se do pohybu i věci roky zdánlivě nezměnitelné. Jako tomu bylo třeba u glyfosátů. Znáte příběh o síle komunity ve spojeni s Monsantem, výrobcem herbicidu Roundap, kde komunita vyhrála nad obří korporací?
Takže já věřím, že s dobrým záměrem dokážeme my lidé změnit i tyhle věci a proto o nich píšu. Jak to vidíte vy? Dočetl jste vůbec někdo až do konce?

Více informací a petice

Pro více informací navštivte CIWF a pokud chcete přispět ke změně, můžete zde podepsat petici s názvem End.it (Ukončeme to) za Konec velkochovů.

Zdroj informací a fotografií: Tisková zpráva CIWF Česko, 18. května 2023