Pojď na živý kurz vaření
Potkej se s reálnými lidmi, ochutnej to, přivoň si, zeptej se lektora. Zjistit více
V době, kdy celý svět žil napětím, co že vlastně znamená proroctví mayského kalendáře, jsme v Zrnění publikovali seriál, kde jsme se pokusili vše srozumitelně vysvětlit. Pozdější události mu pak dali zapravdu.
Potkej se s reálnými lidmi, ochutnej to, přivoň si, zeptej se lektora. Zjistit více
Romano, předopkládám, že máš na zahradě ibišek syrský (Hibiscus syriacus), ten keřovitý s velkými barevnými květy. Jeho květy jsou opravdu jedlé — mají jemnou, mírně nakyslou a trochu slizovitou chuť. Dají se přidat do salátů nebo použít jako jedlá dekorace, na klasický ibiškový čaj se ale příliš nehodí, protože chuť je nevýrazná. Jedině jako jedna z rostlin, spíš pro efekt než pro chuť.
Ten slavný červený čaj (karkadé) se dělá z úplně jiného druhu — ibišku okvětního (Hibiscus sabdariffa), který pochází z tropů a v českých zahradách ho prakticky nenajdeš. U nás ho lze pěstovat jen jako letničku. Čaj se přitom vaří z kalichů, ne z okvětních lístků, a má výrazně nakyslou chuť a krásnou rubínovou barvu.
Takže květy zahradního ibišku jsou bezpečné a jedlé, ale na dobrý ibišekový čaj si budeš muset koupit sušený Hibiscus sabdariffa v čajovně nebo bio obchodě, případně ho zkusit vypěstovat ze semen jako letničku.
Jsem houbožrot, tak jsem si zkusila navázat ráno do termosky na oběd. Nakonec jsem nic nemixovala a navíc přidala trochu tempehu pro kompletní talíř. S rýží s quinoou to vůbec nebylo špatné. Děkuji za recept.
Buďte první, kdo napíše komentář