Voda se brzy stane novou ropou: sucho už ničí i Česko

Česko se ocitlo v roce 2050

Sucho, které nyní hlásí vědci, vodohospodáři a další profese závislé na vodě, mělo v ČR nastat až za třicet let, v roce 2050, ale ocitli jsme se tam již nyní. Sucho zasáhlo celou naši zemi. Třetím nejhorším stupněm sucha ze šesti možných už trpí polovina naší republiky. Škody, které sucho napáchá během letošního léta, půjdou až do miliard. Ačkoliv pohroma podle odborníků teprve přijde. Jen už je neodvratná.

Alarmující fakta:

• Katastrofa, s níž se počítalo až v roce 2050, dorazila dříve. Trpí už polovina Česka
• Řeky dosahují historického minima
• Sucho v Česku neničí jen smrky. Před očima schnou i stromy, které měly vydržet
• Voda se brzy stane novou ropou
• Pitná voda je v Česku na hranici upravitelnosti. Ničí ji pesticidy a sinice, popisuje expert

Přijdeme o jaro a podzim, klesne úroda

Klimatologové to už vědí a jejich výpočty nelžou. V příštích letech se zkrátí jaro a podzim a srážky budou více přívalové. Kvůli nedostatku vody v budoucnu nebude možné nové domy připojit k vodě, umělé zasněžování svahů bude zakázáno a vlekaři přijdou o podstatné části sezóny. Kvůli suchu se sníží také o 40 % úroda. (1)

Super saláty – online kurz
Naučte se připravovat vychytané saláty, dresinky a posypky jako šéfkuchař v propracovaném online kurzu. Bez živočišných produktů a cukru. Přidejte se!
Zjistit více

Čím je to způsobeno? Odvodňujeme si krajinu!

Kolonizujeme lesnatou krajinu s močály, vypalujeme lesy, zakládáme pole a pastviny, přeměňujeme les na zemědělskou půdu. Hlavní zemědělské plodiny jsou obilniny a ty vznikly ze stepních rostlin, nesnesou zatopení vodou. Zemědělci proto odvodňují pole, odvodňují mokřady, odvodňujeme i města, abychom se zbavili komárů, malárie a nenosili na botách domů bláto. Ideálem pořádku je vydlážděná plocha a krátce sekaný trávník. Krajina postupně vysychá, přehřívá se sluncem, přestávají mlhy, netvoří se rosa, ubývá drobných odpoledních srážek. Jak výpar převládá nad srážkami, člověk přivádí vodu z kopců, racionálně zavlažuje, tj. dává vodu jen plodinám, holá půda se přehřívá, ohřátý vzduch odnáší vodu z krajiny, půda se postupně zasoluje. Voda, které bylo kdysi nadbytek, se nedostává, následně upadá zemědělství, hlas zemědělců není ve městě vyslyšen. To vede k nedostatku a rozkladu impéria. (3)

“KDYŽ ODSTRANÍME VEGETACI, NEMŮŽEME SE DIVIT, ŽE JE TADY POUŠŤ.” (4)

Věděli jste, že …?
– Na území ČR bylo od roku 1948 do konce 80. let rozoráno na 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá délce 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 hájků, lesíků, remízků a bylo odstraněno na 30 000 km liniové zeleně, více než milión hektarů polí je odvodněno trubkovou drenáží, 14 000 km malých toků bylo napřímeno, zahloubeno a z toho 4500 km toků bylo zatrubněno.
– Z naší krajiny zcela zmizela síť drobných toků.
– Půda postupně ztrácí organické látky, nedrží vodu.
– Města se rozrostla a voda je svedena do kanalizace.
– Když v červenci v ČR sklidíme řepku a obilí obnaží se na 18 000 km2 ploch bez vody a vegetace, které se ohřívají a teplý vzduch, který z nich stoupá, představuje energii 4000 – 6000 GW. Takový sloupec horkého vzduchu brání přísunu vlhkosti od Atlantiku a rozpouští případnou oblačnost. (3)

Náprava? Soustavné zadržování vody v krajině

Pod každým 1 m2 půdy u nás chybí několik set litrů vody. Ale na planetě je jí pořád stejně. Tato voda se nachází zpět v oceánu. Jak to napravit? Jedině soustavným zadržováním dešťové vody v krajině na plochách, na půdních blocích a podporou trvalé vegetace, která území ochladí výparem vody. Potom se bude voda do chladné krajiny vracet. (3)

Nejsušší oblasti jsou právě tam, kde je odvodněná zemědělská půda (zemědělská pole jsou u nás kryta rostoucí vegetací jen několik měsíců v roce). Suchá území dále vysychají, naopak krajina ochlazovaná vegetací přitahuje dešťové srážky. Opakujeme chyby starých civilizací, nedivme se, že je sucho občas přerušené přívalovým deštěm, vždyť krajinu i města přeměňujeme systematicky ve step, místy v poušť. (3)

Co můžeme jako jednotlivci dělat?

• Neplýtvat vodou.
• Nenapouštět velké bazény pitnou vodou.
• Omezit spotřebu živočišných produktů. Na 1 kg hovězího masa je třeba 15400 l vody (na vypěstování krmiva) versus na vypěstování 1 kg rýže je třeba pouze 2500 l vody. (2)
• Vybírat si to, co konzumujeme. 92 % vody, kterou každodenně spotřebováváme, je v jídle! (2)
• Kupovat BIO produkci. Ekologické zemědělství udržuje krajinu, tím pádem i zadržuje vodu v krajině.
• Sázet stromy.