Domů > Magazín > Vaše příběhy

Věřte sobě a svým instinktům, maminky (Tereza 37 let, 3 děti)

Tereza je maminkou tří holčiček. První dcerku trápily dutiny a skončilo to punkcí. Druhá měla hned po porodu zánět prsa a zlatého streptokoka a léčilo se antibiotiky. U třetí holčičky už měla za sebou totální transformaci myšlení a stravovala ji zdravě. Kvůli střevní chřipce v roce však shodila 1 kg a vyděšená belgická dětská doktorka ji poslala do nemocnice a na konzultaci k dietoložce, když zjistila, že dítě nedostává mléko a sušenky. Hádejte, jak to dopadlo!

S Terezou a jejím mužem jsem se setkala v divadle. Přišli ke mě dva sympatičtí lidé a ta překrásná žena řekla: “Dobrý večer, my vám jenom jdeme říct, že taky jíme jinak.” Šibalsky se smáli a my měli s mužem radost, že někoho z našich čtenářů vidíme naživo. “Ta strava dělá fakt zázraky!” pomyslela jsem si, když mi Tereza řekla, že má tři děti. Vypadala jako holčička. Oba byli moc milí a když mi během přestávky Tereza vyprávěla, co si všechno užila při porodu a  jaké má za sebou trápení s dětskou doktorkou, tuhla mi krev v žilách.  Naštěstí její příběh má veskrze pozitivní závěr. “To mi musíš napsat, Terko, prosím, to si musí přečíst další maminky, aby věděly, že dělají dobře, když děti krmí takhle, škemrala jsem. A Terka obratem napsala:

Jsem maminka tří holčiček

Je jim 13, 9 let a 2 roky. Od puberty jsem posedlá dokonalou postavou, vždycky jsem se zaměřovala na zdravou výživu a cvičení.  Před 13 lety, kdy jsem čekala první dcerku, jsem však byla naprosto neznalá ve srovnání s tím, co vím dnes.

Elizabethka (a dutiny)

Elizabethka se narodila přirozeně, mateřství šlo díky mé mladistvé spontánnosti tak nějak samo. Kojila jsem 22 měsíců. Okolo třetího roku začala mít Elizabethka problémy s dutinami. Neustále se jí ucpávaly a nakonec v pěti letech skončila na jejich punkci. Naše strava v té době byla naprosto klasická. Nikdy v ní ale nebylo nepřiměřené množství sušenek, uzenin, masa a  tuku. Mléko byl běžný doplněk stravy.

Lilienka (a streptokok a nafouknuté bříško) 

Mezitím jsem porodila druhou holčičku Lilien (9 let). Porod Lilien byla bohužel má nejhorší životní zkušenost. Stále neznalá svých možností a práv a s naprostou důvěrou v  mou tehdejší  paní doktorku i celé zdravotnictví jsem dala na její radu a domluvily jsme se na víkendový vyvolávaný porod, u kterého ona může být, protože má službu. Porod od začátku probíhal s komplikacemi. Teď už vím, že Lilienka chtěla prostě ještě v bříšku zůstat. Jsem šťastná, že jsme obě porod přežily! Nicméně čtyři dny po porodu se Lilince zanítilo levé prso. Skončily jsme na JIP, Lilienka dostávala antibiotika skrze kanylu hlavičkou a bylo nám řečeno, že jsme přišly za pět minut dvanáct. Malá měla zlatého streptokoka. Toto jsme překonali. Pak přišlo na řadu očkování. Stále ještě plná důvěry v naše zdravotnictví jsem uvěřila, že udělám to nejlepší,  když Lilienku naočkuju tehdejší novinkou Hexa vakcínou (za kterou se tenkrát platilo cca 2 tis za jednu dávku) a vším možným okolo. Malinká byla extrémně uplakané miminko, velice přecitlivělé, nepřibývala příliš na váze. Kojena byla do 12 měsíců, kdy se sama odstavila. Používala jsem pro ni pokračující kojenecké mléko, od dvou let jsem ji začala dávat kravské mléko, ale zjistila jsem, že se jí po mlíku nafukuje bříško. A právě zde začal můj zájem o kravské mléko! Začalo mi konečně docházet, že za zdravotními problémy Eli a nafouknutým bříškem přeci jen něco bude….

 

Kariéra (a změna myšlení)

Pomalu končila má druhá mateřská  dovolená. Manžel se stal úspěšným, já dostala možnost změnit svou kariéru a splnit si svůj sen – trenérství. To se snoubí se zdravou výživou. Vše, na co jsem sáhla, se začalo dařit. Získala jsem práce, po kterých jsem toužila, potkala několik osvícených a silných lidí a skončila jako výživová poradkyně v jednom pražském centru. Nabyla jsem sebevědomí, setkala se s paní Struneckou, přečetla všechny její knihy a mnoho dalších. Došlo u mě k totální transformaci myšlení.

Julinka (a pohoda)

Začala ve mě růst touha po třetím miminku. S pomocí duly jsem zpracovala strach z dalšího porodu, odhalila, co vše bylo za komplikacemi u druhého porodu a už jsem čekala třetí holčičku. Od samého začátku jsem věděla, že vše budu dělat úplně jinak! Protože už jsem věděla, co mohlo za neustále ucpané dutiny, co mohlo za otřesný život ohrožující porod a dokonce i za zlatého streptokoka.

Julinku (2 roky) jsem porodila naprosto přirozeně, při volném pohybu, bez nástřihu, v kleku, jen za asistence dvou úžasných porodních asistentek, mého muže a slabého lampičkového světla :-) Malinká byla hned po porodu plná síly. Sama se přisála a sála celé dvě hodiny po porodu, žádné měření, odsávání nosánku a čištění očiček. A v tomto duchu pokračovalo vše. Uvědomovala jsem si, jak moc je vše jiné, když se tomu nechá volný průběh.

Belgie (a jak to tam chodí) 

Když bylo Julince 12 dní, přestěhovali jsme se do Belgie. Moc krásná zkušenost. V Belgii je povinné jen očkování proti obrně, ale všechna ostatní očkování naléhavě doporučují a i tam jste „podezřelá” matka, když všechna nechcete dát. Do toho jsem malinkou, která byla drobného vzrůstu (měla svou vlastní růstovou křivku pod všemi běžnými) odstavila ve 12 měsících. Celou noc byla schopna sát a já naspala cca 3 hodiny denně a pak usínala za volantem,  když jsem vezla starší sestřičky do školy. Malinkou jsem živila čistě podle zásad, které znáte z Jíme jinak. Pomáhala mi také kniha paní Lužné. Nedávala jsem žádné náhradní mléko, ani sušenky na energii :-)  (na ty se mě tu dotazoval každý lékař) a začala jsem být ještě více „podezřelá” až podivná a nezodpovědná matka. Já si ale byla sebou jistá. Věděla jsem, že malé nemůže nic chybět.

Střevní viróza (a konzultace s dietoložkou)

Bohužel Julinka dostala v roce a čtvrt nějakou střevní virózu. Jen ležela, nejedla a při té své drobnosti ještě 1 kg zhubla. Bylo před víkendem a tak jsem se pro jistotu zajela poradit s rodinnou lékařkou. Ta, když navážila Julince 6,6 kg a zjistila, že nepije žádné mléko, že ji nekojím ani nekupuji pokračovací kojenecké, mě okamžitě poslala do nemocnice na pohotovost.

Tam jsme strávily celý den, potkala jsem se ale k mému překvapení s velice rozumnou a milou paní doktorkou. Udělali Julince kompletní odběry. Zjistili, že soli v těle má v pořádku a tím pádem nás pustili na víkend bez problémů domů s tím, že jsem dostala termín k dietoložce. Usoudili, že potřebuji konzultaci, jak stravovat miminko. Musím se přiznat, že jsem byla před konzultaci nervózní, ale věřila jsem, že zbylé výsledky krve, které jsem se ten den měla dozvědět, budou dobré a tím pádem bude vše snadnější. A ano, k  překvapení doktorky bylo vše v normě, jen mírný deficit vit. E. Vápník naprosto v pořádku!!! Nakonec tato schůzka dopadla tak, že já jsem diktovala paní doktorce, co Juli jí, a ona si to zapisovala – protože neznala :-)

Další konzultaci jsme prohlásily za nepotřebnou!! Po 14 dnech jsem šly na kontrolu k rodinné lékařce a ta se mě ptala, co jsem po konzultaci v jídelníčku Juli změnila, když tak hezky rychle nabrala váhu zpět. Mohla jsem jí hrdě říct, že vůbec nic. Že stále nedávám žádné mléko, sýry, jogurty, maso ani sušenky a Juli přibývá! Teď má Julinka na 2 letech 11 kg, což je naprosto normální, skvělá váha.  Takže maminky – nebojte se, věřte sobě a svým instinktům a také věřte, že tahle strava funguje a děťátko bude zdravé, o mnoho zdravější než ostatní děti.

Tereza

PS: Začínáme Jarní očistu!

Únava, blbá nálada a kila navíc? Nenecháme vás v tom! 😊 Pojďte s tím zatočit. Začínáme 8 týdenní Jarní očistu. Pročistíme tělo, zlepšíme jídelníček i postavu a zase bude dobře.

Se změnou jídelníčku jsem se zbavila mnoha zdravotních potíží, se kterými si medicína nevěděla rady 30 let. Jídlo, vaření, psaní a šíření zdravého životního stylu se stalo mojí vášní. Je mi čím dál lépe a konečně mám své zdraví ve svých rukách. Celý příběh

2 lidi už poděkovali za článek. Oceňte práci autora také.

Komentáře

Článek se mi moc líbí, všechny holčiny jsou roztomilé:-)porod doma byl můj sen ale neměla jsem k tomu dost odvahy, musí to být krása.Určitě souhlasím s tím, věřit svým instinktům, mockrát se mi to vyplatilo, někdo je ale musí uvnitř nejdřív objevit a zaposlouchat se do nich.

Lentilka
30. 1. 2017

Vsechny vas obdivuji, ale porad nevim, jak naucit jist moje deti zdrave strave, ani 14 mesicni dceru. S ni jsem mela problemy jiz od prvnich lzicek a to jsem jeste JJ stravu nemela. Pak mi jednu dobu hezky bastila makrobioticky (jak jsem zacala ve Vanocnim kurzu jist sama zdrave),ale zhubla,tak jsem mela vycitky svedomi, ze ji snad ublizuji. Zacala bojkotovat opet veskerou stravu, do toho se pridala viroza a sla jeste s vahou dolu. Pak zacala alespon jist kupovane sklenicky, ktere sni cele 220-250 g porce, pokud ji uvarim domaci jidlo, tak sni 3-5 lzicek. A to kupuji i veganske sklenicky, takze v mase to neni. Nicmene po 6 tydennnim prevazeni nabrala 500 g,ale vyrostla jenom 1 cm, spadla se nekam na 10. percentil. Mam z toho smisene pocity, snazim se ji davat domaci stravu dle jj, obcas rybu,ale je to boj. Nevim, jak mam vedet, zda ma dost toho, ci onoho, me nikdy nebavily tabulky a podobne. Denne ji davam lusteniny, jednou tydne pulku domaciho vejce. Ale bez masa nebo vajec asi vit.B12mit nebude. Zrovna jsem o tom cetla v casopise Zrneni, ve starsim cisle, ze deti potrebuji i ryby nebo jiny zdroj vit. B12. A hodne pestrou stravu,ale jak to ma clovek proboha stihat? Rano kase, obed a vecere a jeste mezitim varit svacinky. A co ke svacine? Jahlove, ryzove kulicky si zobla, dusenou zeleninu mi jiz samotnou nesni, max. hrozinky, kupovanou presnidavku, obcas si da pecenou hrusku. A ne ze by nemela hlad,rve hlady a porad chc jenom mleko ode mne. A do toho 3,5 lety syn, ktery by se cpal jenom pecivem a pred ni…. Mam pocit, ze jsem sama na jedne lodi a cely zbytek rodiny je proti mne. Manzel sice sni veceri, co uvarim,ale pak se dojida vsim moznym( coz je mi jedno),ale kdyz mu reknu, ze nema kupovat synovi jogurty, nebo mu nema davat zakusek od babicky, tak po me vyjede, ze tofu obsahuje plisne a taky mi nerika, at to nejim… Pritom do jeho stravovani se nemicham, at si ji ,co chce!!! Deti jsou porad nemocne, dceri tecou nudle jiz mesic, nemuze posledni tyden ani spat ani pit moje mleko, jak je zahlenena. Jenomze ten, kdo neco o tom neprecetl, tak kouka jako Jojo, jako muj manzel, kdyz mu odpovim na otazku, proc neco nechci dat detem. A bohuzel nemam zadne exra vysledky,abych jim ukazala, ze to vede ke zdravi- manzel ji totalne nezdrave, ja tak nikdy nejdla, jeho rodice taky a nikdo z nich netrpi zadnou nemoci jako vysoky tlak, cholesterol, cukrovka, atd… Takze tchyne argumentuje, ze ona a jeji deti jedli vsechno a nic jim neni. Uff, je to dlouhe, ale muselo to ze mne ven….

Ukázat další komentáře

Mohlo by se vám líbit

144
70

Videopřání Jíme Jinak 2022 – Uspořádejme si myšlenky